Spotlight

V únoru 2022 představila Evropská komise návrh, podle kterého byla zbrojní výroba označena za společensky škodlivou. Po třech letech je situace úplně jiná – Ursula von der Leyenová chce do evropského zbrojení nalít 800 miliard euro. „Nakopne“ to evropský průmysl? Stane se Česko zbrojařskou velmocí? Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje, že to tak jednoduché není.

"Skleněné děti" - děti, které mají sourozence se zdravotním postižením nebo těžkou nemocí - často vnímají dva oddělené světy, ten doma a ten venku. “Málokdo dokáže opravdu porozumět té vaší realitě. Člověk si do toho běžného světa chodí tak trochu odpočinout,” říká režisérka dokumentu Ta druhá Marie-Magdalena Kochová, která má sestru se zdravotním znevýhodněním.

Podle návrhu vyhlášky ministerstev vnitra a průmyslu a obchodu by měli poskytovatelé zaznamenávat, jaké weby lidé navštěvují. K těmto citlivým informacím má mít přístup případně i policie a zpravodajské služby. "Je to obrovský zásah do soukromí," říká Jan Vobořil, advokát a výkonný ředitel organizace Iuridicum Remedium, jež se zabývá ochranou soukromí a každoročně organizuje Ceny Velkého bratra.

Natáčení dokumentárního cyklu České televize "Mise hledání lásky", mi ukázalo, že seznamování je dnes docela rychlé, říká režisér Jakub Wehrenberg. Jedna z hrdinek si postěžovala, že jako žena je ve 48 letech prakticky neseznamitelná. Důvodem prý bylo, že všechny algoritmy online seznamek jí nabízely muže nad 60 a nabídka se nepotkávala s jejími vysokými požadavky.

Situace v Kurské oblasti začíná být pro Ukrajince kritická. Podle bezpečnostního analytika a politického geografa z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Jana Kofroně se zdá, že se ukrajinský "výpad" na ruské území chýlí ke konci. "Ještě před dvěma nebo třemi týdny Ukrajinci drželi až 450 km čtverečních. Teď je to pod 200," dokládá ruský postup ve Spotlight News.

To, že ukrajinská a americká diplomacie po dlouhých týdnech dokázaly nalézt společnou řeč, jsem osobně vnímal jako velkou úlevu, říká zmocněnec české vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Po roce 2019 se dramaticky změnil svět, upozorňuje ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Od roku 2019 jsme přišli „o levné zdroje energie z Ruska, levný a občas úplně bezplatný bezpečnostní deštník Spojených států a o tempo globalizace“.

Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že Polsko by mělo mít k dispozici jaderné zbraně a jedná proto o formě jaderného sdílení s Francií. Francouzi jsou skutečně schopni poskytnout Evropě jaderný deštník, uznává bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Byl by ale o hodně menší, než ten americký.

Pavla Jazairiová, spisovatelka a někdejší zahraniční zpravodajka Československého rozhlasu, proslula poutavými reportážemi z Afriky a Blízkého východu. Jako autorka se zapsala do paměti čtenářů především sérii knih o Indii, kam pravidelně jezdí už 25 let. Ve své poslední knize Venkovský zápisník pak s nadhledem popisuje život na českém venkově. Na začátku března oslavila osmdesáté narozeniny.

„Návraty z Ukrajiny jsou vždycky těžké. Je to nářez, vracíte se do úplně jiné reality,“ popisuje reportérka zahraniční redakce ČT Ilona Zasidkovyčová situaci, kdy po měsíci pravidelného reportování přijíždí ze země zmítané válkou zpět do Česka. „Můj mozek si už zvykl na válku. Často zvuky, které slyším tady, automaticky přirovnávám k různým typům zbraní, i když jsem v bezpečí,“ dodává.

Při natáčení o Vitalijovi na Sibiři jsme si kladli výzkumnou otázku - jak je možné, že někdo hlasuje de facto proti svým vlastním zájmům? líčí dokumentarista Filip Remunda, autor snímku Štěstí a dobro všem.

I lehké plácnutí přes zadek při výchově dítěte nezůstává bez následků. “Ono to má sice okamžitý efekt, zafunguje to a dítě většinou přestane s tou činností, ale má to závažné dlouhodobé dopady,” upozorňuje ředitelka Centra Locika Petra Wüsnchová s tím, že i nepatrný tělesný trest dá dítěti signál, že by rodič mohl přitvrdit a minimálně to v něm zanechá vůči rodičům ambivalentní pocity.

Neochotu Evropy udržovat transatlantické vztahy by v důsledku mohlo Spojeným státům uškodit, tvrdí Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Spojené státy jako celek z takového mezinárodního uspořádání benefitovaly. Velkou část z toho ale začaly brát jako samozřejmost, domnívá se Bahenský. "Myslím, že tam přijde velká dezilu...

