Sedmá generace

Koně Převalského odchované nad Smíchovem míří do pouště Gobi.

Revitalizace staré vrbovny pomáhá nejen proti záplavám.

Deskových her s environmentální tematikou přibývá.

Už více než dva roky funguje v Praze komunitní cyklodílna.

Na svahu Dobšeny kosí mladí, staří i nejmenší.

Pilotní podcast Sedmé generace uvítá dva hosty: Tomáše Havlíčka, projektanta a jednatele Atelieru Fontes, který se zabývá právě vhodným projektováním vody v krajině a také starostu jihomoravské obce Bratčice Jana Buršíka, který právě na návsi své obce přinesl neobvyklé řešení. Oba také s moderátorem a autorem podcastu Štěpánem Jindrou nastiňují správná opatření a konkrétní příklady dobré praxe.

Přijíždím na okraj Brna do Modřic, odkud je můj cíl vzdálený jen deset minut cesty autobusem, tedy zhruba deset kilometrů směrem na jih. Vystupuji v malé obci Bratčice, v níž bydlí přes sedm set obyvatel, přesto se těší nemalému zájmu místních i přespolních.

Vycházím z domu před šestou hodinou ráno a chystám se na smluvené místo srazu, kde se mám potkat se členy komunity Hare Krišna. Na ulici před jejich brněnský chrám přicházím přesně na čas a nervózně přešlapuji před brankou. Dochází mi, že příliš nevím, co mě dnes bude čekat.

Je v Africe všechna zelenina bio? Jak pěstují lidé na vesnicích a ve městech? Je to nutnost, nebo hobby? Jsou okrasné zahrady výsadou bohatých?

Zahrádkáři nejsou žádní uvědomělí environmentalisté. Jejich hlavním cílem je čerstvá zelenina, a se slimáky ani hraboši se o úrodu dělit nechtějí. K takovému poznání nepotřebujeme vědu. Výsledky sociologických průzkumů ale ukazují, že vztah zahrádkářů k životnímu prostředí není tak přímočarý, jak naznačuje úvodní provokace.   Článek si můžete přečíst v časopise Sedmá generace (3/2021). Předpl...

Ochrana přírody — tedy konkrétních míst a živých bytostí či jejich druhů — je relativně svébytným proudem v řece environmentalismu a jejím možná nejstarším pramenem. V tomto a příštím dílu jej budeme sledovat pohledem historickým, abychom pak mohli lépe prozkoumat její ideové základy.

Jaké mají podle soudů vlády povinnosti v ochraně klimatu? V Nizozemsku, Irsku Francii, Pákistánu či Nepálu soudy rozhodly, že vlády musí činit ambicióznější kroky, aby ochránily občany před změnou klimatu. Klimatická žaloba inspirovaná úspěšnými případy v zahraničí, se připravuje i u nás. Začíná být totiž jasné, že pokud státy klima nechrání, nebo pokud dokonce ke změně klimatu aktivně přispívají,...

V článku Kladivo na přehrady (7G 4/2020) jsme psali o sílícím trendu bourání přehradních hrází ve světě. Na podzim 2020 slavilo hnutí proti přehradám další velké vítězství: po dvacetiletém boji prosadili kalifornští indiáni a jejich spojenci zbourání čtyř velkých přehrad na řece Klamath. Jaký příběh se skrývá za tímto úspěchem? Můžeme se z něj poučit?

V ochraně přírody a krajiny se čím dál více setkávám s pojmem ekologická obnova. Většinou se tento obor vztahuje na rekultivace po těžbě nerostných surovin. Často ale narazím na přesahy, kdy ekologická obnova zahrnuje další ekosystémy i procesy. V následujícím textu vás tedy chci seznámit s ekologickou obnovou a jejím směry.

