Moje psychologie

Udělat si na někoho nebo na něco názor, trvá pár vteřin. Naopak upravit později své mínění už tak snadné nebývá. Proč? Co všechno nám stojí v cestě a co můžeme udělat, když sami potřebujeme, aby nás ostatní viděli v jiném světle?

Od dětství posloucháme pohádky, čteme knihy, sledujeme filmy a sdílíme historky, které jsme slyšeli. Příběhy jsou neoddělitelnou součástí našeho života. Pomáhají nejen sdílet zkušenosti, ale také nalézat smysl v chaosu každodenního života. Jak nás ovlivňují příběhy nejen ty, které čteme a slyšíme, ale i ty, které sami vyprávíme?

Zarazí vás, když vám někdo složí kompliment? Zírají na vás ostatní v okolí, až vám vrtá hlavou, jestli vám nevyrašila divná vyrážka? Vyrážku takhle na dálku vyloučit nemůžeme, ale to ani případ, že si (stejně jako většina) neuvědomujete, jak atraktivní jste. My lidé máme tendenci soustředit se na své nedostatky a přehlížet malá vodítka, že jsme možná atraktivnější, než si připouštíme.

Všichni chceme šťastné a zdravé vztahy. Stačí si najít přesnou drahou polovičku, která doplní naši osobnost a máme to vyřešeno? I když „toho pravého“nebo „pravou“ najdeme, nečeká nás dokonalost až do smrti a pohádková láska bez práce. Pokud chceme nebo hledáme co nejlepší vztah, musíme přijmout tři zásadní skutečnosti, které mají k pohádce daleko.

V pondělí basketbal, v úterý němčina, ve středu skaut, ve čtvrtek kurz vaření a v pátek pojedeme na chatu. Hlavně aby se neflákal, nenudil a nečuměl do mobilu. Je-li vám to povědomé, pak byste měli ubrat. Příliš mnoho podnětů totiž vašim potomkům nepomůže, spíš naopak.

Před nástupem elektronické éry bylo čtení v podstatě každodenním rituálem, ať to byly časopisy, nebo knihy. Výhody čtení nebylo třeba neustále připomínat. Teď čtení nahradilo sledování streamovacích platforem nebo televize a poslouchání. O co jsme přišli?

Za elixír mládí by se dodnes lidé upisovali ďáblu. Japonské ikigai je životní filozofie, díky níž se můžeme cítit lépe, aniž bychom cokoli zásadního organizovali a v sobě lámali přes koleno. To zní jako přitažlivý příslib. Smysluplný život, to je, oč tu běží.

Jste Carrie, Charlotte, Samantha, nebo Miranda ptaly se před pár lety kvízové testy většiny časopisů. Těm z nás, které byly víc při zemi, vyšla Miranda. Ale stejně se mnohé mé vrstevnice zhlédly v kudrnaté Carrie. Nyní jsou všechny staré epizody na Netflixu, a tak se dá seriál, který skončil před dvaceti lety, zkouknout najednou a s pořádným odstupem.

Pro své děti chceme jen to nejlepší, ať už jsou malinká a bezbranná, nebo je jim dávno po třicítce. Ochrana vedená láskou a starostí, někdy může zajít příliš daleko a vede k cyklu úzkosti a stresu jak pro nás, tak pro dítě. Jak se dětem nemíchat do života a povzbudit je, aby byly zodpovědnější?

Akrofobie, tedy silný a iracionální strach z výšek, je jednou z nejběžnějších fobií, která může vážně ovlivnit každodenní život. Tento strach spadá pod úzkostné poruchy a lidé, kteří jím trpí, se mohou cítit paralyzovaní nejen při pohledu z výšky, ale i při samotné představě, že by se ocitli na vyvýšeném místě. Proč fobie z výšek vlastně vzniká a jak s ní bojovat?

Přítelkyně chtěla, abych vypral prádlo. Povedlo se mi to udělat tak, že mě o takovou věc už nikdy nepožádá. Mise splněna!

Nevěra je s námi prakticky od úsvitu lidstva, ale každý si pod ní představíme něco jiného. Dokonce i výzkumy, které se tomuto fenoménu věnují, poskytují protichůdné informace. Nová meta-analýza publikovaná v Personal Relationships dala dohromady stovky studií, aby si posvítila na nevěru i na samotné výzkumy.

