Přepište dějiny

Druhý díl naší brazilské série začíná v Česko-brazilské kulturní unii a zaměřuje se na fenomén českých a slovenských krajanů v Brazílii. Jak si udržovali vztah ke staré vlasti? Co pro ně třeba znamenají lidové kroje a co ukrývá jejich archiv? Hostem bude mimo jiné Jose Hlavnička, vnuk někdejšího generálního ředitele firmy Baťa Josefa Hlavničky. Pokračujeme také v příběhu Jana Antonína Bati, který...

Přepište dějiny vyrážejí na svou dosud největší letní výpravu. První díl nové série, natáčené přímo v brazilském Sao Paulu, otevírá příběh fenoménu Baťa – firmy, značky i životního stylu, který ovlivnil miliony lidí po celém světě. Jak se z moravského podniku stal globální koncern? A proč jeho stopy vedou až do Brazílie? O své vzpomínky se v první epizodě podělí mimojiné Marie Hlavničková, dcera n...

Záznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny zkvětna 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal Stehlík a Martin Groman se v debatě zaměřili nikoli na samotné dějinysudetských Němců, ale především na to, jak byl a je „sudetský Němec“ zobrazován v českém veřejném prostoru – jako politický st...

Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české...

Druhá epizoda se zaměří na období první republiky, hospodářské krize a vzestupu radikálních hnutí. Jaké byly skutečné problémy německé menšiny v Československu? Proč získala takovou podporu Sudetoněmecká strana Konrada Henleina? Nakolik šlo o autonomní politické hnutía nakolik o prodlouženou ruku nacistického Německa? Od volebních úspěchů přes Mnichov až po okupaci budeme sledovat okamžik, kdy se...

Jak žili německy mluvící obyvatelé českých zemí za habsburské monarchie? Považovali se za Čechy, Rakušany, Němce, nebo jednoduše za obyvatele svého kraje? Jak vznikl moderní nacionalismus a proč se po roce 1918 začalo mluvit o „sudetských Němcích“ jako o jednotném politickém společenství? První díl sleduje cestu od zemského vlastenectví k národnímu konfliktu.

V nové epizodě se vydáme do zvláštního světa komunistických elit, sovětské diplomacie a slovenské kultury. Hlavní postavou bude Zora Zorinová, dcera sovětského diplomata a Stalinova muže pro střední Evropu Valeriana Zorina, která se stala druhou manželkou slovenského básníka, překladatele a pozdějšího komunistického ministra kultury Miroslava Válka. V bonusové části probereme vzpomínky Petera Colo...

V pražském Cervantesově institutu je přes celé prázdniny k vidění výstav Kriegel lékař – politik – fotograf. Výstava je portrétem Františka Kriegla, lékaře z Mezinárodních brigád, který pomáhal občanům různých zemí. K vidění je spousta fotek z jeho španělské nebo asijské či kubánské etapy. Výstavou nás provedla její spoluautorka Hana Bortlová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Tragédii na Ploštině už jsme se kdysi věnovali. V domě číslo 166 na Ploštině ale dnes sídlí expozice věnovaná poválečnému obrazu tragédie, tak jsme se na ni přijeli podívat. Jak se výklad akce gestapa proti pasekářům měnil, jak se na něm podílel Ladislav Mňačko a v co se zdejší tryzny vlastně změnily? Expozicí Nová Ploština nás provedla Radka Brtišová. 

Červen v Přepište dějiny začneme takovým malým Valašským seriálem, v pátečních bonusech vás vezmeme do Rajnochovic a Horní Lidče za akcemi třetího odboje Hory Hostýnské a Světlana. Příští středu se vrátíme po čase na Ploštinu a podíváme se na to, jak se přepisoval obraz tragédie pasekářských obcí za komunismu. Začít ale musíme v Prlově, v další obci vypálené na samém konci války. Místním muzeem ná...

Století a půl je po smrti František Palacký. Kdo v něm českému národu tehdy vlastně umřel a jak vypadal jeho pohřeb? Palacký je pochovaný v Lobkovicích, což je dnes část Neratovic. Ve městě spojeném hlavně s chemickým průmyslem by hrobku Otce národa asi čekal málokdo. A už skoro vůbec nikdo netuší, proč se během jeho pohřbívání účastníci funusu porvali o věnce. Byla to mela. 

Výročí políčku jsme ještě neslavili. Jenže facka, kterou vlepil Miroslav Macek Davidu Rathovi má kulatiny, a tak je čas zaměřit se na to, jak to s fackováním u nás bylo dřív. Jestli někdo říká, že politická morálka upadá, a že za republiky, to byla samá noblesa, tak se plete. V prvorepublikovém parlamentu se fackovalo zcela běžně, nechyběly ani smrduté bomby nebo vytrhávání lavic. Proti tomu jsou...

Účelovka, kampaň, podraz… Ani první republika na tom nebyla se střetem zájmů o moc lépe než dnešek. Možná v lecčemsvlastně hůře, protože pojem střet zájmů neměl ještě tak vyhrocený zvuk. A tak byla uhelná afér, lihová aféra, benzínová aféra… Uplácelo se, odkloňovalo, fixlovalo. Jeden rozdíl tu ale byl. Někdy k vyřazení muže ve střetu zájmů z politiky stačilo, že mu ruku nepodal TGM. Nebo to taky b...

