Vltava

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

Středověkým Íránem: Renesance v Isfahánu a rokoko v Šírázu, Háfez a Sádí, mystika a erotika.

Melancholický vypravěč se svěřuje příteli s hlubokou láskou, která ho spaluje. Tato láska je však od samého počátku odsouzena k zániku...

Saša Michailidis se ptá hostů na cestu tuzemského krátkého filmu k výjimečnému ocenění, třeba takovému studentskému Oscaru. Mladí lidé v Česku postupně přestávají rozumět textu, úpadek čtenářské gramotnosti dokládá mezinárodní šetření. Dům MAT nebo Volmanova vila - domy, které po záchraně dokázaly znovu ožít .

Pohybuje se na pomezí akademického, institucionálního i nezávislého uměleckého prostředí. Jako kurátorka nejčerstvěji připravila výstavu Nové mytologie v rámci třetího ročníku festivalu České sny ve Lvově. Tato expozice je podle jejích slov o potřebě sdílení a vyprávění nových příběhů. Jak také podotýká, neměli bychom se současného umění bát.

Za komunismu jsme měli tak malé platy, že jsme nemohli na dovolenou s dětmi jet nikam. V nových poměrech jsme sice začali vydělávat trochu víc, ale v té době po převratu jsme o dovolené doháněli hlavně resty z běžného roku. A protože jsme měli koně, byla většina naší dovolené naprosto pracovní. To proto, že jsme v létě dělali seno.

Saša Michailidis se ptá filmové distributorky Alexandry Hroncové a filmařky Jamaicy Kindlové. Experimentální videoesej Volklore režisérky Viktorie Štěpánové získal stříbrného studentského Oscara v kategorii alternativních a experimentálních snímků a zároveň se tím kvalifikoval do klání o Oscary v kategorii krátkých filmů. Co je potřeba pro to, aby krátký film zaujal na festivalech nebo soutěžích?

Organizace, kterou vede, pomohla vytvořit desítky zelených prostranství pozitivně ovlivňujících kvalitu života v městském prostředí. Kokoza radí také s kompostováním a provozuje integrační dílnu pro lidí se zkušeností s duševním onemocněním. „Bez dobrých vztahů nemůže komunitní zahrada fungovat. Je na nich kouzelné, že se tam potkají lidé, kteří by se na ulici třeba ani nepozdravili. A vypomáhají...

Probudil jsem se a zrak mi padl na jméno Simon Wiesenthal. Je na knize, kterou máme doma spoustu let. Jmenuje se „Spravedlnost, nikoli pomstu“. Ohlédnutí autora za vlastním životem, bilancování s osmi křížky na krku. A taky poslední velká věc, kterou napsal – i když potom žil ještě skoro dvě desítky let.

Saša Michailidis se ptá promítače Tomáše Vyšinského a filmového publicisty Martina Pleštila. Odyssea Christophera Nolana je sice stále v českých kinech, ale 70 mm projekce v pražském IMAXu, o které byl mimořádný zájem, se pomalu chýlí ke konci. V čem jsou projekce v takovém formátu výjimečné? A může takový zážitek pomoci kinům konkurovat streamingu? Repríza z 2. 9. 2026.

Znáte supa? Také odjinud než ze zoo, kde apaticky zírá na rozpolcená kravská žebra, zatímco po nich sem tam pochodují mouchy? V jihošpanělském Albacete k vidění jsou. Nad řeky Taibilla nebo Mundo tu strmí pískovcové stěny a v nich je dostatek proláklin, otvorů a rozsedlin, ve kterých se supům dobře bydlí.

„Začínáme představami. Před stavy. Teoretickými situacemi předtím, než jsou konkrétní věci v konkrétních formách uskutečněny. Snění o panelových sídlištích bylo plné myšlenek hraničících s utopií,“ říká Vladimir 518 v první epizodě série Betonový lidi. Poslechněte si, z čeho vzešly ideje o prefabrikovaných městech. V dokumentu promlouvají architekt a urbanista Zdeněk Hölzel a teoretik a historik a...

