2050

Zachytávání a ukládání uhlíku (CCS – Carbon Capture and Storage) je proces, při kterém je zachytáván CO2, jenž je následně uložen, aby neunikl zpět do atmosféry. Jedná se o důležitý nástroj pro snižování emisí z průmyslu a je součástí většiny scénářů k dosažení klimatické neutrality. Budeme tedy v budoucnu mít „filtr v komíně“ a oxid uhličitý pumpovat zpátky pod zem? To diskutujeme v dnešní epizod...

V Evropské unii můžeme ušetřit 40 % emisí z průmyslu, pokud zavedeme principy cirkulární ekonomiky. S Pavlem Zedníčkem z INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) v této epizodě vysvětlujeme, co to je, v jakých odvětvích a jak konkrétně ji můžeme využít a jak si v této oblasti aktuálně vedeme. Klíčovou otázkou, kterou se cirkulární ekonomika snaží řešit, je, jak zajistit potřebné služby (například by...

Pokud chcete pochopit téma dekarbonizace českého průmyslu skutečně do hloubky, pusťte si tuto epizodu. Dozvíte se, co je potřeba k tomu, abychom se zbavili emisí skleníkových plynů v odvětvích, která jsou na dekarbonizaci nejnáročnější – tedy v ocelářství a cementárenství. Naši hosté podrobně rozebírají, jak funguje trh s cementem a ocelí a jaký vliv na dekarbonizaci to má. Proč se ocel do EU dová...

Z 12 tun emisí skleníkových plynů, které v Česku průměrně připadají na jednoho obyvatele, souvisí s osobní spotřebou jen menší část. Většinu emisí svou spotřebou přímo ovlivnit nemůžeme, je totiž spojena s poskytováním služeb a chodem celé společnosti. To se týká i průmyslu: zde vzniká přibližně třetina emisí ČR. Pokud tedy chceme Českou republiku dekarbonizovat, bude nutné se zaměřit i na průmysl...

Jak ovlivní konflikt na Ukrajině evropský Green Deal a balíček opatření Fit for 55? Jakou roli v transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku hraje finanční sektor? A jak na evropské úrovni řešit  rozdíly, které existují mezi jednotlivými regiony?  V této epizodě se ponoříme hlouběji do tématu klimatické neutrality a především transformace, kterou bude Evropa v dalších dekádách procházet. S naším host...

Za zkratkou ESG se skrývá systém hodnocení firem a jejich činnosti z různých hledisek, který zahrnuje mimo jiné i změnu klimatu: Jak se firma dokáže vypořádat s dopady této změny? A jak k této změně naopak svým působením přispívá? Když se investor rozhoduje, do jakého byznysu vloží své peníze, obvykle si dělá podrobný průzkum toho, jak si která firma vede a jakým rizikům bude pravděpodobně v budou...

Zkušený britský vyjednavač nás v tomto rozhovoru s Ondrášem Přibylou nechává nahlédnout do zákulisí klimatických jednání i diplomacie samotné. To nejdůležitější na jeho práci je prý umět naslouchat. Musí pochopit postoje jednotlivých stran a umět si představit kroky, na kterých by se tyto strany mohly dohodnout. Ve své roli Regionálního ambasadora na COP26 pro Evropu, Střední Asii, Turecko a Írán ...

Největší klimatická konference roku se koná už začátkem listopadu. Co od ní můžeme čekat, o tom s námi diskutují Kateřina Kolouchová a Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu. Letošní COP má přezdívku „implementační“. Očekává se od něj totiž, že pomůže převést již existující dohody z papíru do reality. To bude ovšem záležet především na tom, jak se zachovají státníci a diplomaté poté, co se ze summitu vrá...

Zdravíme vás po letních prázdninách. Chtěli bychom vám představit, na co se od nás můžete během následující podcastové sezóny těšit. Hlavními tématy letošního podzimu budou mezinárodní klimatické konference, energetická krize nebo dekarbonizace těžkého průmyslu. Tedy aktuální otázky spojené s klimatickou změnou, jako vždy do hloubky a v souvislostech.  Rádi bychom se také začali více věnovat budou...

Červenec 2022 byl v Evropě charakteristický extrémními vlnami veder. S Ondrášem Přibylou vysvětlujeme, jak vlny veder vznikají, jaké měly v poslední době projevy a proč jsou kvůli změnám klimatu dnes čím dál častější a intenzivnější. Dotýkáme se také otázky adaptace naší krajiny a měst na stále teplejší počasí, které nás v následujících desetiletích čeká a rozhodně se mu nevyhneme. Vlnu veder se d...

Podle Jana Matouška, ředitele České asociace pojišťoven, je změna klimatu jedním ze dvou hlavních témat, která pojišťovny v současnosti řeší. S rostoucí průměrnou roční teplotou totiž přibývá i extrémních projevů počasí, jako jsou vlny veder, sucho, intenzivní srážky apod., a škody, které tyto extrémy způsobí, pak do velké míry hradí právě pojišťovny. Je pro ně tedy velice důležité se na častější...

Při běžné výrobě jedné tuny oceli vzniknou dvě tuny CO2. Přes vysokou emisní náročnost je však ocel materiálem, bez kterého se neobejdeme a který potřebujeme i pro samotnou dekarbonizaci (například větrná elektrárna obsahuje desítky tun ocelových součástí). Navštívili jsme proto jeden z největších hutních podniků v Česku, abychom se o výrobě oceli dozvěděli více a zjistili, zda a jak se dá ocel do...

