České Budějovice

Vídeňská Albertina, muzeum světového významu s rozsáhlými sbírkami, letos slaví 250 let své existence. S téměř 1,3 milionem návštěvníků ročně se řadí mezi nejnavštěvovanější rakouské výstavní instituce.

Když do života vstoupí onkologické onemocnění, všechno se změní. A právě v takových chvílích mnozí uvítají pomoc. V Jihočeském kraji ji nabízí organizace Nebýt na to sama Jižní Čechy. Podporuje pacienty během léčby a po ní, pomáhá jim i jejich blízkým a snaží se zvyšovat povědomí o prevenci.

Turisté opět můžou chodit po visuté lávce nad řekou poblíž Bechyně na Táborsku. Klíčové místo na Stezce údolím Lužnice se po opravě slavnostně otevřelo. Byl u toho regionální stopař Českého rozhlasu České Budějovice Petr Kubát.

Pocit sucha v ústech zažije občas každý. „Často je to psychogenní a takzvaně akutní a krátkodobé sucho. Když však trvá delší dobu, je to docela problém, protože slina má spoustu důležitých funkcí,“ říká Kateřina Cajthamlová.

Sedmitýdenní program festivalu vína promění centrum Českého Krumlova na vinařskou metropoli. „Program je bohatý a jsme na něj pyšní, protože ho připravujeme už od začátku roku,“ říká organizátor.

Když jdete na Vrbenské rybníky od českobudějovického sídliště Máj, můžete si hned na začátku cesty všimnout pěšiny, která ještě před první hrází odbočí doprava a zmizí v hustém porostu. Pokud byste po ní šli, narazíte za chvíli na podivné místo. Všude kolem tráva, ostružiny, kopřivy, ale tohle místo je holé, jakoby vydupané a hlína tu má podivně narezlou barvu.

V Pelhřimově kdysi došlo k události, která místním obyvatelům nahnala hrůzu. Když byla v roce 1732 otevřena krypta pod podlahou farního kostela svatého Bartoloměje, aby do ní pochovali nebožtíka, spatřili lidé podivnou věc.

Kůrovec se letos rychle množí díky suchu a vysokým teplotám. Lesy České republiky proto vyhlásily mimořádný audit. V novohradských lesích tak naroste těžba kůrovcového dřeva až o 50 procent.

Věděli jste, že když člověk vypije moc vody, může ho to i zabít? Voda je zcela zásadní pro život jak ho známe.

Kaštan v kapse přináší štěstí. Kaštany v počtu vašeho věku plus jeden navíc se dávají pod postel – podle dávné tradice tak mají do jara chránit před nachlazením, revmatem a taky odebrat z těla negativní energii.

Ondřej Kašpárek pochází z Úsilného u Českých Budějovic. Po gymnáziu odešel studovat do Prahy a později také do Anglie, kde se věnoval kreativnímu průmyslu. Pracoval mimo jiné v oblasti kultury a evropské spolupráce, později působil v technologické firmě vyrábějící 3D tiskárny. Po letech se vrátil do Českých Budějovic a od letošního srpna vede zdejší waldorfskou školu. Jeho dvě děti ji navštěvují t...

Město Trhové Sviny na Českobudějovicku leží na soutoku Svinenského a Farského potoka. Zde v polovině 13. století vznikla na staré obchodní cestě z Vitorazska do Čech osada s hradem. První zpráva o samotném městečku se datuje k roku 1379, kdy je uvedeno v urbáři zboží Rožmberského.

Pozorování opeřenců, jak se vesele slétávají ke krmítku, je oblíbená kratochvíle nejen na podzim, ale i během celého chladného období. Ptačí krmítko přitom nemusíte hned kupovat. Zkuste si ho sami vyrobit. Právě podzimní čas k tomu přímo vybízí. Je to opravdu jednoduché a s trochou šikovnosti to zvládne každý.

Po Amatérské jeskyni je druhým nejdelším podzemním systémem u nás. Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na jižní Moravě je dlouhá přes 18 kilometrů. Lidé ji navštěvovali už v období paleolitu. Kromě úkrytu byla jeskyně využívána i jako pohřebiště či svatyně. Dnes je přístupná jen výjimečně několikrát do roka. Strmou skálu nad portálem jeskyně s oblibou zdolávají horolezci.

Jak se správně jmenuje potok protékající Tachovskem v Plzeňském kraji? Kosí nebo Kosový? Podle map jsou možné obě varianty. Většina lidí se ale mylně domnívá, že je jeho název odvozený od černých zpěvných ptáků, tedy kosů. Skutečnost je ale poněkud jiná, jak jsme se dozvěděli do průvodce Českým lesem Antonína Hříbala.

Je známý z celé řady výrazných seriálových, filmových i divadelních rolí. V posledních letech stále víc proniká do divadelní režie. Dokonce si vyzkoušel režírovat sám sebe.

Na Mařském vrchu u obce Svatá Maří na Prachaticku stojí už devadesát let netradiční rozhledna. Ta je spojena do jedné stavby s kaplí. Na místo se vydal regionální stopař Petr Kubát.

Raci žijí skrytým způsobem života. Aktivní jsou v noci a patří mezi samotáře. Vyhledávají se jen v době rozmnožování, která u raků říčních a signálních trvá od října do prosince. Invazní rak signální má výraznou evoluční výhodu v mnohem vyšší plodnosti a rychlejším dospívání. Rozmnožování korýšů popisuje v rubrice Pojďte s námi za zvířaty vědec Miloš Buřič.

Z náhrobků se dá leccos vyčíst. „Původně tady byly porcelánové obrázky zemřelých, nápisová deska a případně prostor na svíčku nebo malou sošku," říká ředitel krumlovského regionálního muzea.

Čtu teď knížku Jako anděl s polámanými křídly. O tvorbě, ale hlavně o životě Karla Kryla. Je to skvělá knížka. Nabízí portrét malého muže s kytarou jako tápajícího a duchovního člověka a popisuje i vznik některých Krylových písní.

Sýr s ušlechtilou modrou plísní se vyrábí na několika místech České republiky. V jižních Čechách je jeho výroba pod označením Niva tradičně spojena s Českým Krumlovem. Tamní mlékárna s produkováním nivy začala na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století a největší zásluhy na tom se připisují ruskému emigrantovi Andreji Charitonovovi.

Věděli jste, že nejpálivější papričkou je Pepper X? Tato speciálně vyšlechtěná odrůda prokazatelně dosahuje přes 2,6 milionu SHU, neboli Scovillových jednotek pálivosti, přičemž odhad je ještě vyšší.

Hnědý třtinový cukr vděčí za svoji barvu melase. Právě její obsah má přímý vliv na barvu třtinového cukru – někdy světle hnědou, jindy výrazně tmavou. Melasa obsahuje velké množství minerálů a stopových prvků.

V Galerii Františka Peterky v Malšicích na Táborsku je k vidění nová výstava. Má název Ve společném akordu a představuje díla čtyř umělkyň. Prohlédl si ji regionální stopař Českého rozhlasu České Budějovice Petr Kubát.

Před lety pracoval ve finančnictví a vedl makléřskou společnost. Dnes tráví část roku v Tanzanii, kde vybudoval vlastní kávovou farmu s desítkami tisíc rostlin. Ladislav Kolář z Jindřichohradecka říká, že zásadní životní změnu odstartovala rodinná tragédie i první cesta do Afriky.