Neurodiverzita

Jak souvisí neurodivergence a cit pro spravedlnost? Proč potřebujeme, aby věci byly tak, jak mají být? Jak s tím vším souvisí fenomén Rejection sensitive dysphoria - citlivost na odmítnutí? V této epizodě podcastu se budeme o všech těchto tématech bavit, ale zavítáme i do oblasti neurověd, abychom pochopili, proč se nám některé věci dějí a jakou roli v tom hrají naše emoce. Pokud jsou pravidla nel...

Může za změny v chování autistů skutečně úplněk, nebo jde o nebezpečný mýtus, který nás odvádí od skutečného porozumění? Tato epizoda odkrývá, jak hluboce jsou pověry zakořeněny v naší společnosti a jaké následky nese jejich přetrvávání. Budeme se zabývat historií stigmatizace magických představ o úplňku. Ta se netýká jen těch, kdo žijí s nějakou diagnózou nebo nemocí, největší takto stigmatizovan...

Dnešní epizoda je věnovaná humoru a jeho léčivým aspektům. Pokud nemáme ve vnějším světě reprezentaci, nenacházíme tam nic dobrého, na co bychom se mohli těšit, a nenacházíme v něm porozumění, někoho, kdo by nám rozumí a kdo se nám může zastat. Prožitek jinakosti může být osamělý a izolující. Na neurodiverzitě založené vystoupení neurodivergentních komiků nám nabízí prostor, ve kterém se můžeme uv...

Doprovodný projekt iniciativy 1000x50 - sdílejme svoji neurodivergentní zkušenost s druhými. Má to smysl. Umožňuje to nám prozkoumávat vlastní zkušenost a nabízí to druhým, aby zakusili kousek naší zkušenosti, která je může inspirovat, nebo se jim může stát bezpečným útočištěm, které je povzbudí a posílí. O tom proč a jak to může pomoci, včetně konkrétních příkladů se více dozvíte v dnešní epizodě...

1000x50 je nový projekt pro podporu a rozvoj neurodiverzity a neurodivergentních komunit v České republice. Hledáme 1000 lidí, kteří projekt podpoří svým laskavým darem ve výši 50 korun měsíčně. Můžete se stát jedním z nich, právě dnes. Svých 50 Kč nám můžete poslat trvalým příkazem prostřednictvím transparentního bankovního účtu NADAČNÍ FOND NEURODIVERZITY 2603382684 / 2010 nebo skrze bezpečný ná...

Může terapie neurodivergentním lidem pomoci? Jak se vyznat v tom, která terapie může spíše pomoci a která ne? Co by měl terapeut dělat a co bychom naopak v jeho chování měli brát jako varování? Krátké povídání o terapii jako o formě lidského setkávání, ve které můžeme zažívat to, co potřebujeme k tomu, abychom pro sebe našli, co hledáme.

Jsou věci, které považujeme za pravdivé a ani o nich nemusíme přemýšlet. Protože platí... odjakživa. Odjakživa víme, co je normální a co je nenormální. Nebo ne? Jak souvisí fyzika a entropie s vývojem a divergencí? Co je normalita a co je šílenství? Co jsou jednoduché lži, které v sobě nosíme, abychom se chránili před složitými pravdami?

Kam patřím, když nikam nepatřím? Jaké to je žít ve světě, který mě nechápe, mezi lidmi, mezi kterými se nemusíme cítit doma? Povídání o hledání kmene, ke kterému můžeme patřit.

V této epizodě se ponoříme do tématu identity – co vlastně znamená být „já“? Zvláštní pozornost věnujeme také roli diagnóz a tomu, jak mohou ovlivnit naše vnímání sebe sama. Jsou diagnózy nástrojem pochopení, nebo nálepkou? Budeme se zabývat otázkami autenticity, přijetí sebe sama a cestou hledání vlastního místa ve světě.

O aktivitách a věcech, ve kterých nacházíme komfort, když ho nemůžeme nacházet v lidech. O tom, co znamená termín "comfort food" v doslovném i přeneseném významu. O místech, kde nacházíme klid a taky o tom proč. O spokojenosti a stavu plynutí.

O smutných pocitech, velkých propadech, ošklivosti, vině, prázdnotě a marnosti a taky o svátcích a době, kdy se předpokládá, že se budeme tvářit šťastně, i když k tomu třeba nemáme žádný důvod. O ošklivosti si povídáme na příkladu písně Billyho Corgana Ugly (Ošklivý), kterou můžete poslouchat na oficiálním YouTube kanálu skupiny: https://www.youtube.com/watch?v=NmoelpIbYeE

O tom, proč a jak nám paradigma neurodiverzity pomáhá porozumět vlastní identitě a životní zkušenosti. Že nejde jen o snůšku slov, která používáme v jazyce, ale hlavně o to, jak o sobě a o druhých přemýšlíme a jak se k sobě navzájem chováme.

Ve věku 66 let nás opustil Steve Silberman, autor knihy Neurotribes, novinář, který změnil způsob, jakým nahlížíme na autismus a výrazně přispěl k popularizaci paradigmatu neurodiverzity. Citlivý a laskavý člověk, který rozuměl tomu, co je to jinakost, protože sám zažil, jaké to bylo být gayem v době, kdy homosexualita byla ještě oficiálně medicínou označována jako duševní porucha.

