Dlouhé devatenácté

Ludvík XVI. chtěl zachránit francouzské finance. Místo toho přišel o korunu — a nakonec i o hlavu. Byl jen nerozhodný král, kterého smetla revoluce? Nebo zdědil stát, který už nešel udržet pohromadě? V novém bonusovém dílu jdeme za „králem smolařem“ od Versailles přes útěk do Varennes až ke gilotině. 🎧 Celý díl najdete na HeroHero. #DlouheDevatnacte #LudvikXVI #FrancouzskaRevoluce #Versailles #De...

Nobelova cena za mír v jedné ruce, velký klacek v druhé. Theodore Roosevelt krotil monopoly, chránil americkou přírodu a kvůli Panamskému průplavu se nebál ukázat sílu. Jak změnil prezidentský úřad a pomohl posunout USA mezi světové velmoci? O tom je nový díl Dlouhého devatenáctého. A ano, dojde i na medvídka.

Slovany hledal ve starých nápisech, názvech měst i puklinách v kameni. Jan Kollár byl básník, kazatel a velký snílek slovanského obrození. A jeho Mína ze Slávy dcery ? Skutečná předloha mluvila německy a česky se nikdy nenaučila. V novém bonusovém dílu se ptáme, co z Kollárovy vize přetrvalo — a kde se touha po slavné minulosti začala vydávat za důkaz.

Nejdřív Francie hledala silného muže, který jí vrátí hrdost po porážce od Německa. Pak hledala německého špiona. Našla Alfreda Dreyfuse — nevinného důstojníka, kterému přitížilo, že byl Žid. V nové epizodě Dlouhého devatenáctého sledujeme dvě krize Třetí republiky: vzestup populárního generála Boulangera a Dreyfusovu aféru. Dojde na nacionalismus, zmanipulované důkazy, armádu odmítající přiznat ch...

Bismarck je pryč a mladý císař Vilém II. má konečně volné ruce. Německo bohatne, staví továrny a lodě a chce své místo na slunci. Uvnitř říše to ale začíná pořádně skřípat. Nový kancléř chce zlevnit chleba a získat dělníky na svou stranu. Rozzuří tím pruské velkostatkáře. Sociální demokraté dál sílí, staré elity se ohánějí nacionalismem a antisemitismem a císař se čím dál víc dívá za hranice Evrop...

Mladí, naštvaní a přesvědčení, že Rakousko potřebuje pořádně zatřást. Pokrokáři házeli dlažební kostky, ničili císařské orlice, zpívali Marseillaisu a žádali české státní právo i všeobecné volební právo. Vídeňské úřady však uvěřily, že za nepokoji stojí tajná organizace jménem Omladina. Problém byl, že žádná taková organizace nejspíš neexistovala. V nové epizodě Dlouhého devatenáctého se podíváme...

Revoluce skončila, Napoleon ovládl Francii a Joseph Fouché byl opět tam, kde se cítil nejlépe: v centru moci, obklopený špehy a připravený zradit kohokoliv. Ve druhé části jeho příběhu sledujeme Fouchého cestu z pařížského pokojíčku až do čela Napoleonovy tajné policie. Vybudoval síť informátorů, bez vědomí císaře vyjednával mír s Anglií a nechával si otevřená vrátka ke všem jeho nepřátelům. Z rev...

Čeština byla jazykem vesnic, vzdělanci mluvili německy a české noviny měly čtyři předplatitele. Pak přišel Václav Matěj Kramerius. Nebyl velkým teoretikem národního obrození. Byl jeho dělníkem: psal, redigoval, tiskl, prodával a dostával české knihy a noviny mezi obyčejné lidi. Jak se mu podařilo vybudovat první skutečně úspěšné české noviny? A proč tento velký vlastenec miloval Habsburky, ale nes...

Joseph Fouché začínal jako učitel v církevním semináři. Pak přišla revoluce a on rychle pochopil, že nejlepší způsob, jak ji přežít, je stát vždycky na straně vítězů. Z umírněného revolucionáře se stal radikál, hlasoval pro popravu Ludvíka XVI., bojoval proti církvi a v Lyonu se podílel na krvavých represích, které mu vysloužily pověst „lyonského kata“. Když se ale karta obrátila, dokázal se obrát...

Londýn, devatenácté století. Kanalizace prakticky neexistuje, žumpy prosakují do studní, Temže připomíná otevřenou stoku a nesnesitelný puch nutí poslance přerušit zasedání parlamentu. Do ideálních podmínek přichází cholera – zákeřná nemoc, která během několika hodin připravovala lidi o veškerou vodu v těle a při opakovaných epidemiích zabíjela po desítkách tisíc. Proč lékaři dlouho vinili špatný...

Karel Havlíček Borovský. Zakladatel moderní české žurnalistiky, mistr sarkasmu a muž, kterého nedokázala umlčet ani cenzura. Z nadšeného obdivovatele Ruska se stal jeho ostrý kritik. Založil první český deník, utahoval si z vlády, církve i vlastenců a otevřeně požadoval občanské svobody. Když mu zakázali jedny noviny, založil další. A když nepomohly zákazy, přišla noční deportace do Brixenu. V bon...

Padesát let byl téměř u všeho. Revoluce roku 1848, Národní divadlo, boj za češtinu i nekonečná jednání s císařem. Pak ale přišel kompromis, který Františka Ladislava Riegra stál úplně všechno. Noviny, které pomáhal založit, z něj udělaly „zrádce národa“, rozzuřený dav mu vytloukal okna a jeho strana se ve volbách propadla na jediné křeslo. Byl Rieger mistrem politického kompromisu, nebo mužem, kte...

