Podcast Akademie věd

Původně se chtěla Dana Dvořáčková-Malá věnovat medicíně, nakonec přes 10 let vede výzkumné centrum Dvory a rezidence v Historickém ústavu AV ČR. Poslechněte si, jak ji k celoživotnímu zájmu o středověk přivedla četba románů Ludmily Vaňkové a proč se pustila do experimentální historie. Badatelka také prozradila, proč má smysl nahlížet život dvora jako jednu velkou domácnost nebo jaké bylo dětství v...

Eutanazie, pacientská práva nebo poskytování zdravotní péče v krizi - to jsou některá z témat, kterými se zabývá Kabinet biomedicíny a zdravotnického práva Ústavu státu a práva AV ČR vedený Tomášem Doležalem. Poslechněte si, jak podle výzkumu komunikují čeští lékaři s pacienty v závěru života nebo proč je tzv. informovaný souhlas klíčovým stavebním kamenem dobrého vztahu s ošetřujícím lékařem. Doz...

Příroda vymýšlí geniální povrchy jako jsou šupiny žraloků odolné vůči bakteriím, přilnavá chodidla gekonů nebo lotosové listy, po nichž stéká voda. Umíme je napodobit? Tým Laserového mikroobrábění Centra HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR vedený Petrem Hauschwitzem se ve vývoji povrchů se speciálními hydrofobními, hydrofilními, či antibakteriálními vlastnostmi inspirují především v přírodě. Své uplat...

Vydejte se s námi do Liběchova na Mělnicku, kde v prostorách bývalé venkovské rezidence synovce Aloise Rašína sídlí Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Historickým areálem i chovem liběchovských miniprasat nás provede evoluční bioložka Barbora Vošlajerová. Ve svém výzkumu se zaměřuje na komunikaci myši domácí a popularizuje vědu. Liběchovští vědci a vědkyně se věnují základnímu i aplikova...

Bez ohňostrojů si mnoho lidí nedokáže představit silvestrovské oslavy. Zábavní pyrotechnika, která osvětluje a obarvuje oblohu, je ale doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Ročně se v Česku do ovzduší takto dostane alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek. Na rizika spojená s jejich používáním upozorňují vědci z Akademie věd ČR. Poslechněte si AVex, nezávisle...

V čem tkvělo tajemství vonných mastí, olejů a parfémů starých Egypťanů? Jak se dnes vyznat v receptech zapsaných v hieroglyfech na zdech ptolemaiovských chrámů nebo v řeckých a římských textech? A dají se podle nejasných instrukcí umíchat nápodoby staroegyptských parfémů? I na tyto otázky hledá odpovědi mezioborový tým kanadského badatele Seana Coughlina z Filosofického ústavu AV ČR, který od roku...

Nová kniha Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků provokuje čtenáře k vlastnímu ohlédnutí. Publikace vychází z Databáze dějin všedního dne, což je dokumentační sbírka pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR, který o databázi pečuje, vytvořil v knize spolu s historiky Liborem Denkem (Paměť národa) a Barborou Die...

„V mnoha disciplínách je algebra univerzálním jazykem a zároveň překladačem mezi podobory matematiky. A s určitou nadsázkou by mohla být i komunikačním kanálem s mimozemskou civilizací,“ říká Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR, který se zabývá homologickou algebrou. Proč je podle něj logika dostatečně kreativní, i když se odehrává v jasných mantinelech axiomů, tedy tvrzení, která se již ned...

Vydejte se s námi na procházku jabloňovými sady šlechtitelské stanice ve Střížovicích, která je od roku 1966 součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Právě tady vznikají nové odrůdy jabloně odolné proti některým chorobám. Sadem, třídírnou, skladem i laboratoří nás provází molekulární biolog Dimitrij Tyč, který překvapí květnatým slovníkem při popisu vlastností jednotlivých odrůd. Dozvíte se,...

Země nikoho vznikly v roce 1938 na různých místech na hranicích středovýchodní Evropy. Byla to místa opuštění, obrovského utrpení a mezního pocitu vyloučení. Mezi březnem 1938 a zářím 1939 tu živořily desítky tisíc židovských mužů, žen a dětí. Neznámou kapitou dějin holokaustu se zabývá Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, autor knihy Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice...

Ekonomové Julie Chytilová a Michal Bauer z Národohospodářského ústavu AV ČR a FSV UK představili v živé diskuzi v rámci Týdne Akademie věd, jak zásadní mohou být výzkumy behaviorální ekonomie např. pro řešení chudoby, nebo nesnášenlivosti na základě etnicity. Dozvíte se, jak se ekonomie sblížila s psychologií a proč je dobré brát aspekty našeho rozhodování vážně. Hosté jsou si partnery v práci i v...

Jak se v současnosti proměňuje výuka dějepisu a před jakými výzvami stojí vyučující (ne)oblíbeného předmětu? A jak může hodiny historie proměnit/doplnit/ozvláštnit tzv. badatelská metoda, ve které hraje žák hlavní roli a učitel pro něj připravuje vzdělávací situaci? Vojtěch Ripka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR popisuje vývoj webové aplikace HistoryLab.cz, na které se spolupodílel a která vycház...

Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imu...

