JÓGA VÁSIŠTHA - Kniha II - O chování hledajícího

Toto je poslední díl Knihy II. ⁠ ⁠Kniha III. od 14.3.2025 - viz www.samhita.cz⁠! VASIŠTHA pokračoval: Příběhy a podobenství mají jediný smysl, a sice umožnit tomu, kdo naslouchá, dojít k Pravdě. Pochopení Skutečnosti je natolik důležité, že je dobré cokoli, co je schopno pomoci. Podobenství proto mohou být pouze smyšlená. Z každého podobenství je třeba vzít jen to, co se snaží sdělit, a zbytek neb...

VASIŠTHA pokračoval: Kdo zasévá semínka poznání tohoto učení, získá brzy jeho plody v podobě pochopení Skutečnosti. Pokud učení vede k odhalení Pravdy, mělo by být přijato, třebaže je jen lidského původu, a naopak, i kdyby bylo učení považováno za boží zjevení, ale nevedlo by k poznání, mělo by být odmítnuto. Jsou-li slova moudrá, měli bychom je přijmout i z úst dítěte, a pokud moudrá nejsou, měli...

VASIŠTHA pravil: Jen ten, kdo je obdařen zmíněnými čtyřmi ušlechtilými kvalitami, má právo naslouchat tomu, co nyní hodlám vyjevit. Ó Rámo, ty takovým člověkem bezesporu jsi. Naslouchat tomuto učení si přeje jen ten, kdo je dostatečně zralý pro osvobození. Avšak podobně jako světlo lampy dokáže ozářit i spícího člověka, tak toto učení je schopno dovést k osvobození každého, kdo je vyslechne, ať si...

VASIŠTHA pokračoval: Třetím strážcem brány k osvobození je spokojenost. Toho, kdo ochutnal nektar spokojenosti, nebudou lákat smyslová potěšení, neboť žádný požitek světa se nevyrovná sladkosti spokojenosti, jež zbavuje všeho zlého. Co znamená tato spokojenost? Zanechat neplodných tužeb, neprahnout po tom, co nám nebylo dáno, a bez přílišného nadšení či naopak sklíčenosti přijímat s klidem to, co...

VASIŠTHA pokračoval: Druhým strážcem brány k osvobození je dotazování, pátrání po Skutečnosti. Dotazování by mělo být prováděno nepřetržitě a s inteligencí vytříbenou studiem posvátných textů. Takové dotazování bystří rozum a umožňuje dosáhnout nejvyšší Pravdy. Z toho důvodu je dotazování nejlepším lékem na dlouhotrvající nemoc zvanou samsára.* Moudrý člověk chápe, že síla, rozumová schopnost, efe...

VASIŠTHA pokračoval: Ó Rámo, s čistým srdcem a otevřenou myslí, bez pochybování a neklidných myšlenek, naslouchej promluvě o tom, jaká je podstata osvobození a jakými prostředky lze osvobození dosáhnout. Utrpení z neustálého rození a umírání neskončí, dokud není dosaženo nejvyššího Bytí. Není-li smrtelně jedovatý had nevědomosti tady a teď přemožen, stane se příčinou nezměrného utrpení nejen v tom...

VASIŠTHA pokračoval: V každé éře nechává Stvořitel zrodit určitý počet mudrců i mě samotného za účelem duchovního osvícení všech bytostí. Aby všichni plnili své světské povinnosti, zrodí též krále, kteří moudře a spravedlivě vládnou nad jednotlivými částmi země. Netrvá však dlouho a králové podlehnou touze po moci a potěšení, střety zájmů vedou k válkám a utrpení a toto utrpení zase vyvolá soucit...

VASIŠTHA pokračoval: Vesmírný řád, který lidé nazývají osud, daiva či nijati a díky němuž je každé úsilí požehnáno příslušnými plody, je založen na všudypřítomné, všemohoucí vševědoucnosti známé jako Brahman. Pomocí vlastního úsilí ovládni smysly a mysl a s jednobodovým zaměřením vyslechni v klidu, co se ti chystám povědět. Celé toto vyprávění se zabývá osvobozením. Bylo mi to odhaleno Stvořitelem...