Rozbahněnou cestou mířím ke staré opuštěné sýpce, slepé díry po oknech sledují, jak se mi nohy boří do bahna. Rozhlížím se kolem sebe a usilovně si představuji, že louka je modrá hladina a vysoká tráva komíhající se ve větru jsou chaluhy rostoucí ze dna moře. Proč se o něco takového pokouším? Protože biocentrum Ostrůvek u Kobylí leží v místech, kde se v třetihorách rozlévalo historicky poslední mo...

S klukama se potkávám na dirt parku v líšeňské Rokli. Je neděle dopoledne a v Brně jde o jeden z prvních slunečných dnů po zimě. Většinu návštěvníků Rokle tvoří rodiny s dětmi, mířící na hřiště nacházející se v těsné blízkosti dirt parku. I přes tuto zjevnou blízkost ale tato dvě místa působí každé jako z jiného světa.

Procházím rašeliništěm a očima přitom bloudím u země. Dva psi se prohánějí blízko nás podél jeřabinové aleje, ale my s koordinátorkou vlčích hlídek Štěpánkou Kadlecovou jim nevěnujeme pozornost. Hledáme jakýkoliv náznak trusu, zanechaného tu opravdovým vlkem.

V minulém díle jsme nastínili hrubé obrysy vzniku a raného vývoje ochrany přírody v Evropě a Severní Americe. Na závěr jsme se pak pokusili přiblížit, jak s ní našlo společnou řeč environmentální hnutí (původně zaměřené nikoliv na mimolidskou přírodu, ale na životní prostředí člověka), a to ve zdola vytvořených skupinách radikálně bránících konkrétní místa nebo organismy. Nyní se podíváme na někte...

Dopady klimatické krize, rychlý nástup digitalizace, suburbanizace a soutěž o talenty. To jsou důležité výzvy, které v následujících dekádách ovlivní rozvoj měst. Obzvláště města historicky spojená s fosilními zdroji budou muset experimentovat a hledat novou identitu, což se jim podle výzkumníků z konzultační společnosti McKinsey & Company nepodaří bez aktivní spolupráce se svými obyvateli.

Dávat starému nábytku další účel a smysl, to je hlavním mottem projektu Z pokoje do pokoje. Místo do sběrného dvora dovezou lidé nevyužívanou socialistickou komodu na dvorek organizace a tři autorky Zuzana Kuberová, Bára Kocandová a Tereza Korbelová jí vrátí původní slávu: opraví ji, natřou a předají dál těm, kterým naopak do interiéru zapadne.

Umění ekologického či širokého naslouchání není ničím novým. Všechny přírodní národy věděly, že kdo pozorně nenaslouchá okolnímu světu, je odsouzený k záhubě. Je to prosté: akustické vjemy nám předávají zprávu o změnách v našem bezprostředním okolí, tedy i o hrozícím nebezpečí.

Udělala jsem to znova. Zase jsem celý týden proseděla u počítače, připojená na internet. A chystám se to ještě zopakovat, tentokrát ale budu zjišťovat, jaká je moje ekologická stopa.

Streamovací služby s měsíčním předplatným typu Netflixu nebo Spotify se těší velké oblibě už po dlouhá léta, i v Česku zájem o ně stále stoupá. V důsledku celosvětových protiepidemických opatření navíc počet jejich aktivních uživatelů v průběhu minulého roku narůstal ještě dramatičtěji než dříve. Přístup ke kvalitnímu obsahu je dnes nebývale snadný a také velmi levný. Jak už to ale bývá, zase tak...

Co s divadlem (a s divadelníky) za časů pandemie? Když nemohou diváci do divadla, musí divadlo za diváky? A vzniká v online světě nový, hybridní divadelní žánr?

Luxusní hotely v národních parcích Afriky lákají na autentické zážitky africké divočiny, kořeněné špetkou luxusu a stylu. Ty, které jdou s dobou, pak tento unikátní zážitek kombinují s udržitelností a ekoturismem. To má podporovat komunitní projekty, místní školy, projekty na ochranu přírody a vytvářet zaměstnání pro místní obyvatele. Co si o tom všem myslet? Ano, či ne?