DidLit

Mnozí z Vás by jistě souhlasili, že román je v hodinách literatury často redukován na pouhý děj nebo reprezentativní úryvek v pracovním listu. Ale co když je tato „pasážizace“ (za slovo děkujeme Robertu Kolárovi) v přímém rozporu s podstatou románu? Podle ruského myslitele a filozofa jazyka Michaila Bachtina, z jehož myšlenek dnešní díl vychází, je román světem, kde se střetává a promlouvá mnoho r...

Mnozí z Vás by jistě souhlasili, že učitelé v každodenním návalu povinností málokdy najdou prostor stát se odborníky na úzce vymezené téma nebo hloubkově reflektovat vlastní výuku. Právě v tento moment se jako nečekaný spojenec objevuje didaktický výzkum v podobě studentských závěrečných prací. Ty totiž nejsou jen povinnou cestou k titulu, ale stávají se prostorem, kde vznikají praktické a ověřené...

Je literatura spjatá s regionem toulavou kamerou, nebo prostorem k identifikaci? V rámci podcastu DidLit uveřejňujeme tentokrát přednášku z cyklu celoživotního vzdělávání Situace literatury výuka literatury v perspektivě dnešního světa a současné literární vědy ( https://uclk.ff.cuni.cz/studium/kurzy-celozivotniho-vzdelavani/ ). Doc. Libuše Heczková v ní představuje uvažování o literatuře, které s...

Poezie ve škole bývá spojena s neporozuměním, nejistotou a hledáním „správného výkladu“. Co když ale smyslem básně není rozluštit význam, ale vstoupit do zkušenosti s jazykem, rytmem a zvukem? V tomto díle podcastu DidLit mluví literární teoretik Václav Jindráček a literární teoretička Klára Čermochová o tom, jak poezii učit bez strachu z nepochopení. O čtení básní, kterým nerozumíme, o významu ry...

Několik ohlédnutí za uplynulým rokem od Kačky, Alberta a Ondřeje: za natočenými epizodami (a jejich poslechovostí i letošní průběžnou didaktickou otázkou ze závěru epizod), za přečtenými studiemi a, především, silnými knihami (a jejich potenciálech pro výuku)… V druhé části se pak toto osobnější silvestrovské povídání (vč. nelichotivého bohemistického přiznání) přesune i k několika kolům literární...

Jak o výuce literatury přemýšlí ty, které samy umělecké texty tvoří? Jak se k čtení i psaní knih dostávaly, co si myslí, že budoucímu autorstvu ve škole pomáhá – a proč je pro ně klíčový koncept pozornosti a proč naopak brojí proti pojmu talentu? K dlouhému, ale o to pohodovějšímu předvánočnímu povídání přišly dvě výrazné současné autorky: Kristina Hamplová a Klára Krásenská. Kromě jejich (i odbor...

Mnozí z Vás by jistě souhlasili, že žactvo potřebuje pravidelný a bezpečný prostor pro čtení vlastních knih, pro soustředění, pro formulování vlastních čtenářských myšlenek. Když tento prostor vznikne přímo ve výuce a opakuje se pravidelně každý týden , stane se z něj něco překvapivě mocného: třída se uklidní, žáci se učí o sobě mluvit a přemýšlet jako o čtenářích, a učitelé začínají více pozorova...

O Miloši Hoznauerovi (1929–2025): „terapie klasikem“ „Vypěstovat zájem o knihy, které mohou své čtenáře něčím uchvátit.“ Citací z článku ( Knihy, které v sobě nosím , 2005) lze shrnout čtenářský a interpretační přístup Miloše Hoznauera, češtináře, který od padesátých do devadesátých let působil na pražských středních školách s trvale osobitým přístupem a s vášní pro dobrou, klasickou a indexovou l...

