Přepište dějiny

Podcast Přepište dějiny před pár dny vystoupil v rámci oceňování Mastercard Banka roku. Takže samozřejmě došlo na vývoj bank za první republiky, nechyběl “žralok od Prašné brány” Jaroslav Preiss ani nějaké ty finanční skandály, krachy a dokonce stávky. Ano, za republiky stávkovali i bankovní úředníci. Tak snad jsme moc neinspirovali. 

Praha dostává nový metropolitní plán, takže ideální chvíle podívat se s Ondřejem Boháčem, šéfem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na to jak se Praha vyvíjela, rostla a hlavně plánovala? Proč by se dnes už nedalo stavět metro vcentru, komu slouží zeleň na sídlištích a na čem se po tomhle městě dá nejlíp cestovat a proč to není kolo? 

Minulý týden jsme začali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém, ale zjevně jsme neprobrali všechno. Takže “ušaté torpédo” ještě jednou. Řezal v lágru Holanďany? Sliboval lidem, že měnová reforma nebudevečer před tím, než ji provedl?

Kde jinde byste hledali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém než v Přepište dějiny. Jaké role tento komunistický a odborářský boss v životě plnil? A jaké to bylo mít tohoto notorického řečníka doma? Protože témat je na jeden díl až až, budou z toho díly dva.

Historické paralely mají často ten důvod, že nám dávají víru, že když v minulosti něco dobře dopadlo, dopadne to tak zase. Že to ne vždy musí vyjít si ukážeme třeba na polském zázraku na Visle nebo na dalších známých “výhrách” ve 20. století. Spoléhat se na minulé úspěchy prostě není radno.

Před 79 lety, 1. října 1946, skončil první norimberský proces. Jaký měl ale význam pro Německo, pro mezinárodní právo apro všechny pozdější válečné tribunály. A uvědomujeme si dnes vůbec, co všechnoje válečný zločin? V bonusu na HeroHero, Forendors a Opinio se pak blíže podíváme na jednu výraznou českou stopu v Norimberku.

Pro nový projekt vlny.cz jsme připravili šestidílný speciál o místech spojených s květnem a létem roku 1945. Ne všude bylo osvobození spojeno jen s těmi šeříky a mírem. Vlastně skoro nikde. Ale v tomhle díle vám popíšeme pár míst, kam jsme se díky natáčení dostali a kam se můžete taky vypravit. Některá jsou dost bizár.

Dnes byla v Lánech otevřena obálka se slovy T. G. Masaryka patrně z roku 1934. Autoři podcastu Přepište dějiny byli tou dobou na cestě do Opavy, a tak si přímý přenos pustili v autě. Jako extra vydání vám nabízíme pár postřehů, které je při tom napadaly.

Jak vypadaly kampaně, když noviny ještě neuměly ani tisknout fotky? A která politická strana vytáhla do kampaně mrtvého předsedu? A proč vlastně dělat kampaň, když se k volbám muselo povinně? Byly kampaně minulosti v něčem vůbec lepší než ty současné? A nebyly nejlepší nakonec až v těch devadesátkách?

Tento díl míří hlavně na učitele středních škol, kteří ještě netuší o Ceně Bronislavy Müllerové, kterou už dvacet let udílí Vzdělávací nadace Jana Husa. Proč by vás měla zajímat, jakcena vznikla, co může vašim studentům všechno přinést a kdo vlastně byla Bronislava Müllerová? O tom všem přišel povyprávět Stanislav Zajíček.

Před pěti lety vznikl v jedné stodole na Vysočině nápad na Přepište dějiny. A tak se autoři vrátili na místo činu a udělali to, co za ty roky ještě nikdy. Začali si povídat o svém vztahu kdějinám. Co je k historii přivedlo? Co je nejvíc baví? A kdo je ovlivnil a jak?

Poslední část našeho putování Pražským hrademzakončíme v podzemí a budeme se ptát, kde vlastně po celou dobu protektorátu byly uloženy korunovační klenoty a jaké všechny mýty a legendy se kolem toho navršily.

Tak prý je spojení Stačilo a ČSSD opakováním slučovacího sjezdu z roku 1948 a Jana Maláčová je nový Fierlinger. Není to ale podceňování toho starého padoucha Fierlingera? A kde je dnešní Václav Majer? A má tohle vůbec ještě smysl? Plnou a plnotučnou verzi si můžete poslechnout na HeroHero, Forendors a Opinio.

