Podcast Akademie věd

Jak moc by se musela naše Země scvrknout, aby se z ní stala černá díra? Jaké podoby může mít život ve vesmíru a kde ho můžeme očekávat? Poslechněte si druhou část rozhovoru s astrofyzikem Michalem Bursou. Ředitel ⁠Astronomického ústavu AV ČR⁠ se vedle výzkumu černých děr věnuje teorii relativity a astrobiologii, tedy možností života ve vesmíru.  Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie...

Kosmické záření neustále dopadá na naši planetu. Ovlivňuje nás nějak a není pro nás nebezpečné? Kde a jak se měří a v čem se liší od gama záření? Kosmickému záření se věnuje astročásticový fyzik Jakub Vícha z Fyzikálního ústavu AV ČR , který zkoumá nejenergetičtější částice přilétající z vesmíru pomocí dat z největšího současného experimentu na světě – Observatoře Pierra Augera . Taky je členem bu...

Stát se členem astronomického týmu, zkusit si práci v klimatickém tunelu, vypěstovat masožravku v laboratoři, nebo vést vědecký kroužek pro malé děti... To vše mohou zažít středoškoláci v programu Otevřená věda, který jim už skoro 20 let nabízí roční stáž v Akademii věd. Přihlášky k dalšímu ročníku můžou studentky a studenti odevzdat do konce listopadu. Poslechněte si rozhovor dvou lektorek Otevře...

Proč vznikla ondřejovská hvězdárna před více než 100 lety právě v kraji Josefa Lady? K čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce? Rozlehlým areálem Astronomického ústavu AV ČR nás provede poutavým komentářem jeho ředitel Michal Bursa. Poslechněte si první část z dvoudílného rozhovoru s astrofyzikem, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i...

Vědci a vědkyně Akademie věd komentují světové objevy, aktuální výzkumy i odvážné hypotézy.  Poslechněte si, jak se vyvíjí nové typy solárních panelů, co lze vyčíst z náhodně zachycené DNA, proč se ozonová vrstva ztenčuje kvůli konzumaci kávy bez kofeinu, kde ve vesmíru mohl být život dávno před tím naším, jaký je rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí a zda je opravdu souvislost mezi používáním...

Čím v současnosti inspirují božstva Druidů, Germánů a Slovanů? Religionista Pavel Horák z Etnologického ústavu AV ČR odhaduje, že naše budoucnost bude výrazně pohanská. Nejvýraznější skupiny tzv. moderního pohanství tvoří  severské novopohanství, neodruidismus, slovanskými bohy inspirované rodnověří a současné čarodějnictví zvané wicca. Kde má moderní pohanství své kořeny a proč počty jeho stoupen...

Martin Schwarzer působí v Laboratoři gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku, kde pracuje na průlomovém výzkumu bakterie Lactiplantibacillus plantarum (kmen LpWJL). Ta podporuje růst u podvyživených organismů a dává tak naději na léčbu důsledků podvýživy. Vydejte se s námi na „mikroodyseu“ do našeho nitra a dozvíte se, zda opravdu fungují probiotika, jaký vliv má kojení na lids...

Lidstvo bezesporu jednou vyhyne. Bude v tom mít prsty umělá inteligence, nebo jsou takové scénáře jen bujnou fantazií alarmistů? Poslechněte si, jak o AI přemýšlí etik David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR , Jiří Wiedermann a František Hakl z Ústavu informatiky AV ČR a Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR . A ke slovu se taky dostane sama AI.  Vydejte se do opravdového světa iluzí. Audio v...

Veronika Brychová hledá cesty, jak určit stáří archeologických artefaktů, u kterých to klasickými postupy není možné. Využívá k tomu složité přístrojové vybavení laboratoře Ústavu jaderné fyziky AV ČR , který sídlí v Řeži a kam jsme se za ní vydali. Mladá vědkyně, letošní laureátka Prémie Otto Wichterleho, nám při exkurzi po svém pracovišti představí přístroje, se kterými pracuje – například urych...

Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR zkoumá, jak funguje metabolická komunikace mezi rakovinovými a zdravými buňkami. Právě rozdíly mezi nimi mohou být zdrojem poznání pro cílenou léčbu choroby. V roce 2022 založila Laboratoř buněčného metabolismu a v současné době vede 13členný tým složený z výzkumníků a výzkumnic 9 národností. Jak vypadá jejich spolupráce ve špičkovém pracovišti...

Vědci a vědkyně Akademie věd komentují světové objevy, aktuální výzkumy i odvážné hypotézy.  Poslechněte si, zda temnou hmotu opravdu tvoří temné fotony, zda jsou Evropané na pokraji krize duševního zdraví, nebo jak efektivně pomoci matkám bez domova. Ptáme se také vědců a vědkyň, zda může být umělá inteligence autorem vynálezu, jak moc umíme redukovat uhlíkovou stopu, která vzniká díky ukládání d...

Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) byl hostem speciální epizody Áčka, kterou jsme nahráli naživo na Veletrhu vědy 2023. Přes vedro a dusno mluví vědec s nadhledem o tom, proč je voda jeho dlouhodobou vášní, jak jeho vědeckou kariéru ovlivnila náhoda a proč nemá smysl vše plánovat. Fyzikální chemik, který vede skupinu Molekulové modelování , letos získal prestižní E...