Ačkoliv se o tom moc nemluví, většina žen zažije po porodu zažije po porodu stav, kdy má neodbytný pocit, že “na dovolené” je spíš její mozek než ona sama. A některým se tento stav objeví už v těhotenství. Co se vlastně děje v hlavě? Jaké to je, když se hormonální změny, emoce a nový stav zvaný „šedá mlha mozku“ spojí v jednu neobyčejnou jízdu?

Co je lepší, těšit se na Vánoce, rozbalovat dárek pod stromečkem nebo mít radost z toho, že se večer povedl a dětem září oči? Těžko říct, protože všechno je štěstí. To má totiž mnoho podob a každá má v našem životě svoji roli. Pojďme si říct, kolik druhů štěstí můžeme prožívat!

Předčasná a tragická smrt Liama ​​Payna, jednoho z členů One Direction, zabarvila sociální sítě do černých barev a zaplavila je osobními příspěvky od fanoušků a fanynek. Pokud máte dodnes One Direction mezi oblíbenými kapelami, možná vás Paynova smrt zasáhla víc, než jste čekali, možná zasáhla někoho z vašich blízkých. Silné emoce mají svůj důvod, není třeba se za ně stydět. I když to může znít ne...

K listopadovému počasí jaksi samozřejmě patří lehký závoj smutku. Ale melancholie nám může sednout na ramena kdykoli, nejen v dušičkovém období. Existuje řada dobrých důvodů, proč se jí nemusíme za každou cenu bránit.

Práce a zaneprázdněnost prosákly do všech koutů našeho života. Zahálka v nás vzbuzuje úzkost a pocity viny. Momenty nicnedělání jsou ovšem důležité nejen kvůli odpočinku. Jak se znovu naučit nedělat nic?

Fobie z klaunů se řadí mezi takzvané specifické fobie, pocity strachu, úzkosti nebo panické stavy může vyvolat nejen setkání s reálným klaunem, ale také pohled na jejich zobrazení ve filmu nebo na obrázku. Proč coulrofobie vzniká a lze se jí zbavit?

Někdy se to zkrátka nahromadí a pak stačí maličkost: neuklizená kostka lega, na kterou šlápnete jen v ponožce, rozlitý čaj nebo klasické „Nechci“ od vašeho potomka, které jste slyšela už tisíckrát. Ale tohle zrovna spustí strašlivou vlnu hněvu, vzteku a frustrace a vy máte co dělat, abyste nekřičela něco o nadobro zkaženém životě. Co je mateřský hněv a jak se s ním vypořádat?

Přiznám se, že jim závidím. Míjím je, když jdu do práce i z práce, na procházce, na výletě… Jsou udýchaní, leckdy rudí v obličeji, ale vypadají spokojeně. Navíc symbolizují všechny ctnosti, které společnost oceňuje: pevnou vůli, sebekontrolu, ochotu investovat sám do sebe, vizi a štíhlé tělo (to pochopitelně jen jako „vedlejší efekt“, něco takového jako shodit nadbytečná kila vůbec neřeší). Řeč je...

Možná jste si v poslední době všimli, že řada odborníků na duševní zdraví doporučuje meditaci jako součást každodenní praxe v péči o své nitro. A možná je to něco, co považujeme za příliš složité nebo neuchopitelné, něco, co bez vzdělání a nácviku nejde realizovat. Pravda je ovšem opačná - pokud zvolíte meditaci všímavosti, můžete se o svou mysl lépe starat, aniž byste museli převrátit svůj život...

Všichni to známe - dny plné úkolů, nekonečný seznam věcí, které je potřeba zařídit, přemíra informací. Výsledek? Stres a vyčerpání. Přestože na péči o své tělo nezapomínáme, hlavu často vypnout neumíme. Existují ale jednoduché kroky, jak prospět své mysli. Jedním z nich je všímavost. S čím vším nám může pomoci?

Pomáhají nám, nebo kvůli nim hloupneme, jak varují neurologové podpořeni výzkumy? Chytré technologie se stávají naším druhým mozkem. Otázkou je, jakou cenu jsme za něj ochotni zaplatit a jak minimalizovat případné škody.

I když jinde je feminismu pomálu a ženy ve vedoucích pozicích aby člověk hledal lupou, co se týká nevěry, jsme si díky technologiím rovnoprávnější než kdy dříve. Protože ženy mají nejen více příležitostí v životě a tedy i k podvádění, rozdíly mezi pohlavími se z hlediska nevěry zmenšují.