Slavná auditoria

Věřili byste, že u nás najdeme jezero tak rozlehlé, že může při troše nezbytné fantazie připomínat moře? Najdeme je v severočeském městě Most., nově postaveném na zelené louce kus od jezera, které zde nedávno vzniklo zaplavením uhelných dolů. V městě, hledajícím svou tvář, se duchovní vakuum, které tu vzniklo, snaží usilovně přemostit hrstka hudebních organizátorů. Kulturní akce se tu konají napří...

Traduje se, že v jedné ulici v italském městě Cremona stály tři domy a v nich tři houslařské dílny. Amatiů, Guarneriů a Stradivariů. Jednoho dne se nad vchodem do první z nich objevil nápis tak velký, že byl vidět zdaleka: „Nejlepší housle v Itálii.“ Reklamní slogan Amatiů se ovšem vůbec nelíbil Guarneriům, a tak průčelí nad vstupem do své houslařské dílny vyzdobili nápisem ještě větším: „Nejlepší...

Pravidelné toulky za koncertními sály či operními domy zavedou posluchače v dalším dílu pořadu Z archivu osobností do pěti měst, vzdálených od nás přes osm tisíc kilometrů. Jedná se o prostory určené jak k provozování symfonické hudby, tak pro operní zpěv, které bývají v cílovém státě často v těsném sousedství. V rámci tamních kulturních center. Takový je totiž, zdá se, moderní trend země ležící s...

Další výprava za muzeum hudby, přesněji za muzeem některé z velkých hudebních osobností, se ukázala dobrodružnější, než by se dalo na jejím počátku očekávat. Cílem byla totiž zhmotnělá pocta jednomu z velikánů klasiky dvacátého století, jakým nesporně byl Igor Stravinskij.

Další pořad cyklu Slavná auditoria zavede posluchače do dvouměstí, do něhož vede z Prahy cesta dlouhá tři sta padesát kilometrů. Od metropole nad Vltavou je tedy stejně vzdálené jako Berlín či Vídeň. A přece patří Frýdek-Místek, o kterém bude řeč, bytostně do naší kultury, do našeho národního povědomí. Spjatý totiž se dvěma pojmy, které už dávno překročily hranice dvou krajů, Slezska a Moravy. Kra...

Smetanovské dny v Plzni. Kdy jindy než v roce České hudby se zaměřit v rámci pořadu Slavná auditoria, který se – kromě tématu koncertních sálů a operních domů – pravidelně věnuje i hudebním festivalům? Tím spíš, že si to ten zmíněný zaslouží. Jakkoli je totiž plzeňský projekt nesporně významnou akcí, bývá trochu ve stínu Smetanovy Litomyšle.

6. listopadu 1982 byl v Melbourne veřejnosti slavnostně zpřístupněn Koncertní sál Hamer Hall, který je domovem hned dvou hudebních těles. A právě do druhého nejrozlehlejšího australského města se vypravíme v dalším pořadu Slavná auditoria.

Vypravit se do Bonnu a navštívit tamní Muzeum Ludwiga van Beethovena se může pořádně protáhnout. Protože kromě vlastních expozic, jedné stálé a druhé, vesměs aktuálně tématické, jsou zasvěceným zájemcům k dispozici další prostory. Páteří celé sbírky je nicméně prohlídka dvanácti nestejně velkých místností v domě s adresou Bonngasse 20. Tedy přímo tam, kde se skladatel narodil. Procházet se tímto l...

Další pořad o slavných koncertních síních světa zahajuje autor cyklu Jiří Vejvoda osobní poznámkou: "Při psaní o Sukově síni pražského Rudolfina jsem narazil na okolnost, která mě sice neměla překvapit, ale přesto se tak stalo. Zdánlivě se nejhůř píše o místech, kterými člověk sotva prošel anebo si je pouze na dálku prostudoval. Zatímco zobrazení prostor důvěrně známých by mělo být snadné. Pravý o...

Blížil se konec druhé světové války. Německo se zdálo být na kolenou, ale jeho válečná mašinerie dosud vzdorovala. Například v půlmiliónových Drážďanech, kam se navíc denně uchylovaly desítky tisíc uprchlíků, stále chrlil nové a nové zbraně zbrojní průmysl. Ve Florencii nad Labem, jak se městu za dob míru přezdívalo, dosud fungovalo na sto třicet továren tohoto typu. A morálka nacistů, vysoce post...

V dalším dílu pořadu Slavná auditoria nás Jiří Vejvoda pozve do operní budovy a koncertní síně, resp. hned tři sálů o různé velikosti, umístěné pod jednou střechou. Nachází se ve městě o čtrnácti miliónech obyvatel, v srdci megalopole, vzdálené od Prahy bezmála devět tisíc kilometrů.

nes, kdy se Evropa nezřídka utápí v bezpočtu sporů a konfliktů, je skoro těžké si představit úlevné nadšení, jaké se většiny obyvatel tohoto kontinentu zmocnilo po událostech roku 1989. A též v souvislosti se změnami, které následovaly. Na čelném místě k nim patřilo spojení dvou německých států, které si většina z nás, ale především Němců samotných, do poslední chvíle nedokázala představit. A přec...

Bussetto. Malé město, ve kterém žije necelých sedm tisíc obyvatel. Ležící nedaleko Piacenzy, Parmy či Cremony. Snadno lze podlehnout dojmu, že poslední ze jmenovaných sídel, proslulé výrobou houslí, zdejšímu kraji svou proslulostí vévodí. Jenomže Cremona má blízko vážného konkurenta. Alespoň mezi milovníky opery po celém světě. Zástupy těchto hudebních Nomádů míří totiž každoročně právě do Bussett...