Co kdyby naše budovy byly jako lego? Až poslouží svému účelu, zase bychom je rozebrali a jednotlivé části použili znovu. A jaké by to bylo, kdybychom si před moderní kancelářskou budovou postavenou ze dřeva mohli třeba natrhat rybíz? Kateřina Eklová a Karolína Barič pomáhají šířit povědomí o tom, jak vypadá udržitelná architektura a co konkrétně dělat, pokud chceme udržitelně stavět. Projekt Rethi...

Evropský systém pro obchodování s emisemi neznamená jen rostoucí náklady pro ty, kdo emise vypouštějí, ale také výnosy, které se vracejí zpět do státního rozpočtu. Odtud bere stát prostředky například na dotace spojené se zateplením vaší nemovitosti nebo pořízením nového kotle. Hosté Tomáš Jungwirth a Jan Svoboda v rozhovoru mimo jiné přibližují koncept tzv. klimatické dividendy – způsobu, jak dom...

Indie dnes není energeticky soběstačná země a změna klimatu jí přinese další výzvy v podobě zaplavení velkých měst, vln veder či delších období sucha. Přesto se však stát, kde žije šestina veškeré světové populace, zavázal do roku 2030 pokrýt 50 % své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a už teď je zde v provozu největší solární park na světě.  Podle hosta této epizody, indického velvyslance...

Až 73 % veškerého vyrobeného oblečení končí na skládkách. Cesta jednoho bavlněného trička do našich šatníků je dlážděna tunami emisí, mnoha litry vody a hromadou chemie, a právě proto bude muset módní průmysl v následujících dekádách projít velkou transformací. Protože výroba i spotřeba oblečení bude narůstat spolu se světovou populací, je nutné, aby módní průmysl aktivně hledal cesty, jak vyrábět...

Dobrou zprávou je, že například mnoho firem už dnes nehledí jen na peníze a hodně přemýšlí o tom, jaké riziko klimatická změna představuje pro jejich byznys. Stále více můžeme ve světě pozorovat obrat v přístupu k tomuto riziku a snahu o jeho minimalizaci, přestože to může  krátkodobě znamenat i ekonomické ztráty. Z dlouhodobého hlediska je však toto úsilí důležité nejen environmentálně, ale vypla...

Podmáčená louka je pro zadržování vody v krajině mnohem lepší než nově vybudovaná vodní nádrž. Při tvorbě adaptačních opatření na změny klimatu, a zejména na stále častější sucho, se toho dá i hodně pokazit. A to i přes nadšení nebo upřímnou snahu obcí či jednotlivců. Jak tedy na to? Jihomoravský kraj nedávno vyhlásil vítěze letošního ročníku soutěže Cena za krajinu, která má za cíl zviditelňovat...

Na konci roku 2021 upoutal značnou mediální pozornost prudký nárůst cen elektřiny. Stojí za ním hned několik faktorů – rychlé oživení světové ekonomiky po covidové krizi, závady na infrastruktuře a zdražení cen zemního plynu. Jak spolu tyto faktory souvisejí a jak vůbec celý systém výroby, obchodování a dodávek elektřiny funguje? To vše se dozvíte v této epizodě. S našimi hosty diskutujeme také o...

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydal druhou část šesté hodnotící zprávy. Ta se zaměřuje na dopady změny klimatu a na možné adaptace na měnící se klima. Dnes bychom vám chtěli přiblížit základní myšlenky a to, co vůbec dokument obsahuje. IPCC: Climate Change 2022: Impacts, Adaptation and Vulnerability https://www.ipcc.ch/report/sixth-assessment-report-working-group-ii/ Web: https://2050p...

V kontextu ruského útoku na Ukrajinu jsou jedním z klíčových témat dodávky ruského zemního plynu do Evropy a tedy otázka: Jak moc je Evropská unie na plynu z Ruska závislá a čím můžeme ruský plyn nahradit? A jak s tím vším (ne)souvisí Green Deal? https://2050podcast.cz Zdroje : IEA, 2020: Outlook for biogas and biomethane. IEA Publications. https://www.iea.org/reports/outlook-for-biogas-and-biomet...

Transformace na klimaticky neutrální ekonomiku bude vyžadovat nemalé finanční prostředky. Zároveň je s tímto přechodem spojena spousta velkých  příležitostí v oblasti byznysu. O tom, jak se na tyto změny dívají finanční instituce – centrální i národní banky, investiční společnosti nebo pojišťovny – jsme si povídali Petrem Chadimou z konzultační společnosti PwC. V současné době přinášející plno změ...

Investice do jádra a plynu budou nejspíš považovány za “zelené” a státy tak budou moci tyto zdroje využívat ke splnění svých klimatických cílů. Vyplývá to z dnešního jednání Evropské komise. 

Členské státy Evropské unie (včetně ČR) podepsaly Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) a navazující dokumenty, čímž se dosažení klimatické neutrality do roku 2050 stalo právně závazným cílem EU. Součástí tohoto dlouhodobého úsilí je i střednědobý cíl k roku 2030 – do konce této dekády chce EU jako celek snížit své emise o 55 % oproti roku 1990. Jaké konkrétní kroky jsou k dosažení tohoto ambició...

V listopadu 2021 proběhla v Glasgow světová klimatická konference COP26. Ještě než začala,  věnovali jsme jí celou sérii našeho podcastu, a je tedy na místě, abychom se nyní  ohlédli zpět: jaké jsou její výsledky a co se vlastně podařilo dojednat? V epizodě se dozvíte, jak vypadá finální znění dokumentu, které podepsaly všechny smluvní strany – jaký má formát a co obsahuje. Kromě tohoto hlavního t...