Před 100 lety

Na jaře 1926 přišla v Londýně na svět dívka, která měla původně zůstat stranou velkých dějin. Osud ale rozhodl jinak a z Alžběty II. se stala panovnice, jež provázela Británii i Commonwealth velkou část 20. a 21. století.

Ukázka z Pamětí druhého československého prezidenta Edvarda Beneše, které vydalo nakladatelství MplusV a namluvil je Vladimír Vokál.

Československá vláda rozhodla právě před 100 lety o podobě nové Moravské Ostravy. Velkoměsto vznikne 1. ledna 1924 spojením sedmi moravských obcí.

Před 100 lety, 5. prosince 1923 se v Ústí nad Orlicí narodil Jan Zelenka, novinář a hlavně dlouholetý ústřední ředitel Československé televize v éře normalizace.

5. prosince 1923 se v Rokycanech narodil Čestmír Řanda, známý český herec, díky své figuře často představitel charakterních rolí v divadle. V televizi pak spíše hrával hřmotné bodré chlapy a často také dobové funkcionáře.

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk dokončil před 100 lety sérii státních návštěv ve spojeneckých zemích. Po Francii a Belgii navštívil také Londýn, kde se setkal s králem Jiřím V.

22. října 1923 padl světový rekord v rychlosti psaní na stroji. Výkon Američana Alberta Tangory platí jako rekord dodnes.

4. října 1923 se narodil český herec František Řehák, pan Lorenc ze Samoty u lesa, cestář Procházkla ze Slavností sněženek nebo třeba Drobeček ze Skřivánků na niti.

1. října 1923 odvedla armáda desítky tisíc československých mladých mužů na povinnou prezenční vojenskou službu. Ta tehdy trvala podle předpisu z roku 1920 14 měsíců.

V Československu začínal v roce 1923 nový školní rok 3. září. Už den dopředu Lidové noviny otiskly sloupek, ve kterém se Antonín Trýb zamýšlel nad rolí školy v nové republice.

V Československu před 100 lety rychle přibývalo automobilů a na silnicích začalo být rušno. Spolu s tím začal růst taky počet nehod a jiných případů pro policii. Psaly o tom i Lidové noviny.

Poslední polský komunistický prezident Wojciech Jaruzelski, narozený před rovným stoletím, 6. července 1923, patří ke kontroverzním postavám moderních dějin této země. A to hlavně kvůli tvrdému potlačení protivládního hnutí v roce 1981, kdy nechal v Polsku vyhlásit výjimečný stav.

29. června 1923 československé školy rozdávaly vysvědčení. I před sto lety byli žáci šťastní, že škola končí.

Letecké dny byly před 100 velmi oblíbenou zábavou. Důkazem byla i letecká pouť v Plzni, kterou pořádal tamní spolek aviatiků. Jedno z vystoupení ale ten den skončilo nešťastně.

19. června 1923 se narodil divadelní a filmový herec Jiří Lír, mistr malých a nezapomenutelných rolí.

Smrt mladého Roma, který zemřel na začátku června u Brněnské přehrady po incidentu s mužem z Ukrajiny, rozpoutala vášně. Dva dny poté pak napadli Romové v centru Brna jiného Ukrajince. Část romské komunity je podle aktivisty, kamioňáka a zakladatele iniciativy Češi pomáhají Jaroslava Mika oprávněně rozhořčená. Zároveň obviňuje stát za to, že upřednostňuje Ukrajince před Romy.

Českoslovenští spiritisté se 3. června 1923 sdružili do Československé obce spiritistické. Jejich vzájemné spory ale měly trvat celou dobu První republiky.

2. června 1923 potrápily Československo silné bouřky, vichřice a povodně. Situaci velmi podrobně zaznamenaly tehdejší Lidové noviny. Přinesly také výhled počasí na další dny. Příliš nadějí na zlepšení ale předpověď nenabídla.

Československo si před 100 lety užívalo úplně obyčejnou sobotu. Není proto divu, že redakce Lidových novin otiskla především zprávy spíše místního významu. Cituje z nich další díl seriálu Před 100 lety.

Československo právě před 100 lety odhalilo mohylu Milana Rastislava Štefánika na místě, kde před 4 lety zahynul při letecké nehodě.

Cest prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka po krajích přibývalo. Na začátku května 1923 se například vydal na Chodsko a vítali ho jako císaře pána.

Na londýnském stadiónu ve Wembley se právě před 100 lety hrálo první fotbalové utkání. Do dějin vešlo jako Finále bílého koně. Samotní fotbalisté se o to ale přičinili jen velmi malou měrou. Hlavní roli sehráli fanoušci.

13. dubna 1923 přinesly Lidové noviny referát o vášnivé debatě o stavbě nové budovy Státní galerie v Praze. Ohromná budova měla vyrůst na pražské Kampě podle návrhu architekta Josefa Gočára.