Judikatúra

V této epizodě rozebíráme dvě rozhodnutí týkající se spotřebitelských smluv. V prvním (33 Cdo 234/2025) se zaměřujeme na spotřebitele: co když je tu smíšený účel ("dual use")? Kdy člověk ztrácí status spotřebitele? Stačí jakákoli přítomnost podnikatelského účelu? A je rozdíl mezi hmotným a procesním právem? Rozebíráme k tomu i důležité rozhodnuti SD EU C-570/21. Druhé rozhodnutí (33 Cdo...

Advokát měl klienta zastupovat v rozhodčím řízení. Ale pochybil a klient spor prohrál. Všechny soudy došly k závěru, že advokát skutečně nepostupoval, jak by postupovat měl. Ale nárok na náhradu škody klientovi nepřiznaly. Krajský soud pro nedostatek příčinné souvislosti, Nejvyšší soud pro neunesení důkazního břemene (25 Cdo 921/2025). A tak tu máme dobrý příklad pro povídání o roli advokáta v roz...

Dne 15. srpna uplynulo 300 let od narození jednoho z nejvýznamnějších právníků rakouské monarchie. Martini patřil k představitelům osvícenského přirozenoprávního myšlení v habsburské monarchii a jeho práce zásadně ovlivnila právnické vzdělávání i přípravu rakouské kodifikace soukromého práva, která v Rakousku platí dodnes. K mikrofonu jsme si pozvali vzácné hosty: doc. Ivo Cermana z Jihočeské univ...

Mostecký autodrom a hluková imise. Případ, který si došel až pro zamítavý nález k Ústavnímu soudu (I. ÚS 143/26). A dobrý odrazový můstek k povídání o tom, co to vůbec imise je, co je to privilegovaná imise, zda má význam, že se přistěhujete do místa, které je hlučnější, a jak se liší právní úprava OZO, OZ 1964 a ta současná a co to prakticky znamená.

Velký senát Nejvyššího soudu (31 Cdo 213/2026) se zabýval otázkou, jak je to s určitostí započtení v případě, když je aktivní pohledávka započítávána vůči více pasivním pohledávkám a přitom se zcela nekryjí. My k tomu ještě přidáváme opačný pohled (více aktivních pohledávek vůči jedné pasivní) a povídání k § 1932 a § 1933.

Existuje příčinná souvislost mezi protiprávním činem řidiče, který neuposlechne výzvu policejní hlídky k zastavení a začne ujíždět, a škodou vzniklou při havárii policejního vozidla, které jej v rámci služebního zákroku pronásleduje? Před tuto dovolací otázku byl postaven Nejvyšší soud (25 Cdo 971/2025). Jde o otázku psychické kauzality, kterou naše soudy tak často neřeší. Povídáme si nejen o řeše...

Dnešní díl je o poctivosti. O jedné důležité právní zásadě, která se promítá nejen ve smluvním právu. Ale právě o smluvním právu bude řeč - o tom, jaké tu poctivost plní funkce, že např. dokáže doplnit smluvní závazek o některé vedlejší povinnosti, které musejí strany dodržet. A ilustrovat to budeme na případu, který doputoval až k Ústavnímu soudu (III. ÚS 3044/24) - na případu výpovědi společného...

Dnes se zabýváme problematikou tzv. nepřímého zkrácení věřitele (NS 29 Cdo 666/2024) - co když dlužník převádí věc za její obvyklou cenu, ale později nastane skutečnost, která ztíží uspokojení věřitele? Jak se k tomuto problému staví česká doktrína a judikatura? Znamená aktuální rozhodnutí určitý posun v dosavadním přístupu?

Pro dnešní díl nás zaujalo rozhodnutí, ve kterém Nejvyšší soud (sp. zn. 33 Cdo 3181/2023) došel k závěru, že když už je uzavřena realizační smlouva, která však nevyčerpává vše, na čem se strany dohodly ve smlouvě o smlouvě budoucí, je tím přesto smlouva o smlouvě budoucí "konzumována" a už se nelze ničeho domáhat. A to nám tak úplně nesedí, protože takový paušální závěr odporuje právní úpravě. Uka...

Dnes máme premiéru, neboť se poprvé věnujeme rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS 8 As 38/2025). Sice nemůže rozhodovat soukromoprávní spory, ale v našem případě jednu soukromoprávní otázku předběžně posuzoval. Konkrétně šlo o to, zda zákaz týkající se dispozice s určitou věcí, váže povinného i v případě, že disponuje s hromadnou věcí, jejíž je tato jednotlivá věc součástí. My si k mikrofonu...

Podle § 2234 OZ má pronajímatel právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní. O jaké jde právo? Jaký je jeho rozsah? Jak ho může pronajímatel reálně vykonat? A je to opravdu běžné pravidlo, jak tvrdí důvodová zpráva? O tom všem i o dalších aspektech v dnešní epizodě na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2057/2025.

Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu (III. ÚS 1948/25) je důležité, neboť se staví proti dlouhodobé judikatuře obecných soudů, které zle nedobře (svévolně) míchaly otázky příčinné souvislosti a spoluúčasti poškozeného na vzniku škody. Ústavní soud tento problém řeší a navíc ukazuje, jak by se mělo postupovat při zvažování podílu poškozeného na vzniku škody, dochází-li ke střetu odpovědnosti za ohrože...

