Podcast pro soudobé dějiny

Jak se z pronásledované a rozdělené komunistické strany stala jedna z hlavních politických sil poválečného Československa? Historici Jakub Vrba a Marián Lóži v rozhovoru se Štěpánem Svobodou přibližují osudy československých komunistů během druhé světové války. Jak reagovali na pakt Molotov–Ribbentrop? Nakolik jejich politiku určovala Moskva? A jak válka proměnila jejich vztah k československému s...

Průmyslový rozvoj 19. století přinesl zásadní obrat ve vztahu lidí k přírodě. Rostoucí spotřeba surovin a zásahy do krajiny postupně vedly k problémům, které řešíme dodnes. Environmentální dějiny pomáhají hledat kořeny dnešní klimatické krize v minulosti a zároveň otevírají otázku, jak o vztahu lidí k přírodě učit. V epizodě se bavíme o jejich místě ve výuce a také o tom, jak nezůstat jen u katast...

Velké dějiny se neodehrávají jen v centrech politické moci. Mikrohistorie ukazuje, jak zásadní historické zvraty prožívali obyčejní lidé na periferii státu. Co nám příběh mnohojazyčného Nižného Medzeva a učitele Oldřicha Taufera prozradí o loajalitě, soužití i proměnách každodenního života ve 20. století? Hostkou epizody je historička Tereza Juhászová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Moderace a...

Ostrava už dávno není jen městem dolů a hutí. Vedle průmyslového dědictví ji dnes tvoří také univerzity, hudební festivaly a rozsáhlá proměna veřejného prostoru. Jak se proměňuje identita Ostravy? Co spojuje generaci bývalých horníků s dnešními mladými lidmi? A zůstává tvrdá práce stále jednou z nejdůležitějších hodnot regionu? O tom se budeme bavit s hostkami z Ostravské univerzity historičkou An...

Queer historie holokaustu dlouho zůstávala bílým místem historického výzkumu. Často proto, že byla z paměti i archivů vědomě i nevědomě vytěsňována. Kniha "Lidé bez dějin jsou prach. Queer touha a holokaust" historičky Anny Hájkové se to snaží změnit. V této epizodě se budeme věnovat tomu, proč queer zkušenost přeživších holokaustu byla tak dlouho skrytá a proč je důležité se jí věnovat....

Letos je to šest let od vypuknutí pandemie covidu-19 v Česku. Události, která během krátké doby zásadně proměnila společnost i každodenní život. Tehdy se mluvilo o zásadní civilizační změně, vzápětí ji ale překryly jiné události, například válka na Ukrajině. Tématu se věnuje nová kniha Mezi solidaritou a zklamáním , která zachycuje, jak pandemií prožívala česká společnost a co po ní zůstalo, mými...

Smrt Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1953 znamenala konec jedné éry. Československo však čekalo období postupných a často nenápadných změn. Jak se žilo lidem na přelomu 50. a 60. let v době takzvaného poststalinismu? A jak se naučili v režimu fungovat? Hosty epizody jsou historici z Akademie věd ČR, Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny a Jan Mervart z Filosofického ústavu. Moderace a edit: An...

Jak se dnes žije ve městě? Kdo má ve veřejném prostoru místo a kdo z něj naopak mizí? A kdo vlastně rozhoduje o tom, jak bude město vypadat? Tato epizoda se věnuje proměnám veřejného prostoru v Praze. Hosty jsou socioložka Andrea Průchová Hrůzová a sociolog Václav Orcígr z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:37: Projekt Urb...

Afrika opět stojí v centru světové pozornosti, a to kvůli surovinám nezbytným pro moderní technologie. Kobalt, měď nebo lithium jsou klíčové pro baterie, elektromobily i obnovitelné zdroje. Zájem o africké zdroje ale není novinkou 21. století. Trvá už víc než sto let, mění se jen způsoby a hráči, kteří o vliv soupeří. Tomu se věnuje tato epizoda podcastu pro Soudobé dějiny s historiky Peterem Švík...

Političtí vězni z padesátých let se po svém propuštění ocitli ve společnosti, ve které nesměli o letech věznění mluvit. Po amnestii tak následovaly roky ticha, během kterých své traumatické zkušenosti sdíleli hlavně mezi sebou. Když se ovšem v roce 1989 otevřela veřejná diskuze, objevily se různé pohledy na to, co znamená spravedlnost a kdo má nárok na označení „politický vězeň“. A právě na tyto r...

Přes zákopy první světové války až po dnešní výrobu v Asii. Jak se za posledních sto let změnila výroba obuvi? A je dnes udržitelnější? Spolu s historiky Martin Jemelkou (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Ondřejem Ševečkem (Filosofický ústav AV ČR) se bavíme o tom, proč se dřív boty opravovaly a dědily, zatímco dnes často končí na skládkách — a co to říká o společnosti, která je nosí. Moderace a e...

Jakou roli hrají věci v dějinách – a co nám mohou prozradit o společnosti? Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a kurátorka Jitka Gelnarová z Národního muzea mluví o tom, jak věci nejen uchovávají paměť, ale také odhalují nerovnosti, genderové role nebo ekologické dopady. Řeč přijde na to, proč muzea stojí na křižovatce mezi hmotným a digitálním světem, jaké příběhy skrývaj...