Umělá inteligence vzbuzuje spoustu otázek. Které jsou ale opravdu ty důležité? Máme vývoj nových technologií regulovat? A když ano, tak jak? A jak moc otřásá umělá inteligence základy naší demokracie? Poslechněte si, jak na tyto otázky odpovídá filozof a odborník na etické výzvy současných technologií Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha. Centrum vzniklo př...

Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu trilobitů. Specializuje se na larvy těchto prvohorních členovců, které mohly sloužit jako potrava pro některé mořské živočichy. Ačkoli vědci popsali přes 20 tisíc druhů trilobitů, o jejich životě stále nevíme vše. Jaké měli vyhynulí členovci superschopnosti? Kde jsou nejzajímavější naleziště jejich zkamenělých schránek? Musíme nález oznámit...

Eva Balounová působí v Centru pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS) v Ústavu státu a práva AV ČR . Je expertkou na právo životního prostředí a na klimatické právo, které vystudovala mimo jiné na univerzitě na Islandu. Zatímco v západní a severní Evropě je změna klimatu už delší dobu tématem právní vědy, u nás se klimatické právo teprve zabydluje. Kdy přijme Česká republika podle Evy Balounov...

Kdy nám budou lékaři předepisovat náhradní orgány na míru? Co jsou největší výzvy pro obor tkáňového inženýrství? A jak se vůbec staví cévy? Těmto otázkám se ve svém výzkumu věnuje Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR , ve kterém vede oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství. Expertka na tyto obory představí bioprinting i to, jak se hledají kvalitní náhrady za dokonalé tkáně a kosti....

Alžběta Danielisová vede oddělení archeometrie a přírodních věd Archeologického ústavu AV ČR . Nedávno se vrátila z Ománu, kde měla na starosti výzkumný tým, kterému se podařilo odkrýt 7000 let starou hrobku. V oblasti jižní Arábie jde o unikátní nález. Co vědce na pouštním pohřebišti překvapilo a co vše z něj lze vyčíst? Jaké metody využívají k tomu, aby porozuměli životu komunity z doby kamenné?...

Skupina Hany Macíčkové Cahové se v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zabývá hledáním nových RNA modifikací a snaží se pochopit jejich význam pro nejrůznější buněčné procesy. V roce 2020 objevila dosud neznámou část RNA, tvořenou signalizačními molekulami, tzv. alarmony, a i díky tomu získala vědkyně prestižní ERC grant, na který v Česku dosáhne jen velmi málo vědců a vědkyň. Díky čemu se t...

Neurovědec Aleš Stuchlík dlouhodobě zkoumá paměť. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR vede oddělení neurofyziologie paměti, kde se snaží porozumět nervovým základům chování a přináší i aplikované výstupy. V rozhovoru se ptáme, jak se ukládají naše vzpomínky, jak fungují neurony, i na to, zda můžeme mozek trénovat v každém věku. Je opravdu lidský mozek nepřekonatelný ve srovnání s umělou inteligencí?  Ta...

Pavel Hons z Orientálního ústavu AV ČR zkoumá indickou společnost, tamilský jazyk a tamilskou literaturu. Přeložil román nejznámějšího tamilského spisovatele Perumála Murugana (nominovaný na The Booker Prize) a plánuje převést do češtiny i další díla literatury jihoindického státu Tamilnádu. V čem je tato literatura specifická a čím oslovuje čtenáře i kritiky mimo Indii? Jak se do ní propisuje pro...

Vlastimil Čunderle, přední český parapsycholog, představuje nově vzniklé Centrum pro hlubší bádání (CPHB). Jde o nové pracoviště Akademie věd ČR, kde se vědci věnují opomíjeným oborům, jako jsou astrologie, homeopatie, čakrové dráhy a ezoterie. Jaký dopad mohou mít výsledky jejich výzkumů na náš život? Co nám může přinést iracionální rozhodování a otevření čaker? Vylaďte se na náš aprílový speciál...

Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR se zabývá psychologií pracovního zdraví. Zaměřuje se přitom zejména na akademické prostředí a státní správu, ale aktuálně se její pozornost obrací i do základních škol. V rámci projektu virtuálního vědeckého hubu SYRI plánuje zjistit, nakolik učitelky a učitelé trpí syndromem vyhoření nebo mobbingem. Dlouhodobě sleduje také neetické vztahy na praco...

Strach je přirozená emoce a do určité míry nemusí být škodlivá. Jenže se dá snadno zneužít – posilováním tzv. kultury strachu lze ovládnout celou společnost. Jak se proti tomu bránit? Víme, jak posílit individuální i společenskou odolnost, neboli rezilienci? To je hlavní téma časopisu Akademie věd A / Věda a výzkum , které přinášíme ve zkrácené podobě v podobě audio článku. Vznik audio článku je f...

Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje svobodě slova, cenzuře i hate speech. Jak uvažuje filozof jazyka o nenávistných výrocích? Proč je pro něj vzrušující konfrontace hodnot, jako jsou svoboda slova a rovnost, které jsou pro naši společnost důležité? V rozhovoru uvažujeme o dopadech cenzurních zásahů, co to hate speech přesně je a proč je to nebezpečný fenomén. Dozvíte s...

Co mají společného předpověď počasí, focení na mobil a magnetická rezonance? Všude se využívá výpočtová matematika, které se věnuje Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR . Ve své práci navrhuje postupy, jak odhadovat chyby v matematických modelech. Ty jsou podle něj naprosto přirozené a je nutné s nimi počítat. Proč vidí mladý vědec matematiku jako dílnu plnou nástrojů a vědce ve svém oboru jako...