Radio Wave

Hostkou Buchet byla Kristina Špringr. Ta pracuje jakožto UX výzkumnice, která zkoumá, co na webech funguje špatně a která je zajímavá i tím, že když jede s manželem na výlet, on vždy stočí auto k jedné konkrétní rakouské vesničce, na kterou má kink.

„Nejčastěji se rodiče o děti dobře starat neumějí, ne že nechtějí. Zažila jsem velmi smutné případy, kdy mezi rodiči a dětmi byla velmi silná citová vazba a děti byly z rodiny odebrány. Podle mě tam měla přijít pomoc, a ne trest,“ říká právnička a mediátorka Magda Freseová.

Jak může vypadat studium v zahraničí? To jsme ve Studovně probrali v panelové debatě na Edufestivalu, kterou moderovala Aneta Štokrová. Co by doporučili absolventi škol v Holandsku, Británii, Americe a Portugalsku?

Knihy jedné z nejúspěšnějších současných spisovatelek už nebudou v britských knihkupectvích. Důvodem je podpora skupiny Palestine Action, kterou britská vláda označila za teroristickou organizaci. „Sally Rooney není teroristka, je to spisovatelka,“ připomíná literární překladatelka Anna Štádlerová. „Vede se debata o tom, jestli je možné skupinu skutečně klasifikovat jako teroristickou,“ upozorňuje...

O Fugazi jsme se ve Špíně poprvé bavili před deseti lety - jejich finální deska The Argument, po které se vydali vstříc dosud trvajícímu hiatu, tehdy oslavila 15 let od vydání. O dekádu později na tenhle archivní díl lehce navážeme a splatíme dluh důležitému a formativnímu labelu Dischord, jehož vlajkovou lodí byli bezesporu právě Fugazi. Špína se vydává na průlet katalogem a pouštěčku osobních tz...

„Ve výzkumech se za vztah s velkým věkovým rozdílem často považuje rozdíl šesti a více let,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Sára Kratochvílová. Jeho specifické výzvy mohou souviset především s tím, že se partneři nacházejí v odlišných životních fázích. Zatímco jeden řeší studium nebo první zaměstnání, druhý už může mít tyto zkušenosti za sebou a soustředit se na jiné priority, například děti.

Vyschlý potok u domu. Zahrada, kde stromy viditelně trpí. Les v Chorvatsku, který lehl požárem pár týdnů po dovolené. Letošní vlna veder a sucha nezůstala jen klimatickou statistikou — prošla konkrétními životy, konkrétními místy, konkrétními pocity. Prokop Pithart se v živé epizodě Podhoubí z festivalu zeptal psychologa Jana Krajhanzla a psychoterapeutky Zdeňky Voštové na to, čemu říkáme environm...

Jak se za posledních dvacet let změnila novinařina a proč to mají dnešní investigativní reportéři v některých ohledech těžší než dřív? Do podcastu Bojs přišel novinář David Macháček, který prošel Českou televizí i Českým rozhlasem. Mluvilo se o sociálních sítích, dezinformacích a umělé inteligenci, ale také o poezii nebo jeho přátelství s kapelou Mňága a Žďorp.

„Vždycky když jdu přes Václavské náměstí, připadám si jako na letištní ploše,” říká odborník na světelný smog Hynek Medřický, jeden z hostů nejnovějších Fasád. Světlo ve městě podle něj nemusí být silné, stačí aby bylo správné. Druhý host, Pavel Mrkus, umělec a hlavní kurátor Signal Festivalu, dodává, že mu stačí příjemně nasvícené výlohy v přízemí, ty podle něj dělají atmosféru centra samy o sobě...

Jak to vypadá v největším zambijském zapadákově? Tereza Hronová z Člověka v tísni se opakovaně vrací do Zambie. Jaké zážitky má z tamějších tržišť, Viktoriiných vodopádů anebo z Barotské nivy při západních hranicích s Angolou?

Moderátoři hotcastu Pot vítají podzim! Kája stále plný optimismu kouká na Stmívání s dýňovým latté v ruce. Eliška naopak každoročně s podzimem beefuje, protože trpí sezónní depresí, a dýňovým latté ji jedině vytočíte. Posdíleli tedy kulturní tipy z poslední doby, ze kterých mají motýly v břiše, a které překvapivě spojuje především lesbická tématika.

Quest tentokrát opouští bezpečí studia a přináší záznam z festivalu BRNO16, kde se v rámci herního programu představil také oblíbený trojlístek. Téma festivalu bylo jasné: maso. A protože se Jarda, Šárka a Lukáš ve videohrách za ta léta setkali s lecčím, rozhodli se prozkoumat, kam až jsou vývojáři ochotní zajít, když chtějí ostatním zvednout žaludek. Nečekejte žádné gurmánské okénko, ledaže považ...