Stimming je důležitou formou sebestimulačního (regulatorního) chování. Přesto se s ním na veřejnosti setkáváme jen velmi málo. V diskusi o neurodiverzitě a zdravé společnosti je přitom například právě stimming dobrým ukazatelem toho, jak na tom jsme.

AuDHD je zkratka, která vznikla v neurologicky různorodých (neurodiverzních) komunitách jako popis specifické zkušenosti symptomatického překryvu diagnózy autismu a ADHD. Souběh autismu a ADHD přitom není nijak výjimečný, s ohledem na výzkumy víme, že k němu dochází ve více než polovině případů. Vznik termínu AuDHD dokládá, že současné diagnostické rámce mají spíše ilustrativní charakter, životní...

ADHD, o kterém bychom v paradigmatu neurodiverzity mluvili spíše jako o Kinetickém Kognitivním Stylu, jak ho nazývá  Nick Walker , je často spojováno s tzv.  exekutivní dysfunkcí . Tedy stavem, kdy pro nás mohou být obtížné některé aspekty každodenního fungování, jako je třeba úklid, pracovní nebo školní povinnosti, schopnost nakládat se svými kognitivními (rozumovými) dovednostmi, jako je třeba u...

ADHD, o kterém bychom v paradigmatu neurodiverzity mluvili spíše jako o Kinetickém Kognitivním Stylu, jak ho nazývá  Nick Walker , je často spojováno s tzv.  exekutivní dysfunkcí . Tedy stavem, kdy pro nás mohou být obtížné některé aspekty každodenního fungování, jako je třeba úklid, pracovní nebo školní povinnosti, schopnost nakládat se svými kognitivními (rozumovými) dovednostmi, jako je třeba u...

Jakou roli hraje diagnóza v životě rodiny? Je neurodivergence zdrojem a příčinou rodinných neshod nebo je na pozadí něco jiného? Proč diagnóza není nezbytným předpokladem léčby a proč v rodině může být dokonce na obtíž? Co dělat, když má dítě autismus, ADHD, aspergerův syndrom nebo jinou diagnózu?

Pokud si nemůžeme dovolit být sami sebou, možná neexistujeme. Někdy se schováváme tak hluboko, že abychom se zase našli, musíme přerušit kontakt s vnějším světem. Jak říká dnešní epizoda "a tak jsem se naučila disociaci." Nemoci být sám sebou ve vztazích s druhými je jako nedýchat. Celý text této epizody lze najít na https://www.neurodiverzita.cz/2023/03/05/autisticke-maskovani-aneb-proc-n...

Lissa Lysikan je neverbální autistka, která se zabývá kreativním uměním a digitálním uměním ve 3d prostoru. Její článek Nemluvíte za nízkofunkční lidi s autismem je odpovědí na časté zpochybňování autistických advokátů neautisty a také na nesmyslnost funkčního dělení autismu, které má snad pomáhat, ale ve skutečnosti zejména tzv. "nízkofunkční" autisty a jejich okolí ochuzuje o celou řadu...

Žít pod maskou a nemoci být sám sebou, znamená zčásti nežít. Životní queer nastavení se střetává s normativním tlakem konformity a skrývání se za maskou tak může být způsobem přežívání. Po nějaké době může být obtížné si uvědomit, kdo je maska a kdo jsem já. A všechno to překonávání stojí spoustu energie. A co teprve, když je těch masek víc? Celý text epizody, včetně odkazu na původní anglický člá...

MUDr. Peter Pöthe vypráví o jednom z nejzajímavějších období vývoje osobnosti - o pubertě. Puberta se ukazuje být obdobím, kdy člověk sám sebe znovuobjevuje, zjišťuje, kým je, kým by chtěl být a nějak se snaží vypořádat s tím, kým je v představách druhých (vrstevníků, rodičů, autorit). Z klasického psychoanalytického hlediska někdy o vývojových obdobích můžeme smýšlet jako o momentech vývoje, běhe...

Důležitý vzkaz autistickým dětem a dospívajícím o tom, že se nemusí stydět za to, kým jsou, ani za to, jak tráví svůj čas nebo to, jak potřebují uspořádat své vztahy s okolím. Tento český překlad článku od Elizabeth J. (Ibby) Grace najdete na https://www.neurodiverzita.cz/2018/10/29/od-lizzie-autistickym-detem/ Stock Music provided by Frogard, from Pond5

Autentické a působivé líčení Nicka Walkera nabízí jiný pohled na to, co je autismus. Namísto odtažitého objektivizovaného suchého líčení se nám dostává možnost okusit, skrze řadu ochutnávek, to, jak autisté prožívají svět. Tento příspěvek Dr. Walkera ukazuje autismus takový, jaký je. Ne jako soubor pomyslných poruch, ale jako pestrou a bohatou smyslovou zkušenost. Nechme se provést jejími ladnými...

Co je autismus? Odpověď na tuto otázku nabízí stejnojmenná esej Dr. Nicka Walkera, který přednáší psychologii a neurodiverzitu na Kalifornském Institutu integrálních studií. Dr. Nick Walker patří mezi hlavní představitele hnutí za neurodiverzitu. Jeho akademické i populárně naučné příspěvky k tématu autismu a identity umožňují kritickou reflexi dosavadních přístupů k autismu. Úvahy Dr. Walkera o t...