VUT v Brně

Technicky vzato

Science CS ↓ Odcinki: 50

Proč se rozložitelná láhev v lese nerozpadne? Vezmou nám roboti práci? Co dýcháme ve městech? My vám to řekneme jako lidi. Vědci, studenti a absolventi z Vysokého učení technického v Brně mluví jednoduše a poutavě o tématech, která se stále více stávají součástí lidských životů, přesto zůstávají pro svou odbornost zahalena nejasnostmi. Podcastem provází Tereza Cinka (Kadrnožková), dříve vědecká redaktorka Českého rozhlasu. Zajímá vás konkrétní téma? Ozvěte se na media@vut.cz.

Koniecznie odwiedź stronę podcastu i wesprzyj twórcę: www.vutbr.cz

Autor

VUT v Brně

Kategoria

Science

Strona podcastu

www.vutbr.cz

Ostatni odcinek

22 cze 2026

Gdzie słuchać?

Podcasty w aplikacji Replaio Radio Już wkrótce

Podcasty trafią do aplikacji już wkrótce. Zainstaluj teraz i jako pierwszy zobacz nowe podejście do podcastów

Pobierz z Google Play Zainstaluj za darmo Android 5 mln+ pobrań · ocena 4,8 iOS niedługo

Odcinki

#4 – Proč bychom si bez vesmírných družic nekoupili ani kávu? 22.06.2026

Kdyby zítra z vesmíru zmizely všechny satelity, jako první by si lidé všimli, že nefunguje navigace a bankovní systémy. Velmi rychle by to však zasáhlo i další infrastrukturu, a proto je rozvoj vesmírného průmyslu naprosto klíčový. Aktuálně k němu se svou družicí přispívají i studenti z VUT. Na první pohled je to jen malá kostka o hraně deset centimetrů. Ve skutečnosti ale jde o první český sateli...

#3 – Jak umění pomáhá pochopit vlastní identitu? 20.05.2026

Tělo nemusí být jen fyzická schránka. Může být součástí identity, způsobem komunikace i prostředkem, jak porozumět sami sobě. Umělkyně a kurátorka Karin Písaříková z Fakulty výtvarných umění a Fakulty architektury VUT ve své tvorbě propojuje umění, psychologii i architekturu a skrze uměleckou tvorbu hledá odpovědi na otázky, jak nás formuje okolní prostředí. Inspiraci nachází v každodennosti i vla...

#2 – Zachrání proteinové pečivo naše zdraví? 24.04.2026

Bílkoviny se v lidském organismu starají o imunitu, pomáhají při regeneraci a působí preventivně proti rozvoji některých civilizačních chorob. Přesto jich většina lidí přijímá méně, než je potřeba. I proto se dnes tradiční pečení přesouvá do laboratoří, kde vědci hledají způsoby, jak běžné potraviny upravit, aby byly nejen chutné, ale i výživnější. Jednou z cest je vysokoproteinové pečivo, které m...

#1 – Budou nás superpočítače operovat místo lékařů? 23.03.2026

Ještě nedávno byly některé vědecké úlohy prakticky neřešitelné, jelikož chyběla dostatečně výkonná technologie, která by to zvládla. Dnes to mění superpočítače. Umí simulovat vesmír, předpovídat počasí nebo pomáhat lékařům s plánováním operací. Superpočítače totiž umožňují vytvářet detailní simulace lidského těla a díky nim vytvářet zákroky na míru konkrétním pacientům. Výsledkem je personalizovan...

#46 – Dokážou neurostimulátory vrátit lidem zrak? 29.01.2026

„Nervové buňky kontrolují všechno, co máme v těle, celý chod našeho těla. V posledních letech se zjistilo, že nervová soustava kontroluje strašně moc věcí včetně imunity. A kvůli tomu se nabízí plno nových zajímavých terapeutických možností, kde cílením elektrického proudu můžeme ovlivňovat nervovou soustavu nejen pro léčbu neurologických poruch, ale různých jiných nemocí, které jsou spojené s imu...