V dnešní jubilejní epizodě se opět pouštíme do historie, tentokrát se podíváme na to, jak u nás vznikla, rozvinula se a poletech zanikla myšlenka pořádání právnických sjezdů. Že nebyly sjezdy vždy stejné, co se na nich řešilo a spoustu zajímavostí okolo nich. K mikrofonu jsme tentokrát pozvali JUDr. Jana Kabáta z PF MU v Brně, který se touto problematikou zabýval velmi intenzívně a výsledkem jeho...

Dnešní díl navazuje na 29. epizodu, v níž jsme rozebírali rozhodnutí velkého senátu NS 31 Cdo 3125/2022, v níž se soud zabýval otázkou, od kdy běží promlčecí lhůta u pohledávky, u níž je určení její splatnosti ponecháno na vůli věřitele. Od té 29. epizody už uběhly bezmála 3 roky, během nichž se toho stalo docela dost. Někteří soudci Nejvyššího soudu vyjádřili s rozhodnutím velkého senátu literárn...

Dnes zavítáme do oblasti, které jsme se v našem povídání ještě nedotkli. Řeč bude o autorských právech, konkrétně o jejich dědění, oceňování a omezeních, která vyplývají z právní úpravy pro dědice. Zároveň epizoda obsahuje jednu výzvu týkající se oceňování, protože to je téma, kterému se právníci raději vyhýbají, ale my bychom ho chtěli zvednout.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3411/2024 je nám podkladem pro povídání, které na první pohled vypadá jako další příběh z bezdůvodného obohacení. Leč na konci se zdá, že sovy nejsou tím, čím se zdají být (dotkneme se třeba i otázky nabytí vlastnického práva). Řešíme případ z doby covidové pandemie, příběh podnikatele, který měl státu dodat roušky pořízené v Číně, a státu, který po něm nás...

Podle jednoho bonmotu pochází podílové spoluvlastnictví od ďábla 🙂 A proto se dnes zaměříme na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2911/2025, v němž se řeší problematika rozdílu mezi řádnou a mimořádnou správou společné věci - podle čeho se odlišují a proč je to důležité?

Dnes si povídáme o zmaření díla objednatelem a nároku zhotovitele na sníženou cenu za dílo. Konkrétně se zabýváme § 2613 OZ: jaké případy můžeme označit za zmaření díla objednatelem a co vše si musí zhotovitel na původní cenu díla započíst? Nejvyšší soud se ve věci sp. zn. 23 Cdo 2153/2024 zabýval metodikou stanovení snížené ceny a my k tomu přidáváme ještě něco navíc.

Dnes se opět po čase vracíme do oblasti dědického práva, když na pozadí dvou rozhodnutí (NS 24 Cdo 2900/2025, NS 24 Cdo 2655/2025) řešíme, jak se postavit k majetku, který nebyl předmětem projednání v pozůstalosti, ale dědic ho chce bránit nebo vymáhat vůči třetí osobě. Soud rovněž trochu vyjasňuje další problém - kdy dochází k nabytí dědického práva. A abychom se “neutopili” v procesních detailec...

V epizodě nejprve vysvětlujeme základní parametry regulace bezdůvodného obohacení, abychom pak mohli posoudit, kdo je aktivně legitimován v případě, že podnájemce neoprávněně přenechá jednotku k užívání další osobě - přísluší aktivní legitimace vlastníkovi, nebo nájemce? A je důležité, zda jde o období po dobu trvání podnájmu, nebo o období po jeho skončení? To vše na pozadí rozhodnutí NS sp. zn....

V této epizodě se na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu věnujeme problematice ušlého zisku (sp. zn. 25 Cdo 548/2025). Rozebíráme, kdy lze žádat ušlý zisk, který by byl získán v rozporu s veřejnoprávním pravidlem (zde konkrétně šlo o nájemné z nájmu uzavřeného v rozporu s veřejnoprávním určením nebytového prostoru), ale především se věnujeme dlouhodobé judikatuře Nejvyššího soudu, která chybně užív...

V tomto dílu se zaměřujeme na judikaturu týkající se subrogačního regresu dle § 1937 odst. 2 OZ ve vztahu k bankovní (finanční) záruce, konkrétně k regresu upravenému v § 2039 OZ (29 NSČR 62/2023). Jaký je jejich vztah? Vstupuje výstavce záruky poté, co plnil, do postavení původního věřitele? Na začátku se věnujeme obecně tématu záruční smlouvy a finanční záruky, na konci zase vzájemnému vypořádán...

Zavítali jsme na Nejvyšší soud a povídali si tam s Petrem Šukem, místopředsedou Nejvyššího soudu, o potkávání se akademie a justice - co od sebe čekají, jak na sebe reagují, jak soudci snášejí kritiku a o mnoha dalších tématech.

V poslední letošní epizodě se na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 590/2025 věnujeme výkladu § 2630 OZ, který k nám transplantoval québecké pravidlo o společné odpovědnosti poddodavatelů, projektantů a dozorčích osob při zhotovení díla. Jde o dost nesystémové pravidlo a jeho uchopení není vůbec jednoduché. Týká se odpovědnosti za vady i odpovědnosti za škodu?

Dnešní epizoda je propojena s dílem č. 39. V ní jsme řešili, zda může třetí osoba, jež není povinna k uhrazení dluhu, plnit věřiteli bez souhlasu dlužníka. Nyní se opět vracíme k § 1936 odst. 1 OZ a řešíme, za jakých podmínek je věřitel oprávněn odmítnout plnění dluhu třetí osobou. Jde především o to, co je to souhlas dlužníka, jak ho lze udělit, komu musí být udělen. Ale nejen o to, jak jste u ná...