„Ve východním Německu se odehrála ještě drastičtější výstavba panelových sídlišť, než u nás. Ale v osmdesátých letech, kdy byla naše výstavba rigidnější, se v NDR snažili lépe přizpůsobit stavební soustavy tomu, aby se z nich dalo stavět i v centrech měst,“ říká Rostislav Koryčánek. Poslechněte si bonusový rozhovor k první epizodě série Betonoví lidi.

Saša Michailidis se ptá kurátorky Volmanovy vily v Čelákovicích Zuzany Kadlečkové a vnuka stavitele domu MAT Jana Mattlacha. Volmanova vila se před několika lety otevřela kulturnímu provozu. Dům MAT na pražském Karlově náměstí má vedle kina nově také galerii. Oba objekty jsou přitom soukromé. Co znamená dát historickému domu novou náplň? Co návštěvník nevidí a jak se takový dům dá dlouhodobě udrže...

Vystavuje na letošním festivalu ilustrace LUSTR. Ústředním tématem 13. ročníku je Krajina 2.0, která zkoumá vliv člověka na naše prostředí a proplétání přírody s kulturou v éře antropocénu. Žije v Ústí nad Labem, v tvorbě se inspiruje filmem a filmovými záběry a samotnou ji zajímá severočeská krajina zasažená těžbou.

Zpětně se mi putování Srí Lankou zdá jako čirá halucinace. Sen, který se vynořuje z jezera ve starobylém královském městě. Poskakuje na terase jako zlověstně krásný makak. Šeptá jako divoké stromoví džungle. Je fialový jako vodní lilie a narůžovělý jako lotosové květy obětované na oltáře buddhů.

Saša Michailidis se ptá analytičky neziskové organizace EDUin Nikoly Šrámkové a biblioterapeutky, psycholožky Veroniky Fiedlerové. Čeští patnáctiletí se ve čtenářské gramotnosti zhoršili. Vyplývá to z mezinárodního šetření PISA, které zveřejnila OECD. Proč čtenářská gramotnost upadá? Jak to souvisí s proměnou čtenářských návyků, digitálním prostředím, rodinou nebo školou?

Respektovaná herečka se zamýšlí nad tím, jak moc je pro člověka důležitá příroda, mluví také o tom, že ji odjakživa lákalo co nejpřirozenější herectví a že je pro ni obtížné rychle přepnout z každodennosti do života hrané postavy.

Její výstava Benátky-Praha je souborem akvarelů vzniklých pozorováním oblíbených lokalit v těchto městech v různých ročních obdobích. „V Praze i v Benátkách mně vyhovuje hloubka modři, která jde občas do šeda nebo do černa podle toho, jaké je světlo a na jaký papír maluju,” popisuje v Vizitce. Ve své tvorbě má ráda minimalismus, její technikou je kresba akvarelem a také tuší. Má blízko k tradici č...

Nahlédněme dnes do jedné dokonalé domácnosti dokonalého domu s dokonalým rodinným životem. Domácnost voní v kuchyni vanilkou, v pracovně knihami, ložnice má ve dne vůni levandule, v noci voní po růži.

Káže kazatel Jan Matoušek.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

Ať to s ajatolláhy dopadne jakkoliv, je to příležitost putovat po starém duchovním Íránu.

Chudý židovský mladík se kvůli sňatku s křesťanskou dívkou nechá pokřtít. Víry svých předků se však nevzdává a svědomitě dodržuje židovské i katolické náboženské předpisy. Povídka Vojtěcha Rakouse vypráví s laskavým humorem o dvojí identitě, manželském porozumění a soužití dvou náboženských tradic.

Saša Michailidis se ptá hostů na vyznění letošního benátského filmového festivalu. S překladateli jsme mluvili o jejich vztahu k umělé inteligenci a také o jejich obavách z případného zrušení Ústavu translatologie na Filozofické fakultě UK. Nakolik oblíbené a nadčasové jsou dnes divadelní hry Václava Havla? A jak náročné je u nás vydávat ilustrované knihy? LUSTR, přehlídka současné autorské ilustr...