Středověk (jinak) trvá

V údolí nedaleko Tišnova bylo ve 13. století založeno opatství Porta coeli, v překladu „brána nebes“. Opatství, které obklopovaly zalesněné kopce Vysočiny, skutečně dostálo svému jménu. Podobně jako další kostely a kláštery totiž představovalo bezpečné útočiště pro tělo i duši uprostřed temné, divoké krajiny. Do jaké míry přemýšleli středověcí stavebníci o synergii krajiny a architektury? Pro...

Archeologické výzkumy na Krétě má většina z nás spojené s dechberoucími památkami mínojské civilizace doby bronzové. Ostrov byl přitom neméně zajímavým centrem dění i v dalších historických obdobích , raný středověk nevyjímaje. V období arabské nadvlády v 9. - 10. století byla Kréta dokonce jedním z nejdůležitějších emirátů. Archeologických ná...

V roce 1954 byla v reakci na druhou světovou válku uzavřena takzvaná Haagská úmluva, která v případě budoucích ozbrojených konfliktů zavazuje k ochraně kulturního dědictví. S úmyslným ničením památek se ale napříč moderními dějinami setkáváme i mimo otevřené konflikty: jedním z nejvíce postižených regionů je v tomto ohledu patrně jižní Kavkaz. Z jakých důvod...

Srdečně vás zveme na představení nové knihy „Zápisky z cest 4. Jižní Kavkaz. Umění starověké Arménie a Gruzie“ v brněnském knihkupectví Barvič & Novotný na ulici Česká 13.Slavnostní představení knihy se uskuteční ve čtvrtek 9. února 2022 od 17:30 pod taktovkou pánů Ivana Foletti a Jiřího Macháčka v rámci speciálního živého dílu podcastu Středověk (jinak) trvá. Hosted on Acast. See acast.com/pr...

V polovině 13. století sahala Mongolská říše až k hranicím dnešní Evropy. Pro křesťany i muslimy, mezi kterými se táhly vleklé spory ve Svaté zemi, představovali Mongolové zprvu hrozbu, posléze však cenné potenciální spojence – i proto začali do Asie vysílat diplomatické a náboženské misie. Jak probíhala vzájemná komunikace? Jak mongolští chánové nahlíželi na dary evropský...

Takzvaná archeogenetika představuje doslova revoluci v současné archeologii. Jejím hlavním cílem je analýza genomů z kosterních pozůstatků a sledování biologických změn v populacích minulosti. Patří tak mezi další metody výzkumu, které vyvstaly ze spolupráce humanitních a přírodních věd. Jaký je přínos archeogenetiky pro naše chápání minulosti a jaká etická rizika v sobě skrývá...

Jaký měla literatura dopad na středověkou společnost? A jak tomu bylo v Byzantské říši? Jakými metodami lze přistoupit ke studiu středověké literatury a v čem spočívají rozdíly mezi klasickou, středověkou a moderní řečtinou? Do jaké míry dokázalo středověké publikum porozumět psanému textu a může být středověký epos poutavou četbou pro publikum dnešní? Hostem Jiřího Macháčka a Ivana...

Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity. S finanční podporou aukčního domu Zezula. Scénář: Ivan Foletti a Jiří Macháček Zvukový záznam: Gajane Achverdjanová a Anna Kelblová Zvuková postprodukce: Gajane Achverdjanová Znělka: Jakub Kraus Asistent: Margarita Khakhanová Poděkování Kláře Doležalové za přípravu textů a jejich korekturu. Pokud Vás zajímají...

Přestože Řím a Moskvu dělí tisíce kilometrů, ve dvacátých letech 16. století píše pskovský mnich Filofeus, že právě Moskva je „třetím Římem“. Řím a Konstantinopol, bývalá epicentra křesťanské věrouky, se z jeho pohledu odklonila od pravé víry, nebo byla v té době pod nadvládou osmanských Turků. Rodící se Ruské carství tak mělo být poslední baštou pravých, pravoslavných křesťanů a symboli...

Speciální díl podcastu Středověk (jinak) trvá byl výjimečně natáčen v prostorách brněnského Knihkupectví Barvič & Novotný na ulici Česká. Během tohoto podcastového dílu se můžete těšit na několik překvapení. Historika umění Ivana Folettiho tentokrát doplní historička Klára Doležalová a budou se spolu bavit o nově vydané knize Centra raně středověkých studií „Poutní umění ve středověku jako těl...