Jestli jsme byli zvyklí uvažovat o literatuře jako o knize a čtení, dnes už to nestačí. Texty žijí na stránce i na displeji, v audiu, ve filmu, v obraze i v digitálních hrách. Literatura se rozprostírá napříč médii a s ní i čtenářské zkušenosti žáků. Jak se tato situace odráží ve výuce? Má učitel literatury rozumět filmu, hudbě a tanci? A co se vlastně děje s vnímáním textu , když se do hry zapojí...

Ústní zkouška z literatury je součástí maturity už více než sto let. Za tu dobu se proměnilo téměř vše – učebnice, pojetí výuky i pohled na literaturu – ale tato zkouška přetrvává. Co však dnes vlastně ověřuje? Znalost literárních dějin, nebo schopnost přemýšlet o textech a zasazovat je do širšího kontextu? Od dob zkoušení jednotlivých období se vyvinula přes losování z dvaceti děl a centrálně dan...

Představte si, že beletrii zapojují do svého kurikula všechny školní předměty – podobně jako třeba digitální kompetence. Dějepis, geografie, biologie, sociologie, chemie... Tělocvik? – ve všech by se četla umělecká literatura. Do jakých všech souvislostí by literární díla vstupovala? A je to vůbec lákavá vize?  Něco takového asi jen tak nehrozí: ale propojování s jinými obory může naše čtení oboha...

Ve dvacáté epizodě se Kačka s Ondřejem vrací k otázce, k čemu výuka literatury může míŕit – ale tentokrát bez hostů a se zaměřením na formulaci konkrétních cílů hodiny. Je cíl pro lekci jakýmsi promptem, pobídkou, na které se transparentně prověřuje, jestli víme, co jako vyučující děláme? Musí být cíl SMART? Hodí se je uvádět i u výukových materiálů? A jak souvisí s celospolečenskou představou o v...

Jak vypadá formativní hodnocení? Smajlíci, barvičky a rozhodně žádná čísla? S dr. Veronikou Laufkovou (PedF UK) ohledáváme, jak učit literaturu i za pomoci samotného hodnocení. Modelujeme s ní konkrétní výukovou situaci a možná kritéria či ukazatele interpretačního úspěchu žactva i specifika vrstevnické zpětné vazby v literární výuce, krátce se ponoříme do možností portfolií i do rozvíjeného oboro...

Učitel, který se vyzná sám v sobě. Dostatečně volné školní kurikulum. Respekt k žactvu a jejich volbě (třeba i nerozvinout svůj potenciál). Transparentnost v tom, co a proč děláme, čteme a hodnotíme. A do toho všeho texty, které otevírají často velmi ošemetná témata… Před pololetím jsme s již známými hlasy Evy Markové a Kačky Dostálové nahráli epizodu, k níž se nyní vracíme v drobné sérii problémů...

Literární teorie. Pojem, který ve školním prostředí může vzbuzovat nedůvěru a otázky po užitečnosti stejně jako závan exaktnosti a solidní přípravy na testy. Proč není ani jedním a jak jinak může být pro vyučující smysluplné literární teorii vnímat? To vyplývá z diskuse, k níž jsme si Dni češtiny přizvali odbornici a odborníky z klíčových institucí formujících budoucí pedagogy – Libuši Heczkovou (...

V tomto dílu podcastu DidLit zavítáme na gymnázium Nový PORG, Kačka si do studia pozvala vyučující Ludmilu Čejkovou a Ondřeje Macuru, ti představí dva různé přístupy k výuce literatury metodou close readingu – na díle Cizinec od Alberta Camuse a na Romanci pro křídlovku od Františka Hrubína. Vysvětlí, jak propojují literaturu a jazyk, proč nepracují s čítankami, jak pracují s motivací studentů ke...

Tentokrát vyzpovídá Kačka v podcastovém studiu Kampusu Hybernská Ludmilu Tomanovou a Michalu Vávrovou, vyučující českého jazyka a literatury na osmiletém gymnáziu Open Gate, které kombinuje český vzdělávací systém s britským přístupem. Povídáme si o tom, jak vypadá výuka literatury od prvního kontaktu dvanáctiletých studentů až po maturitní ročníky, v nichž studenti završí dvouletý mezinárodní IB...