Ve třetí části seriálu ze sídla českých prezidentů jsme si odskočili do Lán, protože i ty patří k prezidentské tradici. Jak se proměnily za Masaryka, za jeho nástupců i v poslední době? A kde tu vlastně sedávali ti pátečníci? A sedávali tu často? Provázela nás ředitelka zámku v Lánech Iveta Krupičková.

Závěr seriálu z brněnských vil nemůže patřit samozřejmě nikomu jinému než vile Tugendhat. její obecně známý příběh bývá ale často vyprávěn s jistou uměleckou licencí a hojně přibarvován. Takže, jak to vlastně bylo? A jak se sedí v křesle Fritze Tugendhata? Provede nás ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc a Michal Kolář.

Série z Pražského hradu pokračuje setkáním s architektemZdeňkem Lukešem. Začneme v Masarykově knihovně a řeč bude i o jejích proměnách, třeba za Gustáva Husáka. A pak už se vydáme do hradních zahrad. 

Nejstarší a zároveň nejmenší z brněnských vil, kam jsme se vydali, je Arnoldova vila. Její nově zpřístupněnou expozicí, ale také osudy jejích majitelů nás provedli  Veronika Smyslová a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. 

Tentokrát nás speciální minisérie zavede rovnou na Pražskýhrad a naše toulání sídlem prezidentů začneme s historičkou Masarykova ústavu a archivu AV ČR Dagmar Hájkovou. A rovnou v pracovně T. G. Masaryka. 

Druhou brněnskou vilou, kam se vydáme, je vila Löw Beer sesilným osudem svého majitele Alfréda Löw Beera. Vladimír Březina nás provede nejen domem,  ale také osudy brněnských židovských podnikatelů, jejich vzestupem, sny i pády.

Srpnové středy budou v našem podcastu patřit hned čtyřem brněnským vilám a jejich silným příběhům. Všechny spojuje osud místních textilních magnátů a jejich tragické osudy. Začínáme ve vile Stiassni, kde nám bude průvodkyní kastelánkaKateřina Konečná.

Bonusový díl naší série o roli peněz v moderní české historii na příkladu České spořitelny končí bonusovým rozhovorem, nebo spíš hovorem s generálním ředitelem a předsedou představenstva České spořitelny Tomášem Salomonem.

Tradiční prázdninový díl z altánu jsme letos pojali jako letní kino a pustili jsme si Okres na severu. Jak by taky ne, když v srpnu uplyne sto let od narození Evžena Sokolovského. Jak se to stalo, že někdo na něj pohlíží jako na režiséra normalizačních otupujících seriálů jako Muž na radnici, Nejmladší z rodu Hamrů, či Gottwald, a jiní vzpomínají na skvělého divadelního mága? V bonusu na Opinio, H...

Budovy bank a spořitelen formovaly a formují tvář českých měst. Například budova postavená pro Spořitelnu českou na dnešní Národní třídě do dálky říká, zde sídlí významná a silná instituce (dnes tedy Akademie věd). Stejně tak budova vRytířské ulici, která je výstavní ukázkou bankovní architektury své doby. Obě tyto budovy navštívíme s historikem architektury Richardem Bieglem.

V roce 1945 se konečně dostali na Broadway. A uspěli tam. Jenže přišel konec války, Werich sbalil Zdenu s Janou a odjel domů. V+W se na čas rozešlo. A pak se zase sešlo, ale už jen na chvilku. A tak dnes u nás více známe Wericha než Voskovce, který české perspektivě ujel za oceán. V posledním letním večeru na Kampě se už s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem ptáme hlavně po tom,...

Kolik českých pivovarů, sladoven, cukrovarů, lihovarů, automobilek, skláren, porcelánek a dalších podniků, které utvořily ve své době český podnikatelský úspěch a věhlas, by nebylo bez půjček, úvěrů, vkladů a jejich úroků… Zmíníme hned několik příběhů úspěšného podnikatelského prostředí u nás — ať už to budou lidé jako Ringhoffer či Baťa ve svých dobách, lokální podnikatelé i nadnárodní filmy vzeš...