České Budějovice

Došlo mi to až cestou do Brna, někde na dálnici D1. Střední Evropa neexistuje. A hranice mezi Západem a Východem neběží u Aše – ani za Košicemi. Je přímo u nás a protíná ji dé jednička.

Vesničky s názvem Václavov najdeme v Jihočeském kraji dvě. Jedna je u Slavonic, druhá u Blatné. Ta na Blatensku ukrývá kapličku sv. Václava, která je nevšední dobou svého vzniku. Byla totiž postavena až v roce 1939, tedy v období Protektorátu Čechy a Morava, okupovaného nacistickým Německem.

„Už víme, že kromě Rožmberka nebudeme lovit Spolský rybník. Rybníků, které letos lovit nebudeme, může být letos deset až patnáct,“ říká třeboňský vedoucí chovu ryb Zdeněk Eisert

Věděli jste, že krávy vypouštějí metan? Užitečnost skotu jako zdroje mléka, masa nebo kůže je dobře známá. Vedle těchto prospěšných surovin, ale krávy produkují i plyn, který zhoršuje stav ovzduší.

Knihu Manifest o ústavní péči aneb Důstojnost na příděl vydala kancelář ombudsmana. Jejím autorem je Kamil Fousek z Jindřichova Hradce, který žije od narození s dětskou mozkovou obrnou.

Malebné městečko Miletín v Královéhradeckém kraji a jeho okolí s tajemnými místy na Podzvičinsku se zapsalo do srdce slavného českého básníka Karla Jaromíra Erbena. A nejen do srdce, ale i do jeho baladické tvorby, kterou soustředil do sbírky Kytice. V okolí Miletína ji připomíná poetická Erbenova stezka.

Českobudějovická rozhlasová stanice vysílá už více než osmdesát let. Za tu dobu její redaktoři a další pracovníci pořídili nespočet zvukových záznamů, na nichž jsou zachyceny hlasy nejrůznějších osobností i místních lidí. Unikátní nahrávky, které se dochovaly v rozhlasovém archivu, nyní nabízíme k poslechu.

Říjen už je jednoznačně podzimním měsícem. Dny se krátí, v poslední říjnový den bude slunce nad obzorem zhruba deset hodin. Jakýmsi úředním stvrzením podzimu je pak konec středoevropského letního času. V neděli 25. října se ve tři hodiny v noci ručičky hodinek posouvají zpět na druhou hodinu.

Nakladatelství Bohumír Němec alias Veduta přichází na trh se svou 220. publikací. Tou jsou Pověsti, legendy a vyprávění z Doudlebska, které sesbíral a sepsal etnograf Jan Šimánek, jinak rovněž doudlebský kronikář. Víc zjistila Knižní hlídka. Dále pořad představuje novinky na literárním trhu, třeba titul Židovka a démon a audioknihu Hlubina.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Kynuté rohlíčky máčené v másle peče Roman Paulus. Rada z etikety: Jak držet nůž. Výroba povidel jako společenská událost. Startuje hlasování o recept desetiletí!

Do jedné zahrady v Holandsku i za pěstitelem paprik a rajčat vás vezmou autoři magazínu Zelené světy Hanka Šoberová a Pavel Chlouba. Také proberou pěstování okrasných trav a ještě něco navíc.

Ke kávě, mléku nebo kakau. Měkoučké rohlíčky se na jazyku jen rozplývají. „Lepší, než jsem si představoval,“ říká šéfkuchař Roman Paulus o receptu Stanislavy Kotlabové, která s ním zvítězila ve sladkém ročníku 2025.

Diabetická retinopatie je velmi vážné onemocnění sítnice. Vzniká jako komplikace cukrovky a v Česku jím trpí přes 100 000 lidí. Také panu Tomášovi cukrovka a zhoršený zrak tvrdě zasáhly do života. Po náročné a úspěšné operaci levého oka se ale mohl vrátit ke všem svým aktivitám.

