Plus

Jak přijímají zástupci vládní koalice a opozice výzvu prezidenta Petra Pavla ke zklidnění atmosféry v Poslanecké sněmovně? Jak se přechod k financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu osvědčil v jiných unijních zemích? A jak vážné projevy násilností provázely nejnovější protivládní protesty ve Francii?

Stále více lidí se potýká s extrémy v oblasti vztahu k jídlu a tělu. Počet těch s nějakou formou poruchy příjmu potravy se v Česku od roku 2010 zdvojnásobil, mezi dětmi došlo až k trojnásobnému nárůstu. „Celé spektrum těchto onemocnění nepoznáme pohledem, nepoznáme ho podle tvaru těla, ani podle hmotnosti nebo věku“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus Tereza Maková, spoluzakladatelka a odborná garan...

Moderní věda rozšiřuje naše poznání o člověku. Odhaluje více souvislostí těla, mozku, emocí, vztahů i toho, jak nás formuje kultura a společnost. Jak se podle současného poznání mění obraz člověka a jak na to má reagovat křesťanství? Co zůstává v křesťanském pohledu na člověka podstatné a co je třeba nově promýšlet? To je téma debaty Vertikály s katolickou teoložkou Lucií Kolářovou a evangelickým...

Francie se zmítá v pouličních nepokojích, jak na ně reaguje katolická církev? Brazilci volí prezidenta a kampaň ovládl spor o patronku země, Pannu Marii Aparecidskou. Cenu Charity převzala Nikola Kovářová.

"Na příběhu české jednotky na misi v Litvě ukazujeme, jak se během půl roku měnila bezpečnostní situace v Litvě, Evropě i ve světě. Je kronikou eskalace mezinárodního napětí, ve kterém už i u nás v Česku žijeme," říká autor šestidílného seriálu s názvem PROVEDU! CENA ZA SVOBODU. Dá se válka reálně natrénovat? A jak voní mír? Moderuje Světlana Witowská.

Často se pohybují a fotografují v místech, která nejsou běžnou součástí turistických tras. Navíc shromažďují vzorky, jejichž sběr nebo vývoz může podléhat přísným pravidlům. Mezi rizikovou skupinu Čechů, kteří se v zahraničí mohou dostat do problémů, bychom měli zařadit i badatele a vědce.

Čtyři roky reprezentovala Česko ve Washingtonu jako kyberatašé, jednala s Bílým domem i FBI a pomáhala chránit českou kritickou infrastrukturu před hackery. Přitom Berta Jarošová původně chtěla být soudkyní Mezinárodního soudu v Haagu.

Maďarsko-britský novinář Victor Sebestyen v knize Dvanáct dnů: Příběh maďarského povstání 1956, kterou právě v těchto dnech Český rozhlas Plus vysílá jako Radioknihu, líčí dramatické události den po dni v rozmanitých perspektivách. Co ukázalo toto povstání o vztahu Západu k zemím za železnou oponou? Jaké paralely můžeme vidět se sovětskou invazí do Československa v roce 1968? A jak rezonuje tragic...

Když se ministr zahraničí Petr Macinka odmítl připojit k návrhu své finské kolegyně Eliny Valtonen na úplný zákaz vydávání turistických víz pro Rusy, který by platil pro celou Evropskou unii, uvedl k tomu dva důvody: A sice, že naše země takovéto striktní omezení už uplatňuje. A ještě dodal, že letos v červnu se Česko připojilo k podobné iniciativě Estonska.

Někdejší ředitel běloruské redakce Rádia Svobodná Evropa, Aliaksandr Lukašuk, mluvil s redaktorkou Alenou Kovářovou o vztahu Václava Havla k Bělorusku. Jana Šustová zavítala do Goethe-Institutu na výstavu Nevyřčená jména, která se věnuje historickým kořenům vietnamské komunity v Německu, Česku a na Slovensku. Tomáš Pilát oslovil Jakuba Štědroně, ředitele Domu národnostních menšin v Praze, který br...

