Minuta s encyklopedií

Nápad zpříjemnit si parný den konzumací ledové pochoutky měli již dávno před naším letopočtem Řekové. Písemné záznamy z té doby uvádějí, že na sněhu z vrcholu Olympu si rád pochutnával například řecký spisovatel Simonides z Keu. Zámožní Řekové si pro osvěžení posílali trénované běžce, kteří jim pochoutku doručili jako štafetový kolík. Na princip výroby umělé zmrzliny přišli snad Mongolové, kteří s...

V roce 1063 byla po úspěšné námořní bitvě Pisanů proti Saracénům u Palerma zahájena výstavba katedrály v italské Pise. Zvonice, která celý komplex sestávající z katedrály, baptisteria, zvonice a hřbitova, proslavila, a která je známá jako Šikmá věž, se začala stavět až o sto let později, přesněji řečeno v roce 1173, ale na své dokončení čekala až do 14. století. Už při stavbě třetího patra bylo zn...

Jedna z nejstarších hráčských pomůcek má kořeny nejspíše někde v Asii. Ve středověku bylo za místo původu kostek označováno palestinské město Hazarth, které dalo název celému typu her o peníze. Původně byly ovšem kostky určeny pro magické obřady a rituály a předpokládá se, že byly prostředkem pro věštění budoucnosti. Ve starověku již byly využívány pro nejrůznější hry, velmi často o sázky, což ved...

I když se první kravaty objevily ve Francii, jejich pravými původci jsou Chorvaté. Když totiž někdy v polovině 17. století sloužili někteří z nich v jízdním pluku krále Ludvíka XIV., nosili ke své uniformě šátek, který jim na krk uvázaly jejich opouštěné dívky a ženy. Francouzské šlechtě připadal tento kousek látky nesmírně vzrušující a její příslušníci začali urostlé Chorvaty napodobovat. Ostatně...

Do obtížné doby osidlování divokého západu se narodil 12. ledna 1876 v San Franciscu John Griffith Chaney, který se později zapsal do světa literatury pod jménem Jack London. Už od jedenácti let byl existenčními důvody nucen tvrdě pracovat. Ve chvilkách volna se ovšem uchyloval ke své největší zálibě - k četbě, převážně dobrodružné. V osmnácti letech se stal námořníkem, později pracoval v továrně...

V roce 1972 byla na konferenci organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO ve Stockholmu schválena konvence o světovém dědictví. Tato mezinárodní dohoda o ochraně světového přírodního a kulturního dědictví vstoupila v platnost v prosinci 1975. Od té doby vzniká celosvětový seznam nejvýznamnějších chráněných objektů, a to jak přírodních tak vytvořených člověkem. Mezi ně dnes patří například p...

Řecký básník Hésiodos kdysi napsal, že Nemesis byla zrozena bohyní noci Nyx aby sužovala smrtelníky. Podle jiných pramenů je ovšem její matkou Díké a podobné nejasnosti panují i v otázce otcovství. Nemesis prý určil Zeus jako vykonavatelku spravedlnosti. K tomu účelu ji doprovázely fůrie a Diova dcera Até. Celá tato ženská skupinka se objevuje v mnoha řeckých tragédiích. V těch bývá Nemesis někdy...

Nejstarší vyobrazení královny květin, jak je růže často nazývána, můžeme díky archeologickým nálezům datovat do 4. tisíciletí před naším letopočtem. V té době byla ovšem známa růže s pěti okvětními lístky, protože k jejich zmnožení došlo pravděpodobně až kolem roku 1600 před naším letopočtem na Krétě. Na stěnách domů a na hliněných nádobách z té doby byly objeveny kresby růže se 16 plátky. Po záni...

Římská peněžní jednotka „as“, měla podobu čtverhranné měděné destičky bez ražby, vážila asi libru a dělila se na dvanáct uncí. Kromě svého významu v peněžnictví znamenal výraz „as“ ještě i „celek“ či „jednotku“ a v oblíbených hrách také „jedničku“. A protože nejoblíbenější a vášnivě provozovanou hrou byly kostky, znamenal „as“ také jedničku na kostce. Odtud zřejmě přešel tento výraz do hry karetní...

Jako dopravního prostředku užívalo lidstvo lyže určitě již v roce 2500 před naším letopočtem. Přibližně z té doby totiž pochází skalní kresba ze severního Švédska na níž jsou zřetelně patrné charakteristické tvary lyží. Ty první se vyvinuly pravděpodobně ze sněžnic a dlouhá léta byly nezbytnou součástí života v severských zemích. Neobešel se prý bez nich ani otec švédského národa Gustav Eriksson V...

Literární postava Sherlocka Holmese vytvořená britským spisovatelem Sirem Arthurem Conanem Doylem se poprvé objevila v roce 1887 v příběhu Studie v šarlatové. První soukromý detektiv na světě byl proslulý logickým uvažováním, racionálním přístupem k řešení případů, deduktivní metodou, ale i pozoruhodnými fyzickými výkony. V oblibě měl chemické pokusy, miloval hudbu a sám hrál na housle. Byl autore...

Na ostrovech Haiti v Karibském moři se dodnes poněkud prapodivně snoubí katolická víra s náboženstvím černošského obyvatelstva. Voodoo se svými rituálními obyčeji je životním stylem téměř 90% místního obyvatelstva. Jejich předkové sem byli přiváženi na otrokářských lodích z Afriky od začátku 16. století. Francouzi je nejčastěji nakupovali v oblasti dnešního Beninu, aby jejich silou na haitských tř...

Prababičkou dnešních platebních karet, které mnozí máme v peněženkách, byla plechová karta vydaná roku 1914 americkou společností Western Union Telegraph Company. Umožňovala svým držitelům telefonovat a posílat telegramy bez nutnosti okamžitého placení a vyúčtování tak probíhalo pouze jednou za měsíc. Od roku 1950 poskytoval věrnostní karty svým zákazníkům také americký Diners Club. Bylo jimi možn...

Dřevěné uhlí bylo až donedávna velmi potřebným všem domácnostem a mnoha řemeslům. Využívaly ho nejen hutě a hamry, ale také další řemesla pracující s kovy, jako kováři, zvonaři, nožíři, konváři a podobně. Dřevěného uhlí ale používali i knihaři a své místo mělo samozřejmě i v kuchyních. O produkci dřevěného uhlí se starali uhlíři, kteří je pálili většinou v lesních milířích, ze dřeva připraveného p...

Samotářský býložravec dožívající se v průměru asi deseti let, je především nočním tvorem. Přes den přebývá v norách, které si sám hloubí a do nichž vede hned několik dlouhých tunelů. Dikobraz má asi 30.000 bodlin, které v několika různě barevných a různě dlouhých vrstvách pokrývají téměř celé jeho tělo. Dutými ocasními ostny dokáže v ohrožení bojovně chřestit, naježením se snaží protivníka zastraš...

Počátky Pražského hradu jsou datovány kolem roku 880, kdy kníže Bořivoj nechal vystavět hradiště opevněné valem z hlíny a kamení. Kostel Panny Marie z roku 885 v 10. století doplnily kostely svatého Jiří a svatého Víta. Dobou největšího rozkvětu bylo období vlády Karla IV., kdy byl přebudován celý královský palác a podle francouzského vzoru začal vyrůstat gotický chrám svatého Víta. Přestavbu Hrad...

Znaky pro vyjádření množství vznikaly postupně z nejstarších jednoduchých číselných soustav, v nichž jedna čárka značila jedničku, dvě čárky dvojku a tak dále. Se vznikem abecedy se přirozeně objevila myšlenka přiřadit každému písmenu určitou hodnotu. Tento systém, který používali Řekové, Arabové i Arméni, umožňoval celkem pohodlný zápis čísel do hodnoty 400. Římané vymysleli možná poněkud méně lo...

