Spotlight

„Andrej Babiš má tu vlastnost, že se ze všech problémů dokáže vymotat. Někdy lépe, někdy hůře a někdy je to třeba takové kličkování mezi zákony,“ konstatuje v kontextu řešení střetu zájmů politický komentátor Václav Dolejší. Dodává ale, že to je koneckonců něco, co na něm mnozí voliči hnutí ANO obdivují.

"Zdá se, že to, čeho se mnozí báli – tedy jakéhosi mnichovského momentu -, prostě nenastává," říká po nedělním jednání v Ženevě zmocněnec vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Klíčové podle něj je, že americký ministr zahraničí Marco Rubio označil uskutečněné rozhovory mezi Ukrajinci, Američany a zástupci Evropy za velmi konstruktivní.

„Mám pocit, že se to teď všechno otřásá. Že ty věci, co byly samozřejmé, nejsou úplně samozřejmé a že na to začínáme postupně všichni přicházet,“ konstatuje herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová. Od politiky si prý drží relativní odstup, vnímá ale jako důležité, aby byl člověk trochu v obraze a o nabytou svobodu pečoval.

Dnes je to přesně třicet let od chvíle, kdy bosenský prezident Alija Izetbegovič, srbský prezident Slobodan Miloševič a chorvatský prezident Franjo Tudjman uzavřeli dohodu, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině. V současnosti se ale o oblasti bývalé Jugoslávie mluví jako o potenciálním ohnisku dalšího konfliktu v Evropě.

Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat Donbas a souhlasit s redukcí své armády. To jsou jen některé z bodů údajného mírového plánu, o kterém podle médií v utajení jednají Američané s Rusy. Například podle analytiků Institutu pro studium války znamenají takové podmínky de facto ukrajinskou kapitulaci. Novinář Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě, ale tvrdí, že problém bude mít i Kreml.

Evropa si zřejmě vyhodnotila, že konflikt v Súdánu pro ni není důležitý, konstatuje politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Bohumil Doboš. Vzápětí ale vysvětluje, proč by tato válka Evropany zajímat měla: „Jde o množství násilí, které tam probíhá. Pokud se chce Evropa tvářit jako nějaká normativní mocnost, tak na tohle musí poukazovat.“

Erotická videa údajně zachycující Jindřicha Rajchla otevřela spor, který už dávno není jen o soukromí. Podle advokáta Aleše Rozehnala jde především o to, zda politik žije v příkrém rozporu s hodnotami, které veřejně hlásá. Podobně nejasná hranice mezi osobním zájmem a výkonem veřejné funkce se ukazuje i u Andreje Babiše, jen v mnohem rozsáhlejším a právně složitějším měřítku.

Podle nových cílů, které byly schváleny v rámci Severoatlantické aliance, čeká českou armádu zvýšení personálních kapacit na 35 až 40 tisíc lidí, říká bezpečnostní analytik Jan Kofroň. Dosažení takové mety bude ale podle něj velmi složité.

„Tato země nebyla zralá na nic a nejméně na nějakou ústavní revoluci,“ hodnotí situaci z listopadu 1989 bývalý český premiér Petr Pithart. Nebýt Václava Havla, zřejmě by nastala nekonečná hádka o to, kdo by se toho měl ujmout. „Jeho autorita v disentu byla neotřesitelná,“ konstatuje s tím, že velkou autoritu měl později i v Občanském fóru a nakonec i v celé české společnosti.

Sledujte v den 36. výročí Sametové revoluce diskuzi tří předáků studentského hnutí Stuha. Marek Benda, Jiří Dienstbier mladší a Martin Klíma ve Spotlightu s Matyášem Zrnem vzpomínají na klíčové okamžiky dnů, které vedly k pádu komunistického režimu. 

Pokud jde o zájem a cit Čechů pro módu, jsou módní návrhářky Ilona Donátová i Natálie Dufková optimistky. „Dav se někdy možná nezdá být šik, ale když to ženy nebo muži potřebují, tak se obléknout umí,“ konstatuje Donátová. A že se situace – zvlášť v posledních letech – zlepšila, si myslí i její mladší kolegyně.

Jonathan Ledgard je spisovatel, futurolog a odborník na umělou inteligenci. Mezi jeho koncepty patří třeba dronová letiště v Africe, která by mohla pomoci překonat chybějící infrastrukturu.

Ukrajinská armáda ze všech sil zápasí o strategické město Pokrovsk a přilehlé okolí. Bezpečnostní expert Vlastislav Bříza ale upozorňuje, že základní cíle, po kterých ruské impérium prahne, dosaženy nebyly. Únava podle něj aktuálně panuje na obou stranách konfliktu.

