Vědátor

Máme tady červen a spolu s ním i nový plutoid, nový pohled na ňadra anebo třeba nový pohled na modifikování lidské krve! Vítejte ve finiši 22. týdnu tohoto roku!

Další týden necháváme v prachu – a odnášíme si vše, co nám dal! Mimo jiné pokrok v jaderné fúzi, schválení kosmické mise Aleše Svobody nebo také potenciálně revoluční/dystopický generátor videí od Googlu.

Máme za sebou dvacátý týden roku! Ve vědě došlo na první personalizovanou léčbu CRISPRem či nový odhad (jednoho, specifického, teoretického) konce vesmíru. Čeští vědátoři také plánují užít si ISS, dokud tam nahoře ještě létá...

Od nitra černých děr až po nitro našich genů se vydáme v novém Týdnu ve vědě! Zatančete spolu se mnou na hrobu uplynulého týdne při pomyšlení, jaké objevy nám přinesl!

Něco mrňavého, něco kosmického, něco zdravotního – 19. týden ve vědě tohoto roku nám přinesl od každého kousek! Želvuščí tetování slibuje nové možnosti studia mikroorganismů, potenciální planeta 9 je možná o kus blíže odhalení, a těšit se můžeme i na návrat mnoha preventabilních nemocí! Žijeme v těch nejlepších časech, žijeme v těch nejhorších časech…

Máme za sebou asi nejaktivnější týden roku plný přednášek a akcí, ale ani věda nelenila! Nesu novinky ohledně domestikace ovcí, opravy poškozených srdéček nebo třeba údajnou „novou” barvu! O tom všem poví JaRon a naše aktivní biojednotka Filip

Ani po svátečním čase nezapomínáme na souhrn top objevů vědy

Další mladou popularizátorkou ze soutěže FameLab je tentokrát původní olomoucká vědátorka, se kterou si budeme povídat o organoidech.

Lucie Smrčinová se svými kolegy z Univerzity Karlovy v nedávném výzkumu naznačila, že železité konkrece (tj. kovoté kuličky) by v sobě mohly zachovávat informaci o proměně magnetického pole Země (či jiných planet) v průběhu jejich tvorby.

Další fulbrightovský rozhovor proběhne s Karolínou Pštross, která krom studia komunikace na FSS Univerzity Karlovy také páchá komunikování vědy V Centru umělé inteligence FEL ČVUT.

„Lingvistika se nezabývá tím, jak bychom měli správně psát a mluvit – ale zabývá se chováním komunikace ve společnosti. Její přínos je obrovský.” Využívání jazyka se proměňuje, a spolu s tím by se měla proměnit naše výuka jazyka. Lingvistika Hana Dufková sedla na kus slova související s její popularizační přednáškou v rámci cyklu Pátečníci.

Sotva jsme dopřednášeli na Comic-Conu, už odklepáváme další týden ve vědě! Tentokrát za sebou máme pseudooživení vyhynulých vlků, zbrusu nově vynalezený záchod – anebo nervózní skutečnost, že rekordní teplotní trend let 2023 a 2024, zdá se, nepolevuje!

Aprílový týden je úspěšně za námi, nyní se na internetu už bude psát vše jenom pravdivě! Třeba jako v nejnovějším týdnu ve vědě, kde se zliskáme informacemi o pozemštění Marsu, prehistorickými nerostlinami nebo třeba pozitivním vlivem kojení!

Šťastný třináctý týden je za námi, pojďme mrknout, co dal našemu poznání! Nesu detaily kolem šimpanzích nástrojů, uhlíku na Marsu nebo třeba info o tom, že žraloci vydávají naprosto-nestrašidelné zvuky… cvakáním zubů! A krom toho si taky řekneme v bottomu víc o tom, že pod pyramidami nejsou obří elektrárny…

Máme za sebou další týden v historické době! Alespoň ve vědě nám přinesl víc informací o soužití s neandertálci, riziku supernov nebo nový potenciální lék na diabetes z dílny českých vědátorů.

I když celý život hledá nadpřirozeno – a píše o něm fikci – Lucie 'Sombra' Lukačovičová bohužel pořád žádného ducha nenašla! Jak se ji žije s takovým zklamáním, a co jiného robí, nám řekla v přímém přenosu.

Se svým týmem v BIOCEVu zkoumá původ a evoluční principy mitochondrií – což nám může říct jak víc o vývoji života, tak to má i aplikační význam. Pavel Doležal ale v rámci dalšího fulbrightovského rozhovoru má co říct i o vývoji vědeckém.

Mitochondrie je nejen buněčnou elektrárnou, ale hraje i významnou roli v rozmnožování! Víc o tom popsala Kateřina Grygarová z 3LF UK et al a také jedna z účastnic loňského ročníku popularizační soutěže FameLab!

Tak jako písek v přesýpacích hodinách ubíhají týdne ve vědě. V tom 11. tohoto roku se zbičujeme novinkami kolem stárnutí mozku, nového možného typu temné hmoty nebo prvním ostrém testu mechanického srdce z titanu!

Za okny začíná už jaro, a i ve vědění přišla velká obleva! V 10. týdnu tohoto roku jsme možná pohlédli na první hvězdy vesmíru, vytvořili první funkční umělý orgánek nebo třeba odhalili možné kataklyzma, které postihlo neandertálce!

Krom marťanských pláží, proteinů želvušek nastřeleném myškám či vikinskému chrupu proběhlo tolik infa, že se nám sem nevejde – skutečnost, že hlodavci si zřejmě umějí dávat první pomoct nebo fakt, že rizikový asteroid už není rizikový, nechť nám připomínkou, kolik se toho v 9. týdnu tohoto roku událo!

Teploty začínají stoupat, a poznání s nimi! Tentokrát si dáme zdraví různých typů stravy, hvězdy kvaltující pryč z galaxie nebo třeba skutečnost, že dav lidí se občas chová jako tekutina – vítejte v 8. týdnu ve vědě tohoto roku!

Máme za sebou další týden v budoucnosti! Propírají se umělé inteligence, syntetické genomy nebo třeba mapování toho, jaké obří megastruktury číhají ve vesmíru – vítejte v 6. týdnu ve vědě tohoto roku.

Neseme zjištění kolem zdraví, asteroidů, historie peněz nebo třeba recept na dokonalá vejce.

Jaký vliv bude mít změna klimatu na zásobování vodou? O tom promluvil Michal Jeníček, který bude na stejné téma mít v pátek 14. února přednášku v rámci cyklu Pátečníci.