Přepište dějiny

Starosta bývá nejbližší tváří politiky. Kdy ale rozhodoval o své obci a kdy především plnil pokyny shora? Od monarchie přes první republiku a komunistické národní výbory až k návratu samosprávy v devadesátých letech sledujeme proměny moci na radnicích. Dojde na Karla Baxu, Petra Zenkla i dlouholetého plzeňského starostu Luďka Pika. Jak se z místních autorit stávali celostátní politici a co se s ra...

U příležitosti 125. výročí narození Jaroslava Seiferta vám nabízíme záznam večera z První prezidentské knihovny, který jsme věnovali jeho životu, poezii a hlavně veřejným postojům. Od Žižkova, Devětsilu a rozchodu s KSČ přes kritiku stalinských procesů a kampaň kolem Písně o Viktorce až po rok 1968, Chartu 77 a Nobelovu cenu. Příběh básníka, který si během dramatického 20. století znovu a znovu kl...

Po pádu komunistických režimů zůstaly po tajných policiích miliony stran spisů – a také otázka, co s nimi. Kdo spolupracoval? Kdo má právo znát jeho jméno? A můžeme vůbec věřit záznamům, které vytvořila politická policie? Německo otevřelo archivy Stasi, Československo přijalo lustrační zákon, Polsko zvolilo jinou cestu, Slovensko se od českého přístupu postupně odchýlilo a v Rumunsku se otevírání...

Třicet případů majora Zemana patří k nejznámějším seriálům Československé televize. Vznikal na přímou objednávku režimu a skutečné události – od Babic přes rok 1968 až po underground – přetvářel podle potřeb komunistického výkladu dějin. Jenže zatímco režim, kterému měl sloužit, dávno zmizel, major Zeman přežil. Ze Studny je televizní klasika, z Mimikrů skoro popkulturní fenomén a seriál se sleduj...

Narodil se v Jeruzalémě, studoval chemii v Anglii, létal za války u RAF, pomáhal založit dnešní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, otce mu odsoudili v politických procesech, on vstoupil do KSČ, uspěl ve výzkumu, za který jiní získali Nobelovu cenu, emigroval na Západ, přednášel na světových univerzitách a zemřel příliš brzy. Josef Rudinger nepředstavuje příběh “potrhlého” vědce z lab...

„Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V Polsku tím způsobil pořádný rozruch. Co vlastně Straufova mapa ukazuje a co zamlčuje? Kde končí připomínání skutečných tragédií německých civilistů a začíná hra s historickým revizionismem? A...

Některé výsledky vědecké práce se prostoupají až k praktické aplikaci, například se z nich stanou komerčně úspěšné léky. Některé cesty nikam nevedou, a těch je většina. A pak jsou příběhy jako osud chemika Aloise Pískaly, kdy najdete velmi účinné látky, po čase jsou z nich léky, které zachraňují miliony životů a vydělávají hromady peněz, ale vy z toho tak nějak vypadnete. Stejně tak jako z obecné...

Historické nálepky lítají vzduchem a takový Emanuel Moravec je první na ráně. Prezident Pavel, stejně jako Jindřich Rajchl, Otakar Foltýn, Danuše Nerudová, ministr Klempíř, i Václav Moravec je prý Emanuel Moravec. To přirovnání je rychlé a nesmyslné. Takže jsme se podívali nejen na to, kdo koho takto onálepkoval a proč, ale taky co to má co společného se skutečným Moravcem a jeho pestrým osudem. 

Devadesátku by 1. září oslavil český chemik Antonín Holý. Ve veřejném prostoru na něj nejspíš narazíte jako na toho toho, “co vymyslel lék na AIDS.” Ale jeho příběh je mnohem složitější a vydal by na slušné drama. Dokládá třeba to, že k vědeckému úspěchu nestačí trocha štěstí, ale je třeba píle, systematičnost, vytrvalost i jistá umanutost. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve...

Třetí díl speciální série podcastu Přepište dějiny vzniká stejně jako předchozí části na palubě Legiovlaku – za jízdy historickým vlakem taženým parní lokomotivou. Tentokrát se vyprávění zaměřuje na dobu po skončení první světové války: co čekalo legionáře po návratu do nově vzniklého Československa a jak se jejich válečná zkušenost promítla do jejich dalších životů? Jaké místo získali legionáři v...

Druhý díl speciální série podcastu Přepište dějiny se odehrává opět na palubě jedoucího Legiovlaku, taženého parní lokomotivou. Tentokrát se pozornost obrací k vrcholné fázi legionářského příběhu v letech 1917 a 1918 – k době, kdy československé legie vstupovaly do velké politiky i vojenských dějin. Jak se z vojenských jednotek stal významný argument pro vznik samostatného státu? Jakou roli sehrál...

Mimořádná série podcastu Přepište dějiny vzniká přímo na palubě Legiovlaku – historického vlaku, který se za jízdy, tažený parní lokomotivou, stává kulisou i součástí vyprávěnío československých legiích. V prvním díle se Martin Groman a Michal Stehlík zaměří na počátky legionářského příběhu: kdy a proč českoslovenští vojáci začali bojovat v zahraničí, z jakých skupin se rodily první jednotky a jak...

