Bruselská setba

Ministerstvo financí Aleny Schillerové předložilo v dubnu 2026 návrh zákona o ekonomické ochraně státu. Ten má formálně naplnit novou evropskou směrnici o boji s praním špinavých peněz. Jenže česká verze zákona jde výrazně za rámec toho, co Brusel požaduje: přidává třeba značné pravomoci Finančnímu analytickému úřadu. Ten by mohl přímo zakázat advokátovi výkon profese a prolomit advokátní tajemstv...

Už zhruba šest let platí, že investor ze zemí mimo EU nemůže jen tak přijít a koupit si cokoli. Investice se prověřují hlavně z bezpečnostního hlediska v sektorech jako je energetika, finanční služby, biotechnologie, obrana, robotika, infrastruktura a další. Nově má být ale prověřování zahraničních investic z třetích zemí v EU povinné. Evropská komise to označuje za konec „evropské naivity“. Cílem...

Evropa má hodně úspor, ale málo kapitálu, který by se rychle a levně dostal k firmám, inovacím a dlouhodobým investicím. Jen evropské domácnosti mají kolem deseti bilionů eur úspor – hlavně na bankovních vkladech. Ty jsou sice bezpečné, ale obvykle vydělávají méně než investice na kapitálových trzích. Proto vzniká Unie úspor a investic. Chce tenhle „spící“ kapitál rozhýbat a podpořit financování e...

EU chce do roku 2035 vypnout všechny měděné linky a nahradit je moderními sítěmi – od optických vláken přes 5G/6G po satelity. Znamená to konec klasických pevných telefonů, ale také to slibuje větší konkurenci a tím i tlak na nižší ceny mobilních tarifů.

Právo veta vyplývá, respektive požadavek jednomyslnosti v Radě EU, platí v oblastech spojených se suverenitou členských států: společná zahraniční a bezpečnostní politika, obrana, rozšiřování EU, změny smluv, části daňové politiky, sociálního zabezpečení a některé rozpočtové otázky. V ostatních oblastech se rozhoduje kvalifikovanou většinou (nejméně 55 % států reprezentujících 65 % obyvatel EU). V...

Podíl průmyslu na HDP v Česku se dlouhodobě pohybuje kolem 30 %. Ovšem průměr Evropské unie je výrazně níže: v roce 2024 to bylo jen 14,3 %. Cílem Evropské komise je průměrný podíl průmyslu navýšit na 20 % do roku 2035. Prostředkem k tomu má být čerstvý návrh Industrial Accelerator Act, který má posílit evropský průmysl a zároveň urychlit jeho dekarbonizaci. Nejde to proti sobě? A nakolik je to vů...

V Poslanecké sněmovně nyní leží zákon, který přebírá novou evropskou směrnici o konfiskaci majetku. Státu má umožnit zabavovat (slovy zákona „odčerpat“) majetek nevysvětleného původu – a to i bez odsouzení za konkrétní trestný čin. Původně mělo jít hlavně o majetek pocházející z mezinárodního organizovaného zločinu a praní špinavých peněz, jenže českou legislativní kreativitou přibyla řada dalších...

I když obrana zůstává v Evropské unii převážně národní záležitostí, od roku 2022 – po ruské invazi na Ukrajinu – je patrné prohlubování spolupráce na úrovni EU, zejména v průmyslu a celkové snaze o vojenskou připravenost. Jak to tedy přesně je s obrannou politikou v rámci EU?

V EU je 27 států a tak i 27 právních režimů. Pak je tu ale i 28. režim – respektive jeho idea. Cílem je vytvořit dobrovolný právní rámec, který bude fungovat vedle stávajících 27 národních předpisů a má usnadnit podnikání na vnitřním evropském trhu.

V Bruselu se chystá největší úprava pravidel ochrany osobních údajů od zavedení GDPR. Návrh reformního balíčku EU Digital Omnibus - digitální omnibus počítá i se zjednodušením řady povinností pro firmy, včetně využívání osobních i citlivých údajů při trénování umělé inteligence.

Systém emisních povolenek EU ETS2, který má rozšířit zpoplatnění emisí CO2 i na paliva a vytápění pro běžné spotřebitele, byl silným předvolebním tématem a zůstal jím i po volbách. Nastupující vláda Andrejem Babišem avizuje, že směrnici do českého práva neimplementuje. Jaké právní a finanční důsledky takový krok může mít?

Obaly z koupeného zboží vnímáme jako něco zbytečného – co hned vyhodíme. V roce 2022 to jen v EU bylo přes 186 kilogramů obalového odpadu na osobu, z toho 36 kilogramů tvořily plasty.n Změnit to má nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Mimo jiné zapovídá zbytečnou přepravu vzduchu, požaduje maximální recyklaci, zakazuje některé jednorázové plasty a na indexu budou třeba i kávové k...

Na Evropská unie se často popisuje jako na upadající velmoc, příliš byrokratická, přeregulovaná, málo akceschopná. Jenže – co když je i v té regulaci síla a světový vliv? Pojem „bruselský efekt“ upozorňuje právě na to, že Evropská unie – díky své velikosti trhu, přísným standardům a regulační kapacitě – prosazuje legislativu nejen uvnitř svých hranic, ale úspěšně ji vnucuje třetím zemím i velkým g...