Hana Lísalová vede ve Fyzikálním ústavu AV ČR laboratoř funkčních biorozhraní. Její tým vyvíjí zařízení, která jsou schopna například odhalit patogeny v jídle, a to díky inovativním biočipům. Jak takové biočipy fungují a proč trh s biosenzory zásadně „nakopla“ covidová pandemie? Poslechněte si, jak se vědkyni a jejímu týmu daří v konkurenčním prostředí výzkumu biosenzorů, proč vsadila na otevřenou...

Vydejte se s námi za architekturou pražských ulic, avantgardního Brna či horských chat a útulen. Tudy vedly výzkumné stezky teoretičky dějin umění Markéty Svobodové z Ústavu dějin umění AV ČR, která má v topografickém oddělení na starosti projekt Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha (UP/AM/PRAHA). Jde o veřejně dostupný webový zdroj odborně zpracovaných informací o architektuře, ke kt...

Hana Grison z Geofyzikálního ústavu AV ČR se věnuje interdisciplinárnímu výzkumu, který spojuje geofyziku, archeologii a půdoznalectví i geochemii. Mimo to rozvíjí i metodu archeomagnetického datování. Co všechno tato metoda archeologům nabízí? Poslechněte si, jak se stavařka s vášní pro Francii dostala k výzkumu magnetismu půd, proč se těší na analýzu znečištění měst z listů platanů a co si s seb...

Správně „ochočené“ světlo umí proniknout i do dříve netušených hloubek. Když ale chceme zkoumat živou tkáň, narážejí současné mikroskopické techniky na své limity. Změnu by mohly přinést objevy dvou českých vědců. Tím prvním je holografický endoskop Tomáše Čižmára z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který pomocí optického vlákna pronikne do nitra mozku. Druhý přístroj vyvinula Barbora Špačková z...

Krovky, zadeček nebo tykadla? Které části těla kůrovců jsou nejbizarnější a jak se jejich tělesné schránky přizpůsobily životu v tunýlcích? Lesní entomolog Jiří Hulcr z University of Florida a částečně i Mikrobiologického ústavu AV ČR vlastní nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě a neustále ji doplňuje o další exempláře. Kam všude se za nimi vydává a jaké druhy tohoto brouka jsou podle něj nejzaj...

Lesní entomolog a „kůrovcolog“ Jiří Hulcr působí v laboratoři na University of Florida. Do Česka, kde spolupracuje s Mikrobiologickým ústavem AV ČR se ale pravidelně vrací, a má tak možnost sledovat vývoj lesů zde i za oceánem. V čem jsme podle něj v péči o lesy opravdu dobří a čemu bychom se mohli naopak přiučit od amerických kolegů? Poslechněte si první část rozhovoru, který jsme nahráli v lese...

Jaké mají polymery superschopnosti a jak může jejich výzkum pomoci při léčbě rakoviny? Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vede oddělení biomedicinální chemie, kde se spolu se svým týmem dlouhodobě věnuje výzkumu nových vodorozpustných makromolekul. Ty jsou díky svým specifickým vlastnostem vhodné pro použití v medicíně a mohly by přispět k léčbě rakovinových nebo zánětlivých onemo...

Věděli jste, že zákony ohledně rodiny či práv a zdraví žen byly v bývalém východním bloku včetně Československa na svou dobu velmi pokrokové? A že naši vědci a vědkyně byli ve výzkumu ženského orgasmu dokonce světovými průkopníky? Nejen těmito tématy se zabývá Kateřina Lišková, autorka knihy Politika touhy. Jak se žilo ženám, které po práci běžně čekala doma tzv. druhá směna? Levicoví politici se...

Retro se v posledních letech propašovalo snad do všech oblastí naší společnosti. Co tento pojem vlastně znamená? A co si z doby, kterou označuje, dodnes rádi připomínáme? Poslechněte si, proč máme stále slabost například pro chlebíčky, jak to bylo s nedostupností masa na pultech za minulého režimu, co se poslouchalo za hudbu i jak lidé trávili dovolenou.   Audio vychází z textu Viktora Černocha, k...

Teoretický fyzik Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR se intenzivně věnuje psaní algoritmů pro kvantové počítání. Kvantové počítače totiž podle něj můžou zásadně ovlivnit materiálovou vědu, která nachází aplikace v lékařství nebo třeba v automobilovém průmyslu. Martin působil několik let ve dvou ústavech Maxe Plancka v Berlíně a Düsseldorfu, kde se podílel na vývoji např. nových litinových...

Elektrochemik Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zabývá elektrochemickými zdroji elektrické energie a hledá cesty pro budoucnost bez fosilních paliv. Poslechněte si, jaké nečekané souvislosti to přináší. Své stanovisko vědec shrnul v expertním stanovisku AV ČR, tzv. AVexu. Naše civilizace je zranitelná zejména kvůli obrovské závislosti na elektrické energii. Česká republi...

Jak mohou mezi sebou komunikovat autoři ve svých textech? Proč básni porozumíme lépe, když se ji naučíme nazpaměť a zkusíme ji přednést nahlas? A co vše se dá o autorovi vyčíst z podoby jeho verše? Robert Kolár vede v Ústavu pro českou literaturu AV ČR oddělení teorie a je členem Versologického týmu. Ve svém výzkumu se zabývá intertextovostí, tedy vztahem jednoho textu k jinému. Textový dialog aut...