Hlasy paměti

Přátelský člověk, bez předsudků, otevřený jakékoliv diskuzi, a také tvrdohlavý muž, který si pěvně stojí za svými názory – tak o Janu Litomiském mluví jeho přátelé a známí. Někdejšího mluvčí Charty 77 nezměnilo ani uvěznění, ani neustálý dohled ze strany Státní bezpečnosti. Všechny díly podcastu Hlasy paměti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mu...

Kolaborant – to byla nálepka se kterou Miloš Havel bojoval po květnu 1945. Obvinění proti němu byla ale čistě účelová a často za nimi stáli lidé z jeho nejbližšího okolí. Především pak levicoví filmaři v čele s Elmarem Klosem. Mnoho Havlových přátel a kolegů ale naopak u soudu vypovídalo v jeho prospěch. Všechny díly podcastu Hlasy paměti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pr...

Patřil k nejvýraznějším postavám předválečného filmu v Československu. Kučeravý a usměvavý Miloš Havel, kterého otec v pouhých 20 letech pověřil vedením Lucerny, nechal ve 30. letech na Barrandově postavit filmové ateliéry. Okupace českého území německými vojsky ho ale postavila před nejtěžší otázku jeho života – dokáže zachránit český film, a přitom se nezaplést s nacisty víc, než je nutné? Jeho...

Jak to vypadalo na českém území ještě před tím, než vzniklo Československo? Jak si pohraniční vesnice a města pamatuje německé obyvatelstvo? A jak se jejich vzpomínky liší od toho, co známe dnes? Všechny díly podcastu Hlasy paměti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz .

„Když budeš hledět být dobrým člověkem, tak si můžeš být jistý, že bude na světě o jednoho mizeru méně. Takže kdybychom si to všichni vzali za cíl… nebylo by nám fajn?“ Tak zní životní motto Marianny Tomašovské. Přestože by děti nikdy neměly trpět za prohřešky svých rodičů, její příběh ukazuje, že některé byly nesmyslně trestány za provinění celého národa. Všechny díly podcastu Hlasy paměti můžete...

V bonusovém dílu Hlasů paměti se vracíme k příběhu generála Františka Moravce. Zatímco prezident Beneš se v londýnském exilu stále více obracel směrem k Sovětskému svazu, Moravec byl vůči Sovětům podezřívavý. Uvědomoval si, že se jim nedá věřit. Všechny díly podcastu Hlasy paměti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz .

Anglie, 1941. „Jste ochotní akci provést?“ Josef Gabčík a Jan Kubiš s odpovědí nezaváhají. U válečné mise je riziko smrti přirozené. Oba to vědí a oba s tím počítají. Muž, který jim otázku položil, ani jinou odpověď neočekával. Věděl, proč vybral právě tyto dva. František Moravec promyslel a naplánoval atentát na Reinharda Heydricha do nejmenších detailů. Všechny díly podcastu Hlasy paměti můžete...

V bonusovém dílu Hlasů paměti uslyšíte příběh německého polního četníka, který za druhé světové války spolupracoval s českým odbojem. Když se na někoho objevilo udání, šel do hospody, objednal si pár piv, předstíral, že je opilý, a v náprsní kapse měl povystrčený papírek se jmény lidí, na které se pravděpodobně chystalo gestapo. Jednoho dne zmizel. Podle vzpomínek pamětníků ho zavraždili dva Češi...

Květen 1957. V jedné z vězeňských místností v komunistickém lágru Rovnost si tichými hlasy povídá několik vězňů. Jeden z nich – Vladimír Požár – sedí za stolem a píše dopis své manželce. Neviděl ji už řadu měsíců a ostatní se složili, aby jí mohl domů poslat i nějaké peníze. Nikdo z nich v těch posledních klidných minutách netuší, že paní Požárová nejen nedostane dopis s penězi, ale také že už se...

Nepodařený útěk a bestiální dozorce – tak by se dal ve zkratce popsat dramatický příběh Jaroslava Lukeše, který se snažil uprchnout z Věže smrti. Na útěku si ho ale všimli bachaři a jeden z nich ho postřelil. Jmenoval se Bohumír Vlačeha. Ten došel ke zraněnému muži ležícímu na zemi a z bezprostřední blízkosti ho střelil do hlavy. Jaroslav Lukeš byl ale stále při vědomí. Jak se mu podařilo přežít?...

Když těsně před Jáchymovem odbočíte autem na nenápadnou silnici směrem k věznici, dostanete se k bývalému táboru L. Dnes patří pod správu Národního památkového ústavu, který se ho snaží vrátit do stavu z 50. let – jako připomínku utrpení desítek tisíc vězňů, kteří prošli pracovními tábory na Jáchymovsku za komunistického teroru. Symbolem utrpení všech nespravedlivě odsouzených, pronásledovaných a...

Radost z osvobození trvala příliš krátce. Po nástupu komunistů k moci v únoru 1948 museli mít členové rodiny Suchých pocit, že se vrací do stejné noční můry jako za nacistické okupace. Nákladní vozy do strašnického krematoria znovu vozily těla popravených. Tentokrát ale uprostřed dne. Františkovi Suchému mladšímu bylo tehdy 20 let a rychle se zapojil do protikomunistického odboje. Všechny díly pod...

Když projdete bránou krematoria v pražských Strašnicích, ocitnete se tváří v tvář impozantní budově. Z každé strany před ní plápolají ohně. Krematorium bylo postaveno v letech 1929 až 1932. Výběrové řízení na místo ředitele tehdy vyhrál František Suchý. A tím se začal psát příběh odvahy, tichého hrdinství a pevného charakteru. Všechny díly podcastu Hlasy paměti můžete pohodlně poslouchat v mobilní...