Nůž ještě dřív, než se stal jídelním nástrojem, byl obyčejnou zbraní. Muži u sebe nosili dýky, ženy už od renesance zase malé nožíky, a těmi si každý vypomáhal také při konzumaci. „Dříve se jedlo tak, že třemi prsty hodovníci uchopili kousek pečínky, nožem odkrojili a třemi prsty vložili do úst,“ vypráví mistr etikety Ladislav Špaček.

Dělostřelecká tvrz Bouda u Těchonína v Pardubickém kraji měla být součástí československého pohraničního opevnění, které vznikalo v letech 1935 až 1938 jako obrana před rostoucí mocí hitlerovského Německa. Stavbu se před vypuknutím války nepodařilo dokončit, přesto se opevnění stalo symbolem odhodlání tehdejšího Československa bránit svůj stát. Po událostech z podzimu 1938 pevnostní systém nakonec...

Povidla, to je jeden z typických způsobů zpracování ovoce na venkově. Především švestková, ale taky borůvková, hrušková, jablková, třešňová, bezinková a další, se ve střední a pak i východní Evropě, všude tam, kde je dostatečně rozvinuté ovocnářství, vyrábějí minimálně od 16. století.

Ve stínu slávy Kutné Hory leží obec svatý Mikuláš a v jejím katastru leží národní kulturní památka, která v krajině působí jako zjevení.

Osobnosti nechávají nahlédnout na svá oblíbená místa. Tentokrát o nich mluví Hana Korčáková, ředitelka českobudějovického Domu dětí a mládeže, která žije v Ledenicích, kde je prezidentkou sofballového klubu, čerstvá držitelka ocenění Žena Českobudějovicka. K poslechu zve Mirka Nezvalová.

Krajská soutěžní výstava králíků, holubů a drůbeže Pardubického kraje se soutěží mladých chovatelů odstartuje pro veřejnost o víkendu 17. a 18. října. Přípravy ale začínají už několik týdnů před akcí.

Na okraji slavné vilové čtvrti Westend v Karlových Varech stojí Becherova vila. Nechal si ji postavit Gustav Becher, majitel a pokračovatel rodinného podniku vyrábějícího známý bylinný likér. Projekt vily vytvořil karlovarský architekt Karl Heller, stavba byla dokončena v roce 1914. Dvoupodlažní dům s mansardovým podkrovím měl rodině poskytovat pohodlné bydlení i reprezentativní zázemí.

Univerzálně použitelné pyré, a to hned ve třech variantách, sladké i slané placky, oblíbená polévka, ragů a nakonec závin. Kulinář Petr Stupka poradí, co můžete v kuchyni připravit z dýně. Poslechněte si jeho dýňové Kuchařské čarování.

Vídeňská Albertina, muzeum světového významu s rozsáhlými sbírkami, letos slaví 250 let své existence. S téměř 1,3 milionem návštěvníků ročně se řadí mezi nejnavštěvovanější rakouské výstavní instituce.

Když do života vstoupí onkologické onemocnění, všechno se změní. A právě v takových chvílích mnozí uvítají pomoc. V Jihočeském kraji ji nabízí organizace Nebýt na to sama Jižní Čechy. Podporuje pacienty během léčby a po ní, pomáhá jim i jejich blízkým a snaží se zvyšovat povědomí o prevenci.

Turisté opět můžou chodit po visuté lávce nad řekou poblíž Bechyně na Táborsku. Klíčové místo na Stezce údolím Lužnice se po opravě slavnostně otevřelo. Byl u toho regionální stopař Českého rozhlasu České Budějovice Petr Kubát.

Pocit sucha v ústech zažije občas každý. „Často je to psychogenní a takzvaně akutní a krátkodobé sucho. Když však trvá delší dobu, je to docela problém, protože slina má spoustu důležitých funkcí,“ říká Kateřina Cajthamlová.