RÁMA se zeptal: Pane, jsi vskutku znalec Pravdy. Řekni mi prosím, čemu lidé říkají boží vůle, osud neboli daiva. VASIŠTHA odpověděl: Lidé nazývají osudem či boží vůlí plody vlastního úsilí, díky nimž člověk zakouší dobré či zlé podle svých předchozích činů. Jako osud, boží vůli neboli daiva také nazývají to, co určuje dobrou či zlou podstatu těchto plodů. Vyrůstá-li ze semínka rostlina, i to je př...

VASIŠTHA pokračoval: Ó Rámo, člověk by měl s tělem zbaveným nemocí a s myslí zbavenou trápení usilovat o poznání Já, tak aby se vyhnul dalšímu zrození. Vlastní úsilí má trojí kořeny, a proto i trojí plody, jimiž jsou vnitřní probuzení Inteligence, rozhodnutí mysli a fyzický čin. Kořeny, z nichž vlastní úsilí vychází, jsou studium posvátných textů, učení mistra a samotná vlastní snaha jedince. Osud...

VASIŠTHA začal nový den svou druhou promluvou: Jaké je úsilí, takové jsou jeho plody, Rámo, v tom spočívá smysl vlastního úsilí. Říká se tomu taky osud či boží vůle. Potká-li člověka trápení, stěžuje si: „Běda, jaké to neštěstí“ nebo „Ach, můj nešťastný osud“. Obojí znamená totéž. To, co se nazývá osud či boží vůle, není nic jiného než činy a vlastní úsilí v minulosti. Přítomnost je daleko mocnějš...

VASIŠTHA pokračoval: Ó Rámo, ať jsou na vodě vlny nebo ne, voda zůstane vodou. Stejně tak poznání osvobozeného mudrce zůstane stejné, ať jsou jeho vnější projevy jakékoli. Rozdíl je jen v tom, jak ho vnímá nevědomý pozorovatel. Proto, Rámo, naslouchej tomu, co se ti chystám sdělit. Toto učení zcela jistě odstraní temnotu nevědomosti. Cokoli je v tomto světě získáno, je získáno jen díky vlastnímu ú...

VIŠVÁMITRA pravil přítomným mudrcům: Stejně jako Šuka, získal i Ráma nejvyšší poznání. Známkou toho, že člověk dosáhl nejvyššího poznání, je to, že ho nepřitahují světská potěšení a že v něm vymizely i ty nejjemnější tužby. Pokud jsou sklony k honbě za potěšením silné, je tu omezení, pokud takové sklony zmizí, je tu osvobození. Skutečně osvobozeným mudrcem je ten, kdo není ovládán smyslovým potěše...

VIŠVÁMITRA pravil: Ó Rámo, jsi opravdu nejpřednější mezi moudrými a neexistuje nic, co bys měl ještě poznat. Potřebuješ se však ve svém poznání upevnit, abys mohl nalézt klid, který přichází s pochopením. Podobně jako to potřeboval Šuka, jemuž se toho dostalo prostřednictvím krále jménem Džanaka. RÁMA se otázal: Ó moudrý, řekni mi prosím, jak to, že Šuka navzdory svému poznání nenašel klid, a jak...

yataḥ sarvāṇi bhūtānipratibhānti sthitāni ca | yatraivopaśamaṃ yānti tasmaisatyātmane namaḥ || 1 || jñātā jñānaṃ tathā jñeyaṃ draṣṭādarśanadṛśyabhūḥ | kartā hetuḥ kriyā yasmāttasmai jñasyātmane namaḥ || 2 || sphuranti sīkarā yasmādānandasyāmbare'vana | sarveṣāṃ jīvanaṃ tasmai brahmānandātmane namaḥ || 3 || Chvála oné Skutečnosti, v níž vše živé i neživé a všechny prvky září, jako by měly nezávislé...