Přepište dějiny

Vysloveně záchranou pro Voskovce a Wericha v Americe bylajejich práce pro americké rádiové vysílání do Evropy. Než ale USA vstoupily do války, přes koho vysílali? A jak to dopadlo v Hollywoodu a je Voskovec jediné Werichovo dvojče? Večer na Kampě s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem se dál točí kolem amerického pobytu V+W, ale válka už se chýlí… 

Mnoho generací přichází u nás na svět nikoli se stříbrnou lžičkou v ústech, ale s dětskou vkladní knížkou založenou už při narození. Jistě je v tom snaha rodičů nebo prarodičů podpořit budoucnost potomka, ale také jde o jasné sdělení pro právě ony malé střadatele - spoříš si od malá, pokračuj. Tentokrát se dostaneme do druhé poloviny 20. století a podíváme se na různé detaily a formy spoření v min...

Červencové vyprávění na Kampě o Janu Werichovi, Jiřím Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových a jejich cestě do Ameriky a zpět (a zase zpátky) s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem pokračuje momentem, kdy se naši hrdinové vydávají na cestu za oceán. A pokoušejí se uspět na americké divadelní scéně.

Jiný fokus, který bychom mohli při pohledu na české dějiny posledních dvou století uplatnit, jsou lidé. Kdo tu vlastně spoří a myslí při tom na budoucnost? Ostatně, finanční zdraví je téma v minulosti stejně jako dnes. A jakou roli mělo spoření během válek a revolucí?

Přestože Jiřího Voskovce a Jana Wericha se snažili komunistépřisvojit a udělat z nich levicové klauny, bylo v nich mnohem více Ameriky a Západu obecně, než si dodnes myslíme. V červenci si budeme ve Werichově domě na pražské Kampě o Werichovi, Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových povídat s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem. První večer jsme strávili ještě v Praze od pr...

Sledujte tok peněz — i tak se dá nahlížet na dějiny, o což se v našem malém seriálu pokusíme. Není totiž náhodou, že Spořitelna česká vznikla zrovna před 200 lety. Mělo to svou dobovou logiku hledání stálosti a jistoty po letech krizí. Obrozenecké hnutí kladlo mimo jiné důraz na jednotu, proto snaha, aby všichni Češi spořili v jedné instituci měla svou dobovou logiku. Od nobility se centrum moci a...

Životy Jiřího Rumla a Ivana Medka se v mnohém liší, ale překvapivě mají i dost společného a nejen narození v červenci před sto lety. Nejen Charta 77, exil vnitřní či vnější, nejen výkon na poli novinářství nebo v politice po roce 1989. Byl by to vlastně zajímavý paralelní životopis. V bonus na Gazetistu, HeroHero a Forendors se pak ještě ohlédneme za životem Jana Tesaře.

Náš malý seriál ke 30 letům od přesídlení Rádia SvobodnáEvropa/Rádia Svoboda do Prahy uzavíráme záznamem debaty v Knihovně Václava Havla. O tom, jakých bylo těch 30 let, jak se stanice proměnila, jestli dnes ještě jde vlastně o rádio a také o jejím významu pro země, kam vysílala, vysílá a snad i vysílat bude jsme hovořili s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem pro východní Evropu v Rádiu Svob...

Střídání ministrů je běžná věc. Stejně tak běžné je, že kdysi slavní politici a zmizí z paměti. Který ministr spravedlnosti jezdil po Praze padesátkou a dostával za to čočku? Který neuměl ani česky a byl navíc rytíř? A který chtěl nechat popravit svého předchůdce? A který řídil justici v době procesů? Plnou verzi dílu najdete na Gazetistu, HeroHero a Forendors.

Před 30 lety se přičiněním tehdejšího ředitele Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka přestěhovala stanice z Mnichova do Prahy. My jsme si o tom, jak RFE/RL v Praze působila a působí povídali přímo v jejím sídle na pražském Hagiboru s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem provýchodní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, vedoucím ruského vysílání Andrejem Šarijem, Maryanou Drach, která v...

Jak probíhaly represe proti odpůrcům nacismu? Proč se téměř neví o úspěšném atentátu na Hauptsturmführera SS Augusta Gölzera? A můžeme o konci války hovořit jako o osvobození, nebo šlo o přechod do nové, rodící se diktatury? Ikonickými místy spjatými s nacistickou okupací a dobou poválečného účtování se před několika dny v brně v rámci festivalu Meeting Brno vydal i podcast Přepište dějiny. Chcete...

O Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda se v posledníchměsících mluví ve dříve nečekaných souvislostech - Trumpova administrativa se snaží zastavit financování rádia, které sama pomohla vytvořit na počátku 50. let minulého století. V malém seriálu věnovaném RFE/RL se v první části ohlédneme s historikem Prokopem Tomkem za minulostí této stanice a za jejími počátky.

Konec války před 80 lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců, ale také často dnes zapomenuté nebo nepřipomínané konce starých světů. Příkladem může být  jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny unás — moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika. V bonusu na HeroHero, G...