„Prostý člověk“ – tak zní doslovný překlad přezdívky Grigorije Jefimoviče Novycha, který se narodil zřejmě roku 1871 v rodině sibiřského rolníka. Od místních léčitelů se naučil vyvolávat okultní síly a používat rostlinné drogy, a tak se, když roku 1903 přišel do Petrohradu, uvedl jako jasnovidec, prorok a léčitel. Nejspíše to však bylo jeho milostné umění, jímž zlákal řadu žen z vysoké společnosti...

Mnoho tradic vánočních svátků bylo spojeno se zákazy, jejichž porušení často přinášelo neštěstí, a dokonce i smrt. Tak například během Štědrého večera bylo zapovězeno zametat, neboť takovýmto úklidem mohly být zraněny duše zemřelých a později by se mohly mstít. Z podobných důvodů bylo zakázáno zvedat spadlé předměty se země, mlít obilí, vylévat vodu na dvůr, bílit stěny či vynášet popel. Navíc se...

Poslední dny roku jsou neodmyslitelně spojeny s vánočními svátky a ty pak zase s tradicemi a zvyky, které se mnohdy liší kraj od kraje. Rozkrojené jablko prozradilo, jestli se všichni zase příští rok sejdou, přičemž podobnou věštbu mohly podat i skořápky ořechů se zapálenými svíčkami, plující po vodní hladině. Také rozžhavené olovo odlité do nádoby s vodou mohlo svým tvarem ukázat mnoho věcí budou...

Za jeden ze symbolů Vánoc je u nás považováno jmelí. Podle legendy byla tato rostlina dříve stromem, z jehož dřeva byl vytesán Kristův kříž. Strom pak prý hanbou seschnul a změnil se v rostlinu. Ta dodnes Kristovo umučení vykupuje tím, že zahrne dobrem všechny, kdo pod ní projdou. Jmelí je cizopasný keř, který se usazuje na větvích listnatých i jehličnatých dřevin, proniká do nich svými kořeny a o...

Staročeský zvyk obcházet se zpěvem a v průvodu obydlí a v každém popřát do nového roku zdar v hospodářství i v životě má své kořeny nejspíše v rituálních zpěvech na počest boha Saturna – v tzv. saturnáliích. Tyto pohanské zvyky ale křesťanská církev nahrazovala modlitbami a mší a lidové koledy tak byly ve 14. století vystřídány církevními vánočními písněmi o Kristově narození. Nejdříve latinskými,...

Jako svátky narození Krista se Vánoce začaly slavit až v polovině 4. století. Už dávno před naším letopočtem ovšem byly dny Vánoc spojeny se svátky zimního slunovratu a právě noc z 24. na 25. prosince byla pokládána za čas nového zrození boha Slunce. Lidé si totiž všimli, že Slunce od tohoto okamžiku stoupá na obzoru denně výš a výš a tento zvláštní jev si vysvětlovali jako vzrůst nově narozeného...

Všechny kultury starověku spojovaly kult Slunce s kultem matky a s rituálním kultem stále zelených stromů. Egypťané nosili do svých obydlí v nejkratší den roku palmové větvičky jako symbol triumfu života nad smrtí. Římané zase zdobili svá obydlí zelenými snítkami během zimních oslav boha zemědělství Saturna. Keltští druidové zdobili při svátku zimního slunovratu duby zlatými jablky. První zprávou...

Roku 1223 požádal František z Assisi papeže Honoria III. o povolení zinscenovat obraz Kristova narození tak, jak jej ve svém evangeliu popisoval apoštol Lukáš. Povolení získal, a tak bylo možno vidět, jak zakladatel františkánského řádu vede do lesní jeskyně poblíž obce Greccio vola a oslíka, aby stáli u jesliček se senem. Sám pak asistoval při sloužení půlnoční mše. První český betlém byl roku 15...