Spotlight

“Představte si, že půjdete do restaurace, budete mít hlad a řeknou vám: Kuchaříčci si přispali, bolely je nožičky. A vy ten oběd nedostanete,” upozorňuje šéfkuchař Jan Punčochář, že v současné době podle něj nejen v gastronomii spousta lidí “nechce makat.” Je logické, že když někdo stojí čtrnáct hodin v kuchyni, nohy ho bolet budou. “Kdo to i tak nemůže dělat, ať změní profesi,” říká.

"Čím déle to trvá, tím bolestivější to je," říká zpravodajka ČT Darja Stomatová ke dvěma a půl roku trvání války na Ukrajině. Pohled na to, že si místní zvykli na válku, je podle ní mylný. "Jen se s tím naučili žít," říká po návratu z Charkova. Proč vnímá současnou situaci v Doněcké oblasti jako vážnou? A co hrozí po proražení obranných linií Ukrajinců, pokud se postup Rusů nepodaří zastavit?

“Věřili, že je Bůh a má naprostou kontrolu nad jejich životem. Byli přesvědčeni, že když neposlechnou jakýkoliv jeho příkaz, čekají je, možná i jejich blízké, hrozná muka. V tom ti lidé opravdu žili,” říká o následovnících Richarda Šiffera a kutnohorské sekty spoluautor podcastu Stoupenci Antonín Viktora. Sám guru prý nejspíš věřil, že má nadpřirozenou moc. “Možná tomu sám podlehl,” tvrdí novinář.

„Do europarlamentu posíláme zdivočelé hlasy. Těžko odhadovat, jak budou fungovat, ale u řady už teď víme, že fungovat nebudou. Vliv Česka tak bude menší, než byl,“ varuje reportérka Kateřina Šafaříková. Největší „propad“ vidí novinář Ondřej Houska u ANO. „Průměrná kvalita jejich europoslance teď šla výrazně dolů,“ dodává k výsledkům evropských voleb. Jak změní Česko a Evropu?

Na jednom videu pracuje i 12 hodin a tvorbou na sítích si vydělá "o trošku více než průměrný člověk v Česku". Anna Křepelová na TikToku nezveřejňuje ten nejtypičtější obsah, který se na této sociální síti objevuje. "Trendy nejedu, protože mi můj kontent přijde zábavný, peprnější, než kdybych dělala to, co ostatní," říká tiktokerka vystupující jako andyindustries, Eminem českého TikToku.

“Izrael při vojenské operaci chtě nechtě páchá velké zlo na civilistech v Gaze. Za těch osm měsíců je zjevné, že obstruuje humanitární pomoc a část lidí, kteří tam operují, vnímá Palestince jako viníky všeho,” říká šéf Člověka v tísni Šimon Pánek. Český postoj vůči konfliktu považuje za extrémní a kritiku pomoci lidem v Gaze nechápe. “Některé emotivní výlevy jsou trochu trapné,” dodává.

Všichni Ukrajinci starší 17 let musí být zaregistrováni k vojenské službě, napsal ve středu deník Ukrajinska pravda. Podle redaktora zahraniční redakce Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa jde ale spíše o symbolické než praktické opatření, "Neznamená to, že by měli být povoláváni. Je to spíš snaha udělat pořádek v systému registrací a zjistit informace, které vojenské správy doteď neměly," říká Soukup

Strojvedoucí projel návěst "stůj" a expres RegioJetu se čelně srazil s nákladním vlakem. To je bezprostřední příčina nehody, při které ve středu v noci zemřeli čtyři lidé. Vyšetřování ale pokračuje. Odhalit je třeba, zda systémy strojvedoucího na hrozící srážku dostatečně upozornily. "O tom bude v dalších týdnech ještě velká diskuse," říká reportér Hospodářských novin Jan Beránek.

"Máme technologie na to, jak vyrábět krásné a chytré děti. Že je to podle někoho hrozba? Nechápu proč. Jednou nám to bude umožňovat likvidovat genetické nemoci nebo krátkozrakost," myslí si evoluční biolog Jan Zrzavý. Jaké může "hrabání se" v lidském genomu přinést rizika a můžeme ho sledovat už dnes? A proč bude pro lidstvo největším průšvihem, že ho bude málo, nikoliv moc?

Zvládání stresu, znalost cizích jazyků, nebo úspěšnost v dosavadní kariéře. To je podle vojenského pilota a možná prvního českého astronauta Aleše Svobody jen část předpokladů pro to, aby člověk uspěl mezi konkurencí a mohl se ucházet o místo na letu do vesmíru. “Rád bych se podíval na Měsíc, ale spokojím se i s oběžnou drahou,” říká muž, který už jednu šanci na vesmírnou cestu měl.

"Rodiče zbavujeme kompetencí, které tam někde jsou. Je potřeba si na ně posvítit a možná jim s nimi pomoct," říká ředitelka nadace Krok domů Klára Chábová o tom, že se v Česku často do náhradní péče dostávají děti, který by v ní skončit nemusely. S tím souhlasí i Robert Ferenc, který si dětským domovem prošel. Proč se to děje? A jak by mohl stát pomáhat, aby děti mohly zůstat se svými rodiči?

“K filatelii často patří kontroverzní příběhy, je to odraz dobové situace. To všechno se hodnotí a přitahuje poptávku,” říká filatelista a poradce v oblasti investic David Kopřiva o obálce, která se “tajně” dostala na Měsíc s posádkou Apolla 15. Astronauti, kteří jí tam dopravili, z toho nakonec měli pěkný problém. “Pro NASA to byla obrovská ostuda,” tvrdí muž, který jednu z nich vlastní.