Tentokrát se v podcastovém studiu Kampusu Hybernská potkáváme s polskými didaktiky Michałem Friedrichem a Piotrem Ślusarczykem. Společně rozebíráme, jak dnes v Polsku vypadá výuka literatury na středních školách, co čte polská mládež a jak vypadá v Polsku příprava budoucích učitelů. Mluvíme o polské maturitní zkoušce a jejím vlivu na podobu výuky literatury, rigidním seznamu povinné četby i o tom,...

Tentokrát se v podcastovém studiu Kampusu Hybernská potkáváme s Alenou Švejdovou a Josefem Švédou, vyučujícími češtiny z English College in Prague – Anglického gymnázia, které do českého kontextu přináší britský model vzdělávání. Oba hosté sdílí nejen své osobní a profesní příběhy, ale především přibližují, jak vypadá výuka českého jazyka a literatury ve škole, kde studenti skládají jak českou, ta...

Ve dvanácté epizodě saháme do vlastních moderátorských řad – za hostovský mikrofon tentokrát usedl náš moderátor Ondřej, aby nám přiblížil svou zkušenost s modulární výukou literatury na střední škole. Modulární výuka – pro někoho záhadný pojem, pro Ondřeje inspirativní cesta, jak do výuky literatury vnést život a přizvat k rozhodování o výuce žákyně a žáky. Ondřej se s námi podělí o to, jak tento...

Druhá „ředitelská“ epizoda, druhý návrat k již otevřenému tématu. Na šestou epizodu (s Blankou Činátlovou) jsme se vypravili navázat rozhovorem s tehdejším a dlouholetým ředitelem Gymnázia Jana Keplera Jiřím Růžičkou. Nezůstaneme jen u podnětných vzpomínek na tvořivou atmosféru a zavádění nových výukových postupů v 90. letech a zasazení proměny výuky literatury do kontextu snahy o přebudování celé...

K tématu minulé epizody (o alternativním kurikulu na Gymnáziu Na Zatlance) se podcast DidLit vrátil ještě jednou z odlišné perspektivy: hostkou Kačky a Ondřeje se tentokrát stala bývalá ředitelka Zatlanky Jitka Kmentová, která jim mohla odhalit, jak a proč vznikal tamní program ALT. Osobní pohled z ředitelny nasvítí otázky výuky literatury nově: co Jitka Kmentová potřebovala od češtinářek a češtin...

Podcast Didlit spolu s posluchačstvem zavítá přímo na Gymnázium Na Zatlance v Praze, kde v tomto netradičním nahrávacím prostoru usedli za mikrofon tamní vyučující Markéta Pelcová a Tomáš Nedvěd. Kačka s nimi probere výuku češtiny v alternativním programu ALT, který literaturu propojuje v blokovém předmětu Společnost a kultura (SaK) s dalšími předměty jako historie a společenské vědy.  Bude řeč o...

Kačka s Albertem a Ondřejem vyrazili poprvé před živé publikum. Na diskusi v centru Didaktikon se na konci ledna našimi hosty stali dva odborníci tentokrát nikoliv z řad vyučujících literatury, ale z oblasti matematické lingvistiky (Rudolf Rosa, MFF UK) a literární teorie (Karel Piorecký, ÚČL AV ČR). Zkusili nám – i s ohledem na školní prostředí – vysvětlit, jak funguje generování textů (a zejména...

Kačka tentokrát přivítala Víta Marušáka, který představí svou inovativní koncepci – výuku literatury v tematicko-žánrových celcích na Křesťanském lyceu Elijáš. Vítek popisuje svou cestu začínajícího učitele, který mění to, co mu nevyhovuje a hledá způsoby, jak žáky k textu přitáhnout skrze jejich vlastní zkušenosti. Dozvíte se, jak probíhá výuka propojující řecké hrdiny a marvelovské postavy a zda...