Přepište dějiny

Dostali jsme od posluchače balík starých gramodesek. A tak si na Vánoce nějakou vložíme na gramofon a uvidíme, co z toho bude. První posezení je nad deskou dělnických písní z 20. a 30. let. Vyšla v roce 1961, a pak ještě několikrát. Tak schválně, jak moc se na ní přepisují dějiny první republiky. Kompletní výběr z této desky i s komentáři dua Stehlík-Groman najdete na Gazetistu.

Karel Schwarzenberg slavil 85. narozeniny a sociální sítě se plnily nostalgií a starými dobrými časy, což neříká nic o oslavenci, ale o gratulantech. A tak jsme se na poměr Čechů a šlechty ve dvacátém století podívali trochu zblízka. V bonusu na Gazetistu vás pak čeká vyhlášení druhého ročníku o přepisovače roku — dostane se do finále Tomio Okamura, Mirek Topolánek, Jaroslava Jermanová nebo znovu...

Tato slova pronesl před 70 lety Rudolf Slánský cestou na svou popravu. Řadit jej mezi oběti politických procesů padesátých let by ale bylo nepřesné. Narozdíl od mnoha jiných, šlo o klasickou ukázku rčení, že revoluce požírá své děti. V bonusu na Gazetistu dojde také na propagandu kolem Slánského v době zatčení a procesu a téma Slánský samozřejmě také tento týden v Deníku N.

V listopadu proběhla v pražském Rock Cafe dvě živá vystoupení – podcastové crossovery mezi Hodinou dějepichu a Přepište dějiny. Tématem obou večerů bylo, co je vlastně na nacistech tak přitažlivého, že je i tolik let po válce pořád vidíme v televizi, kinech, knížkách, ale dokonce i pornu. Jestli jste to do Rock Café nestihli, záznam jistě potěší.  Tak dobrou zábavu.

Letos 17. listopadu vystoupili autoři podcastu Přepište dějiny na Národní třídě v rámci akce Korzo Národní. Řeč se točila o našem návratu do Evropy a hlavně o tom, jestli to nebyla jen iluze - jsme už skutečnými Evropany, byli jsme jimi vždycky, nebo to je nikdy nekončící proces, ale musí se na něm pracovat stále dál? A na evropskou notu také ve středu v Deníku N. A v pátek na Gazetistu poslední č...

Listopad byl pro Karla Hynka Máchu osudový - narozeniny, svatba, vlastně pohřeb, všechno v jednom. Takže je super čas podívat se, jak jsme přepsali největšího českého romantika. A byl to vlastně romantik? V bonusu na Gazetistu odpovědi na vaše otázky a v Deníku N jako každou středu také článek - tentokrát samozřejmě máchovský.

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, zemřel Leonid Iljič Brežněv. Jeho pohřeb byl pro mnoho občanů sovětských satelitů spojen s úsměvným i nadějným momentem pádu rakve do hrobu. Zbylo z tohoto vládce východního bloku víc než jen husté obočí a nechutné polibky na letišti? V bonusové části na Gazetistu po čase několik doporučených knížek z poslední doby a brežněvovské téma samozřejmě ve středu t...

Přepište dějiny tentokrát z živého vystoupení v Plzni, kde došlo na měnovou reformu roku 1953, osvobození americkou armádou, ale samozřejmě i na Bory nebo pivo. Plzeňským dějinám a jejich vlivu na dějiny české i světové se samozřejmě věnuje také pravidelný středeční článek v Deníku N a pro podporovatele na Gazetistu ještě hodina diskuse s plzeňským publikem, třeba o tom, jak jednomu z autorů volal...

Týden před Československem vzniklo Německé Rakousko. Jak je to možné a co to bylo za stát? A žili v něm vlastně Němci nebo Rakušani? Téma první rakouské republiky najdete také ve středečním Deníku N a už v pátek se mohou předplatitelé na Gazetistu těšit na sváteční bonus - rozhovor s Jiřím Padevětem.

Přepište dějiny tentokrát zastavily v Opavě a připomněly nejen místní rodáky, ale i fenomén dříve zásadního města, které časem o svůj význam tak trochu přišlo. Dílem odsunem Němců, dílem přesunem vlivu do průmyslové Ostravy. Ale Opavě to na kráse neubralo. Na Gazetistu navíc 40 minut diskuse s místními diváky na opavská i celospolečenská témata.

Když demonstrují fanoušci Ruska, padne dřív nebo později slovo banderovec. Kdo to ale byl, ti banderovci, kterých je prý dodnes plná Ukrajina? A komu vadili a proč? A kdo byl Bandera? Nemotáme se v tom jako nudle v bandě? V bonusu na Gazetistu pak navíc probereme komentář Ondřeje Slačálka k žertu s Královcem. A na téma banderovců se můžete těšit i v Deníku N.

Diktátor Putin vyhlásil anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny zrovna na výročí mnichovské konference roku 1938. A hned tu máme memy plné srovnání - Sudety jsou ukrajinské separatistické oblasti, Putin je Hitler atd. Bude to ale na porážku agresora stačit? V bonusu na Gazetistu pak samozřejmě neopomeneme ani anexi Královce hrdinnými Čechy a téma anexí najdete tento týden také v Deníku N.

Se smrtí Alžběty II. se rozjelo lamentování nad tím, že skončila jedna velká éra, ten starý dobrý svět, jak jsme jej znali, který už nikdy nebude, jaký býval. Takže jaký býval a jaká éra to vlastně byla? A byla to nějaká éra? A proč tolik Čechů lkalo veřejně nad skonem cizí panovnice? Osobní pieta nebo veřejná hysterie? Na portálu Gazetisto pak v bonusu tentokrát otázky a odpovědi. A samozřejmě ja...