#45 – Může vrták ze supermarketu dobýt Mars? 18.12.2025

„Freya musí umět to, co bychom od roveru na Marsu nebo jiném vesmírném tělese čekali. Musí být schopná analyzovat vzorky, chceme se dozvědět víc o složení půdy. Vzorky můžou být volně položené kameny, písek anebo podpovrchový vzorek. Má model, kterému říká vrtací, a dokáže se až do třiceti centimetrů zavrtat a vzorek vynést na povrch. Taky musí být rover schopný ten vzorek základně analyzovat a ta...

#44 – Vytiskneme si z keramiky hrneček nebo součástky za miliony? 27.11.2025

„Náš výzkum směřuje směrem k biomateriálům, jako jsou různé bioaktivní implantáty. Potom jsou to součástky do high-tech přístrojů. Dokážeme tisknout ve velkém rozlišení, velmi přesně a velmi komplikované tvary. Je to metoda, která slouží k výrobě malých keramických součástek, které můžou být velmi drahé.“ Každý, kdo byl někdy u zubaře pro keramickou korunku asi ví, jak drahá je to záležitost. Co k...

#43 – Proč nás vodní elektrárny zachraňují před blackoutem? 30.10.2025

„V energetické síti musí platit zákony zachování. To, co vyrobím, musím zase spotřebovat. To se soláry a větrem nemusí vždycky platit, když přestane foukat nebo svítit slunce, tak mám problém. Já tohle musím nějak vykrýt, jinak dojde k blackoutu. Tohle slovo jsme donedávna neznali, ale v Česku jsme zaznamenali několikahodinový blackout, a právě tady můžou velkou roli sehrát vodní elektrárny. Nemám...

#42 – Je při 3D sochařství autorem člověk nebo počítač? 25.09.2025

„Největší rozdíl je v tom, že nemáte hmotu. Pracujete s objektem, který je na monitoru a můžete do něj poměrně jednoduše zasahovat. Nevýhodou je, že objekt nedržíte fyzicky v ruce, chybí vám základní zpětná vazba. A co je taky úžasné je tlačítko zpět. Nestane se vám, že uděláte zásah a zjistíte, že předtím to bylo lepší, ale už nemáte šanci vrátit to zpátky.“   Zatímco staré mistry sochaře si před...

#41 – Vydrží betonová stavebnice střelbu z kulometu? 26.06.2025

„Když to srovnáme s klasickým betonem, je to materiál, který má až desetkrát vyšší pevnost, jeho cena tomu odpovídá. Díky jeho pevnosti materiál umožňuje vyrobit tak tenkostěnné balisticky odolné prvky, že jsou mobilní, jsou instalovatelné lidskou silou bez pomoci jeřábu. Stačí, když to hydraulická ruka složí z náklaďáku a vojáci je složí tak, jak potřebují.“ Pevnosti v pohraničí měly odolat letec...

#40 – Jak ochladit rozpálená města s pomocí rostlin? 29.05.2025

„Dřevěné fasády v horkých letních dnech dosahují až čtyřiceti stupňů celsia. Ty keramické čím tmavší tím víc, tam jdeme až k padesáti stupňům celsia. Pokud bude černá, tak může jít ještě klidně o deset stupňů víc. Co se týče vegetace, povrchy nepřesahují třicet pět stupňů celsia, spíš se drží do těch třiceti.“ Rozpálené centrum města v létě láká maximálně k tomu si koupit zmrzlinu a nasednout na n...

#39 – Chtějí hackeři vaše peníze, identitu nebo údaje z elektroměru? 24.04.2025

„Ze spotřeby elektrické energie poznáme, jestli někdo spí, je doma nebo je na dovolené, ale můžeme jít ještě dál. Pokud by někdo napadl chytrý elektroměr, tak může odpojit celé odběrné místo od elektřiny, což je problém u domácností, ale pokud je takový elektroměr nainstalovaný na nemocnici, tak ty dopady můžou být fatální.“ Největší slabinou v kyberbezpečnosti jsou uživatelé. Kdo z nás ale nezná...