Austrálie měla být místem, kam Británie odklidí své zločince. Za krádež ovce, oblečení nebo třeba stovek párů punčoch mohl člověk dostat sedm let na druhém konci světa. Cesta trvala měsíce a pro některé skončila smrtí ještě dřív, než Austrálii vůbec spatřili. Jenže z trestu se postupně stalo něco, co Britové nejspíš úplně neplánovali: druhá šance. Bývalí trestanci získávali půdu, zakládali hospody...

Simón Bolívar osvobodil velkou část Jižní Ameriky od španělské nadvlády. Proč se ale jeho sen o sjednoceném kontinentu rozpadl – a jak se z osvoboditele stal zastánce vlády „osvíceného despoty“? V nové epizodě Dlouhého devatenáctého se vydáváme do Latinské Ameriky. Od španělského koloniálního systému, obrovských majetkových nerovností a napoleonských válek přes první venezuelské republiky až k Bol...

Josef Jungmann nebyl jen jedním z vůdců národního obrození. Byl člověkem, který věřil, že bez vlastního jazyka nemůže existovat ani národ. Desítky let proto budoval moderní češtinu, překládal největší díla světové literatury, vytvořil monumentální slovník a nebál se ani odvážných kroků, ktaeré dodnes budí spory. Kde končí obrozenectví a začíná nacionalismus? A jak moc dnešní čeština vypadá právě d...

Většina z nás zná Josefa Kajetána Tyla jen jako autora slov české hymny. Jeho skutečný život ale připomínal spíš tragický román. Chudoba, kočovné divadlo, zakázaná láska k sestře vlastní manželky, sedm nemanželských dětí, politické střety, ostrá kritika od Karla Havlíčka Borovského i poslední roky strávené v bídě a těžké nemoci. Jaký byl člověk, který napsal slova písně Kde domov můj, a proč zemře...

Kosila chudé dělníky i slavné umělce, měnila podobu evropských měst a Františka Ferdinanda málem připravila o následnictví trůnu. Tuberkulóza byla jednou z největších hrozeb 19. století a lékaři proti ní dlouho neměli nic než čerstvý vzduch, vydatnou stravu a pobyt v sanatoriu. Jak se z romantizovaných „souchotin“ stal obávaný bílý mor? Proč nemocným propichovali plíce a odebírali žebra? A jak obj...

Které jiné historické období bychom chtěli zpracovat? Byl by život Čechů lepší pod Pruskem? Kdo patří mezi hrdiny a padouchy 19. století a proč František Josef udělal tolik špatných rozhodnutí? V tomto speciálním díle odpovídáme na otázky posluchačů. Mluvíme o alternativní historii, osudech severních Čech, knihách a filmech, zapomenutých osobnostech i událostech, které bychom chtěli vidět na vlast...

Proč měla být Eiffelova věž jen dočasnou stavbou, jak průmyslová revoluce proměnila architekturu a proč lidé kdysi považovali impresionisty za rebely? S Adélou a Klárou z projektu Kunsthistoričky procházíme Paříží, Londýnem i Prahou 19. století a to od historizujících paláců a prvních nádraží přes Národní divadlo a Rudolfinum až k Manetovi, Monetovi a zrodu moderního umění. Poslechněte si, jak vzn...

Britské impérium se v 19. století rádo vidělo jako síla, která světu přináší civilizaci, řád a pokrok. Jenže v Jižní Africe narazilo na Búry. Potomky evropských osadníků, tvrdé farmáře, skvělé střelce a protivníky, které Britové fatálně podcenili. V nové epizodě Dlouhého devatenáctého se vydáváme do búrských válek: ke zlatu, koloniálním ambicím, snu o propojení Káhiry s Kapským městem, vojenským p...

V nové epizodě Dlouhého devatenáctého se vydáme po stopách „Modrého Abbého“ a to muže, který mluvil dvanácti jazyky, fascinoval aristokratické salony, položil základy slavistiky a celý život zasvětil hledání pravdy. I když tím často rozčiloval své současníky.  Narodil se v Uhrách, vyrůstal v německy mluvící domácnosti, většinu svých nejdůležitějších děl napsal německy a přesto položil základy mode...

Fridrich III. vládl Německu pouhých 99 dní. Liberál mezi pruskými konzervativci, odpůrce války a muž, který chtěl z Německa udělat moderní parlamentní monarchii. Mohly jeho reformy změnit evropské dějiny? A co by se stalo, kdyby neumřel příliš brzy?

Božena Němcová. Národní ikona. Žena z pětistovky. Autorka Babičky. Jenže její skutečný život měl k idyle strašně daleko. Nevěrné manželství. Dluhy. Chudoba. Milostné aféry. Neustálé stěhování. A možná dokonce tajemství kolem jejího skutečného původu. Byla opravdu dcera obyčejného kočího a pradleny? Nebo nemanželské dítě evropské aristokracie?

Autor Máje. Ikona českého romantismu. Muž, kterého jsme se ve škole učili obdivovat. Jenže skutečný Karel Hynek Mácha byl mnohem temnější a rozporuplnější osobnost. V novém díle Dlouhého devatenáctého se podíváme na jeho dramatický život. Od chudého dětství v Praze přes posedlost vlastní výjimečností až po bouřlivý vztah s Lori Šomkovou, plný žárlivosti, manipulace a emocionálních extrémů.

V tomhle díle se podíváme na Maďarsko jinak, než jak ho známe z dnešních zpráv. Vrátíme se do doby, kdy Uhersko bylo mocností, která sahala daleko za dnešní hranice. Projdeme revoluci roku 1848, krvavé potlačení i zásadní zlom v podobě Trianonské smlouvy, která Maďarsko připravila o většinu území. Právě tady vzniká pocit historické křivdy, který dodnes formuje maďarskou politiku i identitu.