KS Praha

Bůh povolává každého křesťana, jen není předem jasné jak a k čemu. Izajášova ochota poslechnout je bezpodmínečná. Jak se jeho příběhem inspirovat? Co brzdí naše ano Božímu volání? Co mi pomůže ke změně? Jak poznám, že mě Bůh k něčemu volá?

Proč Pán Ježíš použil právě podobenství svatby a jak se nás příběh družiček týká? Jak být bdělí, když při čekání usnuly pošetilé i moudré družičky? Druhý příchod Pána Ježíše je částečně zahalen tajemstvím a snaha vymyslet detaily nás odvádí od podstaty, kterou je radost z příchodu ženicha a připravenost na tento slavnostní okamžik.

Sedm statečných známe asi všichni. Dnes si představíme Biblickou třináctku statečných. Všechny je spojuje setkání se vzkříšeným Kristem a mučednická smrt.

Biblické paradoxy: „Když Tě někdo udeří do tváře, nastav mu i druhou“, ale Ježíš po udeření chrámovým sluhou nenastavil druhou tvář, místo toho ho napomenul. „Kořenem všeho zlého je láska k penězům“ × „Peníze dají odpověď na všechno“. Jak s hlupáky (Př 24,4 a 5)? Co je víc, láska, či pravda?

Bůh nás vede k tomu, abychom si navzájem projevovali úctu. Když to děláme, tak se věci mění. Lidé, kterým projevíme úctu ji mohou začít projevovat dalším lidem. Skrze projevovanou úctu se lidé začnou otevírat. A Bůh pak může s lidmi jednat.

Vyučování Petera Gamea o prorocích, proroctví a prorockých lidech.

V současném světě plném rozporuplných názorů, polopravd a lží je otázka hledání pravdy zásadní. V Janově evangeliu čteme, že se Ježíš obrací na ty, kdo v něho uvěřili. Připomíná jim, že se potřebují naučit jeho slovu a pravdivě jej následovat. Teprve tehdy skutečně budou jeho učedníky a naleznou plnou svobodu k rozvinutí svého potenciálu. Tato výzva platí i pro nás. Potřebujeme se znovu zahledět n...

Setkáváte se dnes s tím, že Bůh dělá zázraky? A jaké jsou důležité předpoklady pro to, abychom zázraky viděli?

Jaké je přirozené lidské pojetí hříchu? Kdy hřích vnímáme v jeho realitě? Jak poznáme ničivost hříchu? Jak se s hříchem vypořádat? Na závěr praktický test, jestli máme pro boj s hříchem pozitivní, nebo negativní motivaci.

Žije Ježíš i v našem každodenním životě? Podobá se tam spíše tričku, anebo hrnku? A čím jsme na tom tady v ČR podobně jako lovci v tropické džungli?

S hříchem bojuje každý z nás. Jaký recept nám v tomto boji pomůže.

Pán Ježíš je světlo světa a po svém odchodu jsme světlem my. Reprezentujeme Krista a lidé na nás vidí buď Ježíše, nebo jeho karikaturu. Přitahujeme lidi ke Kristu podobně, jako je přitahovala církev prvních století?

Proč se Ježíšovi apoštolové po vzkříšení nehádali? Jak je možné zachovat soulad tolika individualit v jednom společenství? Jak přijmout Boží lásku a jak to promění naše jednání? Kde vzít ochotu a obětavost? Jak a proč dávat druhým přednost? Jak nehledat zadostiučinění? Kde vzít sílu nebrat si věci osobně?

Představení jednoho z regionů našeho sboru. Konkrétně regionu Sever. Hosté: Tomáš Božovský, Jakub Bezpalec a Alena Mocková

Proč Bůh věnuje zvláštní pozornost zříceninám? Jak se s Bohem jako záchranářem identifikoval Mojžíš a Ježíš? Jak 2700 let staré proroctví o obnově trosek aplikovat v dnešní době?

Boží uzdravení je součástí evangelia. Je v Božím srdci i dnes. Máme mandát uzdravovat. Máme posilovat naši víru v Boží nadpřirozené uzdravení u nás i u jiných. Pojďme vyhlížet Boží moc a nevzdávat se.

Boží život má takovou moc, že nás změní. Aby se to mohlo dít, potřebujeme být napojeni na Krista jako je napojen roub na kmen a čerpat z něj. Potřebujeme i novou identitu, kterou přijímáme díky tomu, že jsem adoptování. Máme milujícího tátu, kterým je sám svatý Bůh a Pán Ježíš se stává naším starším bratrem.

Válečný konflikt je pro většinu z nás na jednu stranu něco nového, ale na druhou stranu je zde další válečný konflikt, na který jsme si už zvykli a ani ho třeba příliš nevnímáme. Jak se zapojit, jak připravit a jakou v tom sehrajeme každý z nás roli?

Přátelství je něco velmi cenného, co v životě potřebujeme. Aby přátelství fungovalo, má to určitě podmínky. Nepřátelíme se s kde kým. Stát se přítelem samotného Ježíše, Božího Syna, stojí určitě za to. On přátelství nabízí a prakticky se jako přítel projevuje. Jsme ochotní splnit jeho podmínky?

Kázání Jáchyma Rykla z regionu Sever

Tradice a rutina z nás vysávají život. Stejně jako se to stalo farizeům, v jejichž učení život chyběl – pouze si připomínali historii a nadsadili výklad nad lidi. Je důležité nezatvrdnout a dělat to, co po nás chce Bůh. I když naše všední dny můžou vypadat rutinně, musíme v nich stále hledat život – a to jedině skrz osobní vztah s Bohem.

Potřebujeme druhé lidi a někdy je pro nás až fatální, zda se necháme druhými zastavit, pokud se vydáme špatnou cestou. Síla Božích mužů a žen není v tom, že nedělají chyby. Je v tom ,že jsou otevřeni napomenutí, pokání a nápravě. Máme kolem sebe takové lidi jako byla Abigail a jsme takovými pro ostatní?

Apoštol Pavel přirovnává křestana k atletovi, který se podřizuje disciplíně, namáhá se, trénuje, odříká si. Nedělá to samoúčelně, ale má cíl. Chce vyhrát závod a získat věnec připravený pro vítěze. Také v duchovním životě máme cíl, kterého chceme dosáhnout a kvůli kterému se podřizujeme disciplíně. Chceme oslavit Krista a posloužit druhým na cestě k Němu....

Stokrát opakovaná lež, která se pomalu stává pravdou. Taktika, kterou nepřítel využívá i v boji proti rodině. Jak v tomto boji obstát? Je vůbec možné rozpoznat, kdy se jedná o falešné proroctví? Dle mého názoru je jedinou možnou cestou vrátit se k osvědčenému Ježíšovu:“ JE PSÁNO“

Necítíme se někdy svatější než Bůh? Někde uvnitř přesně víme, jak by měli věci být a jak by Bůh měl jednat. Co se ale stane, když zjistíme, že takový Bůh není? Dokážeme slézt z trůnu našeho života a přenechat ho Hospodinu?