Vltava

Proč je považován za jednoho z největších poválečných filmových tvůrců? Saša Michailidis se ptá Alice Aronové a Alice Flemrové.

Umělci a umělkyně na nejistotu měnícího se světa reagují osobními příběhy, pamětí, tělem, technologiemi i nadsázkou. Kdo tu koho řídí, ukáže třeba multimediální performance FUGE IN HD, inscenace podle Chytilové Dědictví nebo imerzivní Mezi vrstvami v Plzni.

Umělci a umělkyně na nejistotu měnícího se světa reagují osobními příběhy, pamětí, tělem, technologiemi i nadsázkou. Kdo tu koho řídí, ukáže třeba multimediální performance FUGE IN HD, inscenace podle Chytilové Dědictví nebo imerzivní Mezi vrstvami v Plzni.

Umělci a umělkyně na nejistotu měnícího se světa reagují osobními příběhy, pamětí, tělem, technologiemi i nadsázkou. Kdo tu koho řídí, ukáže třeba multimediální performance FUGE IN HD, inscenace podle Chytilové Dědictví nebo imerzivní Mezi vrstvami v Plzni.

Dokumentoval revoluční mládež v Íránu, ženy bojující ve válečné zóně na Ukrajině, LGBTQ komunity v Pákistánu, Íránu a Bělorusku nebo gangy a dobrovolné záchranáře ve Guatemale. V raném věku se rozhodl upřednostnit cestování a praktickou zkušenost před akademickým vzděláním.

Na každém rohu madona a Maradona. Taková je Neapol. Prádlo v úzkých ulicích vlaje nad hlavami, motorky prdí pod nos a všude madonky a maradonky.

Vážení posluchači, je nám líto, že vám dnes nemůžeme nabídnout z důvodu stávky pracovníků Českého rozhlasu váš oblíbený pořad. Více informací se dozvíte na našem zpravodajském serveru iROZHLAS.cz. Děkujeme za pochopení.

Vážení posluchači, je nám líto, že vám dnes nemůžeme nabídnout z důvodu stávky pracovníků Českého rozhlasu váš oblíbený pořad. Více informací se dozvíte na našem zpravodajském serveru iROZHLAS.cz. Děkujeme za pochopení.

Proslulý hudební skladatel, vědec a pedagog popisuje, co má mít správný divadelní song, jak se udržuje ve svěží kondici a připomíná svá tvůrčí léta strávená s Českým rozhlasem Brno.

Jeho snímek Zářit vyhrál na MFDF Ji.hlava v sekci Česká radost. Všechny postavy filmu od Nairobi, přes Nové Dillí až po Soul spojuje touha po světlejší barvě pleti. „Pro hrdiny je to intimní záležitost, všichni o používání bělících krémů ve společnosti mluví, ale nikdo nechce přiznat, že je toho součástí,” popisuje ve Vizitce, kde také mluví o svém dokumentaristickém přístupu, o subjektivitě v tom...

Pouť za „šíleným“ králem začala v říjnové mlze. Mlha je synonymem tajemství. Onoho rána jsem před cestou podaroval muže bez domova, vědom si, že Královna univerza k nám přichází v těch posledních.

„Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal,“ zní slova v druhé kapitole první knihy Mojžíšovy. Slova, která dala vzniknout šabatu: nejsvětějšímu a nejdůležitějšímu svátku židovského kalendáře, dni odpočinku.

Co bylo v těch vizích Juliány z Norwiche? O světě v oříšku, o nemožném-a-přece-možném spasení pro všechny, o Ježíšovi coby matce i o tajemných osudech rukopisu. Skoro vůbec nic o kočce.

Jak vzniká hudba a co všechno se odehrává mezi prvním nápadem a hotovou partiturou? Ondřej Brousek patří k hudebníkům, kteří se přirozeně pohybují mezi různými žánry i rolemi – jako skladatel, aranžér, klavírista i člen Monkey Business. V Taktovce mluví o hledání vlastního hudebního rukopisu, o svobodě i limitech při aranžování a o tom, co skladatele naučí až setkání se skutečným orchestrem.