24. brigáda dva roky držela svůj úsek fronty kolem Torecku a Ňju-Jorku naprosto perfektně. "Na štábu operativně taktického uskupení si ale z nepochopitelného důvodu řekli, že když je ten úsek tak dobře zabezpečený, mohli by tuto elitní kádrovou brigádu vzít a dát ji na jiný úsek.“ Rotace na Časiv Jar se ale nepodařila, čehož Rusové úspěšně využili, vysvětluje dobrovolník Vasyl Kapustej.

Rusko přijalo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa přerušit vojenskou pomoc Ukrajině s nadšením. "V Kremlu museli být příjemně překvapeni. Ještě příjemněji, než po tom pátečním 'výbuchu jaderné bomby' v Bílém domě," popisuje novinář žijící v Moskvě Jiří Just v rozhovoru pro Spotlight News.

Dokument Evropské komise s názvem Clean Industrial Deal si klade nesplnitelné cíle. Zvlášť v době, kdy za hranicemi Evropské unie zuří válka, myslí si člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák. „Celý svět teď deglobalizuje. Většina států a teritorií se výrazně víc zajímá o to, jak budou soběstačné ve strategických surovinách,“ upozorňuje.

Diplomatická roztržka v Bílém domě mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaplnila všechna světová média. Podle zmocněnce vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného si musíme zvyknout, že nová Trumpova administrativa necítí vůči Evropě žádnou empatii. "Jsou k nám teď emočně úplně chladní a my byli 80 let zvyklí, že tomu tak nebylo," říká.

Novinářce a bývalé moderátorce zrušeného pořadu 168 hodin Noře Fridrichové se nelíbí, kam se momentálně ubírá zpravodajství České televize, zejména pak domácí rubrika. "Když se podívám na hlavní relaci, tak se neustále dozvídám jenom o ceně másla, o úrokové sazbě a o tom, že kombajny vyjely," hodnotí skladbu zpravodajství v rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou. 

Já jsem tomu nemohl uvěřit, to je něco, co se opravdu ještě nestalo, popisuje třaskavou schůzku mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno. Přišla mi to jako taková kolektivní šikana, tvrdí.

„Nevím, jestli by se mnou hodně lidí souhlasilo, ale já si myslím, že je to příběh fenomenálního úspěchu,“ říká o proměně České republiky v zemi hostící stovky tisíc uprchlíků Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM, spoluautor výzkumu zabývajícího se náladami české veřejnosti.

Obličej o vás prozradí, jestli se bavíte, jak se cítíte, nebo jestli lžete, vysvětluje Jiří Matas, vedoucí oddělení vizuálního rozpoznávání na katedře kybernetiky Českého vysokého učení technického (ČVUT). Drobné změny ve tváři, které se označují jako mikrovýrazy, nemůžeme vědomě ovládat, počítač je ale dokáže vyhodnotit.

"Aktuální fungování sněmovny už ženy, ale ani muži nedovedou skloubit s normálním životem," říká analytička z neziskové organizace Fórum 50 % Veronika Šprincová k tomu, proč ženy odcházejí z politiky. Přispívají k tomu i necitlivé reakce v online prostoru. "U žen je to častěji spojeno s osobními útoky. Jsou zaměřené na konkrétní političku, ne na vládu nebo politickou stranu," doplňuje.

Nerozumím požadavku amerického prezidenta na náhradu pomoci, kterou USA v minulosti Ukrajině poskytly, přiznává český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Upozorňuje na to, že mezinárodní vztahy mohou být i drsné a zdá se, že Donald Trump právě takovou zahraniční politiku hodlá prosazovat. Pokud jde o jednání s Ruskem, to momentálně o uzavření míru nechce ani slyšet, konstatuje Lipavský. Putin...

Během koronavirové pandemie byl neziskovou organizací Evropské hodnoty označen za největšího dezinformátora v rámci covidové krize. Dodnes se kvůli tomu soudí. A přitom – jak sám tvrdí – chce slyšet jen omluvu. Zvlášť v dnešní době ruské agrese dostává tahle nálepka úplně jiný rozměr," konstatuje muzikant Janek Ledecký.

Ukrajinský voják Ivan svou zemi brání na frontové linii už třetím rokem. Sám cítí vyčerpání a frustraci, stejně jako mnoho jeho kamarádů v zákopech, kteří urputně brání ruským jednotkám v postupu. "Teď nemůžeme odejít, i když jsme unavení. Když bychom šli domů, tak oni přijdou za námi," říká v pořadu Spotlight - Hlasy z fronty.