Jmenuje se Konstantyn Vlasenko. Jeho volací znak je Magura. Je vojákem ukrajinských ozbrojených sil a je prvním člověkem v dějinách, kterého z pole boje evakuoval létající dron. Dost neuvěřitelný příběh, který nicméně hodně vypovídá o současné válce na Ukrajině a o rozdílech mezi ukrajinskou a ruskou armádou.

Adam Michnik je dnes živoucí legendou Polska, jedním z nejvýraznějších aktérů polských dějin posledního půlstoletí. Jeho život se překrývá s historií země, byl snad u všech jejích větších změn a událostí, zanechal na nich svou stopu i svoji reflexi.

Volby jsou pro tento rok za námi – a koneckonců i pro rok příští, kdy se v Česku mimořádně žádné řádné volby nekonají. Druhé kolo těch senátních přineslo debakl nejsilnějšímu vládnímu hnutí ANO. To přitom původně počítalo s tím, že v horní komoře parlamentu musí po volbách posílit, muselo totiž obhajovat pouze jediný mandát ze sedmadvaceti, o které se hrálo, takže vše ostatní by byl zisk.

Mohutní koně brodící se Severním mořem a rybáři, kteří za nimi táhnou sítě plné krevet - staletá tradice lovu ještě přežívá na belgickém pobřeží. Ukrajinští malíři, kolážisti a grafici se svým uměním nepřestali ani poté, co Rusko napadlo jejich zem. Ani ti v Oděse. U Baltu už několik tisíc let dělají střechy z rákosu, ukážeme si nejen, jak taková střecha vypadá, ale taky jak vzniká.

Na začátku listopadu dostanou Donald Trump, jeho administrativa a celá Republikánská strana volební vysvědčení od amerických voličů. Takzvané midterms, volby do Kongresu v půlce prezidentova mandátu, bývají pro úřadující stranu těžké.

Má název Anatomie sebevraždy. A představíme vám ji v kulturním týdeníku Michaely Veteškové.

Republikáni se bojí debaklu. Demokraté svých slabých míst. Záchrana jednoho vojáka ukazuje rozdíl mezi světy. Macinkovy hry kolem evropské turistiky Rusů. Adam Michnik, jedinečná postava polské společnosti. Pracovní trh čeká v příštím roce obrovská změna, v největší nejistotě zůstávají nízkopříjmoví. Pravda o solárních lavičkách

Na příběhu české jednotky na misi v Litvě ukazuje režisér a scenárista Benjamin Tuček, jak se během půl roku změnila bezpečnostní situace v Litvě, Evropě i ve světě. Šestidílný seriál s názvem Provedu! Cena za svobodu staví na příbězích českých vojáků na misi a jejich rodin, které zůstaly v Česku. „Otázka je, jestli chceme cenu svobody vyjadřovat penězi, anebo něčím ještě úplně jiným. Ty ceny se m...

Motýli dokážou vyrobit optický klam. Pruhy a skvrny na křídlech se míhají predátorovi natolik, že nepřítel mine cíl. Plyne to z rozboru kresby u 400 evropských druhů motýlů.

Sůl nad zlato a zlato nad všechno ostatní. Byly by peníze, kdyby nebylo zlato? Proč mají banky v sejfu vedle štosů bankovek zrovna zlaté cihličky? A kde se ukrývá zlatý český poklad? Hostem nové speciální série PRACHY je Pavel Hnát, prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Ptá se Matěj Skalický.

Kde se v ní vzal smysl pro latinskoamerické rytmy? Jak je pro ní důležitý zdejší folklór? A co chystá s kapelou Milokraj? Hostem Hovorů je muzikantka, skladatelka, zpěvačka a kytaristka Marta Töpferová. Moderuje Vladimír Kroc.

Poslední tři měsíce roku 1956 byly hektické: v říjnu 1956 se nespokojenost Maďarů s tamní vládou proměnila v protikomunistické povstání. Sousední socialistické země ovládané Moskvou musely reagovat. Obyvatelé Československa rozhodně nelitovali.