Režisérka Eva Tomanová připravila několikadílnou dokumentární sérii Sperminátoři o dárcích spermatu, na které se obracejí ženy toužící po dítěti nebo lesbické páry. „Přišlo mi jako detektivka zjišťovat jejich motivace,“ říká.

Přes deset let působil ve Spojených státech, pracoval pro řadu amerických médií, pak působil ve Venezuele, žil nad Tajwanu a v posledních letech procestoval desítky zemí v Jižní Americe, Asii nebo Africe. Novinář a publicista Eduard Freisler teď vydal knížku u Kubě, odkud byla jeho bývalá žena. V rozhovoru pro Spotlight News mluví o dění na karibském ostrově či o možném útoku USA na Venezuelu.

Dokumentovala dětskou prostituci v Etiopii, zemětřesení na Haiti, útoky kyselinou v Indii, žehlení ženských prsů v Kamerunu, násilí na ženách v Afghánistánu nebo frontové linie v Iráku a v Sýrii. Před několika dny se válečná fotografka Jarmila Štuková vrátila z Pásma Gazy, kde viděla řádění Hamásu i to, jak v oblasti trpí civilisté. O své kariéře i zážitcích mluvila v pořadu Spotlight News.

Jan Kalvora v roce 1996 rezignoval na funkci ministra spravedlnosti jen kvůli tomu, že nebyl JUDr. a psal si titul před jménem. Nebyla v tom od něj přitom žádná tendence se povyšovat, vzpomíná někdejší ministr vnitra, advokát Tomáš Sokol. "Ten standard byl někde jinde. Jestli je to dobře nebo špatně, to ať si posoudí každý sám,“ říká v rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou.

Volební prohru končící vládní koalice snáším špatně, přiznává herečka a stand-up komička, ale také moderátorka předvolebních debat s premiérem Iva Pazderková. „Je mi to strašně líto,“ konstatuje s tím, že do poslední chvíle věřila, že výsledek bude lepší.

Zesnulý kardinál Dominik Duka byl skvělý analytik a vizionář, tvrdí jeho ceremoniář Vojtěch Mátl. "Četl 60 knih ročně a znal dokonale historii. Díky tomu přesně predikoval politiku,“ upřesňuje v rozhovoru s Matyášem Zrnem. Okamžitě prý například věděl, jak to dopadne po nástupu Angely Merkelové do funkce německé kancléřky.

Léčba neplodnosti způsobuje velmi vysokou psychickou zátěž, vysvětluje Alena Dvořáková. Fyzickou zátěž spojenou s léčbou podle ní ženy snáší poměrně dobře, ačkoliv nejde o nic snadného, psychická zátěž je ale mnohem větší. Právě to prý mohlo vést u Markéty Pekarové Adamové – která otevřeně mluví o tom, že s manželem o početí potomka neúspěšně pokoušeli deset let – k únavovému syndromu.

To, co vznikající koalici drží pohromadě, je snaha Andreje Babiše dosáhnout toho, aby nebyl vydán k trestnímu stíhání, říká předseda Senátu České republiky Miloš Vystrčil. Nejsilnější stranou koalice podle něj není hnutí ANO, ale Motoristé. “Cokoliv si řeknou, že by chtěli, tak Andrej Babiš bude plnit, protože jinak mu hrozí, že ho zavřou.“

Do Ruska přijíždí čím dál víc turistů ze zemí Perského zálivu, říká novinářka Lucie Sulovská. Ona sama Moskvu nedávno také navštívila. „Člověka praští do očí, že takhle si metropoli válčící země nepředstavuje,“ shrnuje na úvod rozhovoru své dojmy. Přítomnost války prý připomínají hlavně billboardy motivující ke vstupu do armády.

„Od začátku jsem si byla jistá – a potvrdilo se mi to, že pokud začnete dělat takovou profesi, opravdu vám to změní celý život,“ říká dokumentaristka Barbora Chalupová, která natočila dokument Virtuální přítelkyně o tvůrkyních prodávající obsah na platformě OnlyFans.

"Padalo víc slz, než bych čekal, ale většinu tvořily slzy dojetí," popisuje herec a režisér Vojtěch Kotek to, jak se rozhodl postavit si na zelené louce biofarmu a k tomu všemu si pozvat filmový štáb, který z toho natočil seriál. "Sen vrátit se k přírodě a chalupaření jsem měl už kolem svých dvacátin, chtěl jsem si tehdy pořídit statek, táta mi řekl, že jsem blázen," doplňuje.

Překvapením ani šokem vznik republiky nebyl, konstatuje historik Luboš Velek z Masarykova ústavu Akademie věd. „Spíš byla otázka, kdo se toho nového státu zmocní,“ dodává. Podle hosta Matyáše Zrna je ale potřeba říct, že bez první světové války by byl zánik Rakouska-Uherska a vznik českého státu nemyslitelný.