Bible pro dnešek

Tématem čtvrté epizody bude nezastupitelná role Bible, Božího slova, v našem duchovním životě a růstu. Jde nejen o dar chránící nás před klamy nepřítele, ale také o prostředek, který má moc měnit naše myšlení a charakter.

Při studiu této lekce budeme zkoumat ničivý vliv pýchy na náš vztah k Bohu i k lidem kolem nás. Na příkladech několika biblických postav uvidíme negativní vliv pýchy, ale i to, jak může naše životy proměnit skutečná (zdravá) pokora.

Tento týden se budeme věnovat tomu, jak může lepší poznání Boha a docenění jeho charakteru posílit náš vztah k němu. Budeme moci srovnat satanova obvinění vznesená proti Bohu s tím, jak se sám Bůh v průběhu dějin nám lidem (a nejen nám) představuje.

V první lekci se společně zamyslíme nad současným stavem našeho vztahu s Bohem a nad tím, jak jej vidí on sám. Budeme zkoumat biblickou výzvu k probuzení z duchovní vlažnosti a k ochotnému přijetí Ježíšovy nabízené pomoci.

V závěrečné lekci našeho studia se podíváme na Pavlovu síť spolupracovníků a jeho misijní strategii. Prozkoumáme, jak prostřednictvím osobních pozdravů a výzev posiloval jednotu mezi sbory a povzbuzoval věřící, aby byli plně oddáni Boží vůli.

V předposlední epizodě budeme číst závěr 3. kapitoly a počátek 4. kapitoly Listu Koloským. V těchto pasážích uvidíme, jak se Kristovo dílo „smíření“ může prakticky promítnout v křesťanské rodině a na pracovišti. Prozkoumáme biblické principy pro vztahy mezi manžely a manželkami, rodiči a dětmi a také pro pracovní vztahy v kontextu víry.

Tato lekce se zaměřuje na praktické důsledky života s Kristem a na to, jak nebeské smýšlení ovlivňuje náš pozemský život. Při četbě 3. kapitoly Listu Koloským prozkoumáme, jak odložit „starého člověka“ a obléci si „nového“, jehož charakter se projevuje láskou, pokojem a vděčností.

V této lekci se budeme na základě četby 2. kapitoly Listu Koloským zabývat Pavlovou reakcí na falešné učení, které ohrožovalo koloský sbor. Prozkoumáme, jak Pavel argumentuje proti spoléhání se na lidské tradice a obřady, a zdůrazňuje, že naší jedinou nadějí a jistotou je Kristus.

I tentokrát ještě zůstaneme v 1. kapitole Listu Koloským. Tato lekce se bude věnovat osobnímu rozměru smíření, které Kristus uskutečnil svou smrtí na kříži. Budeme se zabývat tím, jak se z lidí odcizených Bohu stávají skrze víru svatí a bezúhonní, a prozkoumáme tajemství „Krista ve vás“ jako naší naděje slávy.

Od této epizody se naše pozornost zaměří na Pavlův dopis Koloským. Při studiu na tento týden se budeme věnovat jednomu z nejvznešenějších textů o Ježíši Kristu v Novém zákoně, který nacházíme v Ko 1,13–19. Prozkoumáme, co to znamená, že Ježíš je obrazem neviditelného Boha, Stvořitelem a hlavou církve.

V této epizodě se naposledy podíváme do Listu Filipským (F 3,17–4,23). V závěru svého dopisu se apoštol Pavel zaměřuje na ryze praktickou aplikaci toho, o čem dosud hovořil. Budeme tak moci prozkoumat jeho poselství o tom, jak můžeme prožívat trvalý Boží pokoj a už dnes žít na zemi jako občané Božího království.

V šesté epizodě, která vychází z pasáže Fp 3,1–16, se budeme zabývat klíčovým tématem ospravedlnění z víry a nebezpečím spoléhání se na vlastní skutky. Uvidíme, proč Pavel považoval své dřívější úspěchy za ztrátu a proč je pro spasení naprosto zásadní důvěřovat pouze a jedině Kristu.

V této lekci budeme studovat zbývající část 2. kapitoly Listu Filipským (v. 12–30). V centru naší pozornosti bude výzva, abychom jako Boží děti zářili jako hvězdy uprostřed zvráceného světa. Prozkoumáme, jak může naše jistota spasení ovlivnit náš praktický život, abychom se mohli stát živým svědectvím pro své okolí.