Fascinující putování mezihvězdným prostorem za posmrtným životem.

Saša Michailidis se ptá hostů, jak si vedou slovenští tvůrci a tvůrkyně v Praze a v Česku vůbec. Parkování v tuzemských městech jako noční můra, vyřeší to parkovací domy, nebo podzemní garáže? Lolita v Četbě s hvězdičkou a kulturní války o klasickou i současnou literaturu.

Jedna z nejvýraznějších hudebních událostí letos slaví třicet let existence. Festival založil v roce 1996 pod názvem Struny podzimu. Typický je svojí multižánrovostí, kdy propojuje klasickou hudbu, jazz, elektroniku nebo třeba i rap. „Nejbláznivější projekty mají největší šanci vejít do historie. Po hostech chceme mnohdy i náročnější program,“ říká ve Vizitce k už tradičně odvážné dramaturgii Prag...

Když se slunce vzdaluje a svět se halí do podzimních barev, začne se snášet magická atmosféra, která jako by chtěla mluvit. Zaznívá šustění suchého listí, praskání dřeva v kamnech nebo vzdálené štěkání znuděného psa. Do toho voní chryzantémy, je cítit jemný kouř z dalekého pálení ohňů, na všechno padá chladný závoj. Slunce nás opouští, říše tmy je na dosah.

Saša Michailidis se ptá dopravního inženýra, projektanta, nezávislého odborníka Květoslava Syrového a architekta, urbanisty Petera Bednára. Máme po regionálních volbách, ve kterých velkou roli hrála i parkovací místa, aut ve městech přibývá. Kde mají auta stát? Vyplatí se parkovací domy a podzemní garáže?

Jako dlouholetá šéfka Archivních a Programových fondů ČRo se stala členkou Síně slávy Českého rozhlasu. Vstupují do ní osobnosti, které se zasloužily o mimořádný přínos rozhlasové tvorbě, vysílání nebo šíření rozhlasové kultury. Sama se podílela na záchraně unikátních dokumentů i na digitalizaci rozhlasového dědictví. Jako historička se věnovala dějinám rozhlasu a významným osobnostem, které utvář...

Nemáme čas na smrt. Nemáme čas ji prožít. Chápete, nemyslím naši vlastní, tu si užijeme, až nastane. Ale těch, kteří odcházejí. Zpráva o smrti někoho, koho jsme znali, přijde a za ní hned další, jiná, většinou nicotná, chodí jedna za druhou jak vlna za vlnou a odliv je příliš krátký. „Ach, to je mi líto, tak on/ona už taky odešel.“ Když někdo odejde, zhasne jeden plamen. Dokud hoří, je tu stále se...

Sérii uzavírá veřejná debata Promyslet Havla živě na téma Evropa a demokracie, která se uskutečnila 22. října 2026 v Jízdárně Pražského hradu. Na téma demokracie a budoucnost Evropy debatují Alice Koubová, Lenka Karfíková a Tomáš Koblížek, moderovala Karolína Koubová.

Z většiny českých sídlišť se staly poměrně dobré adresy, které jsou hustě obydlené a postupně se aktualizují. Jakými směry jdou proměny českých paneláků a jaké postupy jsou skutečně inovativní? Proč je většinou lepší upravovat než bourat? Poslechněte si, jakou mají paneláky budoucnost.

„Už za války ve Zlíně začaly experimenty s montováním rodinných domů z panelů. A po válce tam vzniká první realizace paneláku v Československu,“ popisuje historik Ondřej Ševeček. Poslechněte si, co tvarovalo zlínská sídliště.

„Chtěli jsme, aby lidé v ubytovně Kosmalt zažili socialistický panelový brutalismus. Odkryli jsme beton, terazzo a mramor,” popisuje architekt, Michal Burák. Poslechněte si o košické aktualizaci panelové ubytovny.