Plus

Ten dokument by se měl správně jmenovat Jak podrazit spojence v Severoatlantické alianci a nabídnout se agresivnímu Rusku jako snadná oběť. Řeč je o koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2040, která se po měsících odkladů dostává na jednání vlády Andreje Babiše (ANO).

Evropské země čelí nejen kybernetickým útokům nebo sabotážím, ale také pokusům podkopat důvěru lidí ve stát, instituce a sebe navzájem. Cílem informačních operací přitom nemusí být přesvědčit veřejnost o jedné konkrétní lži. Někdy stačí společnost znejistit a prohloubit její rozdělení. „Ekosystém porazí jen ekosystém,“ říká Andy Pryce z washingtonského Centra pro analýzu evropských politik. Podle...

European countries face not only cyberattacks and acts of sabotage, but also attempts to undermine people's trust in the state, public institutions and one another. The aim of information operations is not necessarily to convince public of a particular lie. “It takes an ecosystem to defeat an ecosystem,” says Andy Pryce of the Center for European Policy Analysis in Washington. He argues that gover...

Nejdůležitější volby roku. Amerika hledá nový Kongres. Přetlačí v něm demokraté republikány? V kterých státech se rozhodne? A jak s výsledkem naloží prezident Donald Trump? Predikce toho nejzajímavějšího z letošních midterms přináší Milan Babík z Anglo-americké vysoké školy v Praze. Ptá se Ma těj Skalický.

Jak se dnes žije českým válečným veteránům z 2. světové války a někdejším protikomunistickým odbojářům? Jaké mají prosby, rady a poselství pro budoucí generace? Co můžeme pro ně udělat v době ekonomické a energetické krize?

Svět se dostal do stavu varu. Hned tam, hned onde probublávají na povrch projevy lidové nespokojenosti: pouliční nepokoje, doprovázené střety s policií, žhářstvím, rabováním a všelikým vandalstvím. Průchod svým bořitelským vášním dávají jen v Evropě stovky tisíc občanů ještě nedávno vcelku poslušných zákonů.

První vzpomínku na 28. říjen mám ze školy, bylo mi deset či jedenáct let a paní učitelka, které se už muselo říkat soudružko učitelko, s námi chtěla slavit Den znárodnění. Bylo to pár měsíců poté, co obrazy Stalina a Gottwalda ve třídě vystřídaly Masaryka a Beneše a po kříži, který stával vedle, zbyl jen vyšisovaný bílý stín.

Toto není politický komentář. Nevyjadřuje žádné stanovisko ani názory. Jedná se pouze o nepolitické kladení slov za sebou.

Už jsme si skoro odvykli přemýšlet o Izraeli jako o srdci regionu, na který se po mnoho staletí dívala křesťanská Evropa jako na srdce Svaté země. I dnes v tomto regionu ale žijí stovky tisíc křesťanů.

Pokud Babišova vláda skutečně po volbách podlehla přesvědčení, že musí plnit své sliby a rozhodla se začít legislativně nejjednodušší záležitostí, mohla zrušení koncesionářských poplatků odhlasovat standardním způsobem během jakéhokoli všedního odpoledne. To by rozhodně nevyvolalo takový odpor veřejnosti.

Zatímco Matěj, táta dvou dcer a partner, odchází na armádní výcvik do Vyškova, Apolena zůstává s dětmi sama doma a přemýšlí, jak v době globálních multikrizí přemýšlet o vlastenectví. Dokument Apoleny Rychlíkové a Matěje Metelce Vlasti, ZDAR! reaguje na stále naléhavější možnost válečného konfliktu v Evropě skrze postoje v rodině.

Po potlačeném protičínském povstání v roce 1959 odešly do exilu tisíce Tibeťanů, včetně samotného 14. dalajlámy. Většina z nich žije v indickém městě Dharamsala, kde sídlí i tibetská exilová vláda. Jak tam Tibeťané žijí dnes?

