Podcast Akademie věd

Marek Piliarik vede v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vědeckou skupinu nazvanou Nano-optika. Vyvíjí zobrazovací metody, které dokážou zaostřit i do nanorozměrů. Nanooptika totiž vidí i tam, kam klasická mikroskopie nedohlédne. V podcastu představujeme jeho laboratoř nad atomovým krytem i vášeň pro objevování nových rozměrů a předávání znalostí studentům.

Botanička a ekoložka Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR zkoumá podzemní orgány rostlin a jejich funkci. Co ji přivedlo ke kořenům, oddenkům a hlízám? V čem je klonalita, tedy schopnost vytvořit dceřinou rostlinu, pozoruhodná a jak ji rostliny využívají v rámci svých životních strategií? Uslyšíte také, proč si Jitka Klimešová bere do terénu rýč a blok s tužkou.

Dendrochronologové Michal Rybníček, Tomáš Kolář a Irena Sochová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) umí datovat stáří dřevěného vzorku ze stromu nebo dřevěné stavby s přesností na rok, a dokonce i roční období. Co z minulosti nám odhalují letokruhy? A co vědci zjistili z rekonstrukce klimatu posledních dvou tisíc let, na které se podíleli?

Petr Cígler vede výzkumnou skupinu syntetické nanochemie v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR . Jeho tým vytváří a sleduje nové typy nanočástic pro použití v terapii, zobrazování a diagnostice onemocnění. Jak je dlouhá cesta nanočástice z laboratoře k pacientům? Co vše znamená objev „univerzálního dopravce“ účinných látek, který se nedávno skupině povedl? A jak se Petru Cíglerovi daří kombi...

Karolína Stegurová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (I ženy chtěly bojovat!) a historička Alena Flimelová (Ve stínu mužů) sledují ve svých publikacích příběhy československých vojákyň za druhé světové války. V rozhovoru uslyšíte, proč ženy bojovaly v pomocných sborech armády Velké Británie nebo na východní frontě a s čím se v mužském prostředí potýkaly. Dozvíte se i to, jak se historičky dívají n...

Helioseismolog Michal Švanda ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu nitra Slunce. V rozhovoru s ním se dozvíte, jak Zemi ohrožují geomagnetické bouře, jak se sleduje a měří sluncetřesení i to, jak jsou čeští vědci zapojeni do světového pozorování naší nejbližší hvězdy.

Eva Jamrichová a Lydie Dudová z Botanického ústavu AV ČR se věnují paleoekologii. Ve svém výzkumu kombinují přístupy botaniky, archeologie a ekologie. Jak jim v nahlížení do historického terénu krajiny pomáhá fosilní pyl? Kde ho hledají a jak je možné, že se zachová po tisíce let? A do jakých období vědkyně rády cestují? 

Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR vysvětluje, proč v tropech běží evoluce rychleji, jak se počítá hmyz a z jakých důvodů obvykle selhávají ochranářské projekty na Papui Nové Guineji. Dozvíte se, nakolik spolu souvisí biologická a kulturní diverzita i to, jak zní papuánský prales či některý z 850 místních jazyků.

Ivo Pezlar z Filosofického ústavu AV ČR umí najít filozofické otázky ve videohrách i v kresleném vtipu. V rozhovoru se dozvíte, jak se od elektronické hudby dostal k logice, co ho baví na teorii důkazů i to, jak lze jejich principy aplikovat do praxe. A je právě logika společným jazykem pro matematiky, informatiky, lingvisty a filozofy? 

Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR vysvětluje, jak se zkoumá vnímání řeči u nenarozených dětí. Jak souvisí hudební trénink a schopnost učit se cizí jazyk. Proč je podle ní důležité zaměřit vědeckou pozornost také na indiánské a africké jazyky? A je možné, že se rodíme jako poetické bytosti?     

Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR nám ve vánočním speciálu podcastu Věda na dosah přiblíží, jak se v průběhu času proměňovala štědrovečerní tabule. Řekneme si, proč většina z nás nejí na Vánoce hlemýždě, kdy se podával kapr s knedlíkem, jak ovlivnila sváteční stolování válka nebo čím se v minulosti „znesvětil“ bramborový salát. V podcastu pro dokreslení atmosféry Vánoc zaznívají úry...

Radovan Kukutsch z Ústavu geoniky AV ČR s námi fárá symbolickou poslední šichtu po stopách končícího havířského řemesla. Vysvětluje, jaká nebezpečí na horníky v podzemí číhala a jak jim pomáhali koně a kanárci, ale také se dozvíme, co je v hornickém slangu rikša, pikovačka nebo klec. Podcast jsme natáčeli v bývalém dole a připravovaném hornickém muzeu v Horním městě na Bruntálsku.

Tomáš Hoření Samec ze Sociologického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah vysvětluje, z jakého důvodu prudce rostou ceny bydlení a jak s nimi zamávala probíhající pandemie. Ukazuje, proč je při případném řešení klíčová ochrana životního prostředí, jestli skončíme jako důchodci v karavanech nebo čím se můžeme inspirovat v Berlíně.

Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v podcastu Věda na dosah odpovídá, jak vypadaly zlomové okamžiky sametové revoluce. Přímo v budově bývalého Federálního shromáždění se vrací k osudovým okamžikům, ukazuje, proč se dějinný zvrat obešel bez krveprolití, jak těžké bylo stát se revolucionářem na malém městě anebo kdo na poslední chvíli převlékl kabát a zachránil Václava Havla.

Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah prozradí, kde lze uprostřed Prahy narazit na nefalšovanou městskou džungli. Přímo při pouti pražskou krajinou se dozvíme, jak souvisí mikulášská nadílka s invazí fíkovníků do Čech, ale také v čem byla přírodě prospěšná ničivá povodeň a které pochutiny si můžeme připravit z volně rostoucí městské květeny. Přijměte pozvání na netradiční...

Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah odpovídá, jak vzniká zemětřesení a nakolik hrozí v našem okolí. Přímo v muzeu ve Skalné u Chebu, které se nachází v epicentru západočeských zemětřesných rojů, nám osvětlí vztah mezi magnitudem, řinčením skleniček a borcením střech. Poslechneme si ale také, nakolik otřesy země souvisejí s blechami sibiřských psů a jedem kapající...

Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v podcastu Věda na dosah odpovídá, proč už u nás zbývá jen poslední asi stovka párů sýčka obecného, dříve zcela běžného obyvatele české zemědělské krajiny. Dozvíme se, co jsou sýčkovníky a jak se k záchraně sov staví současní zemědělci. A také proč se dříve věřilo, že sýček zve lidi do záhrobí a jestli na tom, že sýček předpovídá smrt, skutečně něco...

Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR odpovídá v podcastu Věda na dosah, jestli a proč je podle ní lepší fotoaparát v chytrém mobilu než zrcadlovka. Řekne nám, jak se obraz reality stává fotografií a jestli vůbec zachycuje skutečnou realitu. Dozvíme se také, podle čeho odborníci odhalují úpravy digitální fotografie a že díky své expertize pomáhají usvědčovat zločince.

Lucie Kubalíková a František Kuda z Ústavu geoniky AV ČR vás v podcastu A / Věda na dosah provedou po geologických zajímavostech Brna. Dozvíte se, jestli a případně kde se dají v moravské metropoli najít trilobiti, kolik stovek milionů let vznikaly horniny tvořící základy katedrály na Petrově, a poslechnete si příběh o nedalekém puklinovém prameni, který přinesl tyfovou zkázu.

Jiří Mikulec z Historického ústavu AV ČR nás v podcastu A / Věda na dosah přenese na Staroměstské náměstí do doby přesně před 400 lety. V červnu 1621 se tam odehrálo krvavé divadlo – exemplární hrdelní trest pro 27 vůdců takzvaného stavovského povstání proti tehdejší královské moci. Jak vypadaly poslední chvíle odsouzených? Kolik peněz inkasoval za svou práci mýty opředený kat Mydlář a jaká národn...

Romistka Renata Berkyová z Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v podcastu A / Věda na dosah představuje méně známou historii československých Romů. Přibližuje, jak vypadalo peklo tábora v Letech u Písku, a připomíná osudy legendárního černého partyzána. Dozvíme se více o ne zcela zdařilých sociálních experimentech z doby komunismu a zmařené naději Romů v devadesátý...

Fyzik Michal Duška z Ústavu termomechaniky AV ČR v podcastu A / Věda na dosah vysvětluje, kde a jak se hledají kritické body mezi skupenstvími vody. Dozvíme se, jak zahřát vodu, aby zmrzla, a poslechneme si, jak si můžeme doma v mrazáku vyrobit podchlazenou vodu. Povíme si, jak se tvoří matematické rovnice, které přesně popisují fyzikální vlastnosti vody, a osvětlíme, proč jezero v Andách zamrzá j...

Ekonomka Julie Chytilová z CERGE – společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy – v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, co vše ovlivňuje chování lidí a jak se to dá změřit. Dozvíme se, jak souvisejí odčervovací pilulky s úspěchy ve škole, jestli se muži a ženy rozhodují odlišně nebo proč u nás vlivem pandemie covidu-19 podléhají depresím především mladí lidé.

Michal Vašíček ze Slovanského ústavu AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, jaký je rozdíl mezi Rusínem a Rusňákem, která místa v Zakarpatí stojí za vidění a proč zástupy Čechů léta jezdily ke špatnému hrobu Nikoly Šuhaje loupežníka. Dozvíme se také, nakolik ovládal rusínštinu slavný americký umělec Andy Warhol, a uslyšíme, jak vlastně rusínština zní.

Kateřina Jirků z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, jak se zkoumají střevní paraziti a jestli se máme bát tatarského bifteku. Dozvíme se, nakolik funguje léčba pomocí červů – helmintoterapie – a jak se pozná člověk, který má v sobě tasemnici nebo roupy.