Na křesťanské kostely lze narazit i na zcela překvapivých místech, třeba uprostřed íránského Isfahánu, kde již od 17. století stojí velkolepý arménský chrám svatého Spasitele, běžně nazývaný „Vank“. Chrám je krásnou ukázkou prolínání islámské a křesťanské stavební tradice, které má však v oblasti jižního Kavkazu poměrně dlouhou tradici. Jak se ve středověkých arménských kostelech objevil...

Využití informačních technologií a kvantitativního přístupu bývá běžně spojováno zejména s obory přírodních věd. V současné době však digitální metody výzkumu čím dál více pronikají i do oblasti věd humanitních. Jak se mohou databáze a počítačové analýzy textu uplatnit například ve výzkumu středověkého kacířství? Do jaké míry lze věřit inkvizičním záznamům? A co mají středověcí kataři sp...

Určení funkce objevených artefaktů je každodenním chlebem archeologa a nezřídka se jedná o vskutku nelehký úkol. Právě jedné takové „hádance“ je věnováno nové pokračování podcastu  Středověk (jinak) trvá . Jakou hodnotu mohou mít ztracené předměty pro budoucí generace badatelů? Zajímají historiky umění pouze obrazy, nebo pro ně mohou být důležitým historickým pramenem i rýhy v kameni? A co ví...

K jednomu z výzkumných zájmů Centra raně středověkých studií dlouhodobě patří také středověké památky Kavkazu. Tato zdánlivě vzdálená oblast měla se středověkým Středomořím společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. V první polovině 7. století vzniká ve Tsromi na popud Stepanose II. skutečně impozantní a řemeslně precizně provedená stavba, jejíž apsidě dominuje mozaika s...

Na jaře roku 2021 byli archeologové ze společnosti Archaia Brno svědky revolučního nálezu. Pod podlahou současného barokního kostela v Hradišti svatého Hippolyta u Znojma, jehož jádro bylo nově datováno do poloviny 13. století, byly nalezeny pozůstatky dvou starších staveb, které zde patrně vznikly v poměrně krátkém horizontu dvou století. V obou případech se jed...

Na konci osmnáctého století bylo v okolí římského kláštera San Francesco di Paola objeveno několik desítek tepaných předmětů ze čtvrtého století, které do historie vstoupily jako „Esquilinský poklad“. Mezi nimi byla také stříbrná toaletní skříňka s výjevy pohanského božstva, portréty objednavatelů s nápisem „Secundus a Projecta žijí v Kristu“. Jak bylo něco takového možné? Šlo o znamení náboženské...

Císařský palác v Konstantinpoli, Teodorichův palác v Ravenně nebo Pražský hrad – ve všech případech se jedná o známá, dnes třeba již ztracená panovnická sídla, která bývala dominantami městských panoramat a reprezentovala panovníkovu moc. S archeologem Jiřím Macháčkem a kunsthistorikem Ivanem Folettim se ale tentokrát přesuneme na jižní Moravu, do archeologické lokality Pohansko u Břeclavi. Zde by...

Ravenna. Dnes provinční severoitalské město, dříve proslulá pozdně antická metropole a hlavní město Západořímské říše. O dobách její největší slávy dnes svědčí řada pozoruhodných staveb, jejichž stěny zdobí zářící skleněné mozaiky. Jednou z nich je i kostel svatého Vitalia – San Vitale – v jehož presbytáři jsou dodnes k vidění mimo jiné portréty císaře Justiniána, kte...

Archeologové a historikové umění – jedni vykopávají a druzí prodávají? První se hrabou v hlíně, zatímco ti druzí se věnují krásným a vznešeným věcem? To, co archeologii a dějiny umění bezesporu pojí, je zájem o artefakty, umělecká díla a jiné materiální pozůstatky. Ale lezou si někdy „do zelí“? A do jaké míry se navzájem potřebují? S jakými předsudky se tyto vědní obory musí vypořád...

Patří památky výhradně minulosti? Je možné středověké artefakty vnímat jako svědectví „doby temna“, nebo nám naopak dávají poznat pestrost okolního světa? A co nám mohou říci o dnešním světě tady a teď? Jak dochází k manipulaci s dějinami a mají humanitní a společenské vědy šanci obstát v moderní, hypertechnologické společnosti? Historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček...