Ladírna

Potřebuje svět muzikology? Platí často zaznívající rčení „Co Čech, to muzikant“ nebo „Čechy, konzervatoř Evropy“? Nejen česká hudba očima profesora, skladatele, hudebního vědce a pedagoga Miloše Štědroně.

Hudba v českých krajinách s muzikoložkou a vědeckou pracovnicí Muzea Bedřicha Smetany PhDr. Olgou Mojžíšovou, Ph. D. Co o ještě nevíme o Bedřichu Smetanovi? Kam směřuje smetanovského bádání? A proč zrovna Smetanu považujeme za zakladatele české národní hudby a jak jej vnímali jeho současníci?

O nezvyklé pozici sopranistky v kůži Lišáka, o pozdních začátcích s operou, a hlavně o cestě od Barče k Libuši vypráví představitelka nápadníka a manžela lišky Bystroušky. Nyní ji čeká titulní role ve Smetanově slavnostní opeře.

„Českost Bedřicha Smetany nebyla v rozporu se světovostí. Jeho titánská osobnost, která se rozhodla dělat vše úplně jinak, připomíná Masaryka,“ tvrdí autor nejnovější biografie zakladatele české moderní hudby.

„Už moje babička brečela, když mluvila o Toufarovi,“ vzpomíná na svá první setkání s osudem zavražděného kněze spisovatel a básník Miloš Doležal. Na základě jeho textů vznikl komponovaný program Kam zmizel můj strýc, pane prezidente? Česká filharmonie jej znovu uvádí 23. ledna.

Hraní ve špičkovém orchestru je natolik náročné, že do něj prakticky nelze vstoupit přímo ze školy a bez zkušeností. Dodat svým začátkům profesionální punc a zkonfrontovat představy s realitou může každý, komu se podaří zapojit do Orchestrální akademie.

„Chceme být co nejblíž lidem, ale zůstat při tom božím společenstvím,“ říká husitská farářka Sandra Silná. K rozhovoru o jiném pojetí smrti než u katolické církve nás přivedlo Německé rekviem od Johannesa Brahmse. Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor jej uvedou na festivalu Dvořákova Praha.

Proniknout pod kůži hudbě, pracovat s nejlepšími kolegy a zažít zblízka vznik společného díla i práci špičkových dirigentů. To vše přinášejí mladým lidem společné projekty České filharmonie se Základními uměleckými školami. A navíc ještě vyprodané koncerty a zkušenosti na celý život.

„Nervy jsi měl vždycky mizerné, ale sílu jako málo lidí,“ napsal Bohuslav Martinů svému příteli Václavu Talichovi po jeho propuštění z vazby. Povzbuzoval ho také, aby se brzy vrátil k úkolům, u nichž musí být. Na konec letošního května připadá 140. výročí narození dirigenta, bez nějž by česká hudba ve světě nebyla tam, kde je.

Krev bojovníka za svobodu, poté lásku až za hrob, a nakonec slzy lítosti přináší podle staré perské legendy dívka Peri, aby mohla vstoupit do ráje. Oratorium Ráj a Peri však míří rovněž k situaci žen v současné islámské republice. O perských mýtech, ale také o historii i současnosti země hovoří íránistka Zuzana Kříhová.

„Koncert v Rudolfinu pro nás vždy představuje vyvrcholení sezóny,“ říká Peter Jarůšek. Jako kurátor připravil v této sezóně jednu řadu koncertů Českého spolku poro komorní hudbu, jako violoncellista Pavel Haas Quarteta na dvou z nich také sám vystoupí.

Touha prosadit se na světovém trhu představuje u řady českých výrobků jen marný sen. S českou hudbou ale může každý bez obav zamířit rovnou do nejvyšších sfér mezinárodní konkurence. Program sestavený výhradně z děl domácích autorů provede s Českou filharmonií britský dirigent John Eliot Gardiner. Nad tím, co je to vlastně česká hudba, se zamýšlí muzikolog a skladatel Aleš Březina.