V hnutí ANO Andreje Babiše se něco děje. Začali z něj odcházet ne zcela nevýznamní politici a proti postupu vedení se začíná ozývat dosud nebývalá kritika z vlastních řad. Otázky jsou zřejmé: Jak je to vážné? Může to být začátek rozkladu dominantní vládní partaje?

Aby se za nás děti nestyděly. Hnutí ANO v ohrožení vlastním heslem. Konec politického instinktu Andreje Babiše? Výsledek izraelských voleb je z pohledu tamních křesťanů šancí k usmíření. Velká záhada. 28. říjen v mé hlavě. Ministr kultury to myslí dobře. Se sebou

Jak se dělá výzkum světového významu v politicky nestabilní oblasti ostrova Nová Guinea? Proč je pro místní tání ledovce podobné, jako kdyby věřícím hořela Mekka nebo Vatikán? Co znamenají kolapsy a mizení ledovců v Himálaji nebo v nedalekých Alpách? A máme i dobré zprávy. Vysvětlí polární ekoložka Marie Šabacká, ptá se Jan Kaliba.

Následuje debata s Evou Hůlkovou. Umíme ještě truchlit? Stále více Čechů se s blízkými loučí bez obřadu, urna zůstává v krematoriu nebo ve skříni a hřbitovy se vyprazdňují.

V italském Assisi se sešly stovky zástupců světových náboženství, aby se modlili za mír. Připomněli 40. výročí od historické iniciativy papeže Jana Pavla II.

"Máma byla nejtěžší věc, kterou jsem kdy dělala," říká herečka, která za roli Lilian ve filmu Máma získala prestižní cenu pro nejlepší herečku v mezinárodní soutěži televizní tvorby v Soulu. Jaký to byl půlrok, když pracovala jako dobrovolnice v psychiatrické nemocnici? A proč se před svým divadelním představením Psychodrama prodýchává do klidu? Moderuje Světlana Witowská.

Česká republika má v roce 2026 celkem 27 chráněných krajinných oblastí. Chrání jedinečnou přírodu i kulturní dědictví, zároveň jsou ale domovem lidí a místem pro podnikání a turistiku. Jak hledat rovnováhu mezi ochranou krajiny a rozvojem obcí? A jak se na budoucnost dívá mladá generace? Na tyto a další otázky se zaměřuje pořad Téma Plus o CHKO.

Částicový fyzik Pavel Váňa zkoumá počátek vesmíru. Studuje na pražském Matfyzu, ale část toho potkáte i ve švýcarském CERNU, kde sráží jádra olova. Jeho zájem o vědu ale začal u astronomie a pozorování hvězd, proto jsme natáčeli v ostravském planetáriu.

Na konci října roku 1517 zveřejnil Martin Luther ve Wittenbergu svých 95 protiodpustkových tezí. Navázal tak nejen na svého předchůdce Jana Husa, ale hlavně tím způsobil zásadní rozkol v církvi. Od tohoto okamžiku uběhlo více než půl tisíciletí. (repríza)

Na divadelním festivalu v Plzni se nás polská režisérka Maja Kleczewska snažila, a velmi sugestivně, zatáhnout do vzpoury slezských tkalců. Ta se odehrála v polovině 19.století a inspirovala slavného německého spisovatele, básníka a dramatika, který v roce 1912 za své dílo dostal Nobelovu cenu, Gerhardta Hauptmanna.

Poslechněte si rozhovor Libora Kukala s Alesjou Marochovskou, šéfredaktorkou nezávislého ruského investigativního webu Važnyje istorii, který sídlí v Praze. Jana Šustová mluvila s novinářem a reportérem Viet Tranem o jeho rodině, o druhé generaci Vietnamců v Česku a také o vietnamské menšině na Slovensku. Lidija Stevanović si povídala se světoznámou srbskou operní pěvkyní Jadrankou Jovanović, kter...