Před 75 lety začal politický proces s Miladou Horákovou. Zčinnosti této odvážné ženy dnes vlastně zůstává v obecném povědomí právě až tento konec. Jemu ale předcházel život zasvěcený sociální tematice, ženské otázce a právům atd. O čem Milada Horáková psala před válkou do novin a za cose brala coby poslankyně po válce. V bonusu pak připomeneme také osud jejích dopisů na rozloučenou i to, jestli js...

Možná vám v posledních týdnech někdo vykládal něco o tom, že se už nesmí mluvit o osvobození Rudou armádou. Nebo že se Patton radoval z vybombardování plzeňské Škodovky. Případně, že příště už budeme slavit okupaci nacisty místo osvobození Sověty. Tak jsme se do těch e-mailů, co si posílají rodiče a prarodiče koukli. Pěkný to bylo. A v bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors si pak řekneme, o to...

Večerníčkovi je 60… A Česká televize nás pozvala do party šesti podcastů, které se na tenhle fenomén podívají vždy po svém. U nás je to jasné, Večerníček a dějiny. Trautenberk je takový povinný základ, ale my se koukli na i Večerníčky podleWolkera, Olbrachta, Majerové, Vančury, Řezáče, Fučíka a - ano, tušíte správně - i podle Antonína Zápotockého vznikla jedna pohádka na dobrou noc. Ještě teď se b...

Veřejný prostor se zaplnil sporem, zda bylo Československo Rudou armádou v květnu 1945 osvobozeno nebo de facto okupováno. Tak snadné to ale není. Proto jsme 8. května v Divadle X10 coby hosté podcastu Dobrovský & Šídlo rozebrali, jak různorodý a složitý byl konec druhé světové a proč jej není dobré tak či onak zplošťovat. Díky záznamu můžete být také u toho.

Před rovným stoletím byl slavnostně otevřen Tyršův dům v Praze jako sídlo Sokola v nové republice. Jaké byly ale osudy tohoto malostranského paláce před tím? Kdo všechno zde žil a třeba i zanechal stopy? A jak se místo proměnilo pod správou Sokolů. Speciálním dílem z tělocvičny i od bazénu podcast Přepište dějiny provedli vzdělavatel Sokola Michal Burian a členka vzdělávacího odboru Sokola Kateřin...

V těchto dnech by 100. narozeniny oslavila Marie Kabrhelová. Jestli vám to nic neříká, tak je to vlastně dobrá zpráva. A taky tak trochu doklad toho, že i politicky angažovaní jednotlivci spojení jen se svou dobou a funkcí z dějin nakonec tak či tak vypadnou. A tak se tentokrát podíváme na několik ve své době obávaných žen-komunistek, které ze společné paměti vlastně překvapivě rychle zmizely.

Jak se blíží volby, zjevuje se zase v debatách pojem Sudeťák. Kde se ale vzal, co všechno to kdy znamenalo a proč stále tento pojem a s ním všechny české a moravské Němce redukujeme na Henleinovce konce 30. let? A vezmou nám už ty chalupy na horách nebo je to už dávno vyřízený boj? Tak proč stále funguje? Jestli on někomu ten Sudeťák prostě už jen nestraší vhlavě. 

Osvobození Československa uvítala vláda v Košicích, kde také vyhlásila svůj program. Jenže ten byl napsán a schválen v Moskvě. Londýnský exil mohl už jen komentovat. neměl by to tedy být spíše program moskevský? A proč se pak stále divíme, že se stal základem stalinizace Československa? A dá se to dnes s něčím aktuálním srovnávat?

Středoškolský profesor Unai Eguia se společně s Antónem Gandariasem vydává napříč Evropou, aby zjistili více o osudu Antónova strýce, který beze stopy zmizel během druhé světové války. Pátrání je přivede až do Prahy a odhalí příběh ředitele krematoria v pražských Strašnicích Františka Suchého a jeho syna. Tak začíná příběh dokumentárního filmu Popel, který jde nyní do distribuce a přináší neskuteč...

Třetí setkání s Danielou Tinkovou na téma osvícenství vnese do děje jména známá ze školních lavic. Dobrovský, Jungmann, Kramerius… Jenže obrození není jen české téma, ale týká se více společenství té doby, které se zmítají mezi jazykem a politikou, mezi básničkami a ústavou…  Jenže není nakonec výsledkem toho všeho frustrace — třeba rakouských Němců vůči těm říšským, Čechů vůči Němcům atd.?

V druhé části našeho hovoru s Danielou Tinkovou o osvícenství se zaměříme na společnost jako takovou. Můžeme vnímat 18. století jako čas informační revoluce? Proč se najednou takový důraz začal klást na vědění a odbornost. A jak s tím souvisí relativizace hodnot? Nedochází u tady vlastně k erozi společenské struktury, zatím pozvolna a nerevolučně?

Vyslyšeli jsme volání některých posluchačů po starších dějinách a vydali jsme se o století hlouběji než obvykle. Ale protože bychom si sami netroufali, přizvali jsme Danielu Tinkovou, která je expertkou na osvícenství. Tři týdny se tak budeme zabývat dobou Marie Terezie a Josefa II. Co všechno z té doby vlastně žijeme i dnes? Kdy začínají moderní dějiny? V první části se podíváme třeba na to, jak...