Plus

Už příští týden jdou Američané k volbám do Kongresu, kterým se také říká Midterms. Jaká v USA teď panuje nálada? A jak vlastně vypadá práce zpravodajů ve skoro 350 milionové zemi, největší ekonomice světa? Na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava to vysvětlili dva američtí zpravodajové Českého rozhlasu Jana Ciglerová a bývalý americký zpravodaj Jan Kaliba, kteří jsou autoři podcastu...

Při náboru chce získat až 3000 lidí ve věku 18-25 let, kteří by na území Francie plnili stejné úkoly, jako profesionální vojáci. Jak výrazně můžou zvýšit obranyschopnost Francie v době válek na Ukrajině a Blízkém východě? Co vede mladé Francouze do armády? A má pro ně dostatečné zázemí? Dnešní pořad připravili Marcel Faltys a Martin Balucha.

Francouzská armáda spustila dobrovolnou vojenskou službu. Cílem bylo nabrat až 3000 lidí ve věku od 18 do 25 let, kteří se během 10 měsíců naučí pochodovat, zacházet se zbraněmi a budou plnit úkoly na území Francie stejně jako profesionální vojáci.

Razit mince, tisknout bankovky. Pohlídat kurz, nastavit sazby. Jak to chodí ve světě peněz? A proč banky netisknou o sto šest, když pořád někdo někomu dluží? Další díl speciální série PRACHY s Pavlem Hnátem z Vysoké školy ekonomické v Praze. Ptá se Matěj Skalický.

Na konci července přepravala Abhejali Bernardová už potřetí kanál La Manche. Tentokrát úžinu překonala ve stylu prsa. „Já jsem tak z legrace říkala, že je to sice náročnější styl, zato o dost pomalejší. Vlastně je to tak trošku šílenost,“ říká v pátečních Hovorech dálková plavkyně a extrémní běžkyně, která jako desátý člověk planety zvládla takzvanou výzvu Oceans Seven.

Jezdíme s nimi skoro všichni. Buď je vlastníme, nebo se v nich občas svezeme taxíkem, a máme je na očích už víc než 120 let, pokud tedy můžeme mluvit i za naše předky. Na nejznámější českou značku aut jsou Češi hrdí a jsou k ní loajální snad jako k žádné jinému symbolu českého úspěchu porevolučních let.

Koncentrace oxidu uhličitého v zemské atmosféře vloni dosáhla rekordní výše. Co dalšího vyplývá z aktuální zprávy Světové meteorologické organizace? Jaké to bude mít následky a kdy a za jakých okolností se to může změnit? „V naší komunitě se šíří takové očekávání, že další generace modelů bude ještě pesimističtější, protože musím říct, že současná generace modelů prozatím pro naše období s celopla...

Když s Italy přijde řeč na občanskou mobilizaci a protestní demonstrace, často si postesknou, že v Itálii chybí organizace a zaujetí, jaké vídáme ve Francii. „My Italové jsme ovce,“ povzdechl si jeden můj známý. „Francouzi, ti za to umějí vzít.“

Vláda Andreje Babiše prosazuje dvě ústavní změny, z nichž ani jedna nemá šanci na úspěch. Tou první je návrh na pořádání celostátních referend. Druhá by uzákonila českou korunu v ústavě.

Před týdnem jsem měl v této rubrice komentář s názvem Proč s mnoha Rusy nehne vraždění ukrajinských dětí. Bylo na něj hodně reakcí. Byly tak pozoruhodné, že jim věnuji dnešní komentář.

Byla jsem na mejdanu u kamaráda, který si pořídil obrovskou vilu. Dlouho jsme popíjeli, řešili politiku a až kolem čtvrté ráno si navzájem popřáli dobrou noc.

Ty patří k hlavním příčinám ischemické mrtvice, která je jednou z nejčastějších příčin úmrtí i dlouhodobé invalidity. - Většina obcí, které v říjnu hlasovaly o větrných elektrárnách, je odmítla. Celostátní průzkumy ale ukazují, že veřejnost je obnovitelným zdrojům nakloněná. Proč lidé podporují větrnou energetiku obecně, ale odmítají konkrétní projekty ve svém okolí? - A vydáme se až za oběžnou dr...