#38 – Je nábytek z recyklovaného plastu umění, ekologie nebo byznys? 27.03.2025

„Je to nový materiál, je velmi tvrdý, může být venku i vevnitř a vyrábí se při sto padesáti až dvě stě stupních, takže nepotřebuje moc elektřiny. Je to podobné jako keramika nebo umělý kámen. Dá se poškrabat, ale jen když do něho člověk ryje nožem. Dá se obrábět stejně jako dřevo, takže s tím každý truhlář může pracovat normálně. Dá se přebrousit, pokud je to poškrabané, takže je to pak jak nové....

#37 – Co má společného pazourek a mikročip? 27.02.2025

„Před pětadvaceti lety byly v automobilech jednotky čipů a dnes jsou v nich tisíce. A podobně je to se vším. Třeba původní pračky byly vždy automatické, takže byly osazené elektronikou, ale dnes bílá elektronika, spotřební zboží – všude jsou čipy a megatrendem je rozvoj internetu věcí. Učíme spotřebiče mezi sebou komunikovat a nárůst potřeby čipů je extrémní.“ Zatímco dřív byly na jednoduché úkony...

#36 – Kdy se z Česka stane tahoun na poli videoher? 30.01.2025

„Neměli bychom si vybírat hry, které budeme vyvíjet, na základě nostalgie hráče, protože to je z principu neaktuální. Taky je to hodně subjektivní a může na tom člověk ztroskotat, protože k tomu má vztah a hůř se mu přijímá kritika od hráčů, hůř se mu zapracovávají změny a nepřistupuje k tomu jako designér ale jako nostalgický vývojář. A to může být jeden z kamenů úrazu, proč hra není úspěšná. Pok...

#35 – Budeme tisknout domy na Marsu? 19.12.2024

„Velká výhoda spočívá ve složitosti tvarů, které jsme schopni tímto způsobem vyrobit. Podobně jako u 3D tisku obecně sdílí tu výhodu, že můžeme produkt přizpůsobit na míru. Nemusíme používat formu, která by byla výhodná pouze při výrobě stovek kusů – každý produkt může být mírně odlišný. Jde o masovou kustomizaci. To platí pro 3D tisk v menším měřítku a stejně tak pro 3D tisk ve stavebnictví. Není...

#34 – Vyčistí přírodní čistírny vodu od drog jen pomocí rostlin? 28.11.2024

„Není to top pitná voda, ale kdyby byla nějaká životní nouze, že by se člověk blížil k čističce odpadních vod a měl totální dehydrataci, tak kdyby se té vody napil, nic se mu nestane. Co jsem byl například v Izraeli, tam mají nedostatek vody, ale využívají ji spíš jen pro závlahu. Zajímalo mě, jakou chuť asi taková vyčištěná odpadní voda má, nedalo mi to a konzultoval jsem to s umělou inteligencí....

#33 – Jak chytré jsou houby a dokážeme z jejich podhoubí postavit dům? 07.11.2024

“Houba se umí přizpůsobit svému prostředí. Každý materiál si najde svoji houbu, která ho rozloží. Já do budoucna věřím v to, že až bude mít příroda dostatek času na to se vyvinout, tak plast nebude problém, ale to my už tady nebudeme. Ty houby se s tím poperou. Houby si nastaví svoje kladívka, která to rozloží. To je pro mě ta nejúžasnější vlastnost.”  Přicházející podzim vyžene do českých lesů ti...

#32 – Jak poznat, že nám volá naše babička, a ne AI deepfake? 26.09.2024

„Ten hlas je sice přirozený, ale když už přijde k dialogu, tak dialog nejde tak dobře, neodsýpá, jak když se spolu baví lidé. Automat vám nedá prostor, nepočká, jsou tam divná zpoždění, nenechá vás skočit mu do řeči, chová se jinak, než když spolu mluví dva opravdoví lidé. Budeme se s tím ale setkávat stále více a bude to nebezpečné. Protože třeba s pomocí hlasu vašich blízkých se dá velmi dobře ú...