Česká mše vánoční zní v prosinci odevšud, v prvotřídním koncertním nastudování se ale neslyší tak často. Dirigent Václav Luks ji při svém prvním vystoupení s Českou filharmonií provede společně s Mozartovou Korunovační mší. V podcastu hovoří o skladateli Rybovi a také o tom, jak se nově podívat na hudbu, kterou zná každý zpaměti.

Symboly turistického kýče i obrovský zdroj inspirace – Franz Kafka a židovská Praha představují obě možnosti. S lektorem Památníku Terezín Pavlem Strakou jsme hovořili o tom, co je to vlastně židovská kultura a jakým způsobem je vzájemně provázaná s dílem výjimečného spisovatele.

"Hrejte to jako tmavou čokoládu." Svoje poetické pokyny už jim dával Simon Rattle, na přelomu listopadu a prosince znovu vystoupí se Semjonem Byčkovem. Za Českou studentskou filharmonii navštívili Ladírnu houslistka Renata Hánová, violistka Johana Antoňová a violoncellista Adam Melíšek.

„Jestli je nějaká démonická bytost typická pro naši zemi, tak je to Vodník,“ říká etnolog Petr Janeček. Česká filharmonie připravuje na září tři koncertní provedení opery Rusalka v rámci festivalu Dvořákova Praha – proto jsme v Ladírně mluvili o nadpřirozených postavách, které v ní vystupují. Jak se vyvíjel jejich obraz, kdy se jich lidé přestali bát a třeba také o tom, proč je topinka lepší než o...

Mystická atmosféra českých mýtů a duchovních dějin, hroby slavných osobností i nádherné výhledy. To všechno patří k Vyšehradu, který britský skladatel Julian Anderson označil za první místo, které chce v Praze navštívit. Jeho symfonii Pražská panoramata má Česká filharmonie na programu tento týden.

Pozvání do Ladírny přijala harfistka Barbara Pazourová. Do České filharmonie přišla už v roce 1985 coby dvaadvacetiletá studentka pražské Akademie múzických umění. Aktuálně nejdéle působící filharmonička spojila s prvním českým orchestrem prakticky celý svůj profesní život.

„Na prestižních místech vystupovat chceme, ale také musíme. Orchestr představuje kapitál, který je potřeba využívat pro Českou republiku,“ říká o březnovém turné České filharmonie její generální manažer Robert Hanč.

V roce třístého výročí narození Jiřího Antonína Bendy připomíná Česká filharmonie velké dílo zakladatele melodramu. V podcastu věnovaném melodramu Medea hovoří hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil, který dílo pro nadcházející koncerty nastudoval.

„Jsem přesvědčený, že Epilog je jedním z nejvýznamnějších děl české hudby,“ říká muzikolog Jonáš Hájek o poslední symfonické kompozici Josefa Suka. Česká filharmonie ji posluchačům nabídne v nastudování Jakuba Hrůši.

Baskická mytologie a současnost České filharmonie se propojily v hudbě amerického skladatele Bryce Dessnera. Kompozici Mari věnoval baskické bohyni-matce a Semjonu Byčkovovi.

„Česká filharmonie nehraje a hovoří.“ Transparent s tímto heslem nosili filharmonici na demonstrace v začátcích Sametové revoluce. Jeho autorem byl violista Jaroslav Pondělíček, který přijal pozvání do listopadového podcastu věnovaného událostem roku 1989 a Koncertu pro svobodu a demokracii.

Zahajovací koncert recitálové řady Českého spolku pro komorní hudbu zavede publikum k Beethovenovu „hrdinskému“ tvůrčímu období, ale tím také do doby napoleonských válek. Právě o ní v Ladírně hovořil historik Martin Rája.

Naléhavost, vůle k vítězství, vpády nečekaného nebezpečí, ale také paradoxy a nejednoznačnost. To vše v sobě skrývá Leningradská symfonie stejně jako život jejího autora Dmitrije Šostakoviče. Provázanost hudby vzdoru s válečnými i pozdějšími dějinami je tématem podcastu Ladírna, jehož hostem je historik František Stellner.