Před půlstoletím byla podepsána Helsinská dohoda, která měla potvrdit hranice a bezpečnost mezi Východem a Západem. Jenže její třetí část, věnovaná lidským právům, odstartovala proces, který komunistické režimy rozhodně nečekaly. Historici Michaela Lenčéšová a Václav Skořepa v podcastu vysvětlují, proč se Helsinky staly symbolem pro demokratickou opozici, jakou roli v takzvaném helsinském procesu...

Pražské jaro mělo přinést změnu – zásadní reformu státního socialismu sovětského typu, který v Československu fungoval od roku 1948. Řešila se ekonomická reforma, mluvilo se o větší politické otevřenosti a zrušení cenzury. Přestože komunistická strana měla zůstat u moci, její samotná role se měla proměnit. Historik z ÚSD AV ČR Jiří Hoppe chystá k tomuto tématu novou publikaci, a proto přijal pozvá...

Může demokracie přežít, když se sama vzdá části svých vlastních pravidel? A kde je hranice mezi obranou svobody a jejím potlačením? V této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny si s právníkem Matějem Slavíkem z ÚSD AV ČR povídáme o konceptu militantní demokracie, který vznikl ve 30. letech jako reakce na nástup fašismu. Dozvíte se, proč považoval jeho autor Karel Loewenstein výjimečný stav a omezová...

Druhá světová válka skončila masivní migrací. Miliony lidí se ocitly na cestě – vojáci, uprchlíci, vězni, nuceně nasazení. Jak moc se změnila demografická mapa Československa? O poválečné repatriaci, vykořenění a integraci mluví historička Jana Paseková Kasíková a historik Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: In...

Zavřít fabriku neznamená jen propustit zaměstnance. Dopady to má na celé město – jeho prostor, rytmus i identitu. V této epizodě se s historikem Vítězslavem Sommerem z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR a novinářem Danielem Novákem ze Seznam Zpráv zaměřujeme na to, co je deindustrializace, jak se průmysl proměňoval v minulosti a v jaké kondici je dnes. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Ši...

Digitální svět výrazně proměňuje naše vnímání historie. Jak sociální sítě ovlivňují historické povědomí? Proč popularita historických videí neznamená vždy pochopení širších souvislostí? A jak rozpoznat manipulaci s historickými fakty na internetu? O tom v podcastu diskutují ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová a socioložka médií Irena Reifová z Institutu komunikačních studií a...

Zaostřeno na dějiny KSČ: Jak vznikala a koho se snažila na svém začátku oslovit? Jak z radikální revoluční strany došla až k vítězství ve volbách v roce 1946? Hosty epizody jsou odborníci, kteří se historii Komunistické strany Československa dlouhodobě věnují: Jakub Rákosník, historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK a spoluautor knižních novinek, které přináší ucelený pohled na tot...

Tato epizoda se zaměřuje na příběhy queer lidí, kteří byli donuceni k neviditelnosti. S historiky Pavlem Himlem z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Jaromírem Mrňkou z Německého historického ústavu ve Varšavě, který svůj výzkum realizoval v rámci programu Strategie AV 21 „Město jako laboratoř změny: stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život“ koordinovaného ÚS...

Únor 1948. Zabránit mu šlo, ale chtěli jsme? Československo stálo po druhé světové válce na křižovatce mezi demokracií a sovětským vlivem. Jak moc mělo tehdy na výběr? A jakou roli v jeho rozhodování sehrály Západ a Sovětský svaz? V této epizodě rozebíráme mýty, chyby i nevyužité šance s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Vítem Smetanou.  Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šim...

Politické pozadí vzniku Ústavy České republiky. Jak se její příprava proměnila s rozpadem Československa? Epizoda podcastu odkrývá klíčové spory mezi českými a slovenskými politickými lídry o rozdělení kompetencí, důsledky absence referenda a proměny federálních orgánů, které postupně ztrácely vliv. Hosty epizody jsou právník Matěj Slavík (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) a politik, právník, bývalý...

Dlouhotrvající protest, který vyzýval stát k tomu, aby dodržoval své lidskoprávní závazky. To byla ve zkratce Charta 77. V čem byla přelomová a jak dokázala inspirovat napříč světem? O tom si s novinářkou Annou Kuchařovou povídali historik Michal Kopeček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a historik a politolog Jacques Rupnik z Pařížského institutu politických věd.  Moderace a edit: Anna Kuchařová...

Dějiny nejsou jen klíčovou součástí vzdělání, ale také nástrojem pro pochopení současného světa – jeho výzev a hrozeb. V této epizodě podcastu se zaměříme na to, jak prostřednictvím moderní historie lépe porozumět současným událostem a jak efektivně vyučovat soudobé dějiny na základních a středních školách. Hosty epizody jsou Martin Štefek, historik a zástupce ředitelky Ústavu pro soudobé dějiny A...

Odstranit, zachovat nebo uložit do depozitáře. Pomníky vyvolávají někdy až vyhrocené spory o historických osobnostech a událostech. Tato epizoda podcastu se bude věnovat moderní historii pomníků v československém veřejném prostoru a tomu, jak je komunistický režim využíval k prosazování svého historického narativu. Diskutují historičky Markéta Devátá a Marie Černá a historik David Kovařík z Ústavu...