Určitá zásadní okolnost je příběhům koncertních sálů či operních domů společná. Nejedná se o nezáživný shluk čísel a údajů, nudný výčet jednotlivých dat. Je tomu právě naopak: za každou z těchto staveb, ať už ve světě či u nás, se skrývá konkrétní vyprávění o konkrétních lidech. O těch, kteří dali k záměru vybudovat dotyčný objekt svůj podnět; zpřístupnili potřebný pozemek; nabídli návrhu svůj um,...

Na mapě světa najdeme dnes už řadu měst, která mají své starostky či dokonce primátorky; jen jednomu sídlu, italské Ravenně, však už od roku 1990 vládne žena. Alespoň tedy pokaždé zhruba od konce května do poloviny července. V tomto období se totiž právě zde, deset kilometrů od Jaderského moře, v hlavním městě provincie italské provincie Emilia Romagna, koná široce respektovaný hudební festival. A...

Nejvhodnější způsob, jak určitý jev či konkrétní skutečnost vyhodnotit, je dávno ověřený vědecky. Spočívá v tom, že daný aspekt porovnáme s jinými, sice odlišnými, ale principiálně podobnými. Vědci, pokud vím, tomu říkají komparativní přístup. Zkusme ho použít na úvod naší dnešní cesty za dalším z koncertních sálů světa. V tomto případě Evropy. V dalším dílu pořadu Slavná auditoria budeme s jeho a...

Za každým festivalem stojí osobnosti. Otec zakladatel, umělečtí ředitelé, dirigenti. Málokde ale najdeme jev, jaký dlouho platil o velikonočním týdnu v Salcburku. Ve všech rolích - jako zakladatel, umělecký ředitel i častý dirigent - účinkoval jediný muž. Nebyl to ovšem ledaskdo. Psal se rok 1967, když se Herbert von Karajan rozhodl vrátit rodnému město vše, co mu umožnilo. Vždyť v Salcburku se ro...

Mít tak možnost prohlédnout si oblast, do které zamíříme v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, z výšky… Například pomocí záběrů z dronu. Zjistili bychom zajímavou věc. Pod námi by se v krajině, rovné takříkajíc jako placka, vyjevil trojúhelník jako ze školních dob. Ideálně vytvarovaný by sice nebyl, ale přesto zřetelný. Jeho tři krajní body tvoří tři města. Mikulov je na mapě umístěný vlevo nahoř...

Není neobvyklé, že ikonické postavy klasické hudby či opery mají hned několik muzeí, rozesetých v různých koutech naší planety. Koneckonců, ať už se jedná o pěvkyně či pěvce, skladatele či dirigenty anebo sólisty, každý z nich se někde narodil, vesměs pak jinde žil a v různých operních domech či koncertních síních se proslavil. Rozhodně neobvyklé však je, aby tato muzea vznikla ve volné souvislost...

V dalším pořadu z cyklu Slavná auditoria zamíříme tři a půl tisíce kilometrů daleko od našich hranic. Kam by to mohlo být? Skoro taková vzdálenost dělí Prahu od Lisabonu. Autor pořadu Jiří Vejvoda ovšem zavede posluchače Classic Praha za hudbou a za přírodním areálem, který už Alexander Dumas nazval rájem na zemi, opačným směrem. Nikoli na západ, ale na východ. Do kraje mnoha přírodních krás, jež...

Pokud byste za pobytu v Paříži chtěli poznat kraj, ve kterém až do roku 2009 trávili dovolenou francouzští prezidenti, nepojedete daleko. Stačí se vydat jihozápadním směrem, minout Versailles, projet oblastí příjemných lesů i pradávných památek, a už se na obzoru objeví zámek v Rambouillet. Právě tady se počátkem roku 1999 vedla neúspěšná jednání o budoucnosti Kosova. Ale zámek v Rambouillet , kte...

Znáte filharmonii, která se i se svojí hudbou odstěhovala do Vesmíru? Že ne? Nevadí. O jedné takové bude vyprávět Jiří Vejvoda v dalším dílu pořadu Slavná auditoria. O tom, proč se vydala zdánlivě tak daleko a přitom ve skutečnosti tak blízko. Kdy, proč a na jak dlouho se k tomu odhodlala a pokud by jí byl nedejbože i Vesmír těsný, kam jinam by se během zmíněné doby mohla vrtnout...

Berlín, kam Jiří Vejvoda pozve posluchače Classic Praha v dalším dílu pořadu Slavná auditoria, sice není romantický jako Paříž, i když město na Seině s jeho no go zónami, kam se zdráhá vkročit i policie, svůj někdejší půvab poněkud ztrácí, a nedá se srovnávat ani s šarmantní atmosférou Vídně. Seversky strohé, kdysi pracně vybudované město na vysoušených močálech, nabízí ovšem jiné kvality. Je otev...

V dalším dílu pořadu Slavná auditoria zavede jeho autor Jiří Vejvoda posluchače Classic Praha do Amsterodamu v době jeho zlatého věku, tedy sedmnáctého století. Tehdy byl Amsterodam považován za pupek světa díky koncentraci zdejšího bohatství, které nemělo vždy nejčistší původ. Z přístavu se vydávaly zaoceánské lodě do dalekých končin, odkud přivážely zboží, ale i levnou pracovní sílu. V Amsteroda...

Atény. Od roku 1834 hlavní město Řecka. Přímo v nich žije kolem šesti set padesáti tisíc obyvatel, ale společně s Pireem a dalšími osídleními stoupá jejich počet ke čtyřem miliónům. Což představuje plnou třetinu všech Řeků naší doby. Právě tady se nachází Muzeum jedné z největších pěvkyň všech dob, Marie Callas.