Přepište dějiny

Je staronový americký prezident Trump fašista? Může být kapitalista jako on vůbec stoupencem tak kolektivistické ideologie? A je dnešní Amerika něco jako Itálie roku 1922? A proč pak je Trump často znázorňován jako Hitler? A není to celé nějaký guláš? V bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors pak probere také to, proč je fašistou i Putin, stejně jako Zelenský… 

„Praha na Brno zapomněla,“ napsal před lety historik Antonín Klimek. Nebylo to daleko od pravdy. Moravský říjen 1918 opravdu vypadl jinak než ten pražský. Takže jak se dny na konci října 1918 odvíjely mezi Brnem, Olomoucí a Hodonínem? A proč si slovenská vláda dělila posty ještě na Moravě? 

K představám o životě první republiky patří i prostředí četníků zpopularizované televizními filmy a seriály. Jak žili skuteční četníci a co taková práce obnášela, na to jsme se zajeli podívat do Chlumce nad Cidlinou. Průvodci místním muzeem nám byli Miloš Bernart a Jiří Vaněček. V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors navíc probereme fenomén Četnických humoresek.

Sociální demokracie vznikla jako hnutí dělníků, kteří se spojovali, aby dosáhli lepších životních podmínek. Čím vším tato strana u nás prošla, než se dostala do dnešního stavu? V bonusové části na HeroHero, Forendors a Gazetisto projdeme navíc i vývoj strany po roce 1989. Vyplatila se jí sázka na becherovku a bonmoty?

S Petrem Čornejem jsme naše putování Žižkovem začali před týdnem na Vítkově, ale protože večer se naklonil a počasí horšilo, vydali jsem se dolů, ke Slovanské lípě. V jedné z nejstarších hospod na Žižkově jsme pak probrali leccos včetně mýtů o komunistickém Žižkově. 

Tentokrát jsme se vydali na špacír po Žižkově a koho jiného si pozvat coby průvodce něž Petra Čorneje - autora biografie Jana Žižky a moc zajímavé knížky Husité na Žižkově. Tento týden se vydáme na Vítkov a probereme vývoj Žižkova hlavně v 19. století a za starosty Hartiga. Za týden pak budeme pokračovat U Slovanské lípy.

Tento týden vás podcast Přepište dějiny vezme do Laichterova doma u Riegrových sadů v Praze. Projdeme nejen tímto sídlem někdejšího nakladatelství Jan Laichter, ale také osudy jeho obyvatel i plány na jeho obnovu. Průvodcem nám bude prapravnuk zakladatele Štěpán Lars Laichter. A v pátek se můžete těšit na záznam večerního vystoupení v Laichterově domě, které se věnovalo zestátnění soukromých nakla...

Před sto lety v Praze vznikla Slovanská knihovna. Jaký vliv na její vznik měla emigrace ze zemí Sovětského svazu? Jak se na jejím vývoji projevily dějiny 20. století? A co cenného vlastně Slovanská knihovna v pražském Klementinu uchovává? Hovořili jsme o tom s ředitelem knihovny Lukášem Babkou. 

Zrcadlová kaple Klementina, stejně jako v Klementinu sídlící Slovanská knihovna mají letos kulatá výročí. Ideální příležitost podívat se do sídla Národní knihovny a poznat jeho pestrou historii. Tento týden tedy Klementinum jako sídlo knihovny, ale i bojujících studentů nebo meteorologické stanice. Či jako kulisa pro Světáky. Průvodcem nám bude generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn.

Před deseti lety zemřel český spisovatel, básník a historik Jiří Kovtun. Muž, který se během 41 let v exilu věnoval především Tomáši G. Masarykovi a první republice a zanechal po sobě dodnes inspirativní díla. Na Jiřího Kovtuna jsme vzpomínali s historičkou z Masarykova ústavu a archivu Dagmar Hájkovou a dcerou Jiřího Kovtuna Caroli.

Tištěné Lidové noviny přestaly vycházet. Ti, kteří je už roky většinou nekupovali, teď hlasitě lkali nad tou ztrátou. Nejvyšší čas si tedy připomenout, jaké všechny tradice s Lidovými novinami zanikají, a kdo kromě Čapka a Peroutky je vlastně tvořil. Byly opravdu tak nezávislé, jak se říká? A byly tak výjimečné třeba v prvorepublikovém kontextu?

Po týdnu se vracíme na Vysočinu a se spisovatelem a básníkem Milošem Doležalem se tentokrát vydáme do náleven, putyk, palíren a výčepů kolem Lipnice a potkáme několik opravdu silných osudů. To celé nad knihou Tady nikdo není, jen já.

Podcast Přepište dějiny se na Vysočině potkal se spisovatelem a básníkem Milošem Doležalem a v letní náladě jsme si vyprávěli o lidech a místech, které má v kraji zvaném krabatina poznané a prochozené. První setkání patří spíše intelektuálům a písmákům kraje pod Lipnicí nad Sázavou.