Jako každé léto i letos Přepište dějiny vysílá z altánu. Tentokrát nepůjde o jednu historickou událost ani konkrétní osobnost, ale o historii samotnou – o to, jak vzniká historické poznání, s jakými prameny historici pracují, jak kladou otázky minulosti a proč se jejich odpovědi mohou v čase proměňovat. Letní rozhovor o metodologii dějin zve k zamyšlení nad tím, co vlastně znamená poznávat minulos...

Mimořádný díl podcastu Přepište dějiny přináší záznam veřejné debaty, která se uskutečnila v Jihlavě v předvečer blahořečení páterů Jana Buly a Václava Drboly. Setkání se konalo jen nedaleko místa, kde byli oba kněží povykonstruovaných procesech komunistického režimu popraveni. Debata se vrací k jejich životním osudům, okolnostem babických událostí, mechanismům politicképerzekuce počátku padesátýc...

Na úplný závěr naší brazilské série přinášíme záznam živého vystoupení v Bruselu, kde jsme společně s historičkou Barborou Svobodovou mluvili o fenoménu Baťa. Nejen o botách, továrnách a podnikání, ale také o lidech, městech, novinách, knihách, archivech a představách o tom, jak by měla vypadat moderní společnost. Vracíme se k Tomáši i Janu Antonínu Baťovi, ke Zlínu, Batatubě, Batayporá i dalším m...

Na závěr brazilské série přinášíme rozhovor s Dolores Baťa, vnučkou Jana Antonína Bati a ženou, která už desítky let opatruje významnou část rodinného archivu. Právě díky ní se dochovaly dopisy, rukopisy, dokumenty a další materiály, beznichž by řada kapitol Baťova brazilského příběhu zůstala neznámá. Řeč bude o rodinných vzpomínkách, o tom, jaký byl Jan Antonín Baťa doma, jak se jeho potomci vyro...

Vrchol naší brazilské cesty nás zavede do Batatuby, města, kde Jan Antonín Baťa začal budovat svůj nový svět. Projdeme se ulicemi někdejšího „malého Zlína“, navštívíme jeho hrob v Piracaii, otevřeme brány čtyřicet let opuštěné továrny a nahlédneme do archivů, které před očima doslova mizí v prachu, vlhku a rozpadajících se střechách. Potkáme také poslední pamětníky baťovské éry. Paulo ještě jako c...

Naše brazilská výprava opouští Sao Paulo a po dlouhé cestě míří do Batayporá a Bataguassu – měst, která vznikla díky vizím Jana Antonína Bati. Vydáme se po stopách Vladimíra Kubíka a Jindřicha Trachty, mužů, kteří pomáhali proměňovat džungli v města, a navštívíme i centrum nesoucí Trachtovo jméno. Hostem epizody je jeho vnuk Evandro Trachta. Pokračujeme také v příběhu samotného Jana Antonína Bati...

Druhý díl naší brazilské série začíná v Česko-brazilské kulturní unii a zaměřuje se na fenomén českých a slovenských krajanů v Brazílii. Jak si udržovali vztah ke staré vlasti? Co pro ně třeba znamenají lidové kroje a co ukrývá jejich archiv? Hostem bude mimo jiné Jose Hlavnička, vnuk někdejšího generálního ředitele firmy Baťa Josefa Hlavničky. Pokračujeme také v příběhu Jana Antonína Bati, který...

Přepište dějiny vyrážejí na svou dosud největší letní výpravu. První díl nové série, natáčené přímo v brazilském Sao Paulu, otevírá příběh fenoménu Baťa – firmy, značky i životního stylu, který ovlivnil miliony lidí po celém světě. Jak se z moravského podniku stal globální koncern? A proč jeho stopy vedou až do Brazílie? O své vzpomínky se v první epizodě podělí mimojiné Marie Hlavničková, dcera n...

Záznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny zkvětna 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal Stehlík a Martin Groman se v debatě zaměřili nikoli na samotné dějinysudetských Němců, ale především na to, jak byl a je „sudetský Němec“ zobrazován v českém veřejném prostoru – jako politický st...

Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české...

Druhá epizoda se zaměří na období první republiky, hospodářské krize a vzestupu radikálních hnutí. Jaké byly skutečné problémy německé menšiny v Československu? Proč získala takovou podporu Sudetoněmecká strana Konrada Henleina? Nakolik šlo o autonomní politické hnutía nakolik o prodlouženou ruku nacistického Německa? Od volebních úspěchů přes Mnichov až po okupaci budeme sledovat okamžik, kdy se...

Jak žili německy mluvící obyvatelé českých zemí za habsburské monarchie? Považovali se za Čechy, Rakušany, Němce, nebo jednoduše za obyvatele svého kraje? Jak vznikl moderní nacionalismus a proč se po roce 1918 začalo mluvit o „sudetských Němcích“ jako o jednotném politickém společenství? První díl sleduje cestu od zemského vlastenectví k národnímu konfliktu.

V nové epizodě se vydáme do zvláštního světa komunistických elit, sovětské diplomacie a slovenské kultury. Hlavní postavou bude Zora Zorinová, dcera sovětského diplomata a Stalinova muže pro střední Evropu Valeriana Zorina, která se stala druhou manželkou slovenského básníka, překladatele a pozdějšího komunistického ministra kultury Miroslava Válka. V bonusové části probereme vzpomínky Petera Colo...