Přepište dějiny

Tento týden vás podcast Přepište dějiny vezme do Laichterova doma u Riegrových sadů v Praze. Projdeme nejen tímto sídlem někdejšího nakladatelství Jan Laichter, ale také osudy jeho obyvatel i plány na jeho obnovu. Průvodcem nám bude prapravnuk zakladatele Štěpán Lars Laichter. A v pátek se můžete těšit na záznam večerního vystoupení v Laichterově domě, které se věnovalo zestátnění soukromých nakla...

Před sto lety v Praze vznikla Slovanská knihovna. Jaký vliv na její vznik měla emigrace ze zemí Sovětského svazu? Jak se na jejím vývoji projevily dějiny 20. století? A co cenného vlastně Slovanská knihovna v pražském Klementinu uchovává? Hovořili jsme o tom s ředitelem knihovny Lukášem Babkou. 

Zrcadlová kaple Klementina, stejně jako v Klementinu sídlící Slovanská knihovna mají letos kulatá výročí. Ideální příležitost podívat se do sídla Národní knihovny a poznat jeho pestrou historii. Tento týden tedy Klementinum jako sídlo knihovny, ale i bojujících studentů nebo meteorologické stanice. Či jako kulisa pro Světáky. Průvodcem nám bude generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn.

Před deseti lety zemřel český spisovatel, básník a historik Jiří Kovtun. Muž, který se během 41 let v exilu věnoval především Tomáši G. Masarykovi a první republice a zanechal po sobě dodnes inspirativní díla. Na Jiřího Kovtuna jsme vzpomínali s historičkou z Masarykova ústavu a archivu Dagmar Hájkovou a dcerou Jiřího Kovtuna Caroli.

Tištěné Lidové noviny přestaly vycházet. Ti, kteří je už roky většinou nekupovali, teď hlasitě lkali nad tou ztrátou. Nejvyšší čas si tedy připomenout, jaké všechny tradice s Lidovými novinami zanikají, a kdo kromě Čapka a Peroutky je vlastně tvořil. Byly opravdu tak nezávislé, jak se říká? A byly tak výjimečné třeba v prvorepublikovém kontextu?

Po týdnu se vracíme na Vysočinu a se spisovatelem a básníkem Milošem Doležalem se tentokrát vydáme do náleven, putyk, palíren a výčepů kolem Lipnice a potkáme několik opravdu silných osudů. To celé nad knihou Tady nikdo není, jen já.

Podcast Přepište dějiny se na Vysočině potkal se spisovatelem a básníkem Milošem Doležalem a v letní náladě jsme si vyprávěli o lidech a místech, které má v kraji zvaném krabatina poznané a prochozené. První setkání patří spíše intelektuálům a písmákům kraje pod Lipnicí nad Sázavou.

Podcast Českého rozhlasu Plus Na Východ! se spojil s Přepište dějiny. Vznikla tak debata o pohledu na srpnové události 1968 a období krátce před nimi a po nich, natočená za účasti veřejnosti v pražském kulturním centru Vzlet 15. července 2024. Nabízíme vám sestřih této společné debaty coby příspěvek k výročí srpna 1968. 

Tu a tam se při šermování historickými příměry objeví pojem vlajkař. Kdo to byl, a jak se lišil vlajkaři před rokem 1939 a po něm? Co přivedlo i příčetné lidi do společenství vyznávajícího fašismus a co to ve své době znamenalo? A jak je možné, že vlajkaři bylo - mimo jiné - antiněmečtí? V dalším dílu natáčeném v altánu u grilu se to pokusíme rozmotat.

Milan Kundera nebo Bernd Posselt? A co třeba Bílý lev pro Karla prvního a posledního? A mají se vyznamenání dávat in memoriam? Dočká se jednou řádu TGM i Karel IV.? A co Mašíni? Sněmovna a Senát letos poslaly na Hrad rekordní počet návrhů na státní vyznamenání. Rozhodnutí je na prezidentovi, ale debata kolem toho byla hutná a historických perel bylo požehnaně. 

Putování Římem se uzavírá a kde jinde to celé zakončit než ve Vatikánu. Tam jsme ale už Martina C. Putnu nezlákali. A tak jsme sami opřeni o zeď baziliky svatého Petra probírali moderní vztahy Československa a papežského stolce i to, od kdy je vlastně současný Vatikán státem a kdo jej ustavil. Snad že to byly chvílemi až povážlivě kritické myšlenky, nás po chvíli odchytila ochranka a poslala na ce...

Putování Římem s Martinem C. Putnou nás tentokrát zavede za Čechy, kteří se zde usadili nebo s Římem spojili významnou část svých životů. Začneme v bazilice San Lorenzo in Lucina, kde je pochován Josef Mysliveček a pokračovat budeme v jedné z římských trattorií nad vínem a večeří. Proč tolik Čechů vlastně v Římě neuspělo? Je lepší být druhý v Římě než první v Čechách? A který rodák z Čech je ještě...

Třetí římské setkání s Martinem C. Putnou začínáme po siestě v Palazzo Venezia. Bývalo to sídlo papežů, ale také třeba rakouského zastoupení v Římě a na studijních pobytech tu bydlel František Palacký i mnoho malířů a výtvarníků z českých zemí. Po pochodu na Řím se zde usídlil také Mussolini a z balkonu pronášel své projevy. Proč tehdy Italové věřili, že to myslí dobře a proč dnes vlastně chodíme...