Podcast Českého rozhlasu Plus Na Východ! se spojil s Přepište dějiny. Vznikla tak debata o pohledu na srpnové události 1968 a období krátce před nimi a po nich, natočená za účasti veřejnosti v pražském kulturním centru Vzlet 15. července 2024. Nabízíme vám sestřih této společné debaty coby příspěvek k výročí srpna 1968. 

Tu a tam se při šermování historickými příměry objeví pojem vlajkař. Kdo to byl, a jak se lišil vlajkaři před rokem 1939 a po něm? Co přivedlo i příčetné lidi do společenství vyznávajícího fašismus a co to ve své době znamenalo? A jak je možné, že vlajkaři bylo - mimo jiné - antiněmečtí? V dalším dílu natáčeném v altánu u grilu se to pokusíme rozmotat.

Milan Kundera nebo Bernd Posselt? A co třeba Bílý lev pro Karla prvního a posledního? A mají se vyznamenání dávat in memoriam? Dočká se jednou řádu TGM i Karel IV.? A co Mašíni? Sněmovna a Senát letos poslaly na Hrad rekordní počet návrhů na státní vyznamenání. Rozhodnutí je na prezidentovi, ale debata kolem toho byla hutná a historických perel bylo požehnaně. 

Putování Římem se uzavírá a kde jinde to celé zakončit než ve Vatikánu. Tam jsme ale už Martina C. Putnu nezlákali. A tak jsme sami opřeni o zeď baziliky svatého Petra probírali moderní vztahy Československa a papežského stolce i to, od kdy je vlastně současný Vatikán státem a kdo jej ustavil. Snad že to byly chvílemi až povážlivě kritické myšlenky, nás po chvíli odchytila ochranka a poslala na ce...

Putování Římem s Martinem C. Putnou nás tentokrát zavede za Čechy, kteří se zde usadili nebo s Římem spojili významnou část svých životů. Začneme v bazilice San Lorenzo in Lucina, kde je pochován Josef Mysliveček a pokračovat budeme v jedné z římských trattorií nad vínem a večeří. Proč tolik Čechů vlastně v Římě neuspělo? Je lepší být druhý v Římě než první v Čechách? A který rodák z Čech je ještě...

Třetí římské setkání s Martinem C. Putnou začínáme po siestě v Palazzo Venezia. Bývalo to sídlo papežů, ale také třeba rakouského zastoupení v Římě a na studijních pobytech tu bydlel František Palacký i mnoho malířů a výtvarníků z českých zemí. Po pochodu na Řím se zde usídlil také Mussolini a z balkonu pronášel své projevy. Proč tehdy Italové věřili, že to myslí dobře a proč dnes vlastně chodíme...

Putování Římem s Martinem C. Putnou jsme pojali skrz některé ustálené představy, které se s věčným městem pojí. Třeba dnes často připomínaný pád Říma. Starý Řím už byl tak dekadentní, že přišli barbaři a dobyli jej. Proč pak ale jeho dějiny pokračují, proč se stal sídlem papežství a kdo všechno vlastně ten dobytý Řím dál dobýval a proč? Začínáme u Cirku Maximu a dojdeme až ke Koloseu.

Letošní červenec stráví Přepište dějiny v Římě. Průvodcem po místech turisticky opomíjených i těch profláknutých nám bude Martin C. Putna a na začátek nás čeká setkání s ním na Piazza Navona. Připravte si prosecco, startujeme. 

Balíme turisťák, lovečák, lečo v konzervě a řízek mezi chleby… to vozili si Češi domácí kuchyni na dovolenou z nutnosti nebo protože místní jídla u Baltu či Balatonu neradi? Když mluvit o jídle za socialismu a dovolené, tak jedině s docentem Martinem Francem a nejlíp v nějaké té lidové jídelně, která přečkala do dneška. Jednu jsme našli na Smíchově. Takže… dvakrát živáň!

Letos uplynulo 100 let od smrti Franze Kafky a v Muzeu literatury můžete navštívit výstavu "František Kafka. Hry Franze Kafky". Takže jsem se tam vydali a výstavou nás provedl její autor Štěpán Zbytovský. Jaký vlastně ten Kafka byl a jaké mýty se kolem něj točí?

Před dvaceti lety ČR vstoupila do EU a v rámci oslav tohoto výročí přímo v Bruselu vystoupil na jaře podcast Přepište dějiny a probral to, jaký vztah k Evropě Češi a Moravané měli a mají. Schválně, kolik lidí v sále znalo jméno Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi? Bonusovou verzi nyní dáváme k dispozici také veřejně. Použité zvuky: Vstup ČR do Evropské unie reportáž (EU) TV NOVA 30.4.2004 (YouTube,...

Říká se, že Praha je hezčí Vídeň a Vídeň je fungující Praha. Bývalé hlavní město monarchie má k českým a moravským zemím ze světových metropolí rozhodně nejblíž, takže bylo na čase zajet se podívat mezi Čechy ve Vídni a trochu toto téma prodebatovat. Mimochodem, tušili jste, že ještě dnes je ve Vídni přes třicet českých spolků?