Podcast Přepište dějiny po prázdninách vyrazil na svou road show a z několika jejích zastávek přinese také záznam. Tentokrát ze zastávky v Prostějově, kde dojde nejen na Jiřího Wolkera nebo Edmunda Husserla, ale třeba také na Ottu Wichterleho a jeho podíl na manifestu 2000 slov v roce 1968. Na portálu Gazetisto v bonusu pak nemůže chybět ani debata s prostějovským publikem.

Trochu se nám tu zase motají pojmy. Politický proces není totéž co proces s politikem. A kdybychom dnes sledovali s bývalým premiérem skutečně politický proces, netáhlo by se to měsíce a roky, jako se tento soud potáhne, ale byl by to krátký proces. Doslova. V bonusu na portálu Gazetistu dojde na politické procesy v naší moderní historii a pokračování seriálu Přepište dějiny najdete jako každou st...

Autoři podcastu Přepište dějiny se vydali do kina a vzali s sebou odborníka na středověk Jakuba Izdného. A tak si jako bonus  můžete poslechnout sestřih následné debaty natočené v kavárně pražského kina Lucerna. Debaty, která je spíš jakýmsi prvním dojmem, rozdýcháním a snahou utřídit myšlenky rozháněné více než dvě hodiny Žižkovým palcátem do všech koutů. Jaké obrazy středověku Petr Jákl sta...

Chtěli byste mít Masaryka za tatu? Profesora, nepřítele národa, poslance, emigranta, tatíčka, prezidenta? Jaké vztahy panovaly u Masaryků doma a jaké vztahy měly děti slavného otce s tatínkem? Kdy jindy se podívat na Masarykovy jako rodinu než 14. září, v den, kdy se Jan narodil a TGM zemřel. Delší verze hovoru na téma Masarykovi samozřejmě na Gazetistu a také v Deníku N.

Hodnocení Michaila Gorbačova se v okamžiku jeho smrti rozpadlo zase na dva hlavní proudy - jedni jej chválili za rozpad východního bloku, druzí jej za totéž proklínali. Proč ani u třicet let vysloužilého politika nedovedeme hledět na jeho dílo už s odstupem a racionálně? A co po Gorbym vlastně zůstane? V bonusu na Gazetistu pak dojde například na jeho ženu Raisu i na další témata. Téma Gorbačov sa...

Vstoupit do tématu skupiny bratří Mašínů znamená rozřazení do skupin. Desítky let se nad ním sváří dva nesmiřitelné postoje – buď jsou Mašínové hrdinové protikomunistického odboje nebo vrazi v zásadě nevinných lidí. A protože se téma opět vynořilo ve veřejném prostoru, je načase se podívat, jak a kdo téma kdy přepisoval. V bonusu na Gazetistu pak zase odpovědi na otázky našich podporovatelů a v De...

Tak jsou tu zase fašisti a nacisti. Třeba Andrej Babiš je vidí běžně před svým obytňákem, podle Vladimíra Putina je jich plná Ukrajina i Evropská unie. Kdo ale je fašista a kdo nacista? Ideální příležitost promrskat si některá základní slovíčka. V bonusu na Gazetisto pak po čase zase odpovědi na vaše otázky a v DeníkuN jako každou středu další díl našeho seriálu.

Podcast Přepište dějiny má za sebou první stovku epizod. Oslavíme ji vystoupáním na věž pražského kostela sv. Havla se zvoníkem Ondřejem Boháčem, který mimo jiné stojí za projektem #9801. Připomíná stejný počet zvonů zrekvírovaných za protektorátu z českých a moravských zvonic, kostelů a radnic. Na konci srpna se navíc jako jejich připomínka rozezní nový zvon s váhou 9801.kg. A protože je to stá e...

Na dějiny často nahlížíme skrze osobnosti, což může být dramatické, emoční, ale také zrádné. Historický kontext se snadno zdrcne na kontext dané osoby a ještě navíc hrozí, že bude z dějiny časem nebo lidmi vypuzena. Několik takových případů slavných i zapomenutých rodáků probral podcast Přepište dějiny při svém vystoupení v Třebíči. V bonusu na portálu Gazetisto pak samozřejmě došlo na dotazy z pu...

Osudy nejdéle sloužícího československého premiéra Lubomíra Štrougala zůstávají dnes trochu ve stínu postav jako Gustáv Husák nebo Miloš Jakeš. Štrougal se ale podílel nejen na normalizaci, ale i na dění v padesátých a šedesátých letech, přičemž dlouhodobá snaha o jeho potrestání vyznívá nakonec do prázdna. O tomto technokratovi moci opět nejen v našem podcastu, ale i v Deníku N.

Národní památník na Vítkově je místo, jehož význam se hned několikrát změnil, až nakonec zůstává stát trochu stranou našeho dnešního vztahování se k tradicím státu a státnosti. Původní záměr zakladatelů se za desítky let vlastně dokonale rozplynul. Tématu Vítkova se samozřejmě věnuje také tradiční středeční díl seriálu Přepište dějiny v DeníkuN.

Prázdninové procházky Národním muzeem a jeho historickými expozicemi pokračují. Tentokrát jsme přizvali historika Alberta Kubištu a prošli s ním expozici věnovanou husitství, reformaci a náboženským aspektům života v Čechách mezi Husem a Bílou horou. Chybět nebudou originální a až komiksové pavézy nebo ukázka dobového obrazoborectví. Kompletní verze tohoto setkání ke slyšení na portálu Gazetisto....