#31 – Pomůžou od bolavých zad spíš barefoot boty nebo činky? 27.06.2024

„Často za mnou chodí lidé, kteří mají odpor k pohybu, mají různé mindráky. Převést je do toho, že to může být hra, ať je nám pět nebo padesát, to je fakt fuška. To je pro mě výzva, a to je to, čeho si víc všímám než samotných poruch. Možná si budu sypat popel na hlavu, ale mým cílem je, aby když za mnou někdo přijde, tak aby už se moc nevracel.“ Příliš dlouho sedíme, ignorujeme signály svého těla,...

#30 – Stanou se nanoboti zkázou rakoviny? 30.05.2024

„Pomocí magnetické rezonance můžeme sledovat, kde přesně se nachází nanočástice a zda dorazila do cíle – nádoru. Pokud ne, tak můžeme přidat chemoterapii v podobě nanočástic, a tak šít pacientovi terapii v takzvaně real time manners. Výhoda je v tom, že pacienta nepředávkujeme, zabráníme množství vedlejších účinků a umíme to sledovat v reálném čase.“ Příčinou úmrtí více než čtvrtiny Čechů je rakov...

#29 – Jak lidské tělo poznamená půlroční pobyt na vesmírné stanici? 25.04.2024

„Působí na ně mikrogravitace, z toho vyplývají negativní efekty na lidské tělo. Jedním z nich je svalová atrofie, což znamená, že postupně dochází k úbytku svalové hmoty. Stejně tak dochází k úbytku hustoty kostí, hlavně u nohou a zad. Může docházet k nepříznivým efektům na kardiovaskulární systém, případně i ke změnám stavby srdce. To si můžeme představit jako zmenšení komor a předsíní. Dalším ne...

#28 – Vytiskneme si v budoucnu kromě kostí a chrupavek třeba i orgány na míru? 28.03.2024

"Materiál umí reagovat na vnější podnět, což může být například magnetické pole, změna pH v těle, teplota a další. Cílenou reakcí umíme nastavit to, jak a kam se materiál ohne, jeho výsledný vzhled. Vytiskneme laicky řečeno obyčejnou placičku, ale v těle se materiál prohne třeba do tvaru chrupavky nebo vyplní defekt, který má speciální tvar a špatně by se tisknul z keramiky."    Pacient...

#27 – Budeme kompostovat zemřelé a sázet na hrobech stromy? 29.02.2024

„V přírodě je smrt cyklus, je to cirkularita. Není to smrt a konec. Je to život, smrt, život, smrt. Ze smrti vyrůstá nový život a víc krajinný přístup ke hřbitovům podle mě lépe oslavuje tento proces. Například v Göteborgu chodí lidi na hřbitovy běžně běhat, není to vnímané jako něco nepietního a nevím, proč by mělo. Hřbitov může vypadat jako příroda s přidanou hodnotou. Je fajn tam trávit čas a n...

#26 – Co nás zachrání před zavalením odpadky? 26.12.2023

„Svozové auto má nosnost asi 10 tun, taková ta běžná nádoba, co je u paneláku v Brně, tak má asi 250 kilo, takže to je 40 takových nádob. Auto vyjede, sveze dvě ulice a jede na místo zpracování odpadu. A tam moc neušetříte. Když máte ale menší města, svážíte třeba deset obcí, tak musíte vybírat, do které pojede první a kam potom. Najednou máte obrovské množství kombinací a v tu chvíli už stojí za...

Słuchaj podcastu Technicky vzato w Replaio

Radio i podcasty w jednej aplikacji - za darmo, bez zakładania konta. Zainstaluj już dziś i nie przegap premiery

Pobierz z Google Play

Replaio nie jest wydawcą podcastów; nazwy audycji, okładki i audio należą do ich autorów i są rozpowszechniane przez publiczne kanały RSS