Při studiu první části 2. kapitoly Listu Filipským (v. 1–11) se zaměříme na biblický základ jednoty v církvi, kterým je křesťanská pokora. Prozkoumáme Kristovu úžasnou pokoru a dobrovolné ponížení se a to, jak se můžeme učit z jeho příkladu, abychom mu byli více podobní a překonávali neshody.

Tentokrát se podíváme na Pavlův postoj k životu a smrti, jak je vyjádřen v první kapitole listu Filipským. Zaměříme se na to, co pro něj znamenalo, že „žít je Kristus a zemřít je zisk“, a jak tato perspektiva formovala jeho touhu oslavit Krista bez ohledu na okolnosti.

V této epizodě se budeme zabývat Pavlovými úvodními slovy díkůvzdání a modlitby v listech Filipským a Koloským. Prozkoumáme, jak mohou tyto Pavlovy modlitby obohatit a posílit náš vlastní modlitební život.

V nové sérii budeme objevovat poselství novozákonních listů Filipským a Koloským. První epizodabude jakýmsi úvodem, který představí nejen situaci, v níž Pavel své dopisy psal (uvěznění), ale také dva křesťanské sbory (ve Filipech a Kolosách), jimž byly tyto dopisy určeny. Pochopení těchto souvislostí nám totiž může pomoci lépe porozumět obsahu těchto dopisů, jimž se budeme dále věnovat.

V poslední epizodě našeho studia otevřeme poslední kapitolu knihy Jozue (kapitolu 24), v níž stárnoucí vůdce ještě jednou promlouvá a vede obřad obnovy smlouvy, který vrcholí naléhavou výzvou k rozhodnutí sloužit Hospodinu.

Jozue 23 a 24 nám zaznamenávají Jozuovu řeč na rozloučenou. V této epizodě se proto zaměříme právě na její první část, zaznamenanou v kapitole 23 – na poselství, které zahrnuje výzvu k docenění Boží věrnosti, plné důvěře a uchování jednoty a jasné identity Božího lidu i do dalších let.

Tentokrát se budeme věnovat 22. kapitole knihy Jozue. V ní uvidíme na konkrétním příběhu izraelských kmenů usazených za Jordánem jak výzvy, které přináší život ve společenství věřících, tak i možná řešení nedorozumění, která mohou vést k vážným konfliktům a narušení jednoty Božích dětí.

Pohled na knihu Jozue, který nám nabídne takto epizoda, bude specifickým pohledem z perspektivy Nového zákona. Budeme sledovat, jak Jozuův život a služba „typologicky“ (předobrazně) předznamenávají život a službu Mesiáše, ale i zkušenost jeho církve.

V této epizodě věnující se biblické knize Jozue se zaměříme na sílu duchovního příkladu a význam věrnosti a pokory, a to na základě životních příběhů dvou „velikánů víry“ – Jozua a Káleba. Uvidíme, že i když nejlepším a dokonalým příkladem pro naše životy může být jen Bůh, životní osudy těch, kteří se mu cele oddali, mohou být i pro nás velmi inspirativní a podnětné.

Tentokrát můžeme společně sledovat na několika významných epizodách z knihy Jozue (Joz 5,8.18), jak je důležité i uprostřed „vřavy“ každodenních životních bojů dát zásadní místo Bohu, ztišit se před ním, uctívat jej a znovu se mu odevzdat. V těchto příbězích uvidíme, že i když to může někdy vypadat jako nelogické rozhodnutí, jde vlastně o vyjádření přesvědčení, že náš životní „boj“ není na nás, al...

V šesté části našeho studia knihy Jozue se budeme věnovat kapitolám 7 a 8. Zaměříme se při jejich čtení na to, že nebezpečím pro Boží lid nemusí být nutně vnější nepřítel, ale často je zásadní problém „uvnitř“ – nedůvěra a porušení Boží smlouvy.

Po úvodu, který nám nabídla předchozí epizoda, se nyní zaměříme na širší starozákonní pojetí tzv. „svatých válek“ (které vidíme v knize Jozue). Tento díl zkoumá Boží mandát ke zničení určitých skupin a podmínky a omezení těchto válek, zasazující je do širšího kontextu Boží spravedlnosti a jeho svrchovanosti jako nejvyššího Soudce.