Sedmá generace

Nikdo z nás není schopen postihnout celou realitu jen z osobní zkušenosti. Lidé ze všech kontinentů si obraz o zbytku světa vytvářejí pomocí televize a dalších médií. Na několika konkrétních příkladech se pokusím ukázat, jak moc se představy vytvořené médii mohou míjet s realitou. Co si o Evropě může myslet obyvatel USA, Indie nebo student z Asie, který zde žije již několik let? A jak vidíme zbyte...

Děti jsou jako houby. Dokážou nasáknout neuvěřitelné množství informací, a tak se již od útlého věku učí porozumět, jak se chovat ke svému okolí. V dnešním světě je jejich bezstarostné dospívání bohužel postaveno před realitu nešetrného lidského chování k životnímu prostředí.

Barry Lopez (1945—2020) byl respektovaný americký cestovatel, přírodovědec a literát, autor bezpočtu vytříbených esejí, ale také povídek, románů, přírodovědných a cestopisných publikací.

Britská ekonomka Kate Raworth se vydala na válečnou stezku proti mainstreamové ekonomii. Ve své knize Ekonomie koblihy rozebírá, proč ekonomické teorie ohrožují život na planetě, a navrhuje myšlenkový model pro rozvoj v 21. století — koblihu.

Svět se nezvratně řítí do záhuby a lidstvu už není pomoci. Ať už se s tímto názorem ztotožňujete, hledáte recept na pozitivní přístup ke zmatkům dnešní doby, nebo vás prostě jen zaujme krásná obálka, kniha Aktivní naděje od Joanny Macy a Chrise Johnstona vás nezklame.

Za svou existenci zvládli lidé znečistit odpadem půdu, vzduch, řeky, moře nebo hluboké jeskyně. Ještě ve dvacátém století však existovalo místo člověkem zcela netknuté. I na něj však nakonec došlo. Kosmický prostor mezi Zemí a Měsícem jsme s érou letů do vesmíru začali znečišťovat takovým tempem, že za padesát let už možná nebudeme moci ze Země vůbec vzlétnout, aniž bychom riskovali srážku s jiným...

Řekne-li se vesmírný výzkum, asi nás na prvním místě nenapadne, že by jakkoli přispíval k řešení environmentálních problémů. Představíme si spíše start rakety náročné na palivo doprovázený spoustou dýmu a zplodin, miliardy, které snad bylo možné využít lépe, nebo třeba tisíce tun kosmického odpadu, kterým úspěšně zaplňujeme okolí Země. Objevování vesmíru s sebou však neslo a nadále nese také pozit...

V době nouzového stavu často nezbývá prostor na novinky, jak se daří environmentálním kampaním. To ale neznamená, že se nic neděje. Tak například, velký úspěch si připsala ochrana zvířat — díky skvělé práci organizace Obránci zvířat (známé pod zkratkou OBRAZ) u nás zanedlouho skončí klecový chov slepic. Čím nás může její kampaň inspirovat?

Výběr sedmi inspirativních podcastů (nejen) o přírodě a našemu vztahu k ní.

„Tento film je mým svědectvím a mou vizí budoucnosti,“ shrnuje David Attenborough v úvodu svého nejnovějšího dokumentu, zatímco stojí v troskách města Pripjať zdevastovaného výbuchem Černobylu. Přesně tím vystihuje podstatu i atmosféru snímku. Tentokrát nás legendární dokumentarista nevezme na bezstarostnou jízdu po přírodních krásách světa. Attenboroughův tón je výjimečně naléhavý. Snaží se totiž...

Stephan Martin je americký astronom, lektor, spisovatel, učitel a psychoterapeut, který víc než dvacet let vyučuje astronomii a fyziku na univerzitách a ve vzdělávacích centrech po celých Spojených státech; velmi aktivně prosazuje interdisciplinární přístupy ke zkoumání vesmíru.

Gretchen Rubin je autorkou několika bestsellerů, často bývá citována jako expertka na štěstí. V době, kdy letí „debordelizace“ všeho možného (domácnosti, hlavy, vztahů), a to zvlášť v době nuceně volného času a domácí karantény, už nemáme důvod úklid odkládat.

Pojem nemocnice neznačí pouze místo, kde se doktoři a sestřičky starají o nemocné. Jde taktéž o složitý organismus s obrovskou spotřebou a nemalým dopadem na životní prostředí. Cíleně pro-environmentální politika přitom v tuzemském zdravotnickém sektoru stále pokulhává. Jednou z výjimek je brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny, která se až donedávna mohla pyšnit zcela jedinečným environmentální...