Pavlův bonbon (nejen) pro Putina. Návrhy vládní koalice na změny ústavy jsou jen politické divadlo. Proč s některými Čechy nehne vraždění ukrajinských dětí. Nepokoje v Itálii: od frustrace k rabování. Klempířovo ticho

Dětský ombudsman má za sebou první půlrok ve své nové roli. Co se mu za tu dobu podařilo? A proč se teď kvůli kvalitě audiovizuální tvorby obrací na poslance? Moderuje Pavlína Nečásková.

Proč? To vysvětlí magazín Online Plus šéfredaktora serveru Lupa.cz Davida Slížka, který problém rozebere s Petrem Koubským, redaktorem Deníku N. Okomentují, proč chce přední vývojář AI modelů Anthropic prodat své akcie. Zamyslí se i nad tím, proč Microsoft nabídl svým zaměstnancům dobrovolný odchod z firmy. A popíšou robotické zdravotnické asistenty pro vesmírné mise.

Francie má za sebou vlnu masivních protestů. Nejdřív začali protestovat studenti kvůli špatným podmínkám v některých školách. Jejich akce se pak v deseti městech proměnily v rabování a žhářství. Moderuje Světlana Witowská.

Ministerstvo školství sestavuje manuál, podle kterého by měli učitelé reagovat na násilné chování žáka. Ve hře je i dočasné vyloučení žáka za školy. Kde je ale hranice mezi bezpečím pro školáky a učitele a právem agresivního žáka na vzdělání? A kde hledat příčiny rostoucí agresivity dětí? Debatovat budou předsedkyně neziskové organizace Society for All Lenka Felcmanová a ředitel odboru předškolníh...

Nedávno natočil v Praze německý novinář Paul Ronzheimer s prezidentem Petrem Pavlem hodinový podcast, který budí pozornost. Petr Pavel v něm totiž navrhuje způsob, jakým by Evropa mohla Vladimira Putina, který doposud nejeví ani v nejmenším zájem o mírová jednání s Ukrajinou a natož pak s Evropou, za jednací stůl přece jen dostat.

V bonusovém dílu Hlasů paměti pokračujeme v příběhu Jana Litomiského. V 70. letech pořádal na své chalupě ve Vyskytné teologické semináře, jezdili ho navštěvovat disidenti, v lednu 1977 podepsal Chartu 77 a působil ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

Evropou se šíří vlna protestů, které v některých zemích přerůstají v nepokoje, například ve Francii nebo v Itálii, v Srbsku zase po dva roky trvajících demonstracích zvítězilo ve volbách hnutí studentů. „Téma, které vyvstává napříč těmi protesty, jsou životní podmínky mladých lidí,“ přibližuje v Chybě systému Tobiáš Bruno Galia, student mezinárodních vztahů a jeden ze tří českých delegátů v Evrops...

Měl mimořádný vliv, obrovský majetek a děsivé tajemství. Příběh Jeffreyho Epsteina dodnes vyvolává řadu otázek. Jak se muž bez vysokoškolského diplomu dostal mezi nejbohatší a nejmocnější lidi světa? Co se odehrávalo na jeho soukromém ostrově? Měl komplice? A jak mohl své zločiny tak dlouho skrývat? Odpovědi hledá nová šestidílná série Českého rozhlasu Plus Epsteinův ostrov. Napsali ji autoři Adam...

Volby, které změnily Izrael. Anebo taky ne. Patová situace teď nemá snadné řešení. Kdo sestaví vládu? Kdo se domluví s arabskými stranami? Udrží se u moci Netanjahu? Anebo to bude jeho konec? Odpovídá Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově. Ptá se Matěj Skalický.

Jejím pracovištěm bývá dětský nebo obývací pokoj rodiny, do které se narodilo dítě se sluchovým postižením. Pomocí hry s dítětem i rozhovoru s rodiči pomáhá nejen jim, ale celé rodině v často traumatické a náročné situaci. „Někdo říká handicap, někdo postižení, někdo znevýhodnění. Pro mě jsou to ale hlavně děti s překvapením,“ říká v Hovorech Českého rozhlasu Plus poradkyně rané péče Petra Verdis...