Sedmá generace

Pojem nemocnice neznačí pouze místo, kde se doktoři a sestřičky starají o nemocné. Jde taktéž o složitý organismus s obrovskou spotřebou a nemalým dopadem na životní prostředí. Cíleně pro-environmentální politika přitom v tuzemském zdravotnickém sektoru stále pokulhává. Jednou z výjimek je brněnská Fakultní nemocnice u svaté Anny, která se až donedávna mohla pyšnit zcela jedinečným environmentální...

"Už vás unavuje číst pouze o lvech, slonech a žirafách v nádherných afrických parcích? Nechcete slyšet jen příběhy o chudobě, nemocích a rozpadajících se afrických ekonomikách? Po deseti letech v Africe vím, že úchvatná zvířata na pozadí široké pláně se sněhovými vrcholky Kilimandžára nejsou to jediné, co Afrika nabízí."

Minule jsme ukázali, jak vědecká idea antropocénu zachycuje zásadní proměnu, kterou prochází naše planeta. Země se dostává mimo přirozenou variabilitu posledních dvanácti tisíc let. V jakém stavu se stabilizuje, netušíme. Pokud ale radikálně nezmírníme dopady naší činnosti na planetu, může být i neslučitelný s životem lidí. A jak na to reaguje odborná a umělecká veřejnost?

„Dodnes jsem nepochopila, proč nás považují za sociálně vyloučenou lokalitu,“ rozčiluje se Margita Hoňáčková, energická dáma a členka komunitního spolku Společná cesta v Ostravě-Kunčičkách. „Vždyť to tady žije mnohem víc než v jakékoli jiné čtvrti!“ dodává s povzdechem a zháší cigaretu.

Jak nejefektivněji zadržet vodu v české krajině? Jsou plány na desítky nových přehrad řešením? Nebo je lepší sázet na menší krajinné struktury (mokřady, tůně, meandry) či agrolesnictví?

Obecně tradovanou představu, že digitální technologie jsou nepřítelem čtení knih, statistiky nepotvrzují. Existuje kupříkladu významná spojitost mezi využíváním internetu a čtenářstvím. Ale to ještě nemusí znamenat, že digitální technologie nemění způsob, jakým čteme. Americká neurovědkyně Maryanne Wolfová je přesvědčena, že k určité změně v mozkové činnosti dochází a že bychom na ni měli reagovat...

V minulém dílu seriálu jsme představili ideu antropocénu, proces, kterým jsme se v tomto novém období ocitli, a naznačili jsme, jak tento koncept rezonuje v širší společnosti. Dnes se podrobněji podíváme na vybrané vědecké poznatky o současném stavu Země a jejím budoucím vývoji a následně podrobíme kritické reflexi vědecký narativ a navrhovaná řešení.

Stačilo pár propršených týdnů, aby se sucho, v poslední době jeden z nejdiskutovanějších problémů české krajiny, začalo vytrácet z veřejné debaty. Bude se jím někdo systematicky zabývat i po deštivém začátku léta?

Podle známého vtipu o veganech bychom je spočítali snadno. Sami nám totiž hned řeknou, že jsou vegani. Haha. Ve skutečnosti přesné údaje vypovídající o tom, jak se člověk stravuje, nezjistíme. To ale neznamená, že neznáme obecné trendy spojené s veganstvím. Právě naopak. The Vegan Society prezentuje ohromné množství dat, která dokládají, že obliba veganství celosvětově roste. Jak jsou na tom Češi...

S doktorkou Radanou Dymáčkovou, pracující v Masarykově onkologickém ústavu na Klinice radiační onkologie, se potkáváme v malé, tiché kavárně. Hned z úvodního povídání zjistím, že je jednou z mála českých lékařek, které jsou zároveň členkami České veganské společnosti. Téma našeho hovoru je tedy nasnadě: výživová doporučení, specifika veganské stravy, neopomíjíme ani těhotné ženy a děti stravujícíc...

Umělé maso v laboratořích zdárně roste. Den, kdy se poprvé objeví v regálech, se blíží. Budeme ale na něj mít chuť? Průzkum STEM/MARK mezi českou populací ukazuje, že moc ne.

Podle australské myslitelky Val Plumwood pěstuje soudobá západní civilizace zarytě monologický vztah ke světu. Co si pod tím představit?

Částka, kterou letos lidé vybrali na pomoc Austrálii, se vyšplhala do závratných výšin, výzkumy ale naznačují, že pokud se fungování naší společnosti nezmění, budou podobné sbírky na záchranu lidí i životního prostředí potřeba stále častěji. Oheň zničil přes tři tisíce domů a připravil o život 33 lidí a odhadem miliardu zvířat.

