Vltava

„Ve východním Německu se odehrála ještě drastičtější výstavba panelových sídlišť, než u nás. Ale v osmdesátých letech, kdy byla naše výstavba rigidnější, se v NDR snažili lépe přizpůsobit stavební soustavy tomu, aby se z nich dalo stavět i v centrech měst,“ říká Rostislav Koryčánek. Poslechněte si bonusový rozhovor k první epizodě série Betonoví lidi.

Saša Michailidis se ptá kurátorky Volmanovy vily v Čelákovicích Zuzany Kadlečkové a vnuka stavitele domu MAT Jana Mattlacha. Volmanova vila se před několika lety otevřela kulturnímu provozu. Dům MAT na pražském Karlově náměstí má vedle kina nově také galerii. Oba objekty jsou přitom soukromé. Co znamená dát historickému domu novou náplň? Co návštěvník nevidí a jak se takový dům dá dlouhodobě udrže...

Vystavuje na letošním festivalu ilustrace LUSTR. Ústředním tématem 13. ročníku je Krajina 2.0, která zkoumá vliv člověka na naše prostředí a proplétání přírody s kulturou v éře antropocénu. Žije v Ústí nad Labem, v tvorbě se inspiruje filmem a filmovými záběry a samotnou ji zajímá severočeská krajina zasažená těžbou.

Zpětně se mi putování Srí Lankou zdá jako čirá halucinace. Sen, který se vynořuje z jezera ve starobylém královském městě. Poskakuje na terase jako zlověstně krásný makak. Šeptá jako divoké stromoví džungle. Je fialový jako vodní lilie a narůžovělý jako lotosové květy obětované na oltáře buddhů.

Saša Michailidis se ptá analytičky neziskové organizace EDUin Nikoly Šrámkové a biblioterapeutky, psycholožky Veroniky Fiedlerové. Čeští patnáctiletí se ve čtenářské gramotnosti zhoršili. Vyplývá to z mezinárodního šetření PISA, které zveřejnila OECD. Proč čtenářská gramotnost upadá? Jak to souvisí s proměnou čtenářských návyků, digitálním prostředím, rodinou nebo školou?

Respektovaná herečka se zamýšlí nad tím, jak moc je pro člověka důležitá příroda, mluví také o tom, že ji odjakživa lákalo co nejpřirozenější herectví a že je pro ni obtížné rychle přepnout z každodennosti do života hrané postavy.

Její výstava Benátky-Praha je souborem akvarelů vzniklých pozorováním oblíbených lokalit v těchto městech v různých ročních obdobích. „V Praze i v Benátkách mně vyhovuje hloubka modři, která jde občas do šeda nebo do černa podle toho, jaké je světlo a na jaký papír maluju,” popisuje v Vizitce. Ve své tvorbě má ráda minimalismus, její technikou je kresba akvarelem a také tuší. Má blízko k tradici č...

Nahlédněme dnes do jedné dokonalé domácnosti dokonalého domu s dokonalým rodinným životem. Domácnost voní v kuchyni vanilkou, v pracovně knihami, ložnice má ve dne vůni levandule, v noci voní po růži.

Káže kazatel Jan Matoušek.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

Ať to s ajatolláhy dopadne jakkoliv, je to příležitost putovat po starém duchovním Íránu.

Chudý židovský mladík se kvůli sňatku s křesťanskou dívkou nechá pokřtít. Víry svých předků se však nevzdává a svědomitě dodržuje židovské i katolické náboženské předpisy. Povídka Vojtěcha Rakouse vypráví s laskavým humorem o dvojí identitě, manželském porozumění a soužití dvou náboženských tradic.

Saša Michailidis se ptá hostů na vyznění letošního benátského filmového festivalu. S překladateli jsme mluvili o jejich vztahu k umělé inteligenci a také o jejich obavách z případného zrušení Ústavu translatologie na Filozofické fakultě UK. Nakolik oblíbené a nadčasové jsou dnes divadelní hry Václava Havla? A jak náročné je u nás vydávat ilustrované knihy? LUSTR, přehlídka současné autorské ilustr...

Metodou radikální upřímnosti natočila svůj celovečerní debut Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Sleduje v něm svého staršího bratra a dva bratrance, jejich zápas se závislostí a životem na ulici a také vlastní snahu jim pomoct. Snímek vznikal pět let a natáčela ho převážně na iPhone. Úspěch měl na Berlinale, rezonoval ve Varech a je také letošním českým kandidátem na Oscara v kategorii pro nejlep...

