Podcast Akademie věd

Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, nakolik byla první republika zlatými časy, jak se v ní žilo nejen Čechoslovákům, ale i Němcům, Židům nebo Romům. Dozvíme se, jak jsme z kolektivní paměti vymazali španělskou chřipku, která vrcholila právě v době zakládání republiky. A ohlédneme se za zvěstmi o legionářském pokladu.

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, kdy a jestli se zcela objasní příčiny černobylské jaderné katastrofy, v čem se mýlí ikonický seriál HBO a co naopak věrně připomíná. Dozvíme se také, co je pravdy na zvěstech o takzvaném mostě mrtvých, proč okolí elektrárny stále přitahuje tisíce návštěvníků a jestli skutečně můžeme na hranicích mezi Ukrajinou a B...

Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, kdy se lidstvo podívá na Mars, nakolik jsou reálné smělé vize Elona Muska nebo v čem spočívá krása marsovských vulkánů. Vydáme se po stopách sondy Perseverance, která úspěšně na rudé planetě přistála 18. února 2021 a nemůže chybět ani povídání o někdy až neskutečných nápadech Petra Brože, jak netradičně popularizovat vě...

Jan Klusák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR v našem podcastu A / Věda na dosah odpovídá, proč je ocel pevná a guma pružná, jak funguje tvarová paměť a jaký je ideální materiál budoucnosti. Dozvíme se také, jak souvisí lidová pořekadla s exaktní vědou, proč je nutné před vstupem na most takzvaně zrušit krok a jak může pomoct znalost materiálu při útěku z nejstřeženější věznice světa.

Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR odpovídá v podcastu A/ Věda na dosah, k čemu je dobrý základní výzkum, jak těžké je zkoordinovat práci vědecké skupiny nebo jaké změny plánuje v čele Učené společnosti ČR. Mluvíme s ním také o jeho oblíbených experimentech, jejichž výsledky se dostávají na stránky prestižních vědeckých časopisů a o úspěšném pěstování vína.

S imunologem Václavem Hořejším z Ústavu molekulární genetiky AV ČR hovoříme o tom, proč a jak může covid-19 zaútočit i na imunitní systém dosud zdravého mladého člověka. Vycházíme z osobní zkušenosti autora podcastu Martina Ocknechta, který v necelých 33 letech bojoval skoro půl roku se středně těžkým průběhem onemocnění. Proč neplatí, že nový koronavirus ohrožuje pouze starší a zranitelné osoby?...

Jak a proč vědci loví ryby na rozbouřeném Lipně? Z jakých důvodů z naší největší přehradní nádrže mizí candáti? A k čemu je biologům manuální zručnost? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah, točeném částečně přímo na vědecké lodi, odpovídá Marie Prchalová z Biologického centra AV ČR.

Které nejčastější omyly si spojujeme se školní šikanou? Jak pracovat s její obětí a jak s pachatelem? A v čem se můžeme inspirovat ve Finsku? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah odpovídá Lenka Kollerová z Psychologického ústavu AV ČR.

O dynamické proměně krajiny v české kotlině, o epidemiích a krizích minulosti či výzvách budoucnosti, ale i o dospívání a školní docházce v Tanzanii nebo o výzkumné práci v uranových dolech na Příbramsku hovoří v podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah Václav Cílek z Geologického ústavu AV ČR.

Jak chránit tmavou noční oblohu a proč je potřebná? Vyšleme do vesmíru českého kosmonauta nebo astronauta a jaký je v těchto názvech vlastně rozdíl? Hrozí, že se dočkáme časů, kdy na nebi uvidíme více umělých družic než hvězd? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah odpovídá Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Jak se živočichové přizpůsobují změnám klimatu? Zajímavý příklad nabízí příběh hraboše lesního neboli norníka rudého. Jeho strategie pro přežití doby ledové studuje pomocí detailní analýzy DNA Michaela Horníková z Ústavu fyziologie a genetiky živočichů AV ČR v Liběchově. V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah si s ní povídáme také o jejím zapálení pro práci v laboratoři a o jednom netradičním ko...

Co přesně se stalo krátce po válce v červnu 1945 v Postoloprtech na Lounsku? Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? Jakou roli v našich dějinách hrají převlékači kabátů, dvojití agenti a statečné ženy v odboji? O pohnuté československé historii v podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah mluví Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia a autor knihy Krvavé léto 1945: Poválečné...

Jak se nejlépe bránit před bleskem? Co jsou skřítci, elfové a trollové v oblacích a jak se hledají? Proč stále nevíme, jak blesk vzniká? A kam se posunul výzkum bouřky od dob Benjamina Franklina? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah odpovídá  Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.