MUDrování s...

České porodnictví za poslední desetiletí prošlo výraznou proměnou. Projevila se v medicínských postupech i v celkovém přístupu k rodícím ženám. Jak dnes správná péče vypadá? Je individuální, respektuje přání matky a čím dál víc se zaměřuje také na důležité období po porodu.

Moderní psychiatrie zažívá revoluci. Látky jako psilocybin nebo ketamin mění pravidla hry. Místo každodenního užívání antidepresiv, která mnohým pacientům nezabírají, přichází rychlá úleva pod dohledem lékařů. V řadě případů může terapie psychedeliky nahradit i elektrošoky.

Do českých nemocnic přicházejí filipínští zdravotníci, kteří prošli přísným výběrem. Učí se česky, zvykají si na nové prostředí a podle prvních reakcí nemocnic zapadají do týmů velmi dobře. „Filipínský personál nemá nahradit české zaměstnance, má je doplnit,“ vysvětluje Gabriela Pchálková v podcastu MUDrování s Marií.

Ortopedie v České republice se posouvá mílovými kroky dopředu a mnohdy drží krok se světovou špičkou. Dnes už přitom léčba zdaleka nezačíná ani nekončí na operačním sále. Jak moderní ortopedie mění přístup k pacientům a co všechno je možné udělat pro rychlejší návrat k běžnému životu?

Karcinom prsu je nejčastějším ženským nádorem a prevence je důležitá. Informovanost v oblasti samovyšetření i ultrazvuku či mamografu se sice zlepšila, stále ale na preventivní kontrolu nedochází dost žen. Některým v tom bohužel brání i často šířené mýty.

Při bolestech hlavy nebo krční páteře by málokoho napadlo podívat se na nohy a chůzi, ale lidské tělo je jeden komplexní systém a problémy se mohou řetězit. Chyby, které vstoupí do vývoje v útlém dětském věku, si navíc často neseme až do dospělosti. Poznáte je i u sebe?

Umělá inteligence už dnes pomáhá lékařům hledat na snímcích zlomeniny, nádory nebo metastázy a její schopnosti rychle rostou. Pacient přitom ani nemusí vědět, že AI do vyšetření zasahovala. Čím víc toho na snímcích dokáže najít, tím těžší může být rozhodování, co s takovým nálezem vlastně dělat.

Paliativní péče není jen o posledních chvílích života. Pomáhá zvládat bolest a další potíže, ale také otevírat těžká témata, kterých se nejvíce obáváme. Proč je potřeba o smrti a umírání mluvit včas a jak si přestat vyčítat, když péči o blízkého sami nezvládneme?

Některá onemocnění oka dlouho nebolí a nemusíme o nich vůbec vědět. Právě proto je důležité nepodceňovat prevenci. Oční lékař může při vyšetření odhalit i změny, které souvisejí s cukrovkou, roztroušenou sklerózou a dalšími nemocemi.

Mnozí si bronzovou pokožku stále spojují s létem, odpočinkem, a dokonce zdravím. Podle dermatologů je přitom každé opálení určitou známkou poškození kůže. Zkušená dermatoložka Jorga Fialová mluví o tom, co dnes víme o slunečním záření, co už dávno neplatí a proč krém s SPF není všemocný.

Češi podle odborníků riziko klíšťat stále podceňují. Přitom klíšťová encefalitida může mít vážné následky a nelze ji léčit. Jak se správně chránit, jak poznat příznaky a proč je tak důležité očkování?

Moderní životní styl mění nejen kvalitu spermií, ale i partnerské vztahy a přístup k rodičovství. Zkušený urolog Viktor Vik vysvětluje, proč mají mladí méně sexu, kdy začíná věk výrazně ovlivňovat plodnost a proč je příčina neplodnosti zhruba v polovině případů na straně muže.

Chronické střevní záněty přibývají mnohem rychleji, než odborníci očekávali. Přední český gastroenterolog Milan Lukáš vysvětluje, jakou roli hraje mikrobiom, stres i životní styl, a proč probiotika pomáhají, ale sama o sobě nestačí.

Chronické střevní záněty přibývají mnohem rychleji, než odborníci očekávali. Přední český gastroenterolog Milan Lukáš vysvětluje, jakou roli hraje mikrobiom, stres i životní styl, a proč probiotika pomáhají, ale sama o sobě nestačí.

Dlouho probíhá bez příznaků, ale může nenápadně poškozovat srdce, ledviny i mozek a zvyšovat riziko demence. Vysoký krevní tlak už se navíc netýká jen starší generace – lékaři ho stále častěji diagnostikují i u mladých lidí.

Estetická medicína se vyvíjí velmi rychle a dokáže dnes, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné. Mění se i trendy – často pod vlivem sociálních sítí. Co už je moc a kde jsou hranice bezpečnosti? Podle lékaře Miloše Ondruše chybí estetické medicíně jasnější pravidla.

Plicní fibróza dlouho nemusí bolet ani výrazně omezovat. Člověk často začne problém vnímat až ve chvíli, kdy už je část plic nevratně poškozena. Výskyt tohoto závažného onemocnění přitom roste. Moderní léčba dokáže zpomalit průběh, nemoc ale zatím neumí zcela vyléčit.

Stres, nejistota a zahlcení negativními informacemi se staly běžnou součástí života lidí. Co se děje s mozkem, když je dlouhodobě pod tlakem? Neuropsycholožka Lenka Krámská v podcastu MUDrování promluvila o vlivu traumat i moderní doby na duševní zdraví.

Rakovina vaječníků patří mezi závažná onemocnění, která mohou dlouho zůstávat skrytá. Proč ji běžná prevence často neodhalí a kdo by měl zvážit genetické testování?

Zachraňují životy, uklidňují pacienty a denně čelí velké psychické zátěži. Přesto se o jejich zásluhách mluví méně než o práci lékařů. Co se skrývá za profesí zdravotní sestry a proč je tak těžké u ní vydržet?

Ústní dutina je vstupní branou do celého organismu – proto je tak důležité udržovat zuby i dásně zdravé. Často jim sami škodíme, aniž bychom si to uvědomovali. I zdánlivě zdravé potraviny a nápoje mohou například poničit sklovinu zubů.

Vlasy si lidé někdy ničí sami – a mnohem víc, než si dokážou připustit. Dermatoložka Dominika Kačmár v podcastu upozorňuje, že za vypadáváním často nestojí jen genetika, ale i stres, špatná péče nebo nevhodné produkty, které se používají úplně běžně a bez přemýšlení.

Alergiků přibývá a někteří lidé se pohybují v takzvané šedé zóně – mají příznaky, ale výsledky testů nejsou dostatečně specifické, aby se daly jasně vyhodnotit jako alergie. Dnešní životní styl imunitnímu systému příliš nesvědčí.

Stres je zátěž, která ve zdravé míře motivuje. Když ale přeroste v dlouhodobý nápor, má prokazatelný vliv nejen na psychiku, ale i na zdraví orgánů. U řady onemocnění je proto třeba pracovat s psychikou mnohem víc, než je to zatím běžné, upozorňuje profesor Tomáš Kovárník, známý český kardiolog.

Dlouhým hodinám sezení nebo stání se spousta lidí v práci nevyhne. I s tím se dá pracovat a nemusíte nutně chodit do posilovny nebo každý den počítat kroky. Návrat k přirozenému pohybu je ale zásadní – pomáhá jako ta nejlepší prevence chronických onemocnění i stresu.