Putování Římem s Martinem C. Putnou jsme pojali skrz některé ustálené představy, které se s věčným městem pojí. Třeba dnes často připomínaný pád Říma. Starý Řím už byl tak dekadentní, že přišli barbaři a dobyli jej. Proč pak ale jeho dějiny pokračují, proč se stal sídlem papežství a kdo všechno vlastně ten dobytý Řím dál dobýval a proč? Začínáme u Cirku Maximu a dojdeme až ke Koloseu.

Letošní červenec stráví Přepište dějiny v Římě. Průvodcem po místech turisticky opomíjených i těch profláknutých nám bude Martin C. Putna a na začátek nás čeká setkání s ním na Piazza Navona. Připravte si prosecco, startujeme. 

Balíme turisťák, lovečák, lečo v konzervě a řízek mezi chleby… to vozili si Češi domácí kuchyni na dovolenou z nutnosti nebo protože místní jídla u Baltu či Balatonu neradi? Když mluvit o jídle za socialismu a dovolené, tak jedině s docentem Martinem Francem a nejlíp v nějaké té lidové jídelně, která přečkala do dneška. Jednu jsme našli na Smíchově. Takže… dvakrát živáň!

Letos uplynulo 100 let od smrti Franze Kafky a v Muzeu literatury můžete navštívit výstavu "František Kafka. Hry Franze Kafky". Takže jsem se tam vydali a výstavou nás provedl její autor Štěpán Zbytovský. Jaký vlastně ten Kafka byl a jaké mýty se kolem něj točí?

Před dvaceti lety ČR vstoupila do EU a v rámci oslav tohoto výročí přímo v Bruselu vystoupil na jaře podcast Přepište dějiny a probral to, jaký vztah k Evropě Češi a Moravané měli a mají. Schválně, kolik lidí v sále znalo jméno Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi? Bonusovou verzi nyní dáváme k dispozici také veřejně. Použité zvuky: Vstup ČR do Evropské unie reportáž (EU) TV NOVA 30.4.2004 (YouTube,...

Říká se, že Praha je hezčí Vídeň a Vídeň je fungující Praha. Bývalé hlavní město monarchie má k českým a moravským zemím ze světových metropolí rozhodně nejblíž, takže bylo na čase zajet se podívat mezi Čechy ve Vídni a trochu toto téma prodebatovat. Mimochodem, tušili jste, že ještě dnes je ve Vídni přes třicet českých spolků? 

Tentokrát jsme si pozvali spoluautory publikace o narativech vzniku Československa v měnícím se čase a prostoru mezi lety 1918 a 1992 Jana Hálka a Borise Moskoviće. To, jak jsme si kdy připomínali nebo zamlčovali příběh vzniku samostatného státu, co jsme zdůrazňovali a co naopak potlačovali, to je opravdu dlouhý, pestrý a dodnes nedokončený příběh. Ideální chvíle podívat se, kdy pro nás byl rok 19...

Série o dějinách českého vězeňství pokračuje druhým dílem specificky zaměřeným na Valdice. Takže se k nám ve zdejším kostele sv. Josefa přidal znalec valdických dějin Roman John a došlo nejen na Albrechta z Valdštejna nebo boromejku, která vedla věznici jako první ředitelka, ale také na pátera Toufara, generála Syrového, novináře Škutinu či Ivana Jirouse a mnohé další.

Fake news, propaganda, informační operace, desinformace, témata, kterými se dnes hojně zabýváme. Takže podcast Přepište dějiny spojil síly s Kanárky v síti a nabízí crossover s Alexandrou Alvarovou a Josefem Holým a prošli jsme tím, jak jsme se propagandou a dalšími tématy vyrovnávali a potýkali ve 20. století.

Přepište dějiny se ocitly za katrem. A to ne obrazně, ale doslova. Dva rozhovory o dějinách českého vězeňství jsme natáčeli v kostele sv. Josefa, který je součástí areálu valdické věznice. Takže jsme opravdu skončili za mřížemi. V prvním díle spolu s námi seděl také historik vězeňství Aleš Kýr a probrali jsme dějiny toho, jak Češi a Moravané bručeli od starého Rakouska po tu Havlovu amnestii. 

Myslet na moderní československé dějiny znamená myslet na Edvarda Beneše. Jak se dnes vypořádáváme s tímto problematickým politikem, který byl celoživotní demokrat, přesto stál u dvou totalit, které jím založený stát postihly? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak na Benešův odkaz podíváme skrze myšlenky Jana Patočky a Ferdinanda Peroutky.

Kdy končí druhá světová válka? Jak pro koho. A nejde nutně jen o debatu mezi 8. a 9. květnem, ale o realitu postupného osvobozování, a také o to, že důsledky války v podobě mrtvých, znásilněných, okradených, devastovaných životů se vlečou ještě po generace na mírový květen 1945. V bonusu na Gazetistu a HerHero se detailněji zaměříme na to, jaký dopad měla válka na některé národy a společenské skup...