V mokřadech Pereplutu

Ve dvanácté epizodě si začneme povídat o — podle mě — nejkontroverznější Sapkowského povídce. Draka se v ní vydá lovit “bordel na kolečkách”, jehož členy jsou třeba čaroděj-ekolog, dětinský král, zbožný rytíř, vytočená čarodějka, dvě polonahé amazonky a melancholický zaklínač. A právě díky složení skupiny to bude docela zábava.

Jedenáctá epizoda odstartuje sérii vyprávění o pohádkových motivech v Sapkowského knihách. V její první části si povíme o vztahu povídky Zaklínač k hororové pohádce Stzryga polského romantického básníka a sběratele lidových pověstí Romana Zmorského. (A taky se dozvíme, proč trollové na Kontinetu opravují mosty.)

V desáté epizodě si uděláme pořádek v tom, jak Sapkowského knihy o zaklínači číst a proč se někdy jedná o povídky a někdy o romány. Dostaneme se ale i k tématu mnohem záludnějšímu — k času ve fikčním světě, k času na Kontinentu. Kolik je Geraltovi, Yennefer nebo Ciri? A jak se to dá zjistit?

Edit: Existují dva Stanislavové Komárkové, a ten "náš" není biolog, v epizodě je tedy chyba. Přesto toho "náš" pan překladatel Komárek ví o rostlinách mnoho. // V deváté epizodě se podíváme do svatyně bohyně Melitelé v Ellanderu, kde se Geralt léčí po souboji se strigou a kde mohou kněžky a studentky klášterní školy dělat téměr cokoliv. Hlavně se ale učí léčitelství, historii i...

V osmé epizodě ještě zůstaneme ve městě Rinde, kde se odehrává povídka Poslední přání. Skrze zásadní stvoření pro celý její děj — džina — se ale podíváme i na Blízký východ nebo do Francie, kde jistý orientalista a překladatel navždy ovlivní evropské vnímání arabské kultury. (Zkrátka, co si jen budete přát.)

V sedmé epizodě rozebereme děj poslední povídky ze sbírky Poslední přání a zkusíme vydedukovat, co posledního si Geralt vlastně přál. Seznámíme se s jeho osudovou láskou Yennefer a rovnou si povíme, kdo Sapkowského při psaní její postavy inspiroval. (Už před vydáním jsem zlepšila svou matematiku a přišla na to, že Yennefer v době děje povídky nemůže být víc než 75 let, pardon!)

V šesté epizodě se zaměříme na dvě nejstarší humanoidní rasy v sáze o zaklínači. Povíme si, jak na Kontinentu vyrostli ze země gnómové a trpaslíci, pozůstatky mytologických duchů půdy, kamenů a skal. (A spočítáme, jak jsou čeští trpaslíci vysocí.)

Tato epizoda nás zavede na konec světa, kde to vypadá až překvapivě krásně, snad kýčovitě. U Sapkowského se ale za každou idylou skrývá nějaké utrpení… tentokrát třeba elfů. (A ani v tomto dílu nás neminou početné rostliny, především ty zemědělské.)

Ve čtvrté epizodě se podíváme na to, jak jsou Sapkowského povídky o zaklínači Geraltovi důležité pro pochopení celé zaklínačské ságy. (A taky si povíme o RumplCimprCamprovi, který je ve skutečnosti hororovou postavou!)

Ve třetí epizodě si povíme o působení čarodějů a čarodějek na Kontinentu skrze mága Stregobora. Je trochu šílený a věří v menší zlo. V povídce ale není s podobnými rysy sám. (A najdeme důvod, proč brát příběhy, nejen ty zaklínačské, ale třeba i náboženské, s rezervou.)

V této epizodě si poprvé detailně rozebereme, jak Sapkowski za pomoci zaklínače Geralta z Rivie reinterpretuje známé pohádky. Je na každém příběhu zrnko pravdy? I na tom o Krásce a zvířeti? (A taky si popovídáme o tom, jak se region Gelibol na mapách Kontinentu objevil v Redanii.)

V epizodě si blíže představíme svět, ve kterém se budeme po dobu čtení ságy o zaklínači pohybovat, a to skrze první povídku, v níž lovec nestvůr Geralt z Rivie vystupuje. Sapkowski ji nazval téměr lakonicky: Zaklínač. (A taky si povíme něco o mnoha jedovatých rostlinách.) PS: Všechno zajímavé o vzniku téhle povídky se dozvíte v Epizodě 11 Pohádky I.