Od června do září loňského roku shořelo na Sibiři území o rozloze Belgie, tedy 4,3 milionu hektarů, za celý rok pak podle údajů ekologických organizací více než 13 milionů hektarů, tedy přibližně celé Řecko.

Letošního 8. února zemřel Erazim Kohák. Filosof, učitel a jedna z nejvýraznějších postav porevolučního ekologického hnutí. Svůj život zasvětil vedle fenomenologie a řešení národní otázky především filosofické ekologii, kterou se pokoušel ustavit jako protiváhu technokratickým řešením ekologických problémů, v našich zemích tak pevně zakořeněným. Jeho hvězda pohasla v 86 letech věku. Pojďme se za je...

Žijeme v přeslazené době. Cukr je všude. Najdeme ho v alkoholických i nealkoholických nápojích, v pečivu, sušenkách, ale i v ovoci a zelenině a používá se i do zavařenin kvůli konzervaci. Schovává se ale i tam, kde bychom ho vůbec nečekali.

Do nejoblíbenějšího ovoce na světě se dnes zakousne již málokdo, zato ho můžeme pít plnými doušky. Z bobulí, tvarem i barvou připomínající třešně, dnes ale využíváme zejména obsah skrytý v dužině. Řeč je o plodech kávovníku, jehož zrna jsou po ropě druhým nejprodávanějším arktiklem na světě — toto dvojí černé zlato se stalo palivem dnešní společnosti. Káva zároveň drží světové prvenství jakožto ne...

Je květen 2017. Já a dva další lidé zaměstnaní v Hnutí DUHA se chystáme na stáž u sesterské organizace Friends of the Earth (Přátelé Země) EWNI v Londýně. Jásám, když nacházím akční jízdenku s třemi přestupy z Plzně do Bruselu, odkud budeme pokračovat také vlakem. Kolegyně Bára mi ale do plánu koupit tři jízdenky hází vidle. „Já nemůžu trávit celý den ve vlaku. Mám přece rodinu a čas s ní je vzácn...

Když nastupuju do metra v zabahněných pohorkách a kalhotách „na ven“, cítím se mezi ostatními cestujícími trochu nepatřičně. Podobně zvláštně možná na první poslech zní spojení městské zemědělství, přesto se trendu pěstování potravin ve městech v posledních letech daří. Po letech obdivování zahraničních městských farem jsem letos měla možnost navštívit hned dva nově vznikající projekty v Praze.

Jak známo, česká, moravská i slezská půda strádá. Sucho, eroze, pesticidy, monokultury, úbytek živočišných i rostlinných druhů… doplňte si sami. Existuje ale jeden nenápadný nástroj, který by mohl péči o půdu a krajinu výrazně zlepšit: pachtovní smlouvy.

Možnost pobývat v dětském domově zaniká s dokončením studia a mladiství z „děcáku“ pak odcházejí žít ten pravý „dospělácký život“. Čeká je hledání bydlení a shánění práce, která jim zaplatí nájem, pojištění, jídlo, jízdné, zkrátka není toho málo. Kdo někdy sháněl práci, ví, že zřídkakdy je to záležitost několika dní. Ne každý má ale možnost zaplatit nájem až po první výplatě, kolotoč půjček se ted...

Dobrá praxe v zemědělství je především široký pojem. Vměstná se pod něj péče o staré a zanedbané kultury, budování sítí zodpovědných zemědělců, zpracovatelů a spotřebitelů, oživování zemědělských slavností a tradic, i zapojení nejnovějších technologií a hledání neobvyklých postupů.

Stojíme okolo kulaté nádrže o velikosti dětského bazénku ve sklepení bývalého vojenského prostoru v Přáslavicích u Olomouce. Před očima se nám míhá několik desítek dospělých pstruhů. Úzkou chodbičku vedoucí k nádrži lemují baňaté hlávky salátu, který zde roste bez půdy, slunečního svitu a přidaných chemických hnojiv. Potřebné živiny totiž rostliny získávají díky vodě proudící z nádrže se pstruhy....

Pozoruhodné eko-události posledních v červnu a červenci 2019.

Máločím určujeme příští život své země tolik jako péčí o půdu. Na náš současný vztah k českým polím se ale hodí nejspíše slovo plundrování. Kupodivu přitom plundrujeme jinde a jinak, než si obvykle myslíme.