"Už vás unavuje číst pouze o lvech, slonech a žirafách v nádherných afrických parcích? Nechcete slyšet jen příběhy o chudobě, nemocích a rozpadajících se afrických ekonomikách? Po deseti letech v Africe vím, že úchvatná zvířata na pozadí široké pláně se sněhovými vrcholky Kilimandžára nejsou to jediné, co Afrika nabízí."

Minule jsme ukázali, jak vědecká idea antropocénu zachycuje zásadní proměnu, kterou prochází naše planeta. Země se dostává mimo přirozenou variabilitu posledních dvanácti tisíc let. V jakém stavu se stabilizuje, netušíme. Pokud ale radikálně nezmírníme dopady naší činnosti na planetu, může být i neslučitelný s životem lidí. A jak na to reaguje odborná a umělecká veřejnost?

„Dodnes jsem nepochopila, proč nás považují za sociálně vyloučenou lokalitu,“ rozčiluje se Margita Hoňáčková, energická dáma a členka komunitního spolku Společná cesta v Ostravě-Kunčičkách. „Vždyť to tady žije mnohem víc než v jakékoli jiné čtvrti!“ dodává s povzdechem a zháší cigaretu.

Jak nejefektivněji zadržet vodu v české krajině? Jsou plány na desítky nových přehrad řešením? Nebo je lepší sázet na menší krajinné struktury (mokřady, tůně, meandry) či agrolesnictví?

Obecně tradovanou představu, že digitální technologie jsou nepřítelem čtení knih, statistiky nepotvrzují. Existuje kupříkladu významná spojitost mezi využíváním internetu a čtenářstvím. Ale to ještě nemusí znamenat, že digitální technologie nemění způsob, jakým čteme. Americká neurovědkyně Maryanne Wolfová je přesvědčena, že k určité změně v mozkové činnosti dochází a že bychom na ni měli reagovat...

V minulém dílu seriálu jsme představili ideu antropocénu, proces, kterým jsme se v tomto novém období ocitli, a naznačili jsme, jak tento koncept rezonuje v širší společnosti. Dnes se podrobněji podíváme na vybrané vědecké poznatky o současném stavu Země a jejím budoucím vývoji a následně podrobíme kritické reflexi vědecký narativ a navrhovaná řešení.

Stačilo pár propršených týdnů, aby se sucho, v poslední době jeden z nejdiskutovanějších problémů české krajiny, začalo vytrácet z veřejné debaty. Bude se jím někdo systematicky zabývat i po deštivém začátku léta?

Podle známého vtipu o veganech bychom je spočítali snadno. Sami nám totiž hned řeknou, že jsou vegani. Haha. Ve skutečnosti přesné údaje vypovídající o tom, jak se člověk stravuje, nezjistíme. To ale neznamená, že neznáme obecné trendy spojené s veganstvím. Právě naopak. The Vegan Society prezentuje ohromné množství dat, která dokládají, že obliba veganství celosvětově roste. Jak jsou na tom Češi...

S doktorkou Radanou Dymáčkovou, pracující v Masarykově onkologickém ústavu na Klinice radiační onkologie, se potkáváme v malé, tiché kavárně. Hned z úvodního povídání zjistím, že je jednou z mála českých lékařek, které jsou zároveň členkami České veganské společnosti. Téma našeho hovoru je tedy nasnadě: výživová doporučení, specifika veganské stravy, neopomíjíme ani těhotné ženy a děti stravujícíc...

Umělé maso v laboratořích zdárně roste. Den, kdy se poprvé objeví v regálech, se blíží. Budeme ale na něj mít chuť? Průzkum STEM/MARK mezi českou populací ukazuje, že moc ne.

Podle australské myslitelky Val Plumwood pěstuje soudobá západní civilizace zarytě monologický vztah ke světu. Co si pod tím představit?

Částka, kterou letos lidé vybrali na pomoc Austrálii, se vyšplhala do závratných výšin, výzkumy ale naznačují, že pokud se fungování naší společnosti nezmění, budou podobné sbírky na záchranu lidí i životního prostředí potřeba stále častěji. Oheň zničil přes tři tisíce domů a připravil o život 33 lidí a odhadem miliardu zvířat.