Vidí to Aleš, Vítek a Tomák jinak než holky? Moderátoři Čelistí se museli vypořádat nejen s vyprázdněnými zákrutami nové komedie Davida Ondříčka, ale také s rozpadem identity. Nešlo nicméně ani tak o okénko do jejich trudných životů, ale o nečekaně zdařilý komiksový horor Clayface, jehož hrdina nádherně mutuje uprostřed přízračného, prohnilého Gothamu.

To, od čeho se část společnosti po roce 1989 chtěla distancovat, dnes na sociálních sítích získává nový význam. Trend slavic aesthetic, tedy slovanské estetiky, popularizuje motivy spojované především s východní Evropou a postsovětskou kulturou. Figurují v něm třeba kožešinové čepice, teplákové soupravy, šedá sídliště nebo hudba běloruské kapely Molchat Doma. Často nechybí ani vodka, cigarety a ml...

Chudáčci Petr Uhlík a Adam Trnka Ernest zavzpomínají na školní léta. Petr je rád, že už není vláčen svými hormony a tužbou se někomu zavděčit. V koho Petr dospěl na jedné pražské základce? Byl Adam ve škole v partě? A má nějakou partu dnes?

Hostky Buchet byly tentokrát jen dvě, Renata a Renáta, z nichž jedna je realiťačka a druhá úřednice na ministerstvu, toho času úřadující na mateřské dovolené.

„O kojení se mluví hodně, možná až moc. Ne všechno je totiž pravda a je zásadní, kdo a jaké informace předává,“ říká porodní asistentka a laktační poradkyně Bára Čápová. „Ženy to nemají vůbec lehké – informací a zdrojů je strašně moc.“

Můžeme se naučit mít svoje tělo rádi. Žijeme ale ve společnosti, která k různým tělům nepřistupuje stejně. S antropoložkou Varvarou Borisovou mluvíme o tom, jak fatfobie zasahuje do vztahů, práce i zdravotní péče, proč se lidé s většími těly mohou lékařům raději vyhýbat a jak tlak na hubenost ovlivňuje i ty, kteří se společenskému ideálu blíží.

Generace Z je líná, nechce pracovat a má přehnané nároky. Podle ekonoma Jana Bittnera podobné stereotypy provázejí téměř každou nastupující generaci. Mladí dnes navíc vstupují na pracovní trh, na kterém musí řešit drahé bydlení, nejisté pracovní podmínky i nástup umělé inteligence. „To už není rozhodování o kariéře, je to spíš survival mode,“ říká v pořadu Impakt.

Religionista Michal Puchovský má široký záběr. Zajímá se o fantasy a metal a ve svém podcastu 15 Grams of Religion zkoumá vztah hudebníků k náboženství. V poslední době se věnoval také výzkumu konverzí k novopohanství na Slovensku. Co je toto moderní, zhruba třicet let staré náboženské hnutí zač a jak zapouští kořeny ve slovenské společnosti? O tom mluvil v pořadu Hergot!.

Naučili jsme se, že fasáda polepená obřím párkem v rohlíku není ideální. Jenže ve snaze zbavit se vizuálního smogu jsme možná vytvořili jiný problém: místa, která vypadají čistě, uhlazeně a skoro identicky od Prahy po Soul. „Forma sleduje zisk,“ říká kunsthistorička Kristýna Drápalová. V nejnovějších Fasádách vysvětluje, co stojí za unifikací měst a proč to není jen otázka vkusu.

Klára Nováková je dabérka, knižní influencerka, cestovatelka a kolegyně z Radia Wave. Kdysi jí šikana během tělocviku úplně znechutila sport a pohyb, dnes běhá půlmaratony a chodí dálkové trasy, jako je Svatojakubská cesta do Santiaga de Compostela, West Highland Way anebo Tour de Mont Blanc. Co jí traily dávají?

„Cílem projektu Kraje pro bezpečný internet je seznámit uživatele internetu s jeho riziky, a jak se jim bránit,“ říká v rozhovoru vedoucí projektu Lucie Časarová. Jednou z jeho aktivit je každoroční soutěžní kvíz pro žáky a studenty základních a středních škol, kterého se loni účastnilo přes 60 000 lidí. Co dnes představuje největší rizika a jak jsou na ně nejen mladiství připraveni?

Adéla Šponerová mluví s lidmi, kteří se rozhodli pro spokojenost se sebou, bez ohledu na to, jak vypadají. Proč je sebeláska tak provokativní? A nestává se z trendu self-love jen další nárok, který na sebe klademe? Poslouchejte v šesté epizodě série Ztělesnění.

Lékařka Viktoria Reklová se věnuje gynekologii, porodnictví i reprodukčnímu zdraví. Moderátoři hotcastu Pot si ji pozvali, aby probrali antikoncepční trendy i mýty, samozvané doktory z TikToku i to, jak vytvořit bezpečné prostředí v ordinaci. A taky otázku, kolik prášků po už je moc prášků po.