Spotlight

Dvacet let se Facebooku a dalším platformám dařilo nás všechny přesvědčovat o tom, že existuje něco, čemu se říká samoregulace. "Tahle story začala praskat po ovlivňování amerických voleb Ruskem v roce 2016 – zvolení Donalda Trumpa, Cambridge Analytica a tak dále. Teprve v posledních letech se Evropská unie jako jediný celek na světě dobrala ke smysluplným regulacím," říká Josef Holý.

Situace politických vězňů v Rusku se během léta poměrně dramaticky zhoršila, říká ředitel organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek. Počty lidí, kteří byli odsouzeni třeba za kritiku války proti Ukrajině rostou. Oficiální čísla mluví o čtyřech tisících osob, může jich být ale násobně víc. Podle lidskoprávního sdružení Memorial je nejmladšímu 14 a nejstaršímu 87 let.

Ekonomický program hnutí ANO pro volby v roce 2025 nabízí snížení korporátní daně, zastavení růstu odvodů pro živnostníky, obnovení slev na dani, zvýšení důchodů a zastropování věku odchodu do penze. Slibuje ale také levnější energie pro domácnosti a firmy nebo zvýšení platů ve veřejném sektoru.

S bratrem na začátku války viděli v televizi záběry z Ukrajiny a bylo jim hned jasné, že se musí přidat. O válčení nevěděl nic, ale vydal se i s ním přes Polsko na Ukrajinu. Po několikadenním symbolickém výcviku se dostal na frontu, kde byl za týden těžce zraněn. Přesto se vrátil zpět. 

„Ve školách mě vždycky překvapí to, jak bezstarostně mladí lidé o kratomu mluví. Berou to, jako kdyby si dali džus,“ říká adiktoložka Denisa Vajdlová z Centra primární prevence Magdaléna. Podle ní je braní kratomu mezi teenagery velmi normalizované, i když jde o psychoaktivní látku. „Neuvědomují si rizika, myslí si, že je to neškodné, protože jim chybí komplexní informace,“ doplňuje.

Generální tajemník NATO Mark Rutte vystoupil jako hlavní řečník na Pražském obranném summitu, kde se mimo jiné diskutovaly otázky evropské obrany, podpory Ukrajiny a strategie ohledně rostoucí hrozby ze strany Ruska. V posledních měsících Rutte opakovaně varoval před ruským zbrojením. „Strašení má Rutte trošičku v popisu práce,“ komentuje bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský.

V České republice se podle statistik vloni narodilo nejméně dětí v historii. „To je samozřejmě z demografického hlediska obrovský problém,“ konstatuje gynekoložka Táňa Glosová. „A dokonce je to velký problém i v tom mikrosvětě zdravotnictví – máme reálné obavy o to, kdo se o nás bude v medicíně starat,“ varuje s ohledem na vysoký průměrný věk mezi lékaři i sestrami.

Jsou dva lidé, kteří zásadně přispěli k tomu, aby Evropané konečně začali investovat do obrany tak, jak mají. „A jsou to Vladimir Putin a Donald Trump,“ konstatuje bývalý ředitel sekce pro obranu, politiku a strategii na ministerstvu obrany Jan Jireš. Naznačuje přitom, že desítky let zanedbávání této oblasti ale nejdou smazat lusknutím prstu.

„Měli bychom si přiznat, že Green Deal ve své podstatě není o ekologii a životním prostředí. Je to prostě o přerozdělování. Je to náboženství. Je to ideologie,“ tvrdí poslanec za ODS a člen výboru pro energetiku Václav Král, který je od roku 2017 také předsedou představenstva Teplárny České Budějovice.

Aktuální předvolební dusno lze z pohledu analytiků srovnat se standardním dusnem, které bývá před velkými volbami, tvrdí sociolog ze společnosti STEM Martin Kratochvíl. Tuzemská politika vytváří dva velké voličské bloky, které jsou čím dál tím rozdělenější. „A čím dál tím méně lidí je ochotných napřímo přecházet z jedné strany na druhou,“ podotýká.

Výtvarné umění je oblast, která přitahuje spoustu snobů. Také proto, že jde o obrovský byznys, říká ředitel Centra současného umění Dox Leoš Válka. Na rozdíl od umění, v matematice nebo exaktních vědách se hned pozná, jestli víte, o čem mluvíte, glosuje.

V dané chvíli je problémem všeho samotný Donald Trump a velmi měkká Evropa, která si počíná jako na konci 30. let. "A všichni dobře víme, jak to dopadlo," konstatuje komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

"Případ tří ztracených trampů v Hřensku mě překvapil," přiznává autor uzavřené podcastové série Aktuálně.cz Podivné zločiny Pavel Švec. "Šokoval mě rozsah celého toho vyšetřování. Byla tam spousta svědků a svědeckých výpovědí." 

Filmovým režisérům v čele s Ondřejem Trojanem, Václavem Marhoulem a Jiřím Mádlem se nelíbí, jak se letos vybíral snímek, který Česko posílá na Oscary. Klára Tasovská, autorka vybraného dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, způsob volby hájí. "Připadá mi velmi typické, že se v Česku všichni bojí změn," tvrdí v pořadu Spotlight.

Evropští vojáci by v případě vyslání na Ukrajinu určitě nezamířili na linii dotyku, kde přímo proti sobě stojí znepřátelené armády. Podle poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáše Pojara tam Ukrajinci ani žádné takové vojáky nechtějí, protože vědí, že by se na ně nemohli spolehnout.

"Co bychom řekli matkám těch, kteří tu padli?" ptá se Ruslan, 46letý voják, který žil a pracoval v České republice, ale vrátil se na Ukrajinu bojovat. Se svou jednotkou rozvědky 10. horské brigády má jasno - když se dozvěděli o Putinově požadavku, aby Ukrajina odevzdala Rusku neokupovanou část Donbasu, postavili se všichni proti.

Setkání Trumpa s Putinem splní podle bývalého velvyslance u NATO Jakuba Landovského spíše očekávání Rusů: "Putin se vylomil z mezinárodní izolace a legitimizuje svůj režim."

"Od dětství nás rodiče vychovávají k tomu, že se má maso pořádně umýt," říká nutriční terapeutka Markéta Gajdošová. Podle ní jde ale o kulturní mýtus, který se na rozdíl od jiných zemí Českem šíří. "Je to jedna z nejdůležitějších věcí, kterou by si lidé měli jednou provždy zakódovat: maso se neomývá," upozorňuje.

"Hormonální antikoncepce je pro generaci současných mladých žen takové špatné slovní spojení," tvrdí vedoucí lékařka oddělení minimálně invazivní chirurgie ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Kristýna Hlinecká. Podle ní nechtějí mladé ženy do svého těla "vpravovat chemikálie, které považují za zlo", a proto dochází k výraznému poklesu v užívání hormonální antikoncepce.

Většina ruské společnosti je nadšená z chystaného setkání prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle novináře Jiřího Justa se obyčejní Rusové těší nejen na to, že přinese konec války na Ukrajině. Fantastické pro ně také je, že ke schůzce dojde na Aljašce.

Na rozdíl od Ukrajiny má Vladimir Putin čas – do války posílá lidi z východu, které žene na smrt, naznačuje europoslanec za STAN Jan Farský. Poměr padlých vojáků je podle amerického prezidenta letos nesrovnatelně vyšší na straně útočníka. „Ztráty na straně Ruska jsou prý desetinásobné, přesto jim nedochází lidé,“ konstatuje host Zuzany Tvarůžkové.