Bible pro dnešek

Při studiu čtvrté kapitoly Markova evangelia se zaměříme nejen na několik specifických „podobenství“, která Ježíš svým posluchačům vyprávěl, ale i na to, proč vůbec učil a kázal touto metodou.

Druhá a třetí kapitola Markova evangelia líčí postupně pět příběhů, v nichž dochází v nějaké podobě ke střetu mezi Ježíšem a jeho odpůrci. Jednotlivé příběhy se dotýkají jeho identity, charakteru a poslání.

Při dalším zastavení nad druhou částí první kapitoly Markova evangelia budeme sledovat počátek Ježíšova veřejného působení v oblasti Galileje. Zvláštní pozornost autor věnuje povolání prvních učedníků a následné sobotě, kde se Ježíš představí jako ten, který uzdravuje a osvobozuje spoutané satanem.

Tímto dílem začínáme sérii, v níž budeme procházet spolu s teologem Oldřichem Svobodou evangeliem podle Marka. Pro lepší pochopení této knihy se podíváme na možného autora, jeho záměr, ale hlavně na hlavní téma Markova evangelia a jeho jedinečný úvod.

Tématem poslední epizody této řady je finále velkého dějinného sporu mezi dobrem a zlem. Ve světle poselství posledních kapitol Bible se zaměříme na velkou naději, kterou je Kristův návrat spojený se záchranou věrných, spravedlivým soudem nad zlem a jeho definitivní porážkou.

Předposlední epizoda této série nabízí souhrnný pohled na závěrečné dny lidských dějin, kdy se bude muset každý rozhodnout, na které straně bude stát. Zároveň připomíná, že Boží slovo a intenzivní působení Božího Ducha budou pomocí a podporou pro všechny, kdo budou chtít stát na Boží straně.

V této epizodě se zaměříme na to, jakým způsobem se podle Bible bude v závěru dějin satan snažit odvrátit lidi od věrnosti a uctívání pravého Boha. Příběh symbolických „šelem“ z knihy Zjevení je názorným obrazem toho, o co satanovi jde a před jakým rozhodnutím bude nakonec každý člověk stát.

Desátá epizoda se věnuje dávné satanově lži, že smrtí život nekončí a s mrtvými je možné i po smrti komunikovat. V různých podobách bude tento klam využívat i v závěru dějin světa, aby na lidi silně zapůsobil a získal je na svou stranu.

V této epizodě se zaměříme na význam biblického učení o „nebeské svatyni“, který bylo v souvislosti s očekáváním Kristova návratu znovu objeveno a pochopeno. Podíváme se na to, co se děje v nebeské svatyni, v kontextu Boží touhy po konečném vítězství jeho lásky.

V další epizodě našeho podcastu se zaměříme na Kristův návrat jako naději, která provázela křesťany po celá staletí. Zvláštní pozornost bude věnována biblickým proroctvím o Kristově návratu, z jejichž pochopení se zrodilo společenství adventistů sedmého dne.

Šestá epizoda této série vychází z jedinečného prorockého textu 11. kapitoly knihy Zjevení. Tento prorocký obraz vykresluje období, kdy po letech, kdy satan ničil křesťanství bludy a pronásledováním „zevnitř“, postavil se proti poselství evangelia nový fenomén – ateismus. Proroctví ale zároveň ukazuje na konečné vítězství svědectví Božího slova.

V této epizodě se Jan Dymáček zaměří na zkušenost a příklad křesťanských reformátorů – zvláště jejich přistup k Božímu slovu a k jeho zásadním tématům, která svět vždy potřeboval slyšet.

V tomto díle se necháme inspirovat věrností těch, kteří dokázali stát na straně Boží pravdy i v temných obdobích 1 260 prorockých let, kdy křesťanská církev zneužila svou moc proti těm, kteří se nehodlali vzdát poselství čistého evangelia.

Tato epizoda je inspirována zkušeností křesťanů 4. a 5, století, kdy už církev nečelila tolika nebezpečím „zvenčí“, ale spíše „zevnitř“. Zaměříme se na to, jak Ježíš, ale i apoštolové připravovali další generace na nebezpečí odklonu od Boží pravdy, což je jedna z nebezpečných taktik Božího nepřítele.

V této epizodě se podíváme na inspirativní zkušenost prvotní církve ve světle Ježíšovy promluvy o budoucích událostech (Mt 23–24). Navzdory pronásledování a všeobecné nenávisti ve společnosti byla (a je) církev povolána žít a šířit nesobeckou lásku vedoucí ke službě všem potřebným.

Tématem další série uvažování nad Biblí je velký biblický příběh dějinného konfliktu mezi dobrem a zlem, který zasahuje životy každého z nás. Dlouholetý duchovní Jan Dymáček se pokusí přiblížit posluchačům toto téma, které tvoří rámec a kulisy dějin celého lidstva.

Závěrečné setkání s Jiřím Benešem na biblickými žalmy nás přivádí k úžasnému tématu naděje. Autoři žalmů často vyjadřují rozhodnutí trpělivě „očekávat na Hospodina“ a na jeho zásah, který ukončí působení zla a nastolí znovu vládu lásky a spravedlnosti.

V předposledním setkání této série budou stát v centru naší pozornosti žalmy „oslavné“, v nichž autoři chválí Hospodina, který jako jediný zasluhuje naši úctu. Zároveň uvidíme, jak tato oslava Hospodina a úcta před ním ovlivňuje život nás samotných.

S Jiřím Benešem se tentokrát zaměříme na velmi specifickou kategorii tzv. „sijónských žalmů“, které hovoří o Bohu a jeho vztahu k lidem, s odkazem na horu Sijón, která se stala synonymem pro Jeruzalém, a zvláště pro Boží chrám, místo jeho přítomnosti uprostřed izraelského lidu.

V tomto díle setkání nad Biblí se zaměříme na tzv. „historické žalmy“, tedy ty, které nabízejí pohled zpět do dějin izraelského národa. Naučení hledají jak v pádech a omylech Božích dětí, tak i v tom, jak je Bůh ve své milosti vedl.

Tématem této epizody jsou typologické obrazy z Knihy žalmů, které čtenářům po staletí nastiňovaly povahu a dílo zaslíbeného a očekávaného Mesiáše.

V této epizodě se blíže podíváme na to, jakým způsobem žalmy představují skutečnou moudrost a moudrý život, k němuž jsou Boží děti pozvány. Jednotlivé pasáže ukážou nejen na zdroj moudrosti, ale také na výsledky a požehnání, které nám může přinést.

V tomto díle se s teologem Jiřím Benešem se zaměříme v Knize žalmů na velké téma Boží milosti a milosrdenství vůči slabým a hříšným lidem. Ve vybraných žalmech uvidíme, jak si jejich autoři uvědomovali svou hříšnost, potřebu Boží milosti, ale také vděčnost za ni.

V tomto setkání se blíže podíváme na biblické žalmy jako na svědectví o důvěře v Boha, který vidí nespravedlnost a lidské trápení a nebude k němu mlčet. Pozornost bude věnována textům, které Boha přestavují jako toho, který se zastane potřebných a nastolí spravedlnost.

Žalmy, nad nimiž budeme přemýšlet v v tomto setkání, mají svůj původ v obtížných životních situacích, v nichž ani hluboce věřící člověk nechápe, proč je Bůh dopustil, a klade mu těžké a „odvážné“ otázky, které jej trápí.