National Geographic Česko

Neurovědec Aleš Stuchlík v podcastu National Geographic vysvětluje, jak vzniká paměť, proč se mozek mění každou vteřinou a jakých chyb se vyvarovat při učení. Řeč je i o tom, proč nás sociální sítě tak vtahují a jak se jim bránit.  

Česká redakce National Geographic zařadila Arthura F. Sniegoně mezi pětici osobností, jejichž úsilí pozitivně ovlivňuje dění ve světě. V podcastu National Geographic si s ním fotograf přírody Petr Slavík povídal o střetech při zabavování kontrabandu po boku sítě EAGLE i o plánech jeho spolku Save-Elephants.

Messner, absolutní ikona horolezectví a dobrodružství a muž, který stanul na všech 14 osmitisícovkách bez použití kyslíku, byl hlavním – a jen těžko vyčerpatelným – tématem našeho podcastu.

Česká podvodní archeoložka Barbora Machová nachází na dnech řek předměty, které by na souši dávno zmizely. Co všechno ukrývají naše toky a proč je voda lepší konzervant než půda?

Ztracené mayské město, největší termální jezero světa i tropické ledovce v Africe. Česká Nadace Neuron za dekádu expedic změnila vědeckou mapu světa. Co chystá dál?

Dvojnásobný držitel Zlatého cepínu Marek Holeček v rozhovoru pro National Geographic vysvětluje, proč jsou pro něj ceny jen „střepy" a co ho po desítkách let stále žene do nejvyšších hor světa.

První ředitelka Českého egyptologického ústavu Renata Landgráfová odhaluje, co čeká českou egyptologii: neprozkoumaná podzemí Neferirkareho pyramidy, umělá inteligence učící se číst hieroglyfy a tajemství, která by mohla skrývat další nevykradená hrobka v Abúsíru.

Císařovna Matylda bojovala o anglický trůn ve 12. století. Přes podporu otce a své schopnosti jí sexismus a intriky zabránily stát se první královnou Anglie.

Spisovatel Ondřej Neff varuje před psychologickou závislostí na AI. Největší hrozbu vidí v izolaci lidí, kteří budou preferovat umělé alterego před reálnými vztahy.

„Je to taková detektivka,“ říká o svém nejnovějším filmu Leviathan režisér a producent Steve Lichtag. Aby nedošlo k mýlce, Steve Lichtag detektivky běžně netočí – jeho vášní jsou moře a oceány a zvířecí obyvatelé, kteří v nich žijí.

Biolog a fotograf Petr Jan Juračka fotí pro český NG v extrémních podmínkách - od Himálaje po Antarktidu. Specializuje se na dronovou fotografii a radí, jak bezpečně zvládat adrenalinové situace. Klíč? Poslouchat místní experty a mít techniku dokonale zažitou. Více v podcastu.

Jak zachytit na fotografii předmět starý 29 tisíc let, aby v něm bylo vidět něco víc než jen kus vypálené hlíny? Martin Frouz, dvorní fotograf české edice National Geographic, přibližuje jedinečnou zkušenost fotografování Věstonické venuše a dalších pokladů českého kulturního dědictví. V rozhovoru prozradí, proč se nejtěžší objekty fotí nejlépe a jak vypadá příprava na setkání s artefaktem, jehož...

Hydrobiologové Kateřina Kopalová a Petr Jan Juračka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se vypravili na argentinskou vědeckou základnu Esperanza sbírat a zkoumat mikroskopické řasy rozsivky.

Během jednoho experimentu vědci přehráli charakteristický hvizd delfína poblíž. V odpovědi slyšeli hvizd, který může signalizovat „dotaz" – reakci na matoucí informace. Zvuk poskytli: Laela Sayigh z Oceánografického ústavu Woods Hole a výzkumný program Brookfield Zoo Chicago v Sarasotě. Zvuky byly získány na základě federálního vědeckého výzkumného povolení vydaného R. Wellsovi ze SDRP.

ento charakteristický pískot delfína je zcela jedinečný a odlišuje ho od ostatních členů delfíní skupiny. Zvukový záznam pořídila Laela Sayigh z Woods Hole Oceanographic Institution a Brookfield Zoo Chicago's Sarasota Research Program. Zvuky byly pořízeny na základě federálního povolení k vědeckému výzkumu vydaného R. Wellsovi z SDRP.

Když se nad keňskou savanou stmívá, vzduch protne melodický zvuk. Není to pták ani hmyz – je to gepard, který hledá svou ztracenou rodinu. Jeho cvrlikání se nese na vzdálenost dvou kilometrů a obsahuje informace o jeho věku, pohlaví i identitě. Tato zvuková komunikace, kterou vědci poprvé detailně studují v divočině, odkrývá zcela nový pohled na sociální život nejrychlejších savců planety.

Na rozhovor o alchymii a alchymistech jsme si pozvali jednoho z největších odborníků v této oblasti u nás, českého fyzikálního chemika, profesora Vladimíra Karpenka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O alchymii sepsal řadu publikací a věnuje se studiu různých historických osobností. 

O náročné expedici českých a jihoamerických vědců do dosud neprobádaných oblastí And, kde až 70 % rostlinných druhů nenajdete nikde jinde na světě.

Český speleolog Marek Audy objevil se svým týmem v odlehlé oblasti na pomezí Albánie a Řecka největší podzemní termální jezero na světě. K objevu vedla náhoda při vodácké výpravě a následný několikaletý výzkum s využitím moderních technologií včetně lidaru.

Se Stanislavem Komárkem jsme diskutovali o vynalézavosti přírody, pokud jde o napodobování či ochranné zbarvení u různých druhů živočichů.

V době adventu, kdy přemýšlíme o smyslu existence a hledáme klid, můžeme obrátit svůj pohled i vzhůru, na oblohu. Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny, je průvodcem nejpovolanějším. V podcastu National Geographic nás provádí fascinujícím světem astronomie a lidské existence ve vesmíru.

České stopy najdeme po celém světě. Zanechávají je tam krajani, kteří se rozhodli zkusit štěstí v jiných vodách než v českém rybníčku. K významným cílům, kde se Češi usazovali, patří Spojené státy americké, a čeští migranti se tam leckdy stali pojmem. Byli úspěšnými řemeslníky, obchodníky a jejich pracovitost a píle jim přinesla dobré jméno. Jaroslav Olša, jr., generální konzul v Los Angeles má bo...

Jen málokomu ze západního světa se podaří propojit svůj vlastní život s osudem amazonských indiánů. Český etnolog Mnislav Zelený Atapana jezdí za svými indiány už desítky let, několik kmenů a rodin ho přijalo mezi sebe. Dnes říká, že už je dávno přestal zkoumat, protože studovat členy rodiny by mu přišlo zvláštní. Mnislav Zelený Atapana napsal o indiánech řadu knih a publikací. Jeho poslední liter...

Říká se, že kdo jednou propadne kouzlu oceánů, propadne mu navždy. To může potvrdit také český oceánolog profesor Zdeněk Ďuriš, který se rozhodl pro studium mořských živočichů nad jednou větou v knížce od Hanse Haase, rakouského badatele v oboru mořské biologie a pionýra potápění. Profesor Ďuriš dnes úzce spolupracuje s Přírodovědným muzeem v Paříži, s nímž se účastní mezinárodních vědeckých exped...

Představte si, že jste písařem ve starověkém Egyptě. Celý den se skláníte nad papyrovým svitkem a pouze pečlivě zaznamenáváte důležité informace pro faraona. Vypadá to jako pohodlná práce, že?