Říká se, že lidi nečtou. Říká se to často. A často to není pravda. Nebo spíš, lidi čtou, ale nějak jinak než dřív. V poslední době mi totiž chodí pozvání do bookclubů, čtenářských klubů. Jsou to menší, nebo větší komunity lidí, které fungují ve větších, nebo menších místech a schází se, aby nejdřív každý zvlášť knihu přečetli a pak si o ní společně povídali.

Saša Michailidis se ptá ilustrátorky Mariany Jirátové a Heleny Černohorské z nakladatelství Bylo nebylo. Festival LUSTR, tedy největší přehlídka současné autorské ilustrace, začne příští týden v Holešovické tržnici v Praze. Co všechno musí ilustrátor promyslet, než vznikne jediná stránka knihy? Jak se ilustrace potkává nebo pře s představou autora a nakladatele? Vyplatí se ještě nakladateli zaplat...

Letos vydal nové album Šénau a v nakladatelství Galén také rozhovorovou knihu Autobus do Sudet, které jsou jeho životním tématem. Přiznává, že jeho nejnovější deska je mnohem osobnější, než ty předešlé. Ke psaní potřebuje impuls, nějaký zážitek nebo myšlenku a mnohé skladby cizeluje i několik měsíců. Sám se nejvíce cítí být ovlivněn Oldřichem Janotou.

„Je extrémně zajímavé sledovat důvody postupného krachu tak výrazných a na první pohled krásných myšlenek,“ říká Vladimir 518. V sérii Betonový lidi mluví s architekty a urbanisty, kteří česká sídliště plánovali a realizovali. Ale i s těmi, kdo v panelových blocích žili a tvořili oficiální i neoficiální kulturu. Poslouchejte sérii Betonový lidi, od 23. září na Vltavě.

Stáli jsme s přáteli na šumavském vrchu Hohen Bogen a dívali se do Bavorska. Za zády nám trčelo dlouho nepoužívané odposlouchávací zařízení americké armády, dva obří betonové sloupy a několik kulovitých objektů, také baráky bývalé ubytovny. Komplex byl oplocen, ale brána otevřena, neboť vyšší z věží slouží jako turistická rozhledna.

Saša Michailidis se ptá umělecké šéfky a hlavní dramaturgyně Vršovického divadla MANA v Praze Věry Maškové a dramaturga nejen Divadla F. X. Šaldy v Liberci Jiřího Janků. 90. výročí narození Václava Havla se blíží. A Vltava připomíná Havla dramatika rozhlasovou úpravou Audience, Asanace a Vyrozumění. Nakolik oblíbené dnes jsou Havlovy divadelní hry? Jak dobře interpretovat jeho dílo na jevišti? A j...

Získali cenu Architekt roku 2026. Porotci se shodli, že mimořádným přínosem architektuře je v jejich práci vytváření trvale krásných staveb bez ohledu na módní trendy. Za hlavní hodnoty v architektuře zmiňují pravdivost a transparentnost. „Hledáme cestu, aby dům dokázal obstát nejen teď, ale i za sto let,“ vysvětlují ve Vizitce. „Nejdůležitější je, jak dům zasáhne místo. U všech budov dotváříme ok...

V žádném jiném městě na světě, než v Berlíně nenajdete poblíž sebe tři památníky holokaustu věnované obětem z řad Židů, Romů a LGBT komunity. Nejen že jsou veřejně přístupné 24 hodin, 7 dnů v týdnu, ale hlavně byly postavené v centru samotného Berlína, pár kroků od symbolických míst celé země – Braniborské brány a Bundestagu.

Saša Michailidis se ptá překladatelky z němčiny Michaely Škultéty a překladatele z angličtiny Lukáše Nováka. Při Noci literatury budete moci opět osobně posoudit kvalitu překladů do češtiny. Co odlišuje lidský překlad od strojového? Jak může AI změnit práci překladatelů i to, jaké knihy se vůbec budou překládat?

Patří k nejvýznamnějším popularizátorům rumunské a moldavské literatury u nás, za což od rumunského prezidenta obdržela vysoké státní vyznamenání. Stojí mimo jiné za překladem thrilleru z geograficky a politicky komplikované oblasti Podněstří od Alexandra Popesca, která v Česku zaznamenala znamenitý ohlas a předčítalo se z ní i na festivalu Noc literatury.

Pro ty, kdo vltavské Ranní úvahy poslouchají z éteru, připomínám, že na webu Českého rozhlasu jsou dostupné také v písemné podobě a jsou opatřené titulky stejně jako novinové fejetony. Můj dnešní příspěvek je nadepsán „Vítrný medvídák“ a čtenáři si při jeho spatření možná pomysleli, že se v nadpisu vyřádil internetový šotek, anebo povytáhli obočí nad mou soudností.