“Nejraději mám Malostranskou. Je na pomezí rušné ulice, městské části, ale zároveň je takovou vstupní branou do klidové zóny před Valdštejnskou jízdárnou,” říká o podle ní nejhezčí pražské stanici metra jeho architektka Anna Švarc. Skryté architektonické podklady lidé ale najdou třeba i na nejzachovalejší zastávce Jana Želivského a v jednom ohledu je pražské metro světovým unikátem.

“Ve společnosti stále panuje představa, že pokud někdo prožívá duševní obtíže, je slabý, neumí si poradit a nezvládá věci, které zvládáme všichni,” říká terapeutka a ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši Barbora Pšenicová. Podle ní může zlehčování úzkostí a dalších psychických problémů vyústit až k tomu, že člověk nevyhledá pomoc, když ji bude opravdu potřebovat.

„Ukrajina určitě přešla do defenzívy, o osvobozování okupovaných území nemůže být řeč,“ popisuje současnou situaci na válečné frontě politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Šír. „Ukrajinci jakkoliv přecházejí do obrany, tak minimálně v Charkově nezvládli postavit první obranou linii, protože Rusové prošli minimálně přes státní hranici,“ dodává.

Šéfkomentátor redakce sportu České televize Robert Záruba se v rozhovoru Spotlightu mimo jiné vrací k finálovému zápasu šampionátu se Švýcarskem, který komentoval s bývalým hokejistou Jakubem Voráčkem a popisuje, jak měl jeho kolega málem konflikt se sousedním komentátorským stanovištěm, kde seděli slovenští novináři. "Kubovi se zdálo, že nám málo fandí, tak to chtěl řešit," líčí Záruba.

"Pokud bude škola dneska tvrdit, že u nich šikanu nemají, tak je to stejně stupidní, jako kdyby tvrdili, že nepotřebujeme penicilin, protože nebudeme nemocní. Je to prostě nesmysl," tvrdí ředitel organizace Aisis Milan Kotík. V Česku se s různou formou šikany setkalo 20 až 40 procent dětí, a to nemusí jít o konečná čísla. V čem se prostředí škol zhoršilo nebo změnilo? A jak šikanu odhalit?

Sportovní reportérka České televize Darina Vymětalíková během mistrovství světa zpovídala hokejisty o přestávkách a bezprostředně po zápasech přímo na stadionu. "Od prvního zápasu s Finskem jsem z týmu cítila jinou atmosféru než v minulosti. Češi nebyli ani jednou v krizi," srovnává novinářka rok 2024 s minulými šampionáty.

“Často se některým mužům nelíbí to, že nesplňuju klasický stereotyp, že chlap má vydělávat a ženská se má starat o dítě. Píšou mi, že jsem podpantoflák a nejsem chlap,” popisuje Matěj Červ, který na Instagramu vystupuje jako Táta na rodičovské. Nejvíce pozitivních komentářů dostává od žen, muži píšou jen soukromě.

"Kdo by z toho neměl divný pocit," říká k přestřelkám mezi vládním Spolu, prezidentem a hnutím ANO ohledně důchodové reformy kandidát do Evropského parlamentu za ANO Jaroslav Bžoch. Podle něj by bylo pro Čechy nejlepší, kdyby ani jedna ze stran zbytečně nepřilévala olej do ohně. "Z naší strany to ale nebyl úmysl," brání hnutí expremiéra Babiše, které mělo výhrady k jednání s prezidentem.

“Když sportovní komentátor zapomene na to, že je jen doprovodná záležitost, je to největší průšvih,” říká šéfredaktor sportovní redakce České televize Michal Dusík. Sportovní fanoušci mají přitom letos žně - v těchto dnech mohou sledovat hokejové mistrovství světa, v červnu je čeká fotbalové Euro a vrcholem budou letní olympijské hry v Paříži. 

"Bulvár není nic moc jiného než sociální sítě. Člověka to může začít válcovat, vyčerpat nebo tak otrávit, až zničit," říká herec Filip Rajmont, který v seriálu Iveta o zpěvačce Ivetě Bartošové ztvárnil bývalého bulvárního novináře Pavla Novotného. Jaké zkušenosti má on sám s bulvárem a co pro něj zatím byla největší herecká výzva? A jak tolerantní je podle něj dnešní společnost?

“Je důležité, aby lidé, kteří tam zůstali, podali svědectví o tom, co se tam děje i pro budoucnost,” říká o Rusech, kteří nesouhlasí s válkou, ale v zemi přesto stále zůstávají rusistka Alena Machoninová, která letos získala cenu Magnesia litera za román Hella. Sama v Moskvě žila spoustu let a zůstala i po začátku invaze na Ukrajinu. Proč? Jak silná je občanská společnost v Rusku a vrátí se tam?

„Nechápu, na co čekají. Až další důchodce vtrhne se samopalem na Úřad vlády a postřílí půlku ministrů? Kdy rezignovat, když ne teď,“ říká na konto slovenského ministra vnitra po útoku na premiéra Roberta Fica bývalý ministr zahraničí Slovenska Rastislav Káčer. Jak moc útok na předsedu vlády zemi změní? Proč je slovenská společnost tak rozdělená a jaké poučení z toho plyne pro Česko? Omlouváme se d...