V aktuálním víceletém rozpočtu na roky 2021 – 2027 pracuje Evropská unie s celkovou sumou přesahující dva biliony eur. To je zhruba 25 ročních rozpočtů Česka. Realitu doby, kdy stávající víceletý finanční rámec vznikal, ilustruje položka v kapitole bezpečnost a obrana: bylo to tehdy pouhých 16,4 miliardy eur. Jak ale bude vypadat rozpočet na roky 2028 – 2034, který se nyní připravuje? Co to obnáší...

Rada Evropy, jejímž členem je i Česko, přijala novou úmluvu na ochranu advokátů, kteří čelí rostoucím hrozbám, útokům a zastrašování, zejména v zemích jako Turecko, Maďarsko či Polsko. Proč je tato úmluva klíčová nejen pro právníky, ale i pro občany? Jak může pomoci chránit principy právního státu i u nás?

Evropská komise letos v červnu představila EU Space Act, Evropský vesmírný zákon, který má sjednotit pravidla pro vesmírné aktivity v EU. Cílem je zajistit „bezpečnost, udržitelnost a posílit postavení evropského vesmírného sektoru na světové scéně“. Škála zákona je široká – od ochrany před vesmírným odpadem po kybernetickou bezpečnost satelitů; zákon chce také usnadnit podnikání v oboru firmám a...

Emisní povolenky se silně propisují do ceny elektrické energie pro koncového zákazníka. Z jejich výnosů se ale platí i různé populární dotace typu zelená úsporám. Jenže tu máme i novou evropskou směrnici EU ETS II, kdy povolenky cíleně dopadnou na domácnosti a jejich výdaje třeba na vytápění nebo nákup pohonných hmot. O co přesně jde a zda to lze ještě zvrátit probereme v dnešní Bruselské setbě.

Na konci května se jeden český odpůrce evropského „zeleného šílenství“ rozhodl, že další nápad z Bruselu už bez svého kritického komentáře nenechá. Nezamířil však na některou z populárních sociálních sítí, ale do pro Čechy jen málo probádaných vod: na stránky Evropské komise, kam je možné psát veřejné připomínky k nařízením a směrnicím, které jsou teprve ve fázi ideového záměru.

Když byla v roce 2017 zavražděna maltská investigativní novinářka Daphne Galiziaová, bylo proti ní v té době podáno skoro padesát žalob, které jí dlouhodobě ztrpčovaly život a komplikovaly práci. Ne nadarmo se evropské směrnici, která má novináře a obránce lidských práv chránit proti takzvaným strategickým či spíše šikanózním žalobám, přezdívá zákon Daphne. Platit má i v Česku. K tomu, aby opatřen...

Když byla v roce 2017 zavražděna maltská investigativní novinářka Daphne Galiziaová, bylo proti ní v té době podáno skoro padesát žalob, které jí dlouhodobě ztrpčovaly život a komplikovaly práci. Ne nadarmo se evropské směrnici, která má novináře a obránce lidských práv chránit proti takzvaným strategickým či spíše šikanózním žalobám, přezdívá zákon Daphne. Platit má i v Česku. K tomu, aby opatřen...

Svítit, topit, vařit – považujeme to za samozřejmé, ale úplně samozřejmé to není. Asi nepřekvapí, že i obor energetiky nějakým způsobem Evropská unie na společném trhu upravuje a reguluje. Třeba prostřednictvím revize nařízení původem z roku 2011 REMIT II a týká se „integrity a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií“. Cílem je posílit dozor nad energetickými trhy v EU, reagovat na problém...

Otázka na výši platu, dotaz „kolik bereš“, byla vždy považována za poněkud nevhodnou, někdy dokonce i smluvně zakázanou. Jenže právě na tohle, respektive na rovné odměňování mužů a žen a obecně princip „za stejnou práci stejné peníze“, míří unijní směrnice o transparentnosti odměňování. Ta mimo jiné dává zaměstnancům nárok ptát se svých zaměstnavatelů na to, kolik berou kolegové na stejné pozici a...

Název „nařízení o odlesňování“ (EU Deforestation Regulation) může působit trochu zmatečně: ve skutečnosti jde o snahu bránit odlesňování, především kácení a vypalování deštných pralesů. Evropa ovšem žádné takové pralesy nemá, proč by se tedy Evropská komise měla zabývat odlesňováním někde na druhé straně zeměkoule?

Evropská unie se v poslední době snaží reagovat na geopolitické změny a provádí úpravy v dosud klíčových legislativních pilířích Green Dealu, naposledy pod hlavičkou takzvaného Omnibus balíčku. Jde jen o technické úpravy, nebo to odráží hlubší změny v prioritách EU v reakci na ekonomické, politické a globální tlaky? Probereme v dnešní Bruselské setbě.

Vypadá to, že si v Bruselu všimli, že se v Evropě poněkud mění vítr – a vzali si k ruce kompas: Kompas konkurenceschopnosti. V něm Evropská komise slibuje změny v ekonomickém směřování EU, podporu inovací, energetické bezpečnosti i snížení byrokracie. Dá se to brát i jako přiznání, že jsme došli se záplavou regulací a opatření do slepé uličky, z níž chceme ven?