Jednou ze záhad Ďáblic jsou dětské ostatky. Konkrétně 43 dětí politických vězeňkyň, které se měly narodit na Pankráci a skončit právě na Ďáblickém hřbitově. Prokázat se ale podařilo jen dva takové dětské osudy. Zbytek pohřebených těl patří dětem, které přišly na svět předčasně, nebo se narodily mrtvé. Výzkum ale pořád není u konce. Čas od času se znovu objevuje další velké téma – exhumovat ostatky...

Mohlo by to být místo klidného odpočinku. Nacistický a následně komunistický režim ale obestřel hřbitov temnotou a nenávistí. Právě tady se nacisté i komunisté zbavovali těl popravených odbojářů, vlastenců a politických vězňů. A protože v historii není nouze o paradoxy, leží tu vedle obětí i někteří z pachatelů. Kolik lidí je tady ale pohřbených a o koho konkrétně se jedná, to je dodnes v mnoha př...

Bylo 25. června 1946, když do vlaku na bubenském nádraží nastupovali německy mluvící židé a židé ze smíšených manželství, aby nadobro opustili Československo. Paradoxem bylo, že mnoho z nich se tak vrátilo na místo, odkud jen před několika lety mířili v nacistických transportech do ghett a koncentračních táborů. Když se po válce vrátili domů, zjistili, že vlast se k nim otočila zády. Jako jediné v...

Kdyby místa mohla vyprávět, slyšeli bychom tisíce a tisíce příběhů, na které se mělo zapomenout. Takovým místem je i pražské Nádraží Bubny, odkud za protektorátu odjížděly první židovské transporty do ghett a koncentračních táborů. Většina deportovaných už se domů nikdy nevrátila. Byli zavražděni ve vyhlazovacích táborech nebo na pochodech smrti. Právě bubenské nádraží si autoři Hlasů paměti vybra...

Na podzim 1941 se Reinhard Heydrich ujal funkce zastupujícího říšského protektora. S jeho příchodem dopadl na české obyvatelstvo teror, ale pro Emanuela Moravce začala zlatá éra. V lednu 1942 se stal ministrem školství a národní osvěty. Pro nacisty byl ideálním mužem, protože potřebovali někoho, koho se bude bát i protektorátní vláda. Všechny díly podcastu Hlasy paměti můžete pohodlně poslouchat v...

Je málo jmen, která jsou tak úzce spojena se zradou, jako jméno někdejšího protektorátního ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce. Muže, který byl za první republiky podporovatelem Tomáše G. Masaryka a jeho hradní skupiny. Muže, který byl jedním z nejzarputilejších odpůrců přijetí mnichovského diktátu. Muže, ze kterého se ale nakonec stal kolaborant a poskok nacistů. Všechny díly podc...

V bonusovém dílu Hlasů paměti o Státní bezpečnosti a jejich spolupracovnících vypráví autoři příběh Jaromíra Ulče. Od 70. let vyvíjel operace, lámal a verboval spolupracovníky StB. Nikdy, ani po sametové revoluci, ale nepochyboval o tom, že to co dělal, bylo správné. Naopak. Podle něj to byla zajímavá práce a navíc ho psychicky uspokojovalo, když z lidí dostal to, co chtěl slyšet. Poslechněte si j...

Donášel na mě soused? Kamarád? Nebo dokonce příbuzný? Kdo v mém okolí spolupracoval se Státní bezpečností? To byla palčivá otázka, která po sametové revoluci zajímala každého. Odpověď na ni přinesly na začátku 90. let takzvané Cibulkovy seznamy. Přesto pohled na ně není černobílý. Za každým jménem se totiž skrývá jiný příběh. Všechny díly podcastu Hlasy paměti můžete pohodlně poslouchat v mobilní...

Strach ze zpochybňování výsledků druhé světové války, protiněmecká fronta i výhodný politický nástroj – to jsou některé z faktorů, které po roce 1945 ovlivňovaly další vývoj česko-německých vztahů, které výrazně poškodila šest let trvající okupace. Co stálo v petici Smíření 95? Proč u některých lidí vyvolala odpor? A proč se od revoluce pořád v české politice hraje karta údajné sudetoněmecké hrozb...

Poprvé od druhé světové války se bude na území České republiky konat sudetoněmecký sjezd, a to mezi 22. a 25. květnem. Setkání předcházely desítky let dialogu a je dalším krokem v narovnávání vztahů mezi Čechy a vyhnanými Němci. I 81 let po válce však část české politické reprezentace projevuje nesouhlas a podobnou nechuť ke smíření jako v uplynulých desetiletích. Všechny díly podcastu Hlasy pamět...

Na jaře 1944 měl Adolf Burger pocit, že se snad stal zázrak. Nacisté ho živého propustili z vyhlazovacího tábora Osvětim. Místo vytoužené svobody ale skončil na podobném místě. V Sachsenhausenu. Tam se totiž rozjížděla největší padělatelská operace všech dob. Do takzvané akce Bernhard nacisté zapojili vězně, kteří pocházeli z grafických profesí nebo měli odborné znalosti, co se práce s papírem týk...

Jeho příběh je jak z hollywoodského velkofilmu a skutečně se jím filmoví tvůrci inspirovali. Adolf Burger v knize Ďáblova dílna popsal nejen peklo koncentračních táborů, ale také největší nacistickou padělatelskou akci. A právě na motivy tohoto textu vznikl stejnojmenný snímek, který v roce 2007 vyhrál cenu Oscar za nejlepší cizojazyčný film. Všechny díly podcastu Hlasy paměti můžete pohodlně posl...