Nedávné volby v Maďarsku ukázaly, jak se dá i více než sto let staré téma politicky využívat. Trianon je pro Maďary skutečnětraumatický moment moderních dějin. A tak není divu, že se na něj váže spousta mýtů a legend. Jak proběhla největší potupa Maďarska a proč na ní mají svůj zásadní podíl? A co na to Beneš a Osuský? A co Orbán? 

Druhá série rozhovorů s českými, moravskými a slezskými historičkami jde do finále. A protože v předešlých dílem byla několikrát řeč o Denise Nečasové, nemůžeme končit jinak než setkáním s ní. Co obnášel koncept nového socialistického člověka, jak do něj zapadaly ženy a proč třeba byl feminismus po roce 1990 vnímám jako nový vymyšlenost importovaná k nám tentokrát ze západu. A slyšeli jste už někd...

26. dubna 1986 otřásla Černobylem exploze čtvrtého reaktoru místní jaderné elektrárny, největší havárie v dějinách civilní jaderné energetiky. V novém dílu podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman připomínají nejen průběh katastrofy, ale také to, jak o ní informovala tehdejší média – kdy se svět vlastně dozvěděl, co se stalo, jak reagoval sovětský režim a jak se černobylská tragédie...

Adéla Jůnová Macková, která je další historičkou u našeho mikrofonu, se věnuje orientu, Čechům na Blízkém Východě, ale také třeba postavení žen ve vědě. Rozhodně ale nezapře ani svou vlastní vášeň pro cestování a také pro cestovatele a jejich osudy.

Před stoletím se narodila Alžběta II. Na to, že jednou bude vládnout Velké Británii, by asi vsadil tehdy málokdo. My se alezaměříme u této příležitosti na něco trochu jiného. Jak se o Alžbětě II. psalo a mluvilo u nás před rokem 1989? Kde se vzala všechna na nostalgie po britské koruně, kterou jsme už nějaký čas zavalováni. Můžou za to filmy a seriály jako Královna, Crown nebo Audience u královny?...

Pochází ze Slovenska, žila v Karviné, píše o dělnickém divadle v ostravských koloniích nebo o osobnostech Karvinska a Těšínska a pracuje ve Vojenském historickém archivu. Archivářka s až nakažlivým nadšením pro dějiny přijala pozvání do dalšího dílu naší série hovorů s historičkami.

15. duben mohl být celkem významné datum, toho dne roku 1948 zemřel generál Radola Gajda. Pár týdnů po komunistickém puči odešel hrdina bitvy od Zborova… Mohlo to být velkolepé, to by ale nesmělo být to všechno mezi tím. Rok 1926, který stál Gajdu jeho armádní kariéru nebo následný nástup do čela českých fašistů. A proč český fašismus vlastně vždycky připomínal a připomíná tak trochu kabaret?

Kateřina Portmann působí v Liberci, ale často ji můžete potkat také ve Vídni, dlouhodobě se věnuje československýmdějinám 20. století. Ve svém výzkumu se zabývá mimo jiné poválečnou spravedlností, retribučními soudy, politickými procesy a také osudy lidí v pohraničí – včetně příběhů židovské komunity v Liberci nebo těch, kteří se po válce ocitli na okraji společnosti. Do série rozhovorů s historič...

Předseda poslanecké sněmovny nedávno prohlásil, že T. G. Masaryk byl přítel přímé demokracie. Tak se pojďme podívat, co o plebiscitu prezident myslel a říkal. Nebo jak se k plebiscitu postavila ústava roku 1920. A jak dopadly plebiscitní komise na Těšínsku, na Spiši, na Oravě… A co referendum roku 1938? Samá přímá demokracie.

Seriál s českými a moravskými historičkami tentokrát přivádí do studia Janu Wohlmuth Markupovou, která se dlouhodobě věnuje mikrohistorii, oral history, moderním českým dějinám i osobnostem stojícím na pomezí politiky, kultury a byznysu. Do centra jejího zájmu se dostává mimo jiné Hugo Vavrečka — diplomat, novinář, podnikatel a výrazná postava první republiky, jejíž životní osudy otevírají řadu ot...

Letos si připomínáme 150 let od narození TomášeBati, podnikatele, který ze Zlína vybudoval světovou firmu i jedinečný model průmyslového města. Nový díl podcastu Přepište dějiny věnovaný Baťovi a batismu vznikl netradičně – přímo v Brazílii, kde odkaz firmy dodnes zanechal výraznoustopu. Michal Stehlík a Martin Groman se v něm spolu s badatelkou Barborou Svobodovou podívají na to, jak se z moravsk...

Marii Domke znáte možná ze sítě X jako @simtefamily. Autorka projektu i knihy Borci z krypty přijala pozvání do naší série hovorů s historičkami, i když historii vystudovanou nemá. Má ale ráda knížky a doma má výsadkáře, takže projekt věnovaný operaci Anthropoid byl jaksi nasnadě. Jak se to stane, že žena udělá online obsah o operaci druhé světové války, který nakonec přiláká přes půl milionu lidí...